Ruský teror: 5 hodin hrůzy, 83 střel, 19 mrtvých! Mezi oběťmi dětská lékařka i policejní šéf
Mrtví a zranění jsou po celé Ukrajině, řekl v pondělí prezident Volodymyr Zelenskyj po sérii ruských útoků na ukrajinská města. Svědci z měst včetně Kyjeva a Záporoží, ale také Dnipra nebo západoukrajinského Lvova a Žytomyru či města Chmelnyckyj hlásili exploze, pod palbou je znovu i Charkov. Slovjansk a Oděsa. Celou zemí se rozezněly poplašné sirény. Rusové na Ukrajinu vystřelili přes 80 raket, zasáhli přes desítku cílů infrastruktury. Útoky na ukrajinská města si vyžádaly nejméně 19 mrtvých a 105 raněných, uvádí ukrajinská média s odvoláním na záchranáře.
Ruská vojska vypálila na ukrajinská města 83 střel, zvýšilo své původní údaje ukrajinské vojenské velení.Terčem se stala kritická infrastruktura, ale také civilní objekty a prostory.
V centru Kyjeva střely dopadaly na křižovatky, parky a turistická místa. Podle listu Bild byl zasažen i německý konzulát v Kyjevě, anebo populární lávka pro pěší a cyklisty v centru ukrajinské metropole.
„Pokud hovoříme o celé Ukrajině, tak kromě Kyjeva byly zaznamenány zásahy v dalších 14 regionech,“ řekla v televizi mluvčí ukrajinské policie Marjana Revová. Dodala, že kriminalisté a vyšetřovatelé na místě zajišťují důkazy ruských zločinů.
Kyjev, Charkov, Lvov, Oděsa, Žytomyr, Slovjansk, Ternopil, Ivano-Frankivsk, Dnipro, Chmelnyskyj, Poltava, Konotop, Kryvyj Roh, Záporoží, Kremenčuk, Kropyvnyckyj, Rivne jsou ukrajinská města, která byla mj. zasažena při masivním útoku Rusů.
5,5 hodiny leteckého poplachu
Ukrajinska pravda dodala, že letecký poplach po celé zemi trval asi pět a půl hodiny.
Raketový teror začal již ráno. Rusko během pěti hodin podle generálního štábu a náměstkyně ministra obrany Hanny Maljarové vystřelilo z Kaspického moře a od Nižného Novgorodu 83 střel, z nichž 43 se ukrajinské obraně podařilo sestřelit.
Rusové rovněž použili 17 dronů, zkonstruovaných k přímým úderům na pozemní cíle, které odstartovaly z anektovaného Krymu a z Běloruska, napsala agentura Unian a dodala, že tři z nich se podařilo sestřelit nad Oděsou.
Oksana zachraňovala životy, Jurij bránil Kyjev
Na sociálních sítích se objevují první jména obětí, během ostřelování ukrajinské metropole zemřela například také lékařka Oksana Leontjevová. Ukrajina po sobě zanechala malého syna (5).
„Rusové zabili krásného člověka, jednoho z nejlepších lékařů a milující matku,“ truchlí pozůstalí. Oksana pracovala na oddělění transplantace kostní dřeně, specializovala se na dětské pacienty. „Zachraňovala děti, rodičům vracela jejich štěstí, dětem život. A dnes jí život vzali teroristé, kteří ničí naši krásnou zemi,“ uvedla její kolegyně, anestezioložka Kateryna Tkačenková. „Z její synka udělali sirotka,“ dodala další lékařka Iryna Prychodková.
O život přišel také Jurij Zaskoka, jako příslušník ukrajinské policie byl v pondělí zrovna na cestě do práce, když centrum Kyjeva zasáhla ruská střela. Jurij měl na starosti oddělení ochrany kritické infrastruktury. U policie sloužil 24 let, zanechal po sobě dvě děti.
„Snaží se nás zničit a smazat z povrchu Země,“ prohlásil podle agentury Reuters Zelenskyj. Nejnovější ruské útoky mají dva cíle, míří na energetickou infrastrukturu a na lidi, podotkl ukrajinský prezident.
Čas a místa útoků si Rusko vybralo tak, aby napáchalo co největší škody, uvedl Zelenskyj. Ruské útoky nemohou Ukrajinu zastrašit, pouze ji ještě více sjednotí, dodal.
Ruské rakety poškodily 11 důležitých objektů ukrajinské infrastruktury v osmi regionech a v Kyjevě, oznámil ukrajinský premiér Denys Šmyhal.
Raketa dopada i na dětské hřiště
V Kyjevě se v pondělí první výbuchy ozvaly v době ranní dopravní špičky, kdy lidé míří do zaměstnání a děti do škol.
Dvě střely dopadly na okraje Ševčenkova parku v centru Kyjeva. Jedna zasáhla rušnou křižovatku vedle známé univerzity, druhá dopadla na dětské hřiště v parku asi 20 metrů od obytných domů.
Natalja Kosťuková (39), která pracuje v neurochirurgickém institutu, bydlí v první patře domu, ze kterého je vidět na hřiště na východním okraji parku. Když jí její soused zavolal, že má byt poničený výbuchem, byla zrovna v práci. „Volal soused, řekl mi, že všude je sklo. Abych byla upřímná, nevěřila jsem mu, dokud jsem to neviděla na vlastní oči. Nevím, co teď budeme my i naši sousedi dělat, jak budeme spát v té zimě,“ popsala agentuře Reuters při pohledu na svá zničená okna.
