Připravte si kryty a zásoby! Ukrajina přiznala tvrdou protiofenzivu, varování platí i pro Krym

Plovoucí terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) u německého ostrova Rujána v Baltském moři přejde brzy do pravidelného provozu. Počítá s tím společnost Deutsche ReGas, která už teď také provozuje jako čistě soukromý projekt plovoucí terminál v Lubminu. O baltský terminál se zajímá Česká republika, která je s regionem plynovody propojena.

V přístavu Mukran je od března ve zkušebním provozu na objednávku státu plovoucí jednotka pro opětovné zplynování zkapalněného plynu Energos Power. Společnost ReGas na počátku dubna získala potřebná provozní povolení, do 15. května chce zahájit řádný provoz a do léta pak dosáhnout plného výkonu terminálu.

„Energetický terminál Deutsche Ostsee se stane základním pilířem energetického zásobování Německa,“ uvedl šéf ReGasu Ingo Wagner. Německo je velmi závislé na zemním plynu, jeho objemné dodávky z Ruska však kvůli invazi na Ukrajinu zastavilo.

Město Hradec Králové připravuje pomoc partnerskému městu Černihiv na Ukrajině, kde po středečním ruském raketovém útoku zemřelo 18 lidí a 78 lidí bylo zraněno. Hradecká radnice již kontaktovala zástupce černihivského úřadu s nabídkou pomoci. 

Hradec Králové uzavřel partnerství s Černihivem v roce 2010, ovšem města spolupracovala již před rokem 1989. Před válkou v Černihivu žilo asi 280 000 obyvatel. V roce 2022 město čelilo mohutnému ruskému ostřelování a bombardování. V březnu 2022 zřídil Hradec Králové transparentní účet na pomoc Černihivu. Tuto středu útok zasáhl 16 výškových obytných budov, nemocnici nebo školu.

„Našemu partnerskému městu jsme připraveni pomoci, jak jen to bude možné. Pokoušíme se zjistit, jaký druh pomoci je v místě nyní potřeba,“ uvedla primátorka Hradce Králové Pavlína Springerová.

Ukrajinský generální štáb odvolal Nataliju Humeňukovou z funkce mluvčí jižního velitelství armády – po výzvě armádnímu vedení od více než 150 ukrajinských a zahraničních novinářů. Generální štáb uvedl, že k dnešnímu dni se rozhodl ukončit přidělení plukovnice Humeňukové k jižnímu uskupení ukrajinské armády. Nyní se hledá vhodný odborník, který ji nahradí.

Novináři, kteří se připojili k výzvě za odvolání Humeňukové, uvedli, že brání v informování o ruských válečných zločinech nebo o ukrajinských vojácích bránících tuto část Ukrajiny. Nejvýrazněji se to podle nich projevilo při loňské destrukci Kachovské přehrady, kdy mluvčí nedostatečně objasňovala, co se stalo, což vedlo k tomu, že „světová média hledala informace o zničení hráze v nepřátelských zdrojích“.

Humeňuková, která tiskové oddělení jižního velitelství ukrajinské armády vedla od jara 2022, kritiku odmítla.

„Litevský prezident Gitanas Nauseda na tiskové konferenci oznámil, že ve spolupráci polských a litevských orgánů činných v trestním řízení byly v Polsku zadrženy dvě osoby, které se podílely na útoku na mou osobu 12. března,“ tweetuje Leonid Volkov z Navalného týmu. S kolegy odešli z Ruska do Litvy, před měsícem tam byl Volkov surově napaden. 

„Zatím neznám žádné další podrobnosti, ale mohu říci, že jsem viděl, jak energicky a vytrvale litevská policie v uplynulém měsíci na tomto případu pracovala, a jsem velmi potěšen, že tato práce byla efektivní.“

Ve Stavropolském kraji na jihozápadě Ruska se zřítil ruský strategický bombardér Tu-22M3, který se vracel na základnu po splnění bojového úkolu, informovalo dnes podle agentury Interfax ruské ministerstvo obrany. Ke zničení letounu se hlásí ukrajinské letectvo, akci podle svého velitele Mykoly Oleščuka podniklo ve spolupráci s vojenskou rozvědkou HUR.

