Kličko je v Praze. Kyjevský starosta se sešel s Fialou a řeší obnovu Ukrajiny
Kyjevský starosta Vitalij Kličko dorazil do Prahy, kde ho mimo jiné přivítal lídr Pirátů Ivan Bartoš. V pátek po poledni se sešel s českým premiérem Petrem Fialou (ODS). Kličko přijel kvůli jednání zástupců evropských měst a regionů a zúčastní se schůze politického vedení Evropského výboru regionů (VR), která se pořádá ve spolupráci s českým předsednictvím EU. Kličko promluví o ruské invazi na Ukrajinu, o tom, jak Kyjev ustál bombardování, jak se do metropole vrací život, i o tom, jak válku vnímá on. Předmětem schůze výboru budou dopady ruské války včetně energetické krize.
„Vitalij Kličko v Praze! Opravdu mě těší, že se má starosta Kyjeva osobně zúčastnit zítřejšího jednání Byra Evropského výboru regionů. Mluvit budeme o ruské agresi a pomoci při obnově a rekonstrukci Ukrajiny,“ napsal Bartoš na svých sociálních sítích. Společně s Kličkem vystoupí v pátek na tiskové konferenci po jednání Byra v Kongresovém domě, promluví také předseda Evropského výboru regionů Vasco Cordeiro.
Bartoš se s Kličkem setkal hned ve čtvrtek, a to ve Slovanském domě, kam se sjeli členové Evropského výboru regionů. Kličko si je vědom české pomoci Ukrajině a české pokračující podpory, což ocenil i v několika rozhovorech pro český či zahraniční tisk.
V pátek odpoledne se sešel v Kramářově vile s premiérem Petrem Fialou.
Kličko a jeho bratr Vladimir se ve světě proslavili jako boxeři, u milovaného sportu nezůstali, oba se zapojili do boje Ukrajiny za demokracii. Kličko se následně stal v roce 2014 kyjevským starostou. Oba sourozenci nadále bojují za Ukrajinu, tentokrát za její svobodu, bratři na svých sociálních sítích pravidelně sdílejí svědectví z válečné Ukrajiny.
Kličko Kyjev neopustil ani během období nejhoršího bombardování. Vladimir Kličko tento týden jménem Ukrajiny převzal cenu německé mediální komunity „Za odvahu a odolnost ukrajinského lidu v boji proti ruské agresi“, informoval kyjevský starosta na svém Telegramu.
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
