Budeme bránit své lidi, bouří Zelenskyj. „Vítejte doma, v Rusku!“ vzkázal Medveděv na okupovaná území
Ukrajina bude bránit své lidi, kteří stále žijí na Moskvou okupovaných územích, uvedl ve svém nočním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Učinil tak v reakci na hlasování na okupovaných ukrajinských územích, která proruské úřady označují za referenda o připojení k Rusku. Hlasování je neplatné, uvedla dnes ukrajinská diplomacie a vyzvala Západ k dalším sankcím vůči Moskvě. Hlasování kromě Kyjeva neuznávají ani západní země, šéf unijní diplomacie Josep Borrell jej dnes označil za falešné.
„Tuto frašku na okupovaných územích nelze nazvat ani imitací referenda,“ uvedl podle Reuters Zelenskyj. „Budeme jednat na ochranu našich lidí,“ prohlásil podle agentury AFP a zmínil okupované ukrajinské regiony, včetně poloostrova Krym, který Moskva anektovala v roce 2014. Brzy podle něj přijdou dobré zprávy z fronty, podrobnosti ale neposkytl. „Postupujeme a osvobodíme naší zemi,“ řekl.
Proruské úřady mezitím uvedly, že všechny okupované regiony, kde se hlasování konala, se vyslovily pro připojení k Rusku. Hlasovalo se v částech Chersonské a Záporožské oblasti, k níž byly připojeny menší obsazené části dalších ukrajinských oblastí, a v samozvaných proruských útvarech – Doněcké lidové republice (DNR) a Luhanské lidové republice (LNR).
LNR, DNR a úřady okupované části Záporožské oblasti oznámily téměř stoprocentní podporu připojení k Rusku, zatímco úřady obsazené části Chersonské oblasti hlásí výsledek 87,05 procenta, uvedla BBC na svém ruskojazyčném webu. Ruská agentura TASS píše, že podle sečtených 100 procent volebních lístků hlasovalo v Záporožské oblasti pro připojení k Ruské federaci 93,11 procenta lidí, v LNR 98,42 procenta osob a v DNR 99,23 procenta.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pondělního rána.
Polský premiér Donald Tusk a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová u vsi Ozierany Male navštívili polsko-běloruskou hranici, která je podle Varšavy jedním z dějišť hybridní války Ruska a jeho spojence Běloruska proti Evropské unii. Jejich vystoupení před novináři, na kterém se shodli na neústupnosti vůči Rusku, přes hraniční bariéru sledovali ozbrojení běloruští vojáci, informuje server zpravodajské televize Polsat News.
Tusk na závěr jejich společného vystoupení prozradil, že krátce před ním dostal od ochranky doporučení, aby brífink zrušili nebo ho přesunuli jinam, protože se někde objevili běloruští vojáci s dlouhými zbraněmi. Ptal se von der Leyenové, jestli je připravená na tom místě vystoupit. "Uslyšel jsem slova, jaká jsem chtěl slyšet: nula ústupků," uvedl Tusk. "Nikdo nás tu nebude strašit, jsme tu proto, abychom ukázali skutečné evropské odhodlání," dodal. Na sociální síti X zveřejnil fotografii člena polské Státní ochranné služby, která má na starost bezpečnost nejdůležitějších lidí v zemi, jak se přes hraniční bariéru navzájem sleduje s běloruským vojákem v masce. Von der Leyenová "na vlastní oči viděla, jaká je situace na východní hranici EU a Polska", napsal Tusk.
Německý kancléř Friedrich Merz se připravuje na to, že válka na Ukrajině může trvat ještě dlouho. Řekl to dnes v letním rozhovoru s veřejnoprávní stanicí ZDF. Války podle něj obyčejně končí vojenskou porážkou nebo hospodářským vyčerpáním jedné ze stran. Na takový scénař to podle něj ale ve válce Ukrajiny a Ruska nyní nevypadá.
"Vnitřně se připravuji na to, že tato válka může trvat ještě dlouho," řekl kancléř a dodal, že Německo a jeho partneři usilují o to, aby válka skončila co nejdříve. Podle Merze ale konflikt, který rozpoutalo Rusko v únoru 2022 svou invazí na Ukrajinu, nesmí skončit kapitulací Kyjeva. "Pozítří by byla na řadě další země a popozítří jsme pak na řadě my," varoval.
Podvodná referenda
Pětidenní hlasování, o jejichž konání proruské úřady informovaly teprve před týdnem, opakovaně provázely zprávy o nucené účasti a dalších volebních podvodech. Moskvou nyní ovládané oblasti navíc v uplynulých měsících kvůli válce opustila značná část jejich obyvatel.
Západní země a Kyjev hlasování ani jeho výsledek neuznávají, je to podle nich propaganda a nelegální podvrh s cílem umožnit Moskvě anektovat násilně obsazená území. Zelenskyj v úterý nečekaně promluvil k Radě bezpečnosti OSN, kde podle agentury AP řekl, že jakákoli anexe je v moderním světě zločinem. Americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová uvedla, že Spojené státy předloží RB OSN rezoluci odsuzující hlasování.
„Ukrajina nebude nikdy souhlasit s ultimáty,“ uvedlo dnes ukrajinské ministerstvo zahraničí. Své mezinárodní partnery vyzvalo, aby Kyjevu poskytli další vojenskou pomoc a proti Rusku zavedli další tvrdé sankce.
„EU odsuzuje konání nezákonných ‚referend‘ a jejich zfalšované výsledky,“ napsal na Twitteru Borrell, podle kterého jde o „další porušení svrchovanosti a územní integrity Ukrajiny“. Rusko podle něj systematicky v konfliktu porušuje lidská práva.
Kanadský premiér Justin Trudeau prohlásil, že kvůli podvodným referendům hodlá přikročit k novým sankcím a že Ottawa nikdy neuzná výsledky hlasování ani pokus Moskvy o nezákonnou anexi ukrajinských území, uvedla agentura Reuters.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která běžně monitoruje různé volby, už dříve uvedla, že výsledky nynějšího hlasování nebudou z právního hlediska platné. Je podle ní v rozporu s ukrajinskými zákony i mezinárodním právem, koná se v oblastech, kde není bezpečno, a neúčastní se ho nezávislí pozorovatelé.
Podle Ruska je hlasování platné
Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja podle Reuters řekl, že hlasování bylo transparentní a v souladu s volebními normami.
Očekává se, že ruský prezident Vladimir Putin vystoupí v pátek v parlamentu s projevem o referendech. Podle Valentiny Matvijenkové, která předsedá horní komoře ruského parlamentu, by zákonodárci mohli projednat anexi 4. října.
„Výsledky jsou jasné. Vítejte doma, v Rusku!“ napsal v noci na dnešek na Telegramu bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, který je teď místopředsedou ruské bezpečnostní rady.
Výsledek oficiálně vyznívající ve prospěch Moskvy se v hlasování všeobecně očekával a podle agentury AP připravuje půdu pro novou nebezpečnou fázi sedmiměsíční ruské invaze na Ukrajinu. Úspěšné ukrajinské osvobozování vlastních území by Moskva po možné anexi mohla prohlašovat za útok na své území. Rusko zároveň mobilizovalo a zesílilo varování, že by mohlo na obranu nasadit i jaderné zbraně. Kyjev opakovaně varoval Moskvu, že zábor dalších území zničí jakékoliv šance na mírová jednání.
Hlasování připomínalo události na ukrajinském poloostrově Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014 po plebiscitu, který nebyl mezinárodně uznán. Západ reagoval na anexi protiruskými sankcemi.
