Evropa má dost energií na přežití této zimy. Co bude dál?

Autor: Darina Jíchová - 
16. října 2022
•
05:00

Jak to bude s energiemi a jejich cenami? Bude dost plynu? Budeme mít v zimě doma teplo? To jsou otázky, které si nyní klade většina Evropanů. Podle expertů Evropa má dost energie na to, aby zvládla letošní zimu. Jak to bude příští rok, zůstává otázkou, uvádí analýza stanice CNN.

Rusko v čele s Vladimirem Putinem nebojuje jen na Ukrajině, prostřednictvím dodávek plynu bojuje i s celým světem. Plyn používá jako zbraň v odvetě za sankce, které na zemi po invazi Ukrajiny Západ uvalil. Od chvíle, kdy 24. února vtrhly ruské jednotky na ukrajinské území, se západní země snaží zbavit své závislosti na ruských energiích, zvláště pak na plynu. Letošní zimu Evropa a její obyvatelé přežijí, zásob plynu je dostatek. Otázkou však zůstává: Co dál?

Dodávky plynu z loňských 36 procent klesly na 9 procent, co se ropy týče, její dodávky klesly o 33 procent, vyplývá z dat sebraných výzkumnou společností Wood Mackenzie a Mezinárodní agenturou pro energii. Evropa je na dobré cestě, aby naplnila své cíle a do roku 2027 se zbavila závislosti na ruských fosilních palivech, místo na Rusko se bude spoléhat více na dodávky plynu a ropy z Norska či Alžírska a na dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států. Tím chce vykompenzovat dodávky z Ruska.

Plynovod Nord Stream 1
Svět Velkou část poškozeného Nord Streamu bude třeba vyměnit, říká šéf Gazpromu. Opravy potrvají rok

Zásobníky plynu jsou plné z 91 procent, oznámila organizace Gas Infrastructure Europe (GIE). To předčilo cíle Evropské unie, která počítala s tím, že členské státy počátkem listopadu dosáhnou naplnění zásobníků na 80 procent. „Putin a jeho pokus destabilizovat náš ekonomický řád selže, stejně jako selže na Ukrajině,“ komentoval situaci německý ministr hospodářství Robert Habeck.

Jenže tento „evropský úspěch“ má tvrdou cenu, dopadá na ekonomiku: Hledání alternativních zdrojů vyhnalo ceny energií do neúprosných výšin. Cena plynu předčila loňskou o 265 procent, pociťují to domácnosti i podniky.

Je to jen začátek

I když jsou zásobníky téměř naplněné, energetická bezpečnost zůstává ohrožená. Odborníci připouštějí, že by mohlo dojít k výpadkům proudu či dokonce k tomu, že plyn bude na příděl. To hrozí například v případě extrémně tuhé zimy. I za normální zimy je však možné, že počátkem roku budou země EU čelit dalšímu narušení dodávek energií, a to pokud Rusko dodávky zastaví.

Evropa nemusí se současnou úrovní zásob zemního plynu přežít letošní zimu, pohrozil ve středu slyšet šéf ruské plynárenské společnosti Gazprom Alexej Miller.

Epicentrum - Jan Skopeček a Karel Havlíček Epicentrum - Jan Skopeček a Karel Havlíček
Epicentrum Skopeček a Havlíček v duelu Blesku o energiích: Síkela jako neřízená střela! A mrzutý výrok ministra

Zástupci Mezinárodního měnového fondu zase tento týden uvedli, že „letošní zima sice bude těžká, zima 2023 ale bude s největší pravděpodobností ještě horší“. Šéf analytické služby ICIS Tomas Marzec-Manser pro stanici CNN komentoval, že na konci března budou zásobníky téměř vyprázdněné, pokud v té době budou pokračovat nízké teploty, Evropa se dostane do potíží. Marzec-Manser poukázal také na to, že přes léto bude obtížné zásobníky zase naplnit, zvláště pokud Evropa bude mít ještě omezenější přístup k levnému ruskému plynu, než měla v roce 2022. „Tohle je jen začátek,“ poznamenal Marzec-Manser.

