Husarský kousek pilotů Airbusu: „Neviditelným“ přeletem dostali letadlo z Ukrajiny
Maďarská nízkonákladová letecká společnost Wizz Air předvedla nebývale riskantní kousek. Několik jejích letadel v důsledku války na Ukrajině muselo v zemi nečekaně zůstat. Po několika měsících se však posádce jednoho z letounů povedlo s prázdným Airbusem A320 dostat ze země. Aby se přelet povedl, museli piloti ve stroji letět s vypnutým transpondérem.
Od začátku únorové ruské invaze byl nad Ukrajinou z větší části uzavřen vzdušný prostor. Několika leteckým společnostem se tak stalo, že jejich stroje na dlouhé měsíce uvízly ve válkou zmítané zemi.
Doletěli až do Polska
Mezi nimi byla i maďarská nízkonákladová aerolinka Wizz Air, které na Ukrajině zůstaly viset na kyjevském letišti Žuljany čtyři letouny. S jedním se ale posádce po několika měsících podařilo ze země odletět poměrně kuriózním způsobem.
Devět let starému letounu A320-232 se podařilo nepozorovaně doletět z ukrajinského Lvova až na polské hranice a úspěšně přistát na letišti v Katovicích. Piloti letěli ve výšce zhruba 3 tisíc metrů a měli vypnutý transpondér, který umožňuje sledování stroje na obloze. Zapnut byl až poté, co se posádka s prázdným letadlem dostala za polské hranice.
Lety do Ruska aerolinka neobnovila
„Wizz Air potvrzuje, že po provedení hloubkové analýzy rizik a komplexních přípravách letadlo opustilo letiště Lvov,“ vyjádřil se pro britský deník Business Insider k situaci za společnost mluvčí. Na Ukrajině aerolince zůstávají další tři stroje.
Ke kroku stáhnout svá letadla z Ukrajiny se společnost rozhodla jen pár týdnů poté, co čelila vlně kritiky za to, že jednala o obnovení letů do Ruska. Po několika dnech z plánů společnosti sešlo.
Tato fotografie zveřejněna na oficiálním telegramovém účtu guvernéra moskevské oblasti Andreje Vorobjeva zachycuje záchranáře v Krasnogorsku, nedaleko Moskvy, kde spadl ukrajinský dron.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvádějí Ozbrojené síly Ukrajiny.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
V Haagu dnes začne sledovaný dvoudenní summit Severoatlantické aliance (NATO), jehož ústředním tématem bude zvyšování výdajů na obranu, ale také podpora Ukrajiny napadené Ruskem. Česko bude reprezentovat prezident Petr Pavel, do Nizozemska s ním ale vyrazí také ministryně obrany Jana Černochová či šéf diplomacie Jan Lipavský.
Generální tajemník NATO v pondělí potvrdil, že se aliance na summitu shodne na zvýšení výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Za největší a přímou hrozbu pro NATO zároveň označil Rusko. Uvedl také, že spojenci letos poskytnou Ukrajině vojenskou pomoc ve výši přes 35 miliard eur (zhruba 870 miliard korun).
