„Mariupolského řezníka“ zasáhnou sankce. Britové je rozšířili i na prominentního moderátora
Britská vláda ve čtvrtek oznámila rozšíření protiruských sankcí na 14 dalších subjektů včetně státních médií a jejich „propagandistů“ a ruského generála Michaila Mizinceva, kterého označila jako „mariupolského řezníka“. Opatření míří proti těm, kdo šíří lži o ruské invazi na Ukrajinu, uvedlo britské ministerstvo zahraničí. Šéfka diplomacie Liz Trussová sdělila, že Londýn bude dál stupňovat tlak, aby ruský prezident Vladimir Putin „na Ukrajině prohrál“.
Nová várka sankcí dopadá mimo jiných na prominentního moderátora ruské státní televize Sergeje Briljova, který má podle zpravodajské společnosti BBC i britské občanství a vlastní byt v Londýně. „Briljov už nebude moci dosáhnout na žádná ze svých britských aktiv či pokračovat v podnikatelské činnosti,“ uvádí prohlášení britské vlády.
„Vláda také uvaluje přímé sankce na státní mediální organizace a cílí na Kremlem financovanou TV-Novosti, která vlastní RT, dříve Russia Today, a na Rossija segodňa, která kontroluje zpravodajskou agenturu Sputnik,“ pokračuje komuniké. Británie už dříve, stejně jako Evropská unie, zablokovala vysílání televize RT, zakázán je také internetový obsah od Sputniku. Podle britské vlády nové kroky zabrání RT v „cestě zpět na britské televize“ a britským subjektům v „podnikání s nástroji ruské státní propagandy“.
Řezník je známý už z Aleppa
„Putinova válka je založená na přívalu lží,“ uvedla k novým postihům ministryně Trussová s tím, že pokud jde o další posilování sankcí, zůstávají na stole všechny možnosti. Moskva svou více než měsíc trvající agresi proti Ukrajině prezentuje jako boj proti „nacistům“ a snahu „osvobodit“ ruskojazyčné obyvatelstvo Ukrajiny, zároveň navzdory neustále se hromadícím důkazům popírá bombardování civilních cílů, jako jsou obytné domy, nemocnice nebo školy.
Největší škody v tomto směru zřejmě utrpěl jihovýchodní přístav Mariupol, kde jsou za ruského obléhání uvězněny desetitisíce obyvatel, přičemž tisíce jich pravděpodobně od začátku ofenzivy zahynuly.
Londýn zkázu města připisuje generálovi Mizincevovi, který stojí v čele Centra řízení národní obrany Ruské federace a dohlíží na veškeré ruské vojenské operace. Podle britské vlády dostal Mizincev kvůli brutalitě ruského postupu přezdívku „mariupolský řezník“. „Je známý používáním zavrženíhodných taktik, včetně ostřelování civilních center v Halabu (Aleppu) v letech 2015 a 2016 a nyní v Mariupolu, kde jsou na ukrajinském lidu páchána zvěrstva,“ uvádí tisková zpráva.
Ministr zahraničí Jan Lipavský tweetuje, že jednal s gubernátorem Ternopilské oblasti Ukrajiny Vjačeslavem Nehodou o řadě témat, včetně konkrétních možností pomoci. Česko zde podle ministerstva zahraničí v roce 2022 vybudovalo modulární ubytovací jednotky pro uprchlíky a předloni v rámci programu MEDEVAC předalo místní nemocnici léky, chirurgické nástroje či materiály pro protetiku v hodnotě 12,5 milionu korun. Loni na jaře ternopilské školy obdržely osm školních autobusů.
V komentáři pro ukrajinský portál Jevropejska pravda Lipavský mimo jiné podotkl, že Ukrajinci si uvědomují, že jim do budoucna bezpečí a prosperitu zajistí pouze integrace do Evropské unie a Severoatlantické aliance. „V tom má Ukrajina naši velkou podporu, byť ne bezbřehou. Nesmí zpomalit ve svých reformách, stejně tak nesmí zpochybnit vládu práva a protikorupční opatření. To jsou křehké, ale nezbytné součásti pravidel ukrajinské cesty do Evropy. Z těchto požadavků neslevíme,“ uvedl šéf diplomacie.
Německý kancléř Friedrich Merz svolal na středu virtuální schůzku, na které chce jednat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a představiteli zemí Evropské unii o válce na Ukrajině a o chystaném setkání Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Rusko-americký summit se má uskutečnit v pátek na Aljašce.
Ruský generál Denis Putilov, který býval náčelníkem obrněné techniky v jednom ze čtyř vojenských okruhů země, si má za přijímání úplatků při státních zakázkách odpykat 8,5 roku v trestanecké kolonii s přísným režimem. O rozsudku dnes informoval ruský Vyšetřovací výbor, který v Rusku sehrává roli federální kriminální ústředny. Putilova zatkli loni v září, pouhé tři měsíce poté, co jej ruský prezident Vladimir Putin povýšil na generála, poznamenal server The Moscow Times.
Putilov dostal v letech 2023 a 2024 úplatky ve výši deseti milionů rublů (asi 2,65 milionu Kč) od soukromého podnikatele za přimhouření očí při kontrolách, jak podnikatelova firma plní zakázky za 140 milionů rublů (asi 37 milionů Kč) na opravy a údržbu vojenské techniky v centrálním vojenském okruhu, zahrnujícím Povolží, Ural a část Sibiře. Ve výsledku dodavatel nesplnil podmínky kontraktu a stát utrpěl škodu, tvrdí vyšetřovatelé.
