S realitou ani zákonem to nemá moc společného: Expert o Putinově projevu k anexi ukrajinských území
Kateřina Veliká s milencem Potěmkinem, kteří založili Oděsu; likvidace původních obyvatel Ameriky; ruská svoboda a bohatství ohrožené Západem; anglosaský útok na evropskou energetickou infrastrukturu… Tím vším se oháněl ruský prezident Vladimir Putin v pátečním slavnostním projevu, než podepsal připojení čtyř ukrajinských oblastí k Ruské federaci. „S realitou a zákonem to nemá moc společného,“ komentoval projev a anexi pro Blesk Zprávy Karel Svoboda z katedry ruských a východoevropských studií IMS FSV UK.
Jak na vás projev působil?
Byl to naprosto standardní Vladimir Putin: něco historie ve svérázném pojetí, něco dštění síry na Západ, obviňování Západu ze všech hrůz světa… Zase použil takovou tu standardní taktiku „zloděj křičí: chyťte zloděje“. Co on dělá, z toho obviňuje druhé; mluví o nějaké snaze o koloniální područenství a já nevím, co všechno, a ve skutečnosti se snaží zničit sousední zemi a rozparcelovat si ji. Pro nezaujatého diváka musí Putin vypadat dost směšně, ono by to směšné bylo, kdyby kvůli tomu nezahájil válku. A nyní na mě působil v jakémsi opojení emocí, byl hodně naměkko.
Změní se anexí něco?
Celá anexe se odehrává na základě něčeho, co nemá s právem nic společného, je to takové zvláštní. Změní se to, že Rusové budou argumentovat, že teď Ukrajinci útočí na jejich území, a že proto můžou použít jadernou zbraň. Ale reálně, dokud si jejich armáda vede tak, jak si vede, tedy nic moc, tak to velká změna nebude. V současné době ze strategického pohledu nemají iniciativu, podle lidí, kteří vojenství rozumějí trochu víc než já, tak to ruské armádě spíš hrozí velkými maléry než čímkoliv jiným.
Když Putin nebo Dmitrij Medveděv mluví o nasazení jaderných zbraní, podpořili by to ruští občané? Jsou nějaké průzkumy?
Kolega Michal Smetana z Institutu politologických studií na to téma dělal průzkum - a Rusové si jadernou válku nepřejí. Ale zase si musíme uvědomit, co je to za režim; oni se lidí až zas tak moc neptají, to zaprvé. A za druhé jsou schopní to zvalchovat brutální propagandou. Před invazí velká většina Rusů odmítala možnost války proti Ukrajině a dneska - neříkám, že to bude uváděných 80 % podpory, tomu fakt nevěřím, ale prostě výrazná část tu válku podporuje. Dokonce i ti lidé, kteří utíkají někam na hranici, tak jsou schopní mít na autě nalepené to zetko a zároveň prostě utíkat z Ruska. Nejde ani tak o to, že by tu válku nechtěli - oni jenom nechtějí v ní bojovat, ať si tam bojuje někdo jiný.
Putin se vyjadřoval, jak USA a Západ chtějí ničit ruskou svobodnou společnost a ruské bohatství. Vnímají se Rusové jako svobodná a bohatá země?
Já myslím, že z těchto slov je vidět, jak absurdní ten projev byl. Oni Rusům neustále mávají před očima, jak jsou bohatá země; a oni do značné míry bohatá země jsou, akorát se to bohatství dostává velmi úzké špičce - třeba jednomu procentu obyvatelstva, možná i míň. Ti ostatní prostě žijí za vcelku nuzných podmínek, Putin jim dává imperiální velikost, ale nic jiného. O svobodě ve společnosti se nedá vůbec mluvit. Kdokoliv vyjádří jenom protest proti válce nebo řekne, že ta válka není správně, tak je okamžitě zatčen, popotahován, tam není v tomhle směru vůbec žádná svoboda. Brát jeho projevy z hlediska nějaké fakticity je naprosto zbytečná práce, protože tam vztahu s realitou mnoho není. Ale on ví, proč to říká, protože dává takový ten pocit jako „pokud tomu chcete věřit, tak tady máte něco k uvěření“. Ale že to nemá moc oporu v realitě, tak to je víc než jasné.
Drazí čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění. Pokračovat bude zase ráno, dobrou noc.
Novou ukrajinskou velvyslankyní ve Spojených státech bude bývalá místopředsedkyně vlády Olha Stefanišynová, která měla v předchozím kabinetu odpovědnost za evropskou a euroatlantickou integraci Ukrajiny a působila i jako ministryně spravedlnosti. „Formální procedury jsou kompletní - dnes jsem podepsal dekret o jejím jmenování velvyslankyní,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Od nové šéfky diplomatické mise ve Washingtonu očekává realizaci dohod s USA, především v oblasti obrany. „V mnoha ohledech závisí dlouhodobá bezpečnost Ukrajiny na vztazích s Amerikou. Na stole jsou dva ukrajinské návrhy... Jedná se o dohodu o zbraních pro Ukrajinu a dohodu o moderních dronech pro Spojené státy,“ dodal Zelenskyj.
Stefanišynová se podle AFP podílela na nedávno dojednané dohodě mezi Kyjevem a Washingtonem o přístupu Američanů k ukrajinským nerostům. Působila v předchozí vládě vedené premiérem Denysem Šmyhalem, která ale v červenci prošla obměnou a novou šéfkou vlády se stala Julija Svyrydenková, vyměnila se i řada ministrů.
Politika Ruska představuje nejvážnější, přímou a dlouhodobou bezpečnostní hrozbu pro celou Severoatlantickou alianci, uvedl Senát v dnešním usnesení k závěrům červnového summitu NATO v Haagu. Aliance musí podle horní komory této hrozbě čelit společně a zajistit odpovídající úroveň odstrašení. Senát také ocenil, že NATO pokračuje v podpoře Ukrajiny, která čelí čtvrtý rok ruské vojenské invazi.
Dohoda z Haagu předpokládá, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnou nejméně 3,5 procenta hrubého domácího produktu a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. V roce 2029 se obranné výdaje přezkoumají. Senát v usnesení uvítal rovněž to, že summit potvrdil závazek kolektivní obrany.
„I vláda České republiky v reakci na zhoršování bezpečnostního prostředí se zavázala pro stabilní zvyšování rozpočtu, protože armáda bez stabilního rozpočtového prostředí nedává smysl,“ řekl předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnosti Pavel Fischer (za TOP 09). Postupné zvyšování obranných výdajů podpořil v debatě například také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), podle kterého Česko dlouho spoléhalo na kolektivní obranu a do obranyschopnosti investovalo málo. „Tak to nemůže dál pokračovat, protože situace se změnila,“ poznamenal.
