Putinova hrozba jaderného útoku: Jak vážně ji svět bere? A co čítá ruský arzenál?

Putin zmínil jaderné zbraně ve svém proslovu o částečné mobilizaci tuto středu. „Je to nebezpečná rétorika od jaderné mocnosti," řekl Kirby v rozhovoru s televizí ABC. „Sledujeme jejich strategický postoj, jak nejlépe umíme, abychom mohli v případě potřeby změnit ten náš. V tuto chvíli nic nenasvědčuje tomu, že by to bylo nutné,“ dodal. „Je to od Putina skutečně velmi nebezpečný precedent, zvláště v kontextu války, kterou očividně prohrává. Na Ukrajině ztrácí,“ komentoval pro BBC Kirby.

Ruská propagandistka si nebrala servítky: Měli jsme poslat atomovku na Londýn při pohřbu Alžběty II.!

„Putinovy hrozby musíme brát vážně a my je vážně bereme. Situaci monitorujeme, jak nejlépe můžeme,“ ujistil Kirby veřejnost. Naopak postupu Kremlu k uspořádní referend v okupovaných částech Ukrajiny nepřikládá žádnou váhu. „To je jen Putinův úskok, snaží se získat přes referendum něco, co se nepovedlo dobýt vojensky. Nemá šanci to zafungovat. Nikdo to neuzná. Jediné, co Putin může, a měl by, udělat, je opustit Ukrajinu. Musí ukončit tuhle válku,“ navázal Kirby.

Není to jen Putin, kdo za Rusko hrozí použitím jaderného arzenálu, také exprezident a současný místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv tento týden na svých sociálních sítích uvedl, že prostředky, kterými by se Rusko v případě nutnosti bránilo, zahrnují „strategické jaderné zbraně“.

Podle bezpečnostních analytiků BBC je Putinova poslední hrozba užití jaderných zbraní vzkazem a výzvou pro západní státy, aby neeskalovaly svoje zapojení do války na Ukrajině. Jaderné zbraně má svět k dispozici bezmála 80 let a mnoho zemí je vidí jako pojistku, která zaručuje jejich národní bezpečnost.

Kolik má Rusko aktivních jaderných hlavic?

Zcela přesný rozsah ruského jaderného arzenálu není znám, nicméně think-tank Federace amerických vědců (FAS) odhaduje, že čítá na 5977 jaderných hlavic – to jsou zařízení, které mohou spustit jaderný výbuch. FAS upozorňuje, že nejméně 1500 z těchto hlavic už bylo vyřazeno z aktivního arzenálu a je připravano na demontaci.

ONLINE: Masivní nálet dronů na Oděsu, Charkov a Sumy. Záchranáři počítají raněné

Ze zbývajících asi 4500 hlavic se většinou jedná o strategické jaderné zbraně – balistické střely nebo rakety, které mohou zasáhnout cíle i na delší vzdálenost. Právě toto jsou zbraně nejčastěji spojované s jadernou válkou. Ostatní součásti jaderných zbraní jsou menší střely krátkého dosahu, z pravidla určené přímo pro bitevní pole či pro užití na moři, podotýkají experti z FAS.

Podle nich je zhruba 1500 aktivních hlavic v současné době „nasazeno do boje“, což znamená, že jsou na raketových základnách či v atomových ponorkách.

Celkem devět zemí má jaderný arzenál, kromě Ruska se jedná o Čínu, Francii, Indii, Izrael, KLDR, Pákistán, USA a Velkou Británii. Čína, Francie, Rusko, USA a Británie patří mezi 191 států, které podepsaly Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT). Svým podpisem stvrdily redukci jaderného arzenálu, která by měla – teoreticky – vést k jeho úplné eliminaci. Denuklearizace však dosud neproběhla, nicméně od 70. let se počty jaderných hlavic v těchto zemí skutečně snížily. Indie, Izrael ani Pákistán NPT nikdy nepodepsaly, KLDR od ní odstoupila v roce 2003. Izrael je jediným státem z těchto 9, který o svém jaderném programu nikdy otevřeně nemluvil, všeobecně je však přijato, že země jaderné zbraně má.

Ukrajina žádné jaderné hlavice nemá, přestože se Kreml v čele s Putinovými přívrženci – televizní moderátory, „experty“ i politiky, snažil vinit Kyjev, že jaderné zbraně vyvíjí. Jejich obvinění nemají žádné důkazy.