„Jednotky letectva ve spolupráci s vojenskou rozvědkou poprvé zničily strategický bombardér dlouhého doletu Tu-22M3, používaný jako nosič střel Ch-22, které ruští teroristé používají k útokům na ukrajinská města,“ uvedl Oleščuk.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že piloti bombardéru se katapultovali. „Tři členy posádky evakuoval pátrací a záchranný tým. Po jednom pilotovi se pátrá,“ upřesnil resort obrany. Gubernátor Stavropolského kraje Vladimir Vladimirov později dodal, že jeden z evakuovaných zemřel. Na palubě nadzvukového letounu podle Moskvy nebyla munice. Stroj spadl v opuštěné oblasti a na zemi nevznikly žádné škody, sdělilo ministerstvo obrany s tím, že letadlo se zřejmě zřítilo kvůli „technické závadě“.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil fotografie následků ruského úderu a znovu apeloval na to, aby svět pomohl Ukrajině protivzdušnou obranu.

Rescue operations are underway in Dnipro following a Russian strike. Several floors of a typical residential building were destroyed, and the railway station sustained damage.

Kryvyi Rih and Synelnykove in the Dnipropetrovsk region were also targeted. All injured people are… pic.twitter.com/t0zX4TwJhY

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) April 19, 2024

Rusko v noci na dnešek zaútočilo raketami na Dněpropetrovskou oblast na východě Ukrajiny. Zranění utrpělo přes 20 lidí, jedno dítě v nemocnici na následky poranění zemřelo. Informoval o tom na telegramu šéf vojenské správy druhého největšího ukrajinského regionu Serhij Lysak.

V Dnipru je hlášených 15 lidí se středně těžkým zraněním, v Kryvém Rihu byli zranění tři lidé a stejný počet v Synelnykove. V tomto městě ležícím na jihovýchod od Dnipra poranění utrpěly dvě děti, jedno z nich zemřelo.

Tady jsou záběry zřícení ruského bombardéru a také fotografie jeho trosek. Na sociálních sítích se šíří informace, že si letoun Rusové sestřelili sami. 

During tonight’s Missile Attack against Ukraine, a Tu-22M3 “Backfire” Strategic Bomber with the Russian Aerospace Forces reportedly Crashed in the Stavropol Krai Region of Southwestern Russia following a Technical Malfunction; Russian Sources are claiming that both of the Pilots… pic.twitter.com/vCkz6GoDmY

— OSINTdefender (@sentdefender) April 19, 2024

Ve Stavropolském kraji na jihozápadě Ruska se zřítil ruský strategický bombardér Tu-22M3, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Piloti se katapultovali.

Do vzduchu ráno znovu vzlétly polské stíhačky, informuje letectvo. K hranicím se přiblížily ruské střely. V poslední době jde o několikátý odobný incident.

❗️Uwaga, w przestrzeni powietrznej rozpoczeły operowanie dyżurne statki powietrzne, co może wiązać się z występowaniem podwyższonego poziomu hałasu, zwłaszcza w południowo-wschodnim obszarze kraju.

Dzisiejszej nocy obserwowana jest intensywna aktywność lotnictwa dalekiego… pic.twitter.com/F9FTgoOhbj

— Dowództwo Operacyjne (@DowOperSZ) April 19, 2024

Přežití Ukrajiny v současné válce proti Rusku je důležité jak pro Evropu, tak pro Spojené státy, uvedl dnes bývalý americký prezident a republikánský kandidát do listopadových prezidentských voleb Donald Trump. V příspěvku na exprezidentově sociální síti Truth Social je podle agentury Reuters znatelný určitý posun v jeho dosavadním postoji, a to za situace, kdy má o víkendu americká Sněmovna reprezentantů hlasovat o miliardovém balíčku pomoci Ukrajině.

„Proč Evropa nemůže narovnat nebo dorovnat peníze poskytnuté USA, aby pomohla zoufalé zemi v nouzi?“ napsal Trump. „Jak se všichni shodují, ukrajinské přežití a síla by měly být pro Evropu mnohem důležitější než pro nás, ale je to důležité i pro nás! Pohni sebou, Evropo,“ uvedl exprezident.