Jak dodala, v ukrajinské metropoli by chtěla zůstat, její manžel ale chce odjet. Stejně jako to udělali v únoru, kdy začala ruská invaze. „Na začátku války mi můj muž řekl: Rychle, začala válka, musíme jet. A teď to bylo stejné. Podruhé jsem pocítila ten stejný strach,“ uvedla.
Zpátky do úkrytů
Dlouhé měsíce obyvatelé Kyjeva téměř ignorovali sirény, které upozorňovaly na možný útok, v metropoli totiž zavládl klid. Nynější údery ale opět přiměly všechny, kdo byli venku, aby rychle vyhledali úkryt.
Vyděšení Kyjevané se tísnili u vchodů do stanic metra, připraveni schovat se do podzemí, jestliže přijdou další nálety. Další množství lidí se ukrylo do sklepů.
Dlouhé fronty se tvořily u čerpacích stanic, lidé se totiž začali obávat o zásoby paliva, podobně jako tomu bylo v prvních dnech po ruské invazi 24. února.
Bylo zasaženo také Hlavní vlakové nádraží v Kyjevě, nicméně provoz vlaků stále pokračoval, lidé však museli nastupovat a vystupovat v podzemních prostorech nádraží.
„Putin se malicherně mstí“
Podle poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Oleksije Arestovyče jde o „Putinovu malichernou mstu.“
„Teroristická země Rusko provádí raketové a letecké údery na území Ukrajiny, používá útočné drony. Ráno bylo vypáleno 75 raket, 41 z nich bylo zneškodněno naší protivzdušnou obranou. Ozbrojené síly dělají vše pro ochranu spoluobčanů. Nepřátelský útok však pokračuje. Vyzývám všechny, aby zůstali v krytech!“ napsal na svém twitteru vrchní velitele ozbrojených sil Ukrajiny Valerij Zalužnyj.
Explosion near the pedestrian bridge in the center of Kyiv pic.twitter.com/dbNbisnAyt
— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) October 10, 2022
„Rusko znovu zaútočilo na Kyjev. Ve městě po vyhlášení leteckého poplachu zahřmělo několik výbuchů, tři či čtyři,“ napsala agentura Unian. O několika explozích v centru hlavního města informoval také starosta Kličko. Vyzval obyvatele a i návštěvníky, aby raději necestovali do města, pokud to není opravdu nevyhnutelné.
Ruský prezident Vladimir Putin potvrdil, že údery jsou odvetou za „teroristické útoky“ proti Rusku včetně sobotního poškození strategického Kerčského mostu na anektovaný Krym.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov krátce předtím uvedl, že útoky jsou součástí speciální vojenské operace, jak Moskva oficiálně nazývá svou invazi na Ukrajinu. „Děje se to v rámci speciální vojenské operace,“ uvedl krátce před Putinovým prohlášením Peskov na tiskovém brífinku. Novináře vyzval, aby další otázky směřovali na ruské ministerstvo obrany.
Ukrajina získala z Ruska těla dalších 1245 vojáků, oznámil dnes ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci. Jde podle něj o poslední fázi repatriací pozůstatků na základě dohody Kyjeva s Moskvou, ke které obě země dospěly začátkem června v Istanbulu. Rusko na Ukrajinu vrátilo v rámci istanbulských dohod celkem 6057 těl, uvedl štáb. Ukrajinský ministr vnitra ale zároveň obvinil Rusko, že posílá na Ukrajinu zohavená těla a mezi pozůstatky se podle něj našla i těla Rusů.
„Dnešek je poslední fází repatriace padlých vojáků,“ cituje agentura Reuters ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. „Od minulého týdne, kdy se začaly uplatňovat istanbulské dohody, jsme dokázali získat zpět přes 6000 těl,“ dodal.
Ruské drony, které v posledních týdnech útočí na ukrajinská města, létají příliš vysoko na to, aby ještě byly v dostřelu palných zbraní, píše server CNN. Ukrajina musí kvůli tomu najít nový způsob, jak na nálety bezpilotních letadel reagovat.
Ukazuje se, že Rusko znovu změnilo taktiku svých dronových útoků. Drony teď létají ve výškách, kde je nemožné je zasáhnout bez použití vyspělejší protivzdušné obrany. Rusko si to může dovolit díky zvýšení produkce, za měsíc dokáže vyrobit až 2700 dronů Šáhed íránské konstrukce.
„Je tu daleko více dronů, to je objektivní fakt. A samozřejmě že čím více jich je, tím těžší je proti nim zasáhnout,“ uvedl soudce ukrajinského nejvyššího soudu Jurij Čumak. Ten je zároveň dobrovolníkem u jednotky, která v noci sestřeluje ruské drony.
Pomoc evropských zemí Ruskem napadené Ukrajině v březnu a v dubnu oproti počátku roku výrazně vzrostla, zatímco americká se ocitla na nule, vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnil Institut pro světové hospodářství (IfW) v německém Kielu.
Vojenská, finanční a humanitární pomoc z Evropy podle IfW dosáhla v březnu a v dubnu dohromady zhruba 20,2 miliardy eur (přes 500 miliard korun). V lednu a v únoru to bylo přibližně 6,7 miliardy eur. Evropa na jaře zároveň poprvé od června 2022 poprvé předstihla USA v celkovém objemu vojenské pomoci. Bránící se východoevropské zemi dosud Evropa poskytla zbrojní pomoc za 72 miliard eur, zatímco USA za 65 miliard.
