Rusko se neštítí ničeho: Wagnerovci naverbovali šíleného kanibala Komarova!
Rusko do války na Ukrajině nabírá vojáky, kde se jen dá. A to i ve vězeních. Jedním z naverbovaných hrdlořezů je i šílený kanibal Jegor Komarov. Toho „proslavily“ brutální vraždy, ke kterým se sám přiznal. Své oběti pojídal a pil jejich krev. Teď se zřejmě masochista dostane na svobodu.
„Pokud odsloužíte na Ukrajině šest měsíců, zpět do vězení už nemusíte,“ apeloval na vězně šéf Putinovy soukromé armády, takzvaných Wagnerovců Jevgenij Prigožin, když je verboval. Jeho nabídku vyslyšel i nebezpečný vrah a kanibal Jegor Komarov.
Deviantního násilníka policisté zadrželi po autonehodě, kdy po srážce z kufru jeho auta vypadla mrtvola bez hlavy. Ač se dal šílený Rus hned na útěk, policisté si na něj došlápli.
Komarov se podle deníku The Sun po zadržení přiznal ke kanibalismu. Podle vlastních slov „rád lidi zabíjí“. Přiznal se i k vraždě osmatřicetiletého muže, kterého v touze po lidském mase zamordoval v petersburském parku. „Když zemřel, podřízl jsem mu hrdlo a ochutnal krev a maso. Ale měl jsem tupý nůž, maso se špatně řezalo. A chuť jeho žil mi nesedla,“ uvedl při výslechu doslova.
Než se těla tohoto muže zavražděného v parku Komarov zbavil, vyřízl mu prý jazyk a osmažil si ho doma na másle. Ale prý mu ani jazyk nechutnal. „Určitě by mi chutnala nějaká jiná část,“ řekl otrlým, ale přesto šokovaným vyšetřovatelům kanibal. Pak kriminalistům poradil, ať mu pouta nasadí co nejtěsněji, aby je „náhodou nekousl“.
Prigožin verbuje šílence z věznic
Informace, že Prigožin osobně jezdí verbovat do ruských káznic, se objevily již dříve. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) se podnikatel začíná prosazovat jako „tvář“ speciální vojenské operace, jak Moskva oficiálně nazývá invazi na Ukrajinu. Proruští vojenští blogeři neustále vychvalují Prigožinovy údajné úspěchy a někteří dokonce tvrdí, že by měl nahradit ruského ministra obrany Sergeje Šojgua, kterého viní z nedávné porážky v Charkovské oblasti.
Podle ISW se Wagnerovcům podařilo v ruských věznicích zverbovat již více než tisíc lidí, kteří souhlasili s odchodem do války na Ukrajině výměnou za příslib následného propuštění. Ruští trestanci jsou stále častěji využíváni okupační správou ke kontrole obyvatelstva na obsazených územích.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pondělního rána.
Polský premiér Donald Tusk a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová u vsi Ozierany Male navštívili polsko-běloruskou hranici, která je podle Varšavy jedním z dějišť hybridní války Ruska a jeho spojence Běloruska proti Evropské unii. Jejich vystoupení před novináři, na kterém se shodli na neústupnosti vůči Rusku, přes hraniční bariéru sledovali ozbrojení běloruští vojáci, informuje server zpravodajské televize Polsat News.
Tusk na závěr jejich společného vystoupení prozradil, že krátce před ním dostal od ochranky doporučení, aby brífink zrušili nebo ho přesunuli jinam, protože se někde objevili běloruští vojáci s dlouhými zbraněmi. Ptal se von der Leyenové, jestli je připravená na tom místě vystoupit. "Uslyšel jsem slova, jaká jsem chtěl slyšet: nula ústupků," uvedl Tusk. "Nikdo nás tu nebude strašit, jsme tu proto, abychom ukázali skutečné evropské odhodlání," dodal. Na sociální síti X zveřejnil fotografii člena polské Státní ochranné služby, která má na starost bezpečnost nejdůležitějších lidí v zemi, jak se přes hraniční bariéru navzájem sleduje s běloruským vojákem v masce. Von der Leyenová "na vlastní oči viděla, jaká je situace na východní hranici EU a Polska", napsal Tusk.
Německý kancléř Friedrich Merz se připravuje na to, že válka na Ukrajině může trvat ještě dlouho. Řekl to dnes v letním rozhovoru s veřejnoprávní stanicí ZDF. Války podle něj obyčejně končí vojenskou porážkou nebo hospodářským vyčerpáním jedné ze stran. Na takový scénař to podle něj ale ve válce Ukrajiny a Ruska nyní nevypadá.
"Vnitřně se připravuji na to, že tato válka může trvat ještě dlouho," řekl kancléř a dodal, že Německo a jeho partneři usilují o to, aby válka skončila co nejdříve. Podle Merze ale konflikt, který rozpoutalo Rusko v únoru 2022 svou invazí na Ukrajinu, nesmí skončit kapitulací Kyjeva. "Pozítří by byla na řadě další země a popozítří jsme pak na řadě my," varoval.