Český prezident vyzývá USA, aby schválily zákon o pomoci Ukrajině

Prezident Petr Pavel byl hostem zahraniční televize CNN, kde komentoval českou iniciativu nákupu munice pro Ukrajinu. Vyslovil přání, aby americký Kongres schválil zákon o pomoci tohoto státu, který se potýká s ruskou agresí. Podle české hlavy státu Evropa přebírá sice více odpovědnosti, ale USA je stále největším podporovatelem. Pavel také prozradil, že se identifikovalo na milion kusů munice v zahraničí, neprozradil ale, od koho se bude munice kupovat. I kvůli bezpečnosti daného státu vůči Rusku. 

Úspěch slovenské iniciativy na nákup munice ocenila i česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS). 

„Na ObranaTweetuje jsme samozřejmě připravení poskytnout iniciativě konzultace ohledně výběru a nákupu vhodné munice, jako je to v případě naší spolupráce s DarPutinovi. Moc děkujeme! Jsme rádi, že jste v tom s námi a pomáháte Ukrajině se bránit,“ uvedla na sociální síti X. 

Život ve městě Orikhiv na Ukrajině.

Za necelé dva dny od spuštění veřejné sbírky na podporu české iniciativy nákupu munice pro Ukrajinu vybrali její organizátoři na Slovensku více než 1,6 milionu eur (40,4 milionu korun). Původní cíl kampaně byl vysbírat milion eur. Vyplývá to z webu iniciativy Munice pro Ukrajinu.

Sbírka, kterou podpořily též různé osobnosti, pokračuje. „Svou podporou jste dokázali, že Slovensko není zbabělé, právě naopak je odvážné a ochotné pomáhat,“ vzkázali organizátoři všem, kteří na podporu české iniciativy nákupu munice pro Ukrajinu přispěli.

Ukrajinský voják z 65. oddílu odkrývá kulomet na tanku při přípravě na další operaci k obraně jejich pozic na frontě v Záporoží na Ukrajině.

Německá policie ve středu v Bavorsku zatkla dva muže s německým a ruským občanstvím, kteří podle vyšetřovatelů chystali sabotážní akce s cílem narušit německou podporu Ukrajině. Jsou podezřelí i ze špionáže a jeden z nich také ze členství v teroristické organizaci. O případu dnes informovalo německé nejvyšší státní zastupitelství, podle něhož oběma mužům hrozí trest odnětí svobody ve výši až deseti let. Německé ministerstvo zahraničí si kvůli případu předvolalo ruského velvyslance. Ruská ambasáda v Berlíně označila případ za zjevnou provokaci s cílem rozdmýchat protiruské nálady.

Unijní lídři si podle premiéra Petra Fialy (ODS) uvědomují, že vliv Ruska v EU je prokazatelný a že je potřeba mít se na pozoru. Řekl to po summitu v Bruselu.

Polská policie ve středu zadržela muže, který je podezřelý, že se ruské vojenské rozvědce GRU snažil pomoci s případným atentátem na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Dnes o tom na svých internetových stránkách informovala polská prokuratura. Hrozí mu až osm let vězení.

Podle vyšetřovatelů Pawel K. dal najevo, že je ochotný spolupracovat s GRU, a navazoval kontakty s ruskými občany, kteří jsou „bezprostředně zapojení do války na Ukrajině“. Polská prokuratura uvedla, že mezi jeho úkoly patřilo sbírat informace o zabezpečení vojenského letiště Rzeszów-Jasionka na jihovýchodě Polska a předávat je GRU. To prý mělo Rusům pomoci při plánování možného atentátu na ukrajinského prezidenta Zelenského.

Na sedm let poslal ruský soud do vězení někdejšího generálního ředitele a hlavního konstruktéra Podniku pro výzkum a vývoj hypersonických systémů (NIPGS) Alexandra Kuranova, kterého uznal vinným z vlastizrady. Nyní šestasedmdesátiletý vědec čelil obvinění, že předal cizinci informace obsahující státní tajemství o vývoji hypersonických technologií.

Ruská tajná služba FSB zadržela Kuranova v roce 2021, kdy stál v čele petrohradského NIPGS, kde se podle Reuters podílel na vývoji nové verze hypersonického letounu Ajax ze sovětských dob.

Soud případ projednával za zavřenými dveřmi, což je v Rusku obvyklá praxe, pokud jde o obžalobu z vlastizrady nebo špionáže. Z dnešních informací není jasné, zda je rozsudek pravomocný, ani stanovisko samotného Kuranova. Soud mu kromě sedmiletého vězení v trestanecké kolonii s přísným režimem uložil také pokutu ve výši 100.000 rublů (přes 25.000 korun).

