Uprchlíci se začínají vracet na Ukrajinu, děsí je vysoké ceny energií. I pomoci ubývá
Zpočátku invaze trvající již šest měsíců se mnoho evropských zemí snažilo uprchlíkům pomáhat. Vlády financovaly programy nouzové podpory a miliony obyčejných občanů se dobrovolně hlásily na pomoc, aby uprchlíkům poskytly jídlo, oblečení a přístřeší. Ale jak se blíží nejistá a potencionálně nákladná zima, vlády své programy nouzové podpory rozvolňují. Lidé, kteří hostili uprchlíky, si také začínají uvědomovat, že válka by mohla trvat ještě roky. A stále více ukrajinských uprchlíků se snaží vyjít s penězi. Napsal o tom deník The Guardian.
16letá Alisa, studentka umění z Charkova, přijela do Maďarska v dubnu se svou rodinou poté, co opustili svůj byt v Saltivce, která byla pod těžkou palbou.
Po dvou dnech v hotelu v Budapešti si rodina našla starší maďarský pár, který žil na venkově a nechal u sebe bydlet Alisu, jejího bratra a rodiče. Maďarský pár jim řekl, že mohou zůstat tak dlouho, jak jen budou potřebovat.
Ale nyní, když Maďarsko trápí velký nárůst cen za energie postihující domácnosti, maďarský pár měl rozpačitou žádost.
„Předtím nám řekli, že u nich můžeme zůstat do konce války, ale teď si uvědomili, že si nemohou dovolit platit takové vysoké částky za energie. Velmi skromně nás požádali, abychom odešli,“ řekla Alisa, která léto strávila prací v maďarské továrně, přestože je ještě nezletilá.
„Musela jsem jezdit dvěma autobusy a celkem mi trvalo čtyři hodiny, než jsem se dostala do práce a pak zase zpátky, takhle to šlo každý den. Práce byla únavná, rozebírala jsem celou dobu starou elektroniku. Alespoň jsem dostala nějaké peníze, které jsem mohla dát svojí rodině,“ řekla.
„Nyní tady máme vlnu lidí, kteří se stěhují, protože si jejich hostitelé nemohou dovolit platit energie,“ řekla Anastasia Chukovskaja, ruská dobrovolnice, která bydlí v Budapešti a pomáhá ukrajinským uprchlíkům.
Nejohroženější skupinou mezi uprchlíky jsou především starší lidé, kteří neumějí anglicky a neumí využívat internet tak jako mladší lidé. Ti nemají problém si na sítích vyhledat potřebné informace.
„Někteří lidé opravdu nevědí, jak mají vyhledat pomoc,“ řekla Chukovskaja.
Pomoci ubývá
Jedna uprchlice ze západní Ukrajiny z města Ivano-Frankivsk přišla se svým synem do Budapeště, protože tady už dva roky pracoval v továrně její manžel. Stalo se tak na začátku války. Pronajali si místnost v ubytovně, kterou provozuje továrna, ve které manžel pracuje. Jenomže teď jim správce budovy řekl, že musí odejít, neboť místo potřebují pro pracovníky továrny.
Uprchlice, která si nepřála zveřejnit své jméno, řekla, že se domů do Ivano-Frankivska nemůže vrátit. Celá její rodina totiž na východě Ukrajiny přišla o své domovy, proto se nastěhovali k ní. Má sice dost peněz na to, aby si zaplatila pronájem, ale má problém sehnat někoho, kdo by jí ho byl ochoten pronajmout.
„Když řekneme, že jsme z Ukrajiny a že máme dítě, slyším jen ‚ne, ne, ne‘. Volala jsem asi 70 lidem, kteří nabízejí bydlení, ale všichni řekli ne,“ vypověděla. „Upřímně nevím, kam půjdeme.“
Problémy jsou také v Polsku, které si vzalo nejvíce uprchlíků. Nedávný průzkum totiž ukázal, že více než 62 % respondentů začíná Ukrajince považovat za „příliš drahé“.
S blížící se zimou to vypadá, že velká část Ukrajiny bude bez topení, což vede k domněnkám, že se do Evropy budou snažit dostat další uprchlíci. Jenomže by mohli přijít a nalézt ještě méně pomoci než jejich předchůdci.
„Potkal jsem spoustu lidí, kteří se vrátili, protože v Evropě je situace příliš složitá,“ řekla jedna z dobrovolnic.
Poté, co Alisa s rodinou přišli o přístřeší v Maďarsku, rozhodli se, že se vrátí zpět na Ukrajinu. Nevědí, jak je na tom jejich charkovský byt, proto zůstanou s přáteli ve Lvově. Doufají, že Alisina matka zde najde lékařskou pomoc, která by ji pomohla se záchvaty úzkosti, které ji pronásledují od začátku války.
„Matka se skutečně moc snažila, ale kvůli jazykové bariéře tady nenašla takovou pomoc, jakou by potřebovala,“ komentovala Alisa.
Alisa zatím plánuje zůstat v Maďarsku: našla si místo na umělecké škole v Budapešti, kde bude pokračovat ve studiu. Doufá ale, že to bude jen dočasné. „Opravdu se chci vrátit, chybí mi to každý den. Jsem si jistá, že se brzy vrátím do Charkova,“ řekla.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy opět přineseme v pondělí, dobrou noc. Německá poslankyně Desiree Beckerová (31) ze strany Die Linke musela během víkendového pobytu na západní Ukrajině strávit noc v protileteckém krytu ve Lvově. Do země přicestovala jako členka delegace organizované nadací Rosy Luxemburgové spolu s levicovými politiky z dalších evropských států. Podle deníku Welt ji ruský útok zastihl kolem třetí hodiny ráno, sirény zněly až do devíti hodin. Beckerová popsala, že bylo slyšet drony i palbu protivzdušné obrany a po skončení útoku viděla zničené domy poblíž průmyslové zóny, kam podle ní mířily ruské rakety. Navzdory osobní zkušenosti s útokem Beckerová odmítla změnit svůj postoj k válce. Stále je proti dodávkám zbraní Ukrajině a místo toho prosazuje finanční pomoc a diplomatický tlak na Kreml. „Tento zážitek mě nepřivedl k závěru, že potřebujeme více bomb a raket, ale co nejrychleji příměří,“ uvedla po návratu. Během masivního ruského útoku na Ukrajinu v noci na 5. října byly nad Lvovskou oblastí zaznamenány nejméně tři čínské průzkumné satelity typu Yaogan 33 a jeden optický satelit Yaogan 34, které podle serveru Militarnyi proletěly nad regionem devětkrát mezi půlnocí a dopolednem. Satelity Yaogan se pohybují na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 700 kilometrů a umožňují pravidelné snímkování území. Oficiálně Čína tvrdí, že tyto satelity slouží pro výzkum a prevenci přírodních katastrof, a odmítá obvinění, že by byla zapojena do vojenských aktivit. Experti však upozorňují, že tyto systémy mohou mít radarovou i radioelektronickou špionážní funkci. Ukrajinská rozvědka už dříve uvedla, že Rusko od Číny získává satelitní data, jež využívá k cílení útoků na strategické cíle v Ukrajině.
