Moskva jmenovala nového velitele vojsk na Ukrajině Surovikina. Zpomalí postup Ukrajinců?
Ruské ministerstvo obrany dnes jmenovalo nového velitele ruských jednotek nasazených na Ukrajině - stal se jím dosavadní velitel Jižního vojenského okruhu a velitel ruských vzdušných a kosmických sil Sergej Surovikin. S odkazem na mluvčího resortu Igora Konašenkova o tom informovala agentura Interfax.
Surovikin se velení ruským jednotkám neujímá ve snadné době. Ukrajinští vojáci pokračují ve své protiofenzivě, již na začátku října vstoupili do strategicky důležitého města Lyman v Doněcké oblasti. Ruské ministerstvo obrany zároveň oznámilo stažení ruských vojsk z tohoto města. V Lymanu Ukrajinci v pátek našli masový hrob a také provizorní pohřebiště.
Kritika ruského tažení přitom nyní zaznívá už i od řady ruských podporovatelů války.
Velel Rusům v Sýrii i vzdušným silám
„Z rozhodnutí ministerstva obrany Ruské federace byl armádní generál Sergej Surovikin jmenován velitel Sjednocené skupiny vojsk (sil) v oblasti speciální vojenské operace,“ uvedl mluvčí Konašenkov. Speciální vojenskou operací Moskva nadále oficiálně nazývá svou invazi na Ukrajinu.
Pětapadesátiletý Surovikin se účastnil druhé rusko-čečenské války, konfliktu v Tádžikistánu a velel ruským vojskům v Sýrii. Velitelem vzdušných a kosmických sil se stal v listopadu 2017 a veřejnost se letos v červnu dozvěděla, že velí uskupení Jih.
Vystřídal Dvornikova
Podle agentury AP jde o první oficiální jmenování jediného velitele pro veškeré ruské síly na Ukrajině. Britská vojenská zpravodajská služba v dubnu informovala, že ruské síly na Ukrajině dostal na starosti generál Alexandr Dvornikov.
Moskva nicméně dosud nikdy neuvedla, že by měl někdo konkrétní celkové vojenské velení nad operací na Ukrajině, píše agentura Reuters.
Ukrajinský postup a potíž ruské mobilizace
Ukrajinský prezident Zelenskyj v pátek oznámil, že ukrajinské ozbrojené síly od začátku protiofenzivy osvobodily celkem 2434 kilometrů čtverečních území a 96 sídel na východě země.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu tento týden oznámil, že řady ozbrojených sil od vyhlášení částečné mobilizace rozšířilo už 200 000 lidí. Podle médií ale zároveň stovky tisíc Rusů upustily zemi, odhady se pohybují od 350 000 do 700 000 zejména mužů.
„Ukrajina se snaží maximálně využít své současné převahy, postup však s sebou přináší nutnost zabezpečení nových spojovacích linií i kontrolu získaného teritoria. To společně s vlastními ztrátami povede patrně opět k zpomalení postupu a nutnosti doplnit své jednotky,“ míní český expert Richard Stojar z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany.
Nedostatky mobilizace
Ruské síly podle Stojara aktuálně nedisponují kapacitami, které by jim umožnily zásadním způsobem reagovat a provést úspěšný protiútok ani na jednom z bojišť. Zřejmě se tak podle něj zaměří na zpomalení ukrajinské ofenzívy a vybudování nových, stabilnějších obranných linií.
„Doprovodný organizační chaos a nedostatky nejsou nijak překvapivé, v obdobné míře se obecně očekávaly. Přímo na bojištích se dosud efekt mobilizace nijak zásadně neprojevil, lze předpokládat, že výrazné posílení ruských sil na Ukrajině bude představovat dlouhodobější proces,“ uvedl Stojar.
Další vývoj konfliktu je podle něj obtížné predikovat. Vzhledem ke klimatickým podmínkám i vyčerpanosti obou stran po několika měsících trvání konfliktu lze ale předpokládat snížení intenzity bojů v nadcházející zimě, tedy i více méně statickou frontovou linii. Otázkou také je, jak se do dalších bojů promítnou sobotní události v podobě útoku na Kerčský most a přerušenou linií zásobování Rusů.
Ukrajinská národní energetická společnost Naftohaz uvedla, že v noci na dnešek byla zasažena jedna z jejích tepelných elektráren. Za poslední týden podle firmy Rusko zaútočilo na zařízení těžby plynu v Charkovské oblasti a také na objekty kritické infrastruktury v Sumské a Černihivské oblasti. V důsledku ruských útoků museli energetici v posledních dnech v řadě oblastí přerušit dodávky elektřiny.
Spojené státy očekávají, že spojenci z NATO budou více investovat do iniciativy, jejímž prostřednictvím je dodáváno americké vojenské vybavení pro Ukrajinu, které platí země NATO. V Bruselu to dnes prohlásil americký ministr obrany Pete Hegseth. Zdůraznil důležitost dosažení míru prostřednictvím síly.
„Míru dosáhnete, když jste silní. Ne když používáte silná slova nebo hrozíte prstem. Dosáhnete ho, když máte silné a skutečné schopnosti, které protivníci respektují,“ uvedl Hegseth v sídle NATO a vyzdvihl úspěch amerického prezidenta Donalda Trumpa při dojednávání příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. „Doufáme, že budeme moci něco podobného vidět na Ukrajině,“ dodal americký ministr.
Ruské vojenské síly v noci na dnešek na Ukrajinu zaútočily 113 drony, přičemž protivzdušná obrana Ukrajiny jich sestřelila či zneškodnila 86, uvedlo podle ruského servisu stanice BBC ukrajinské letectvo. Dvacet šest útočných dronů podle letectva zasáhlo 11 míst na ukrajinském území. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že v noci na dnešek sestřelilo 59 ukrajinských dronů, píše BBC.
Stojar se vedle toho domnívá, že použití jaderných zbraní zůstává velmi nepravděpodobnou variantou. „Lze o něm sice spekulovat v případě přímého a zásadního ohrožení vlastního ruského teritoria nebo aktivního vojenského vstupu externího aktéra do probíhajícího konfliktu, takovýto scénář však není příliš reálný,“ uvedl odborník.