Dobývání Ukrajiny? Ať Rusko zařadí „turbo rychlost“, hřímal Putinův patolízal Solovjov

Je nutné si uvědomit, že jaderné zbraně byly sestrojené k tomu, aby způsobily „maximální devastaci, absulutní zkázu“, připomínají bezpečnostní analytici. Míra škody, které jsou schopny napáchat, se různí. Vliv na to to má hned několik faktorů včetně: velikosti hlavice, jak vysoko nad zemí dojde k detonaci či lokální prostředí exploze.

Ale i ta nejmenší jaderná hlavice může způsobit velké ztráty na životech a dlouhotrvající následky. Bomba shozená na Hirošimu v roce 1945 zabila 146 tisíc lidí, hlavice vážila 15 kilotun. V současnosti má jedna hlavice více než 1000 kilotun. Odborníci dodali, že se nepřepokládá přežítí v místě dopadu a zóně exploze atomové bomby.

Putin obvinil Západ z jaderného vydírání, Rusko se zbraně „nebojí použít“. Expert: Útok nehrozí

Oslepující záblesk, obrovská ohnivá koule, tlaková vlna – to jsou první momenty jaderné exploze, z povzdálí je samozřejmě vidět charakteristický atomový hřib. Tlaková vlna je schopná ničit infrastrukturu a budovy v řádu několika kilometrů.

To je taktika, podle které je třeba zachovávat si velké množstí jaderných zbraní, a tím mít kapacitu naprostého zničení nepřítele, čímž ho vlastně země s jaderným arzenálem odradí od útoku. To je metoda hojně užívaná za studené války. S tím souvisí pojem „zájemné zaručené zničení“, vojenská strategie známá také pod zkratkou „mad“.

I když proběhlo mnoho testovacích odpalů jaderných zbraní a země pokračují v jejich vývoji a zdokonalování, od roku 1945 nebyla v žádném ozbrojeném konliktu jaderná hlavice odpálena. Ruská politika a válečná strategie rovněž uznává, že jaderné zbraně jsou čistě zastrašovacím prostředkem, k jejich užití může dojít jen ve 4 případech: při útoku balistickými střelami na území Ruské federace nebo jejich spojenců; při užití jaderné zbraně nebo zbraní hromadného ničení proti Rusku či jeho spojencům; při útoku na kritická vládní či vojenská centra Ruska, který by ohrozil schopnost Ruska rozvíjet dál jaderný program; při agresi proti Rusku za užití konvenčních zbraní ohrožující existenci státu.

Uznání porážky nebo jaderné zbraně? „Churavému“ Putinovi prý došla „dobrá“ řešení války

Dojde skutečně k užití jaderných zbraní? To je otázka, kterou si klade laická i odborná veřejnost, bezpečnostní analytici jsou ale toho názoru, že to není pravděpodobné. „Putin a jeho hrozba užití jaderných zbraní visí nad konfliktem na Ukrajině od jeho začátku. Z Putinovy strany byl tohle velmi záměrný krok,“ objasnil pro BBC bezpečnostní korespondent Gordon Corera. „Doufá, že hrozba bude připomínkou toho, že má k dispozici ničivou sílu. Zastrašuje nepřítele – Ukrajinu – a jeho spojence – Západ,“ dodal Corera.

Nepravděpodobné, ale nelze to ignorovat

„Je to i krok pro domácí pole, pro ruskou populaci, která má nyní strach z mobilizace. Diskuze o jaderných zbraních má veřejnost uklidnit a také jim připomenout, že Rusko stále má prostředky, jak se bránit,“ podotkl odborník. „Ruská vojenská doktrína říká, že jaderné zbraně budou použity jen, když bude ohrožen ruský stát jako takový. Je pozoruhodné, jak jejich použití zaonačil sám Putin – jako obranný postup na západní jaderné hrozby,“ vysvětlil Corera.

„To vše nasvědčuje tomu, že použití jaderných zbraní není ani zdaleka bezprostřední nebo dokonce pravděpodobné,“ ujišťuje expert. „Samozřejmě nemůžeme tu možnost zcela vyloučit, zvláště jestli se bude Putin domnívat, že je bezpečnost státu v ohrožení. Západ může v tuto chvíli pouze pečlivě monitorovat chování Ruska, není třeba tolik pitvat jejich rétoriku, ale soustředit se na strategii,“ uzavřel Corera pro BBC.