Vagnerovci zrekrutovali odsouzeného vraha: Za válčení na Ukrajině údajně dostal milost?!
Milosti se údajně dočkal odsouzený ruský vrah Stanislav Bogdanov, který k smrti ubil soudce. Za vraždu si měl odsedět třiadvacet let, ovšem z vězení se nakonec dostal o poznání dříve. Nechal se zverbovat nechvalně známou Vagnerovou skupinou, která bojuje za Putina na Ukrajině.
Už několik týdnů Vagnerova skupina rekrutuje z ruských vězení trestance a posílá je bojovat na Ukrajinu. Skupinu Vagnerovců měl založit spojenec ruského prezidenta Jevgenij Prigožin. Navíc podle informací webu novice.svet. 24. ruské ministerstvo obrany založilo novou jednotku zvanou Nevihta, která rovněž rekrutuje vězně a vysílá je do války. Trestancům nabízí podobné podmínky jako zmíněná Vagnerova skupina. Za svou službu dostanou půlroční smlouvu, výplatu a milost.
Vagnerovci se nechal zrekrutovat i odsouzený vrah Stanislav Bogdanov. V ruském vězení si měl Bogdanov odpykat třiadvacetiletý trest. V roce 2012 ubil k smrti soudce Sergeje Žiganova, skončil ve vězení s nejvyšší ostrahou. Nakonec si ale odseděl pouze deset let a odešel bojovat na Ukrajinu. Sociálními sítěmi nyní začalo kolovat propagandistické video, které zveřejnilo médium RIA FAN, jenž má vlastnit Prigožin.
Na videu je skupinka odsouzenců, kteří na frontě přišli o končetiny. Mezi nimi je i Bogdanov, jemuž chybí pravá noha. Odsouzenci se podle informací z videa dočkali vojenského vyznamenání za to, že sloužili své vlasti. Rovněž obdrželi i slíbenou milost. Neznámý úředník ve videu říká, že si milost vysloužili „krví, potem a hrdinstvím“.
Bogdanov uvedl, že je vděčný Vagnerovcům, protože mu dali smysl života. „Možná jsem byl stvořen i pro něco jiného, a ne jen pro to, abych si odseděl trest a seděl tam celý život,“ řekl ve videu. Rovněž uvedl, že před nástupem do služby neměl žádné vojenské zkušenosti, ale byl tím, jehož Prigožin údajně hledal.
Nicméně je otázkou, zdali jsou milosti pravé. Aktivistka Olga Romanovová z organizace Rusko za mřížemi uvedla, že certifikát, který drží v rukou, je zřejmě falešný. „Vypadají jako bezcenné cáry papíru s nějakým razítkem,“ uvedla Romanovová a dodala, že omilostnění je složitý proces.
„Omilostnit může pouze prezident a tento postup je složitý,“ uvedla aktivistka pro Daily Beast. Proces prý začíná u speciální komise, která se zabývá omilostněním. „Krajské veřejné komory nic neřešily, žádné žádosti o milosti. Takže jaké papíry se předávají odsouzeným – kdo ví,“ uzavřela.
Ukrajina by mohla rozšířit své letectvo o švédské stíhačky JAS-39 Gripen, uvedl pro BBC Ukraine první náměstek ministra obrany Ivan Havryljuk. Podle něj jsou gripeny mezi stroji určenými pro Kyjev, i když časový rámec ani počet neupřesnil.
Ze Stockholmu však zatím nepřišlo potvrzení a švédský ministr obrany Pål Jonson zdůraznil, že o prodeji bude možné jednat až po skončení války. Analytici připomínají, že zařazení dalšího typu stíhačky by Ukrajině přineslo nové výcvikové i logistické nároky, přesto by gripeny mohly posílit flotilu amerických F-16 a francouzských Mirage 2000.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
