Putin podepsal anexi čtyř ukrajinských území! Lavrov slzel, Medveděv usnul, zazněl i satanismus
V Kremlu se s více než čtvrthodinovým zpožděním odehrál ceremoniál, při kterém ruský prezident Vladimir Putin podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Putin promluvil před oběma komorami ruského parlamentu a oficiálně oznámil anexi okupovaných ukrajinských území. V publiku seděl exprezident Dmitrij Medveděv, šéf diplomacie Sergej Lavrov, ministr obrany Sergej Šojgu i Putinův velký spojenec čečenský lídr Ramzan Kadyrov. Putin se dotkl vícero témat, kromě anexe zmínil i satanismus a komunitu LGBTQ+.
„Lidé svoji volbu udělali, jednoznačně si vybrali,“ prohlásil Putin v narážce na výsledky referend ve zmíněných regionech, které Kyjev i Západ považují za zmanipulované a neplatné. „Je to vůle milionů lidí,“ zdůraznil ruský vůdce, který se odvolával na právo na sebeurčení zakotvené v Chartě OSN i na ruské dějiny, výsledky válek a bitev.
Putin vyzval Kyjev k jednáním. Anektovaných území se ale Moskva nevzdá a bude je hájit všemi dostupnými prostředky, zdůraznil ruský prezident.
Popové se křižovali
Putin si za svá slova vysloužil několik potlesků, dokonce i ve stoje. Za padlé vojáky ve „speciální vojenské operace“, jak kremelská rétorika nazývá válku na Ukrajině, se držela minuta ticha. Ruský prezident označil padlé za hrdiny. Zajímavý byl i pohled do publika, kdy Lavrov nestačil otírat čelo i slzy, popové se křižovali při zmínce o homosexuálním partnerství, změně pohlaví a satanismu. Zato exprezident Dmitrij Medveděv podstatnou část projevu prospal - ostatně jeho usínání během projevů je už slavné a ruský exprezident tak dodržel tradici.
Putin, na jehož rozkaz ruská vojska vpadla na konci února na Ukrajinu, obvinil „kolektivní Západ“, že vede proti Rusku hybridní válku a snaží se podřídit si všechny země světa. Ale Rusko nebude žít podle falešných pravidel, prohlásil šéf Kremlu, podle něhož Západ nemá žádné morální právo hodnotit počínání Ruska. „Nikdy jsme nepřijali a nepřijmeme takový politický rasismus, nenávist proti Rusku,“ řekl.
Putin: USA dodnes okupují Německo a Japonsko
Putin mimo jiné vyčetl Spojeným státům bombardování Drážďan, Hirošimy a Nagasaki za druhé světové války, i to, že podle jeho slov „fakticky dodnes okupují“ Německo a Japonsko. Evropští politici se podle Putina pokorně podřizují požadavkům Spojených států na zavádění dalších sankcí proti Rusku, přestože tyto sankce v zásadě vedou ke zničení evropského průmyslu a odporují zájmům evropských zemí.
Po dnešním ceremoniálu prezident předá podepsané dokumenty ruskému ústavnímu soudu; pokud ten nevznese námitky, bude se smlouvami zabývat ruský parlament. Podle ruské televize by to mělo být již příští týden. Televize připomněla, že v případě Krymu, který Rusko anektovalo na jaře 2014, ratifikace příslušné smlouvy zabrala tři dny.
Hurá, znělo na Rudém náměstí
„Stali jsme se silnějšími ... Vítězství bude naše,“ prohlásil Putin večer na popovém koncertu konaném na Rudém náměstí na oslavu připojení ukrajinských oblastí. Vystoupil na scéně v barvách ruské státní vlajky, kterou zdobilo „Doněck, Luhansk, Záporoží, Cherson - Rusko“. Šéf Kremlu slíbil, že „uděláme všechno pro to, abychom podpořili naše bratry a sestry v nových oblastech“ a přivítal je „doma“. Putin a dav spolu s ním pak třikrát zvolali „Hurá!“.
Ve čtvrtek večer Putin podepsal dekrety, kterými uznal nezávislost Chersonské a Záporožské oblasti. Rusko již na jaře 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo povstání separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny, kde vznikly mezinárodně neuznávané Doněcká a Luhanská lidová republika (DNR a LNR). Ty Moskva oficiálně uznala až v předvečer invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek varoval, že Ukrajina zareaguje „velmi tvrdě“ na pokus Ruska anektovat další části jejího území, a na pátek svolal mimořádné zasedání ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany.
Český prezident Petr Pavel novinářům v New Yorku řekl, že dnes krátce hovořil se svým estonským protějškem Alarem Karisem ohledně narušení vzdušného prostoru ze strany Ruska. Reakci ze strany NATO označil za včasnou a adekvátní. „Okamžitě vystartovaly letouny včasné výstrahy, systém integrované protivzdušné obrany v NATO byl informován a všichni spojenci vlastně reagovali v rámci přijatých opatření, která jsou předem stanovena,“ uvedl.
„Pokud jde o případné opakování takových incidentů, tak si myslím, že je důležité ruské straně zdůraznit, že narušení vzdušného prostoru, případně blízkosti přeletů v mezinárodních vodách a další provokativní chování, které Rusko poměrně často dělá, můžou vést velice snadno ke konfliktu,“ řekl Pavel s tím, že je třeba Moskvě připomenout, že pokud by to bylo obráceně, určitě by jednala také. „Kdyby ze strany států NATO docházelo k opakovaným narušením suverenity ruského vzdušného prostoru, tak bychom se asi velice rychle dočkali toho, že bude ruská protivzdušná obrana reagovat velice razantně a stejně razantně musíme jednat i my, protože musíme mít respekt k suverenitě jeden druhého,“ dodal.
Moldavské úřady dnes oznámily, že provedly 250 razií a zadržely 74 lidí při vyšetřování údajného plánu na podněcování nepokojů a destabilizaci země v souvislosti s parlamentními volbami. Napsala to dnes agentura AP, podle níž Kišiněv viní Rusko z podpory tohoto plánu. Prozápadní prezidentka země Maia Sanduová podle agentury Reuters obvinila Moskvu z utrácení stovek milionů eur ve snaze ovlivnit nedělní volby. Moskva se k posledním informacím nevyjádřila, dříve obvinění z vměšování do záležitostí Moldavska odmítla.
Moldavská policie uvedla, že plán vyvolat nepokoje byl „koordinován z Ruské federace prostřednictvím kriminálních živlů“. Podle moldavského prokurátora Victora Fortuny většina z podezřelých cestovala do Srbska, kde podstoupili výcvik. Někteří z nich přitom zprvu neznali skutečný účel cest, které byly prezentovány jako poutě, až později se zapojili do výcviku k výtržnostem a destabilizaci, uvedl policejní šéf Viorel Cernautseanu. Podle moldavských úřadů výcvik v Srbsku prováděli ruští tajní agenti, napsala agentura Reuters.