Náhradou ruských dodávek má být LNG, EU a Velká Británie narychlo skupují veškeré možné zásoby. Jenže po LNG je na světovém trhu obrovská poptávka. Ekonomové očekávají ještě větší napětí, pokud se zapojí Čína. „Návrat čínské poptávky po LNG by v příštím roce mohl způsobit problémy pro schopnost Evropy zlákat dodavatele LNG,“ uvedl Sindre Knutsson z konzultantské společnosti Rystad Energy. Ztenčit by se mohly i dodávky ropy.

11:00
Dnes

„Pokud se Rusko snaží uvrhnout Kyjev, město s několika miliony obyvatel, i celou zemi do blackoutu, Ukrajina v tom nesmí zůstat sama. Spoléháme na to, že americký Kongres bude Ukrajině věnovat zvýšenou pozornost,“ uvedl dnes na Telegramu Zelensky.

„Je klíčové, aby podpora Ukrajiny zůstala prioritou americké politiky. Spoléháme na jednotu obou politických stran v otázkách bezpečnosti, podpory Ukrajiny, odsouzení ruské agrese a posilování sankčního tlaku na (ruského prezidenta Vladimira) Putina,“ dodal ukrajinský prezident.

9:34
Dnes

Počet obětí pondělního ruského útoku leteckými pumami na středisko humanitární pomoci v obci Komyšuvacha v Záporožské oblasti vzrostl na 55, oznámila dnes ukrajinská státní služba pro mimořádné situace (DSNS). V pátek místní úřady informovaly o 53 mrtvých. 

„Navzdory obtížným podmínkám a neustálé hrozbě opakovaných nepřátelských úderů pokračují záchranáři a psovodi v prohledávání sutin a pátrání po mrtvých,“ uvedla dnes ráno DSNS, když oznámila nový počet obětí 55.

Ukrajinské úřady uvádějí, že ruská armáda objekt podzemní školy v Komyšuvaše v pondělí zasáhla v době, kdy si tam lidé přišli pro humanitární pomoc. Zahynuli také policisté a záchranáři. Obec leží na jihovýchod od Záporoží nedaleko frontové linie. V uplynulých dnech úřady uváděly, že je pohřešováno několik desítek lidí. Objekt využívala obec Komyšuvacha i jako místo, kde se lidé mohou během výpadků dodávek elektřiny ohřát nebo si dobít telefon. 

8:44
Dnes

Ruské ministerstvo obrany ráno uvedlo, že armáda zneškodnila nad ruským územím na 400 ukrajinských dronů.

Podle ukrajinského letectva a vojenských pozorovatelů mířily útoky na tepelné elektrárny v Kyjevě a jižně od metropole a na rozvodnu západně od města.

Trosky raket zasáhly pětipatrový obytný dům v západní části města. Poškozena byla také fasáda další obytné budovy. Vojenská správa informovala o škodách na mateřské školce a dvou zraněných.

Zobrazit celý online

Neudržitelné nastavení

Vlády evropských států už poskytly miliardy korun na podporu a ochranu domácností i podniků, které čelí vysokým cenám za energie a zvýšení životních nákladů (poz. red. v Česku například úsporný tarif), uvedla analýza think tanku Bruegel. Jenže tyto podpůrné programy nejsou pro vlády udržitelné, zvláště jestli ceny zůstanou na takové výši, nebo ještě dál porostou. „Vlády by měly pracovat s tím nejčernějším scénářem a to, že takovým cenám budeme čelit minimálně další 2 až 4 roky,“ vysvětlil Giovanni Sgaravatti z Bruegelu. Dodal, že ceny plynu v Evropě jsou momentálně 8krát vyšší než v USA.

Video se připravuje ...

Zobrazit celý článek
Video se připravuje ...
Další videa