Přes 150 ukrajinských a zahraničních novinářů působících v této zemi se obrátilo na vedení armády, aby odvolalo mluvčí svého jižního velitelství Nataliju Humeňukovou. Podle nich brání v informování o ruských válečných zločinech páchaných na jihu Ukrajiny nebo o ukrajinských vojácích bránících tuto část Ukrajiny a obyvatelích těchto regionů.

Novináři se obrátili na ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova, vrchního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského a náčelníka generálního štábu Anatolije Barhylevyče. Stěžují si, že „nejoblíbenějším výrazem oddělení komunikace jižního velitelství armády je ‚je zakázáno‘“. Podle internetového portálu Ukrajinska pravda novináři upozorňují na to, že na jihu Ukrajiny jim armáda brání v práci. Nejkřiklavěji se to podle nich projevilo při loňské destrukci Kachovské přehrady, kdy mluvčí nedostatečně objasňovala, co se stalo, což vedlo k tomu, že „světová média hledala informace o zničení hráze v nepřátelských zdrojích“. Uvedli také, že když Humeňuková není schopná vysvětlit jižnímu velení ukrajinské armády, že lidé by měli vídat nejen její obličej, ale i samotné vojáky, „nemůže dále vést odbor komunikace“.

Ukrajinské zbrojovky tento měsíc poprvé vyrobí deset ukrajinských samohybných houfnic Bohdana a v následujících měsících toto množství ještě vzroste, uvedl dnes na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle dostupných informací se montují na podvozky české automobilky Tatra.

„Podíl vlastní výroby neustále roste. Stát uzavírá s našimi podniky seriózní, dlouhodobé kontrakty, které poskytují předvídatelnost, možnost nabírat zaměstnance a získávat investice. Již tento měsíc náš průmysl poprvé vyrobí deset bohdan a v květnu a později jich bude ještě více,“ uvedl šéf státu. Agentura Unian připomněla, že loni v prosinci byly ukrajinské zbrojovky podle prezidentova tehdejšího vyjádření poprvé schopny vyrobit šest těchto samohybných houfnic za měsíc.

Ruské ministerstvo obrany ohlásilo likvidaci dvacítky ukrajinských raket, dvou desítek bezpilotních letounů a pěti menších balonů nad několika západoruskými oblastmi. Ruské zprávy uvádějí, že ukrajinské balony jsou vybaveny modulem GPS, nesou výbušniny a údajně jsou hůře odhalitelné. Modul GPS pravděpodobně slouží ke koordinaci vypouštění výbušnin, pokud se balon vznáší nad určitou oblastí s cílem vyvolat na zemi paniku a odpoutat pozornost ruské protivzdušné obrany.

Dva balony ruská protivzdušná obrana zničila nad Belgorodskou oblastí a tři nad Voroněžskou oblastí, napsala agentura TASS. O dva dny dříve informovala o likvidaci menších balonů nad Kurskou oblastí. Ruské ministerstvo obrany v obou případech uvedlo, že se tímto způsobem pokusila na ruské území zaútočit ukrajinská armáda.

Ve středu gubernátor Brjanské oblasti Alexandr Bogomaz informoval o likvidaci tří ukrajinských meteorologických balonů ruskou protivzdušnou obranou a nález jiného balonu vyvolal ten samý den poplach v Kalužské oblasti, kde evakuovali část obyvatel jednoho z okresů. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Německé ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského velvyslance kvůli případu zatčení dvou Rusů podezřelých ze špionáže a přípravy sabotáže na území spolkové republiky.

„Víme, že ruský mocenský aparát se zaměřuje i na naši zemi,“ poznamenal německý ministr spravedlnosti Marco Buschmann, podle něhož musí Berlín na tuto hrozbu reagovat rázně.

Ruské velvyslanectví v Německu uvedlo, že zatím nebylo o zatčení svých občanů podezřelých ze špionáže informováno.

Evropská unie zřizuje dočasnou pracovní skupinu pro boj proti zahraničnímu vměšování do unijních voleb. Plán na summitu v Bruselu v noci na dnešek představil premiér předsednické Belgie Alexander De Croo. Krátce před summitem český premiér Petr Fiala a De Croo informovali lídry členských zemí i unijních institucí o závěrech vyšetřování ruských pokusů vměšovat se do chodu Evropského parlamentu a do voleb.

