22°C
Nejen plynovody jsou v ohrožení: Experti upozorňují na zranitelnost internetových kabelů
Norsko v reakci na poškození plynovodu Nord Stream postupně zvyšuje zabezpečení infrastruktur vedoucích napříč mořským dnem. Podle odborníků jsou mimo plynová potrubí ohroženy především podmořské kabely zprostředkující světový internetový provoz. Analýzu týkající se bezpečnosti podmořských dodavatelských sítí přinesl zpravodajský server The Guardian.
Země NATO se snaží zlepšit zabezpečení vysoce zranitelných podmořských plynovodů a komunikačních kabelů poté, co zjevný útok na Nord Stream v Baltském moři poukázal na zvláště závažnou slabinu západních států.
Video Kamery zachytily podmořský výbuch a únik plynu z plynovodu Nord Stream
Video se připravuje ...
Podezřelé drony v okolí plošin
Po sérii čtyř výbuchů, z nichž ty první byly zaznamenány minulý týden v pondělí a v úterý, byly záhy registrovány čtyři případy úniku plynu na dvou plynovodech Nord Stream. Podle několika zpráv citujících evropské úředníky byla v blízkosti plynovodů Nord Stream I a II, kde došlo k jejich poškození, spatřena ruská plavidla. Prošetření původu poškození bude však z bezpečnostních důvodů možné až za několik týdnů, přičemž zatím neexistuje žádný důkaz ukazující přímo na vinu Moskvy.
Norský premiér Jonas Gahr Støre nařídil po explozích posílit vojenské a policejní hlídky u ropných a plynových plošin a plynovodů v zemi. Minulý týden v pondělí, ještě před výbuchy na Nord Streamu, norský Úřad pro bezpečnost při nakládání s ropou oznámil, že v blízkosti norských ropných a plynových plošin nad hladinou létají neidentifikované drony. Støre označil aktivitu dronů za abnormální.
Norsko je hlavním evropským dodavatelem plynu a spravuje téměř 9 000 km plynovodů. Jakékoli další přerušení dodávek plynu z jeho strany by mohlo výrazně prohloubit energetickou krizi, přičemž prasknutí aktivního potrubí by zcela jistě vedlo k ekologické katastrofě. Oslo se s žádostí o bezpečnostní monitoring infrastruktury obrátilo na spojence z NATO.
Internet je závislý na podmořských kabelech
„Norská reakce je pochopitelná,“ míní první námořní lord a admirál sir Ben Key. „Všechno, co se nachází na mořském dně, ať už jde o plynovody nebo datové kabely, je velmi zranitelné. Organizace, jakou je Královské námořnictvo - ale nejen my – má povinnost mít připravené prostředky pro sledování a zajištění bezpečnosti okolo těchto infrastruktur.“
Key, který o tématu podmořské bezpečnosti hovořil na palubě letadlové lodi HMS Queen Elizabeth během návštěvy New Yorku, řekl, že nemůže jít do podrobností, jaká protiopatření Královské námořnictvo přijme. „Pozorně sledujeme ty oblasti, kde si myslíme, že jsou v současné době ty nejkritičtější slabiny. Snažíme se najít způsob, jak je lépe ochránit,“ ujišťoval Key.
Několik evropských politiků obvinilo ze zavinění výbuchů Rusko, Key však uvedl, že pro toto tvrzení neexistují žádné jednoznačné důkazy. „Musíme být velmi opatrní, pokud jde o jazyk, který volíme. Nemyslím, že je to všechno zatím úplně jasné,“ řekl.
Západní společnost je obzvláště zranitelná v případě závislosti na podmořských kabelech, které přenášejí více než 90 % světového internetového provozu. Pokud by došlo k přerušení těchto kabelů, vyvolalo by to rozsáhlou krizi, která by ovlivnila většinu aspektů moderního života. Rusko se s podobným problémem nepotýká, jelikož jeho komunikační infrastruktura je spíše pozemní.
