Vagnerovci zrekrutovali odsouzeného vraha: Za válčení na Ukrajině údajně dostal milost?!
Milosti se údajně dočkal odsouzený ruský vrah Stanislav Bogdanov, který k smrti ubil soudce. Za vraždu si měl odsedět třiadvacet let, ovšem z vězení se nakonec dostal o poznání dříve. Nechal se zverbovat nechvalně známou Vagnerovou skupinou, která bojuje za Putina na Ukrajině.
Už několik týdnů Vagnerova skupina rekrutuje z ruských vězení trestance a posílá je bojovat na Ukrajinu. Skupinu Vagnerovců měl založit spojenec ruského prezidenta Jevgenij Prigožin. Navíc podle informací webu novice.svet. 24. ruské ministerstvo obrany založilo novou jednotku zvanou Nevihta, která rovněž rekrutuje vězně a vysílá je do války. Trestancům nabízí podobné podmínky jako zmíněná Vagnerova skupina. Za svou službu dostanou půlroční smlouvu, výplatu a milost.
Vagnerovci se nechal zrekrutovat i odsouzený vrah Stanislav Bogdanov. V ruském vězení si měl Bogdanov odpykat třiadvacetiletý trest. V roce 2012 ubil k smrti soudce Sergeje Žiganova, skončil ve vězení s nejvyšší ostrahou. Nakonec si ale odseděl pouze deset let a odešel bojovat na Ukrajinu. Sociálními sítěmi nyní začalo kolovat propagandistické video, které zveřejnilo médium RIA FAN, jenž má vlastnit Prigožin.
Na videu je skupinka odsouzenců, kteří na frontě přišli o končetiny. Mezi nimi je i Bogdanov, jemuž chybí pravá noha. Odsouzenci se podle informací z videa dočkali vojenského vyznamenání za to, že sloužili své vlasti. Rovněž obdrželi i slíbenou milost. Neznámý úředník ve videu říká, že si milost vysloužili „krví, potem a hrdinstvím“.
Bogdanov uvedl, že je vděčný Vagnerovcům, protože mu dali smysl života. „Možná jsem byl stvořen i pro něco jiného, a ne jen pro to, abych si odseděl trest a seděl tam celý život,“ řekl ve videu. Rovněž uvedl, že před nástupem do služby neměl žádné vojenské zkušenosti, ale byl tím, jehož Prigožin údajně hledal.
Nicméně je otázkou, zdali jsou milosti pravé. Aktivistka Olga Romanovová z organizace Rusko za mřížemi uvedla, že certifikát, který drží v rukou, je zřejmě falešný. „Vypadají jako bezcenné cáry papíru s nějakým razítkem,“ uvedla Romanovová a dodala, že omilostnění je složitý proces.
„Omilostnit může pouze prezident a tento postup je složitý,“ uvedla aktivistka pro Daily Beast. Proces prý začíná u speciální komise, která se zabývá omilostněním. „Krajské veřejné komory nic neřešily, žádné žádosti o milosti. Takže jaké papíry se předávají odsouzeným – kdo ví,“ uzavřela.
Turecký prezident nabídl uspořádat summit lídrů Ukrajiny, Ruska a Spojených států na tureckém území, uvedl Zelenskyj po telefonátu s Erdoganem.
Průlom fronty u Pokrovska? Rusové ze tří stran obklopují aglomeraci Pokrovsk-Myrnohrad, a tak k zásobování ukrajinských sil zbývá jen asi 15 kilometrů široký koridor. Kvůli nedostatku vojáků, způsobeném problémy s náborem rekrutů a dezercemi, komentátoři stále častěji spekulují o možném zhroucení fronty, napsala DPA.
O náhlém výpadu ruských sil do ukrajinských pozic východně od města Dobropillja dnes píše i agentura Reuters, s odvoláním na mapy bojiště ukrajinského projektu DeepState. „Současná situace je vážná, ale zdaleka nejde o zhroucení fronty, jak někteří tvrdí," uvedl na sociální síti bývalý důstojník ukrajinských sil. Situace mu připomíná roky 2014 a 2015, kdy Rusko na východě Ukrajiny také spustilo velké ofenzívy před mírovými rozhovory, aby mělo páky k vyjednávání.
Na ohroženém úseku u Pokrovska byl nasazen sbor Azov, napsal server Ukrajinska pravda. „Situace zůstává složitá a dynamická. Nepřítel, který se snaží postupovat v tomto směru, utrpěl značné ztráty v živé síle a vybavení. Jednotky sboru naplánovaly a přijaly opatření k zablokování nepřátelských sil v určené oblasti. Výsledky budou oznámeny později," uvedla sama jednotka. Ta podle zdrojů serveru čelí ruské ofenzívě na Dobropillje a na silnici z tohoto města do Kramatorska.
Ukrajina chce spravedlivý a stabilní mír založený na Chartě OSN a mezinárodních pravidlech, politika ústupků, takzvaného appeasementu, je nepřípustná. Na dnešní tiskové konferenci po jednání se svým českým protějškem Janem Lipavským v Kyjevě to řekl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Oba v této souvislosti zmínili mnichovskou dohodu z roku 1938, podle které Československo muselo odstoupit pohraničí nacistickému Německu.
Sybiha podotkl, že nyní je důležité se zaměřit na příměří. Zopakoval, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už před pěti měsíci přijal americký návrh bezpodmínečného příměří, Rusko tak ale neučinilo.
