Budou muset bojovat proti vlastním lidem? Rusko chce mobilizovat Ukrajince na okupovaných územích
Rusko se chystá mobilizovat ukrajinské muže na ovládnutých ukrajinských územích a nutit je bojovat na ruské straně, uvedl dnes podle serveru Ukrajinska pravda starosta města Melitopolu v Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Starosta vyzval muže z okupovaných částí Záporožské oblasti, aby co nejdříve region opustili.
Fedorov upozornil, že již dnes Rusové bránili v odjezdu mužům ve věku 18 až 35 let na kontrolním stanovišti Vasilivka, přes něž je možné dostat se z okupovaných částí Záporožské oblasti. Mužům ze Záporožské oblasti doporučil, aby se pokusili odjet směrem na město Záporoží nebo přes poloostrov Krym do Gruzie.
„Cíl okupantů je mobilizovat naše muže a poslat je jako potravu pro děla na frontu,“ uvedl Fedorov na sociálních sítích. Podle portálu focus.ua starosta doplnil, že pseudoreferenda o připojení k Rusku, která se od pátku Moskva chystá zorganizovat na ovládnutých ukrajinských územích, mají umožnit mobilizaci Ukrajinců.
„V roce 2014 okupanti zorganizovali skutečný hon na lidi v takzvané Luhanské a Doněcké lidové republice. Totéž udělají v Záporožské a Chersonské oblasti,“ doplnil Fedorov.
Mobilizase milionu lidí?
Ruská armáda se podle analytiků na Ukrajině potýká s nedostatkem lidské síly. Prezident Vladimir Putin se přesto zdráhá přikročit k všeobecné mobilizaci. Ve středu však ohlásil částečnou mobilizaci, díky níž má podle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua být do zbraně povoláno 300.000 rezervistů s vojenskou zkušeností.
List Novaja Gazeta Europe dnes s odkazem na nejmenovaný zdroj z ruské prezidentské administrativy napsal, že Putinovo středeční nařízení umožňuje ruskému ministerstvu obrany mobilizovat až milion lidí. Podle listu se to uvádí v sedmém bodu nařízení, u něhož je ale ve zveřejněné verzi dokumentu uvedeno, že je k dispozici jen pro „služební účely“. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v komentáři pro agenturu RIA Novosti ale řekl, že zpráva o mobilizaci až milionu lidí je lživá.
Drazí čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění. Pokračovat bude zase ráno, dobrou noc.
Novou ukrajinskou velvyslankyní ve Spojených státech bude bývalá místopředsedkyně vlády Olha Stefanišynová, která měla v předchozím kabinetu odpovědnost za evropskou a euroatlantickou integraci Ukrajiny a působila i jako ministryně spravedlnosti. „Formální procedury jsou kompletní - dnes jsem podepsal dekret o jejím jmenování velvyslankyní,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Od nové šéfky diplomatické mise ve Washingtonu očekává realizaci dohod s USA, především v oblasti obrany. „V mnoha ohledech závisí dlouhodobá bezpečnost Ukrajiny na vztazích s Amerikou. Na stole jsou dva ukrajinské návrhy... Jedná se o dohodu o zbraních pro Ukrajinu a dohodu o moderních dronech pro Spojené státy,“ dodal Zelenskyj.
Stefanišynová se podle AFP podílela na nedávno dojednané dohodě mezi Kyjevem a Washingtonem o přístupu Američanů k ukrajinským nerostům. Působila v předchozí vládě vedené premiérem Denysem Šmyhalem, která ale v červenci prošla obměnou a novou šéfkou vlády se stala Julija Svyrydenková, vyměnila se i řada ministrů.
Politika Ruska představuje nejvážnější, přímou a dlouhodobou bezpečnostní hrozbu pro celou Severoatlantickou alianci, uvedl Senát v dnešním usnesení k závěrům červnového summitu NATO v Haagu. Aliance musí podle horní komory této hrozbě čelit společně a zajistit odpovídající úroveň odstrašení. Senát také ocenil, že NATO pokračuje v podpoře Ukrajiny, která čelí čtvrtý rok ruské vojenské invazi.
Dohoda z Haagu předpokládá, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnou nejméně 3,5 procenta hrubého domácího produktu a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. V roce 2029 se obranné výdaje přezkoumají. Senát v usnesení uvítal rovněž to, že summit potvrdil závazek kolektivní obrany.
„I vláda České republiky v reakci na zhoršování bezpečnostního prostředí se zavázala pro stabilní zvyšování rozpočtu, protože armáda bez stabilního rozpočtového prostředí nedává smysl,“ řekl předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnosti Pavel Fischer (za TOP 09). Postupné zvyšování obranných výdajů podpořil v debatě například také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), podle kterého Česko dlouho spoléhalo na kolektivní obranu a do obranyschopnosti investovalo málo. „Tak to nemůže dál pokračovat, protože situace se změnila,“ poznamenal.
