Bomba 6x silnější, než byla ta v Hirošimě? Putin jaderné hrozby nenaplní, věří šéf špionů
Šéf britských zpravodajců Jeremy Fleming řekl, že britská zpravodajská agentura nezaznamenala žádné indicie, které by nasvědčovaly tomu, že by se Rusko chystalo použít taktické jaderné zbraně na Ukrajině nebo v její blízkosti, a to navzdory nedávným vyhrůžkám Vladimira Putina, píše britský deník The Guardian.
Jeremy Fleming v úterý ráno řekl, že jedním z úkolů zpravodajské agentury je sledovat, jestli Kreml nezahájil přípravné kroky nutné před použitím jaderných zbraní. Podle něj Rusko nepodniká žádné přípravné technické kroky k použití jaderných zbraní. „Doufám, že bychom na to přišli, pokud by k tomu byly nějaké indicie,“ řekl šéf britských zpravodajců.
Takzvané taktické jaderné zbraně, které mohou mít 6x větší sílu, než měly bomby použité v Hirošimě, jsou sestaveny spárováním jaderné hlavice s konvenční střelou s kratším dosahem. Liší se od mezikontinentálních balistických střel dlouhého doletu, které jsou pod kontrolou Ruska, USA a dalších jaderných mocností. Lze je rychle rozmístit za účelem vzájemného úderu v nekontrolovatelné válce.
Odborníci tvrdí, že přesunutí takových hlavic ze skladu nějakou dobu trvá, a tak by bezpečností agentury měly být schopné odhalit, pokud by se k tomu schylovalo. „Je to viditelný proces,“ řekl ruský jaderný expert z Institutu OSN pro výzkum odzbrojení Pavel Podvig. „Pokud to opravdu spěchá, mluvíte o hodinách. Bude to vidět.“
Minulý měsíc Putin řekl, že použije „všechny dostupné prostředky“ k obraně ruského území, včetně částí Ukrajiny, jež se snažil anektovat. Dále se nechal slyšet, že atomové bomby, které použilo USA v roce 1945, „vytvořily precedens“.
To přimělo amerického prezidenta Joea Bidena, aby minulý týden varoval svět, že je nejblíže k armagedonu od kubánské raketové krize z roku 1962. Prezidentovi poradci však následně uvedli, že Bidenovy komentáře nebyly založeny na čerstvých zpravodajských informacích.
„Putin dělá strategické chyby kvůli neomezené moci,“ řekl dále Fleming. „Ukazuje se, že situace se nyní díky odvážné akci Ukrajinců v boji a v kyberprostoru obrací,“ uvedl.
Moskva v pondělí zahájila vlnu raketových útoků zaměřených na Kyjev a další města, což bylo podle Putina reakcí na víkendové bombardování mostu spojujícího okupovaný Krym s Ruskem.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský dnes na Ukrajině udělil bývalému šéfovi ukrajinské diplomacie Dmytru Kulebovi medaili Za zásluhy o diplomacii. Ocenil jeho úsilí o rozvoj česko-ukrajinských vztahů, ale též například dlouhodobé snahy o vytvoření co nejširší koalice k zajištění bezpečnosti celé Evropy.
Kuleba řekl, že bez Česka by byla situace Ukrajiny obtížnější. Česká vláda se podle něj po ruské invazi nejen účastnila jednotlivých rozhodnutí, ale sama přicházela s různými iniciativami a návrhy. Vyzdvihl přitom muniční iniciativu, jež loni pomohla dodat Ukrajincům 1,5 milionu nábojů. Dodávky pokračují i letos, k polovině července se jednalo o 850.000 kusů velkorážové munice.
Dokud Ukrajina nezíská jasné bezpečnostní záruky, musí zůstat v platnosti a být posilovány sankce proti Rusku, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X, kde informoval o svém hovoru s kanadským premiérem Markem Carneym. Moskva chce podle Zelenského jen získat čas, nikoliv ukončit válku. Ottawa se zatím k telefonátu nevyjádřila.
„Podělil jsem se o ukrajinský pohled na to, jaké jsou skutečné záměry a plány Ruska... Rusové chtějí jen získat čas, a nikoliv ukončit válku. Svědčí o tom situace na bojišti, svědčí o tom podlé ruské údery na civilní objekty,“ napsal Zelenskyj. Zároveň vyjádřil Kanadě vděčnost za podporu Ukrajině, která se už čtvrtým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
Zelenskyj podle svých slov Carneyho informoval o současném diplomatickém dění a jednání se spojenci Kyjeva. „Připravujeme koordinované kroky. Diskutujeme o různých formátech schůzek,“ sdělil prezident s tím, že se s kanadským premiérem shodli, že bez Ukrajiny nelze činit žádná rozhodnutí týkající se její budoucnosti a bezpečnosti Ukrajinců.
„Jdu si promluvit s Vladimirem Putinem a řeknu mu: Musíš tuto válku ukončit,“ řekl Donald Trump. Americký prezident sdělil, že s Putinem projedná možné podmínky dohody o míru mezi Moskvou a Kyjevem, než bude jednat s ukrajinským prezidentem Zelenským a evropskými lídry. Od schůzky s Putinem Trump očekává, že bude konstruktivní.
„Nebudu uzavírat dohodu. Není na mně, abych uzavíral dohodu. Myslím, že dohoda by měla být uzavřena s oběma stranami,“ vysvětlil Trump. Zároveň uvedl, že chce, aby se příštího setkání zúčastnili jak Putin, tak Zelenskyj. „Přivedu je oba do jedné místnosti a myslím, že se to vyřeší.“
