Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v důsledku války do Čech uniklo 400 tisíc uprchlíků. S ohledem na zvěrstva, jichž se ruská vojska dopouští, lze bez přehánění tvrdit, že si mnozí zachránili holý život a zdraví. Další statisíce našly útočiště za hranicemi dalších států.
341 mrtvých dětí
Podle statistiky, kterou má k dispozici organizace ActForUkraine, jež výstavu ve veřejném prostoru připravila, se to zdá být nízké číslo v porovnání s tím, kolika dětí se válka dotkla. Miliony přišly o možnost navštěvovat školy, miliony jich přišly o domov a své blízké, kamarády.
V důsledku války zemřelo 341 dětí, přičemž 7,5 milionu ovlivnila válka život k nepoznání. „Podle statistik bylo 723 dětí zraněno,“ sdělil při vernisáži výstavy ukrajinský chargé d‘affaires Vitalij Usatyj. Tím, že stále probíhá, čísla pochopitelně rostou.
Ivan přišel o otce i o nohu
Smutnou součástí této statistiky je teprve 15letý Ivan, jehož příběh se chargé d’affaires dozvěděl. „Před válkou žil spokojeně s matkou, otcem a 4 sourozenci. V důsledku bojů se ale rodina brzy ocitla v ohrožení a bez jídla. Jednoho proto se proto Ivan s otcem vypravili ven, sehnat něco k jídlu.“
Cestou narazili na ruský tank. „I když stáli u krajnice a tanku se vyhýbali, jeho řidič změnil směr a namířil ze středu silnice na ně. Ivanův otec nepřežil, jemu samotnému museli lékaři v nemocnici amputovat nohu,“ pověděl přihlížejícím zájemcům, kteří si výstavu přišli prohlédnout hned v první den konání. Podobných případů, jako je tento, se na Ukrajině děje spousty.
„Děti jsou v každém konfliktu nejzranitelnější. Války jim berou to nejdůležitější. Chci proto poděkovat České republice za to, že zachránila dětské úsměvy desítkám tisíc ukrajinských dětí. Poskytla jim teplo, možnost přístřeší, lékařskou péči a možnost studovat,“ ocenil snahy české vlády, která v zárodku války odsoudila ruskou invazi.
Pochmurná výstava
Výstava pojmenovaná Děti války spočívá ze 13 silných fotografií ve skleněných panelech seřazených za sebou, které zobrazují surový svět. Jde o výjevy z nynějších ukrajinských měst – rozbombardovaná dětská hřiště, kočárky uprostřed sutin a cihel, děti, které shlíží na zdevastovaný svět kolem, a stojí přitom na rozstřílené vojenské technice. V jejich výrazech lze jen těžko nerozpoznat zmatení, smutek, strach.
„Jedná se o expozici, která není zábavná. Nepohladí po duši, nezlepší náladu. Výstava ukazuje krutou realitu. Třináct nesmírně silných fotografií, které podávají realistické, až naturalistické obrazy, sdělí víc, než tisíc slov,“ uvedla výstavu“ místostarostka Prahy 10 Jana Komrsková (Piráti), kde odhadem žije zhruba 7 tisíc uprchlíků.
„Co se městských částí týče, byli jsme jednou z těch, kam Ukrajinců zamířilo nejvíce,“ sdělila pro Blesk místostarostka. „Přesné počty ale dnes nelze odhadovat, mnozí vyhledali soukromé bydlení, někteří sem mohli přijít v průběhu konfliktu odjinud, jiní zase mohli odejít.“
Otevření výstavy přihlíželi nejen náhodní kolemjdoucí, ale i třeba Ukrajinka, která před ruským běsem do České republiky utekla s malým synem. „Ruská federace nejen, že vtrhla na naše území, ale zabíjí nevinné lidi, a to jak od těch, kteří se ještě nenarodili, tak i po ty nejstarší z nás,“ sdělila s tím, že Rusové se neštítí ostřelovat ani ukrajinské nemocnice. Proto jsou uprchlíci vděční, že zde nalezli nejen střechu nad hlavou, ale i bezpečnou lékařskou péči.
Pachatelé a viníci
Za každou z fotografií lze podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) spatřit konkrétní oběti, zatímco pachatelé na nich vidět nejsou. Ale všichni je znají. „Někdo vydal konkrétní rozkazy, aby byly útoky vedeny na civilní cíle. Někdo nařídil, aby rakety dopadaly na obydlené oblasti,“ nechal se slyšet. „Tyto zločiny bude zapotřebí vyšetřit a potrestat viníky, což je přesně to, oč bude usilovat i Česká republika.“
Umístění: Žádná náhoda
Málokde v Praze by se dalo najít symboličtější místo pro tuto výstavu, kterou Praha 10 přichystala ve spolupráci s ukrajinským velvyslanectvím. Moskevská je důležitou dopravní komunikací, kudy je vedena i tramvajová trasa několika linek. Název, jak každého může napadnout, je odvozen od hlavního města Ruska.
„Moskevská ulice je pro tyto účely symbolická a ne náhodou zvolená. Tragédii, kterou Putin rozpoutal, by měla vidět především Moskva,“ míní Komrsková. Žitomír sice není hlavním městem Ukrajiny. Spíše jej od začátku války trápí neustálé ruské útoky, mířené i na civilní obyvatelstvo, jelikož nálety a střelba se nevyhýbá obydleným oblastem města.
Pokora nad frustraci
Výstava se měla konat daleko dříve a jinou formou, jak připustila Komrsková. Nakonec byla vybrána dětská tematika. „Plánovali jsme ji při příležitosti sto dní od vypuknutí konfliktu, ale měli jsme problém s umístěním. Když jsme vhodnou lokalitu nalezli, stačilo nakonec jen přemístit skleněné panely, které radnice standardně využívá.“
Že by se mohl křehký materiál stát terčem vandalismu a nesnášenlivosti z řad některých frustrovaných obyvatel nepředpokládá. „Bavíme se o dětech. Ta tematika je velmi citlivá a ačkoliv chápu, že lidé mohou být frustrovaní například kvůli energiím, nebo jiným záležitostem, ale vylévat si to na panelech s dětmi, které válka připravila o všechno, by bylo krajně nevhodné.“
Naopak mohou lidé mohou vyjádřit solidaritu a podporu nejen zájmem, ale i konkrétní pomocí. Každá z fotografií má speciální QR kód. Skrz něj lze přispět finančními dary na pomoc napadenému státu.
Kde: Ulice Moskevská při křižovatce s Žitomirskou poblíž stanice MHD Vršovické náměstí.
Kdy: do 14. října, celodenně.
Vstupné: Volné.
o ukrajinské děti se starají ve Středisku volného času v Brně. Hynek Zdeněk
