Rukojmí okupantů na svobodě: John (59) promluvil o měsících mučení. V cele mu zemřel přítel
59letý Brit, kterého v rámci výměny zajatců pomohl osvobodit ruský oligarcha a bývalý majitel fotbalového klubu Chelsea Roman Abramovič, přežil čtyři měsíce v zajetí ruských okupantů. Dny a noci trávil v malé cele spolu s několika dalšími vězni, protrpěl brutální výslechy, bití a mučení elektrošoky a stal se svědkem smrti svého kolegy. Veterán John Harding je po půl roce stráveném na Ukrajině zpátky doma se svou rodinou.
V průběhu strastiplných čtyř měsíců v zajetí Harding zhubl desítky kilogramů, přišel o velkou část svalové hmoty a utrpěl nervové poškození páteře a rukou. Okupanti muže pravidelně bili, na zajatcích navíc používali improvizované mučicí nástroje jako bodec na dobytek a starý vytáčecí telefon. Telefon předělali tak, aby po vytočení čísla do vězňů pustil elektrický proud.
Rukojmí trávili 23 hodin denně v malé cele, kterou mohli opouštět jen na chvíli a pod přísným dozorem. V době, kdy byl Harding mimo celu, zemřel jeho kolega a kamarád Paul Urey (45). Jeho tělo později našel sám Harding. Urey byl podle informací serveru DailyMail diabetik a nepřímo ho usmrtili právě okupanti, kteří ho odmítali nechat brát léky nutné k životu.
Harding od propuknutí invaze sloužil jako medik ukrajinských jednotek. „Vzdali jsme se v azovských ocelárnách, protože jsme nemohli pokračovat v boji. Měli jsme zraněné a báli jsme se, že je nedostaneme přes nepřátelské linie,“ vysvětloval veterán. „Bylo nám řečeno, že s námi budou zacházet jako s válečnými zajatci v souladu s Ženevskou úmluvou, ale během 48 hodin jsme byli v zajetí u MGB – doněcké verze sovětské KGB.“
„Mlátili nás, pouštěli do nás elektřinu a zase nás bili. Jednoho chlapa bodli do nohy a potom ho zašili. Myslím, že nás mučili pro zábavu,“ vzpomínal. „Trvalo to i několik hodin. Naši věznitelé nás vodili do ‚kanceláře žalobce‘, kde nás vyslýchali. Trochu nás mlátili už během převozu. Někdy nás strčili do futer dveří, abychom si natloukli hlavu. Pokaždé nám zavázali oči.“
„Moje oči byly větší než můj žaludek“
Harding v okupované oblasti Ukrajiny čelil rozsudku smrti. Ruská stráž ho proto mimo jiné donutila natočit video, ve kterém se loučí se svou dcerou. K popravě ale nakonec nedošlo, a to díky vyjednávání mezi dvěma stranami konfliktu. Po čtyřech měsících mučení okupanti naložili Hardinga a další čtyři Brity do nákladního vozu, kde je se zavázanýma očima přilepili lepenkami k podlaze. V autě je převezli na území Ruska, odkud je v rámci výměny zajatců odvezlo soukromé letadlo do Saúdské Arábie.
„Převezli nás do Rijádu, prohlédli nás zdravotníci a pak se s námi sešli představitelé britského konsulátu,“ popisoval svou cestu domů Harding. „Dali nám cestovní pasy a posadili nás na let směrem letiště Heathrow. Všichni angličtí kluci byli spolu – já, Aiden, Dylan, Andrew a Shaun. Poprvé po měsících nám dali opravdové jídlo. Měli jsme hovězí s rýží, kuře, jarní závitky. Moje oči byly větší než můj žaludek.“
Z Ruska do Saúdské Arábie s muži letěl ruský oligarcha Roman Abramovič, který výměnu zajatců údajně spoluorganizoval. Mužům v luxusním letadle daroval iPhony, aby mohli zavolat svým rodinám, a mluvil s nimi o fotbale. „Abramovič byl milý, vážně skvělý chlap. Je to legenda, milujeme ho a jsem mu nesmírně vděčný za jeho snahy,“ řekl novinářům Harding. „Nemohl tomu uvěřit. Vtipkoval jsem, že Shaun je fanoušek West Hamu, a všichni jsme se zasmáli.“
Abramovič je stále na seznamu sankciovaných. Podle britské vlády je napojen na ruský Kreml.
Ruský generál Denis Putilov, který býval náčelníkem obrněné techniky v jednom ze čtyř vojenských okruhů země, si má za přijímání úplatků při státních zakázkách odpykat 8,5 roku v trestanecké kolonii s přísným režimem. O rozsudku dnes informoval ruský Vyšetřovací výbor, který v Rusku sehrává roli federální kriminální ústředny. Putilova zatkli loni v září, pouhé tři měsíce poté, co jej ruský prezident Vladimir Putin povýšil na generála, poznamenal server The Moscow Times.
Putilov dostal v letech 2023 a 2024 úplatky ve výši deseti milionů rublů (asi 2,65 milionu Kč) od soukromého podnikatele za přimhouření očí při kontrolách, jak podnikatelova firma plní zakázky za 140 milionů rublů (asi 37 milionů Kč) na opravy a údržbu vojenské techniky v centrálním vojenském okruhu, zahrnujícím Povolží, Ural a část Sibiře. Ve výsledku dodavatel nesplnil podmínky kontraktu a stát utrpěl škodu, tvrdí vyšetřovatelé.
Amerikanista a rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký neočekává od schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem zásadní průlom. Lze si ho podle něj těžko představit bez přímé účasti Ukrajiny a evropských zemí. Politolog Jakub Dopieralla z Univerzity Karlovy by za průlom považoval, pokud by se podařilo zorganizovat setkání Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Experti to dnes sdělili na dotaz ČTK. Putin a Trump se mají setkat v pátek na Aljašce.
Bez účasti Zelenského budou jakékoli závěry stěží akceptovatelné jak pro Ukrajinu, tak i pro Evropu, míní Kopecký. Trump se podle něj bude snažit dosáhnout zastavení bojů, nebude však schopen vyjednat spravedlivé a trvalé řešení konfliktu. „Oba prezidenti jistě vědí, že schůzku budou moci domácímu publiku prezentovat jako úspěch. Putin ukáže, že není izolovaný a počítá se s ním. Trump může vyložit jakýkoliv posun jako úspěch. Jeho voliči většinou neočekávají hodnotově orientovanou zahraniční politiku, ale ocení jakýkoliv krok vedoucí k umlknutí zbraní a úspoře ve státní kase,“ míní amerikanista.
Britský premiér Keir Starmer podporuje snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku na Ukrajině. Je ale podle něj nutné, aby se do dohody o konci bojů zapojil i Kyjev, uvedl dnes podle agentury Reuters jeho mluvčí.
Trump má v plánu setkat se tento pátek na Aljašce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, aby s ním jednal o ukončení války na Ukrajině. „Nikdy nebudeme věřit Vladimiru Putinovi. V rámci těchto jednání budeme podporovat Ukrajinu, prezidenta Trumpa a evropské státy,“ reagoval na nadcházející schůzku Trumpa s Putinem Starmerův mluvčí.
