Zhroutí se Putinův režim stejně jako jeho Kerčský most? Proč byl útok na krymskou spojnici tak důležitý

Tuto otázku si v analýze pro magazín The Atlantic položil politolog Eliot A. Cohen, který v současné době vyučuje na Univerzitě Johnse Hopkinse (JHU). Po sobotním úderu na Kerčský most přišel masivní ruský protiútok, v pondělí 10. října desítky ruských raket zasáhly ukrajinská města. Bombordovaná byla metropole Kyjev, velkoměsta Charkov, Lvov, Záporoží, Dnipro, Ivano-Frankivsk a další ukrajinská centra. Prozamtivní bilance mluví nejméně o deseti mrtvých a 60 raněných při útoku na Kyjev a dalších 14 regionů, uvádějí ukrajinské úřady.

Ruský teror: 5 hodin hrůzy, 83 střel, 19 mrtvých! Mezi oběťmi dětská lékařka i policejní šéf

Přežil most ukrajinský útok?

Mychajlo Arestovyč, poradce prezidenta Volodymyra Zelenského, označil bombardování za „Putinovu malichernou mstu“. Experti se shodují, že ruský prezident musel ukázat, že není slabý. 

Podle Cohena útok na most vypovídá o chodu války, kterou Putin 24. února na Ukrajině rozpoutal. Rusové už vyzkoušeli, zda útok přežil vedlejší železniční most – nechali přes něj přejet vlak. Plný, či prázdný? Toť zůstává otázkou, je možné, že vojenští velitelé po vzoru generála Potěmkina, chtěli vyvolat ideu, že je všechno v pořádku, že všechno funguje.

Jak se Ukrajině podařilo most na Krymu odstřelit? A kdo přesně má útok na svědomí? Odpověď se snaží podat experti i laikové. Někdo mluví o raketě, někdo o výbušninách, které na most umístilo námořní komando, jiní spekulují o náklaďáku s bombou. Přesná verze útoku je neznámá. Na co, ale útok na Kerčský most odpověď dal, je to, jakým směrem se válka ubírá.

„Bitvy jsou základními milníky dějin,“ Cohen ve své analýze citoval válečného britského premiéra Winstona Churchilla. Zásah Kerčského mostu nebyla žádná bitva, ale milníkem jistě byl, a to více než důležitým. Byla to chvíle, kdy i ruská elita – Putinovi nejbližší – pochopila, že válku na Ukrajině prohrává. Už na jaře se ruské jednotky stahovaly od Kyjeva, na konci léta začala ukrajinská protiofenziva – účinná, jejíž první fázi vlastně útok na Kerčský most zakončil.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

22:05

4. 12. 2023

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online zpravodajství věnujete. Vše, co souvisí s děním na Ukrajině, která se brání ruské agresi, budeme sledovat zase od úterního rána.

22:01

4. 12. 2023

Zpustošené lesy, zatopená města i mrtví delfíni. Devastace životního prostředí při ruské invazi na Ukrajině je podle odborníků obrovskou tragédií, která ovlivní další generace. Napsala to dnes agentura AFP a odvolává se například na Douga Weira z britské nevládní organizace Conflict and Environment Observatory (CEOBS), která se věnuje dopadům vojenských konfliktů na přírodu.

Ačkoliv jsou všechny konflikty pro životní prostředí škodlivé, v případě Ukrajiny to podle Weira platí obzvláště. Frontová linie je podle něj velmi dlouhá - táhne se stovky kilometrů - a boje se vlečou. Životní prostředí znečišťují vedle intenzivní dělostřelecké palby také časté útoky na energetickou infrastrukturu a obrovské množství trosek kvůli bombardování měst, uvedl šéf CEOBS.

21:36

4. 12. 2023

Ukrajina přes nový černomořský koridor vyvezla už pět milionů tun zemědělské produkce. Podle agentury Reuters to dnes řekl ukrajinský vicepremiér a ministr infrastruktury Oleksandr Kubrakov. Ukrajina v srpnu vytvořila nový černomořský koridor poté, co Rusko neprodloužilo takzvané obilné dohody, které do té doby umožňovaly vývoz ukrajinského obilí a dalších plodin přes dohodnuté trasy v Černém moři.

