Husarský kousek pilotů Airbusu: „Neviditelným“ přeletem dostali letadlo z Ukrajiny
Maďarská nízkonákladová letecká společnost Wizz Air předvedla nebývale riskantní kousek. Několik jejích letadel v důsledku války na Ukrajině muselo v zemi nečekaně zůstat. Po několika měsících se však posádce jednoho z letounů povedlo s prázdným Airbusem A320 dostat ze země. Aby se přelet povedl, museli piloti ve stroji letět s vypnutým transpondérem.
Od začátku únorové ruské invaze byl nad Ukrajinou z větší části uzavřen vzdušný prostor. Několika leteckým společnostem se tak stalo, že jejich stroje na dlouhé měsíce uvízly ve válkou zmítané zemi.
Doletěli až do Polska
Mezi nimi byla i maďarská nízkonákladová aerolinka Wizz Air, které na Ukrajině zůstaly viset na kyjevském letišti Žuljany čtyři letouny. S jedním se ale posádce po několika měsících podařilo ze země odletět poměrně kuriózním způsobem.
Devět let starému letounu A320-232 se podařilo nepozorovaně doletět z ukrajinského Lvova až na polské hranice a úspěšně přistát na letišti v Katovicích. Piloti letěli ve výšce zhruba 3 tisíc metrů a měli vypnutý transpondér, který umožňuje sledování stroje na obloze. Zapnut byl až poté, co se posádka s prázdným letadlem dostala za polské hranice.
Lety do Ruska aerolinka neobnovila
„Wizz Air potvrzuje, že po provedení hloubkové analýzy rizik a komplexních přípravách letadlo opustilo letiště Lvov,“ vyjádřil se pro britský deník Business Insider k situaci za společnost mluvčí. Na Ukrajině aerolince zůstávají další tři stroje.
Ke kroku stáhnout svá letadla z Ukrajiny se společnost rozhodla jen pár týdnů poté, co čelila vlně kritiky za to, že jednala o obnovení letů do Ruska. Po několika dnech z plánů společnosti sešlo.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že dodávky Ukrajině ze strany Spojených států pokračují. Je tak podle něj zjevné, že Kyjev nespěchá se třetím kolem mírových jednání, zatímco Moskva je na ně připravena. Podle Ukrajiny i řady západních představitelů ale ve skutečnosti Rusko příměří nechce.
Stovky tisíc lidí na Ukrajině jsou postiženy posttraumatickou stresovou poruchou, miliony dalších pak jinými obtížemi v oblasti duševního zdraví. Na dnešním briefingu v Praze to řekl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. České organizace, například Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví nebo SANAE, uskutečňují projekty přímo na místě na pomoc obyvatelům zasaženým válkou.
„Ukrajina je země, která ještě před pár lety měla 40 milionů obyvatel. Dneska jich na Ukrajině žije zhruba 28 milionů. Je to země, která registruje 1,5 milionu válečných veteránů,“ řekl Kopečný. „A zároveň je to země, kde jsou stovky tisíc lidí velmi výrazně postiženy posttraumatickou stresovou poruchou a miliony lidí jsou postiženy jinými obtížemi v oblasti duševního zdraví,“ dodal. Čísla se podle něj mohou rychle zvyšovat, neboť například když se válečný veterán vrátí k rodině, to, jak zvládá traumata z války, poté může rozkládat rodinu i celé komunity.
Plán obnovy pro Ukrajinu by měl být postavený podobně jako Marshallův plán po druhé světové válce na bázi především úvěrů doplněných granty. Na dnešním briefingu v Praze to řekl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. O potřebě nového Marshallova plánu pro Ukrajinu hovořil minulý týden na konferenci v Římě i prezident Petr Pavel. Česko bylo podle Kopečného jednou ze tří zemí zastoupených prezidentem, kromě Pavla to byli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a prezidentka Moldavska Maia Sanduová.