„Přenos informací po celém světě je na těchto kabelech životně závislý,“ uvedl náčelník britského obranného štábu admirál sir Tony Radakin. „Je to vysoce citlivá záležitost, máme však k dispozici celou řadu systémů uzpůsobených k ochraně této sítě. Zároveň si ale uvědomujeme, že jde o oblast, ve které bude potřeba učinit další výrazné investice.“
Radakin doplnil, že Královské námořnictvo uvedlo do provozu specializované plavidlo - víceúčelovou loď pro sledování oceánů, hlídkování a ochranu podmořské infrastruktury pomocí senzorů a autonomních podvodních dronů. Královské námořnictvo doufá, že nakonec uvede do provozu tyto lodě dvě. Neočekává se však, že by vstoupily do aktivní služby dříve než v roce 2024.
Ruské ponorky nepřestávají slídit
Již několik let dochází k pozorování ruských ponorek potulujících se v těsné blízkosti kriticky důležitých kabelů a potrubí na mořském dně. Západní vojenští představitelé však opakovaně informovali, že v posledních měsících po vypuknutí války na Ukrajině nebyly zaznamenány žádné známky zvýšené ruské podmořské aktivity.
Rusko disponuje miniponorkami na jaderný pohon schopnými operovat v hloubce okolo 1 000 metrů, které jsou vybaveny mechanickými systémy schopnými manipulovat s kabely nebo je dokonce přerušovat. Tyto miniponorky musí být dopraveny do blízkosti cíle mnohem většími plavidly, Rusové v současnosti mají dvě moderní třídy plavidel schopných je nést a dopravit na místo určení - Podmoskovje a Belgorod. K odhalení případného útoku by tedy mohlo ve výsledku postačit důkladné sledování aktivity těchto kategorií lodí.
„Neustále sledujeme plavby směřující z Kaliningradu a poloostrova Kola,“ uvedly norské bezpečnostní zdroje s odkazem na dvě centra ruské námořní aktivity. Cílem zvýšené pozornosti jsou v současnosti body, kde by ruské ponorky musely proplout relativně úzkým průlivem, aby se dostaly do Baltského moře a severního Atlantiku.
21:22
Dnes
Americká Sněmovna reprezentantů a po něm senát nedávno schválily balíček pomoci pro Ukrajinu, na který se dlouho čekalo. Zpoždění kritizovalo mnoho státníků, včetně Volodymyra Zelenského, Jense Stoltenberga či Joea Bidena. O co všechno Ukrajina během těchto kritických měsíců, kdy čekala na americkou pomoc, přišla? O území, energetickou infrastrukturu i lidské životy. Celý článek čtěte ZDE.
21:09
Dnes
Jevhenija Vološčuková a Oleksij Pergamenščuk v Kyjevě malují drony pro ukrajinské vojáky. Vyzdobili jich už desítky, namalovali je v tradičním ukrajinském stylu zvaném Petrykivka a poslali je armádě.
20:12
Dnes
Ukrajina a Spojené státy vedou jednání o dvoustranné bezpečnostní dohodě, řekl dnes ve svém pravidelném večerním videoposelství ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Cílem podle něj je, aby šlo o „nejsilnější“ z dohod, které Kyjev v posledních měsících uzavřel se svými spojenci. Informovala o tom dnes agentura DPA.
„Již pracujeme na konkrétním textu,“ řekl Zelenskyj. „Pracujeme také na vymezení konkrétní výše podpory pro letošní rok a pro příštích deset let,“ dodal s tím, že jde o vojenskou, finanční a politickou podporu a rovněž podporu společné výroby zbraní.
Zelenskyj neupřesnil, kdy by mohla být dohoda mezi Kyjevem a Washingtonem podepsána. Řekl však, že má být „příkladná“ a bude „odrážet sílu amerického vedení“.
Témata:
Související
