Obávaní Wagnerovci hledají bojovníky i v Česku? Tajná služba řekla, co si o tom myslí
Wagnerova skupina, ruská „soukromá armáda“ plná žoldáků, kterou Kreml často využívá pro špinavou práci, začíná hledat bojovníky na nových územích. Kromě například Německa, Maďarska, Polska nebo Srbska se zaměřila i na Česko, uvádí server Middle East Eye. Dokonce měla v zemi kontaktovat organizované kriminální skupiny. Česká kontrarozvědka nicméně žádné podobné informace nemá, sdělil její mluvčí Ladislav Šticha pro Blesk Zprávy.
Důvodem, proč se Wagnerovci poohlíží po nových zemích, kde by mohli čerpat bojovníky, mají být podle zdrojů serveru Middle East Eye těžké ztráty skupiny na jihu Ukrajiny a neshody v ruské armádě. Ačkoliv Kreml nikdy oficiálně neřekl, že by s Wagnerovci spolupracoval, jeho využívání žoldáků je veřejným tajemstvím.
Wagnerovci dosud své bojovníky rekrutovali zejména z řad bývalých ruských vojáků. S postupným úbytkem mužů ale musejí přistupovat k novým metodám, v polovině září se například sociálními sítěmi šířilo video, které ukazovalo majitele skupiny, ruského miliardáře Jevgenije Prigožina, jak obchází ruskou věznici a trestancům slibuje „hrob v aleji hrdinů“, pokud se k Wagnerovcům připojí. Řekne také, že zločincům stačí odsloužení půl roku na Ukrajině, aby získali svobodu.
Tehdy ještě Prigožin, nazývaný kvůli svým kontaktům na Kreml „Putinův šéfkuchař“, veřejně odmítal, že by s Wagnerovci měl cokoliv společného. Na konci září však poprvé přiznal, že skupinu v roce 2014 osobně založil. I žoldáky jako takové přestal tajit – v Rusku se na ulicích objevily náborové billboardy.
Mimo Rusko se Wagnerovci podle serveru Middle East Eye snaží rekrutovat bojovníky z Turecka, Srbska, Polska, Maďarska, Německa, Kanady, Moldavska, Latinské Ameriky a právě Česka. Všem je nabízena větší mzda, než kterou skupina nabízí Rusům, nicméně i těm peníze od začátku války na Ukrajině zvedla.
V Česku, Maďarsku a Moldavsku měli Wagnerovci kontaktovat i místní organizované kriminální skupiny, tvrdí server. „Obvykle by rekrutovali lidi s jasnými vojenskými zkušenostmi, ale invaze Wagnerovce změnila (…) teď se snaží zasáhnout i osoby, které se nebojí vraždit a potřebují peníze,“ cituje Middle East Eye zdroje obeznámené se záležitostí.
BIS: Nepodložená spekulace
Bezpečnostní informační služba (BIS), česká tajná služba, která monitoruje mimo jiné snahy cizích mocností ovlivňovat dění v Česku, ale situaci s Wagnerovci uklidňuje. „Zmiňovaný článek jsme zaregistrovali a jeho obsah považujeme za nepodloženou spekulaci. BIS v tuto chvíli nedisponuje žádnými informacemi, které by podobným aktivitám nasvědčovaly,“ uvedl pro Blesk Zprávy mluvčí BIS Ladislav Šticha.
Neznamená to však, že by se Rusko o Česko nezajímalo. O ruských vlivech v tuzemsku mluví BIS ve svých výročních zprávách už několik let. Poslední pochází z loňska a hodnotí rok 2020. „Ruská strana se na našem území snaží získat přístup k českým státním příslušníkům, ale také užívá ČR jako destinaci, ve které se pokouší o budování kontaktů s cizími státními příslušníky,“ stojí například v dokumentu.
„V oblasti ruských vlivových aktivit zůstalo i v loňském roce prioritou prosazování ruských zájmů prezentovaných sice jako zájem český, nicméně skutečné české zájmy poškozujících. V globálním kontextu průběžně sílil paradox ruských vlivových operací, kdy narativ směrem k ruskému publiku hlásal, že Rusko je obklopeno nepřáteli, zatímco narativ určený k českému (resp. globálnímu) publiku zdůrazňoval, že Rusko je naše spása,“ uvádí dále výroční zpráva.
Letos v září rovněž ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a premiér Petr Fiala (ODS) potvrdili, že na ministerstvu zahraničí roky působil zaměstnanec, který donášel informace ruské straně. Měl spolupracovat přímo s ruskou civilní rozvědkou SVR.
Skupina senátorů požádala Ústavní soud (ÚS), aby zrušil právní úpravu, která opětovně zavedla možnost oddělených zápisů dětí uprchlíků z Ukrajiny na základní školy. Senátoři to pokládají za diskriminační opatření, které povede k segregaci a porušuje právo na vzdělání i mezinárodní závazky Česka. ÚS návrh obdržel v červenci, soudcem zpravodajem se stal Jan Svatoň, zjistila ČTK z přehledu plenárních věcí na webu soudu. O návrhu rozhodne plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň.
Zákon konkrétně stanovuje, že ředitel základní školy může po dohodě se zřizovatelem, tedy nejčastěji obcí či městem, stanovit výhradně pro cizince s dočasnou ochranou zvláštní zápis k základnímu vzdělávání v termínu od 1. června do 15. července. Běžné zápisy pro ostatní děti jsou v dubnu. Pozměňovací návrh ve Sněmovně předložila poslankyně Renáta Zajíčková (ODS). Odůvodnění slibovalo rovnoměrné rozložení cizinců mezi školami i jejich lepší integraci.
„V současnosti Ukrajina, s veškerou podporou Západu, není v pozici, kdy by mohla osvobodit okupovaná území v krátkém časovém rozmezí bez velkých ztrát na životech. Chceme, aby přežila jako nezávislá suverénní země. Pokud je cenou za její přežití to, že část území bude dočasně okupována, tak ať je tomu tak,“ připustil prezident ČR Petr Pavel v rozhovoru s BBC. „Tato okupovaná území nikdy právně neuznáme jako ruská.“
Podle Pavla by bylo nespravedlivé, kdyby Západ tlačil na Ukrajinu, aby ihned osvobodila všechna okupovaná území. Prioritou je podle něj zachování ukrajinského národa.
Český prezident věří, že je nutné Ukrajině nadále poskytovat vojenskou pomoc, ale válku podle něj nelze vyhrát na bojišti. Mocnějším nástrojem, který přiměje Moskvu zasednout k vyjednávacímu stolu, je podle něj ekonomický tlak ze strany Evropy a USA.
Ruský dělostřelecký útok na obec Antonivka v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny si v noci na dnešek vyžádal život šestačtyřicetiletého muže. S odvoláním na vyjádření šéfa místní vojenské administrativy Oleksandra Prokudina to napsal ruskojazyčný server BBC.