Skrze nový koridor, který jednostranně vyhlásila Ukrajina, se podle Kubrakova z černomořských přístavů vyvezlo dohromady už sedm milionů tun různého nákladu, na čemž se podílelo 200 lodí. V současnosti se podle něj nakládá dalších 31 lodí. Předtím se za zhruba roční trvání obilných dohod podařilo z Ukrajiny vyvézt zhruba 33 milionů tun zemědělské produkce, uvádí Společné koordinační centrum (JCC), které dohlíželo na dodržování dohod.

Zobrazit celý online

Putin se zachoval, jak se očekávalo – čistkou v armádě, výměnou velení – a krvavou odvetou. Kyjev se po delší době stal terčem Rusů, rakety dopadaly na rezidenční budovy, dětská hřiště, muzea, divadla, na důležitou infrastrukturu, jakou jsou silnice či nádraží. Putin si vybral hodinu, kdy byli Ukrajinci na cestě za prací či do škol.

Kyjev přestřihl pupeční šňůru pojící Krym a Rusko

Oproti tomu výbuch mostu na anektovaném Krymu měl minimum obětí, za to vyvoval pořádný ohňostroj – doslova i obrazně. Ukrajinci zasadili ránu symbolu ruské okupace, přestřihli pomyslnou pupeční šňůru spojující Krym s Ruskem, čímž samozřejmě poškodili i důležitou zásobovací trasu. Kyjev rovněž ukázal svou sílu, dokázal zneškodnit cíl uprostřed ruské linie, cíl, který byl dobře chráněný. Putina navíc ponížili, a to i tím, že útok přišel den po jeho sedmdesátinách.

Rusové tak jdou z jedné špatné situace do ještě horší. Jediným světlým bodem bylo v podstatě lehké zásobování přes Krym. Teprve se ukáže, jak těžce poškozený důležitý most je. Putinovi ve válce nenapomohla ani jeho částečná mobilizace, kterou vyhlásil v září. Povolaní rezervisté mnohdy zvolili dezerci, než aby šli sloužit. Ukrajinci jsou motivovanější, houževnatější a díky západním spojencům i lépe vybavení a informovaní.

Následky ukrajinského úspěchu na Krymu se teprve projeví, Putin znovu promění vedení, nejen velitelské, další čistky jistě přijdou i v politických kruzích. Poprvé od února má ruská armáda na Ukrajině jediného velitele – generála Sergeje Surovikina. Přeskupení rozdrobeného a nejednotného velení mu nějaký čas zabere. Ukrajině i Západu je jasné, že od něj mohou očekávat stejnou krutost, jakou se prokázal například v Sýrii. Jeho specialitou je masakrování civilistů, podotýká Cohen.

Premium

Krvavá odveta za odpálený most: Rusové spáchali teroristický útok na obytný dům, říká analytik

Jen, co se na veřejnost dostala zpráva o Kerčském mostu, sociální platforma Telegram se začala plnit obavami Rusů. Ti jsou plní strachu, nespokojenosti, frustrace i paranoii. Dochází jim rovněž trpělivost s kremelskou rétorikou, která brutální válku na Ukrajině označuje za „speciální vojenskou operaci“. Surovikin si dobře uvědomuje, že teď rozhodně nemůže porazit ukrajinskou armádou, bude tedy v pokušení zasáhnout tam, kde to Kyjev nejvíc bolí a zaútočit na civilisty. Cohen se domnívá, že bude chtít užít chemické zbraně, a možná dokonce tlačit na užítí jaderných zbraní.

Putin přichází o spojence

Ani pondělní krvavý útok nezastaví, případně nedemotivuje, Ukrajince, právě naopak. Putin tak skončil s příšerným narozeninovým dárkem – Kerčským mostem v plamenech, částečně v troskách. Stejně tak pro něj muselo být hrozné vědomí, že mezi narozeninovými přáními chybí to z Číny. Symboliské distancování jej muselo zasáhnout, Rusko je více a více izolováno, a to i od svých sousedů. Jediným pevným spojencem mu zůstává Bělorusko v čele s diktátorem Alexandrem Lukašenkem.