„Chceme velmi často vyhodnocovat zaznamenané dezinformační kampaně, sdílet tyto informace se členskými státy a spolupracovat s národními justičními orgány na přijetí opatření,“ uvedl De Croo citovaný agenturou Reuters. Slíbil také, že spolupráci bude koordinovat Belgie jako předsednická země a začne fungovat okamžitě, aby byla efektivní v době červnových voleb do Evropského parlamentu.

Za necelé dva dny od spuštění veřejné sbírky na podporu české iniciativy nákupu munice pro Ukrajinu vybrali její organizátoři na Slovensku více než milion eur (25,2 milionu korun), což byl původní cíl kampaně. Oznámila to slovenská občanská iniciativa Mír pro Ukrajinu, která se na organizaci sbírky podílí.

Sbírka, kterou podpořily též různé osobnosti, pokračuje dál. Ke druhé hodiny přes 21.000 dárců věnovalo dohromady 1,39 milionu eur (přes 35 milionů Kč).

Akci pod názvem „Když ne vláda, posíláme my“ její organizátoři zahájili v úterý. Zdůvodnili tím, že kabinet slovenského premiéra Roberta Fica se do českého programu zapojit nehodlá.

„Obyčejní Ukrajinci chápou, že ne všichni Rusové jsou proti nim. Ale pokud jde o ukrajinskou vládu, myslím, že by bylo správné, kdyby tyto lidi měla na paměti. Tohle zjevně není ruská válka. Tohle je válka Putina,“ uvedla Julija Navalná, vdova po ruském opozičním předákovi Alexeji Navalném. „Samozřejmě existuje velmi agresivní, proválečná menšina. Vyčnívá, ale je malá. Putin dělá vše možné, aby ji povzbudil. Ukazuje na ně a říká: 'Podívejte, všichni jsou takoví!' Ale to není pravda. Většina lidí z různých důvodů chce, aby válka skončila,“ prohlásila v rozhovoru s magazínem Time, který ji zařadil do stovky letošních osobností s největším vlivem. V Rusku žijí protiváleční Rusové, někteří dávají odpor najevo, ale lze těžko čekat, že všichni vyjdou protestovat. Ne všichni jsou hrdinové, dodala.

Sněmovní bezpečnostní výbor ocenil po dnešním neveřejném jednání s ředitelem Bezpečnostní informační služby Michalem Koudelkou, jak kontrarozvědka ochraňuje národněbezpečnostní zájmy ČR. S poslanci Koudelka hovořil o operaci proti ruským vlivovým skupinám. BIS v březnu oznámila, že se jí podařilo „odhalit a zmapovat“ aktivity vlivové sítě financované z Ruska působící v zemích EU, potažmo v Evropském parlamentu. Předseda výboru Pavel Žáček (ODS) po jednání výboru ČTK řekl, že nyní na operaci navazují další země, podle otevřených zdrojů Polsko, Belgie, Francie, Nizozemsko a Německo. 

„Ruské kanály Telegramu informují o útoku dronu na chemický závod Kamjanskij v ruské Rostovské oblasti, kde se vyrábí tuhé palivo pro protiletadlové rakety. Fotografie ukazují požár v budově. Podle místních ruských úřadů jsou jedinou škodou rozbitá okna,“ tweetuje Anton Heraščenko.

„Před dnešní rozpravou v parlamentu ČR o migraci v EU je třeba jasně říci, že pravidla dohodnutá v Paktu o migraci a azylu nevyžadují povinné relokace, a to ani v případě krize. Co je požadováno, je povinná solidarita - finanční nebo operační,“ napsala eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. „Země jako Česká republika, která již projevila solidaritu tím, že hostí velké množství Ukrajinců, bude moci být osvobozena od jakýchkoli povinných solidárních příspěvků,“ dodala komisařka na X.

„Nikdo netvrdí, že pakt zastaví migrační toky. Je to základna pro to, abychom situaci v budoucnu mohli zvládat,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) před mimořádnou schůzí Sněmovny k evropské dohodě o zvládání přistěhovalectví. „Nynější stav migrace v Unii je neuspokojivý, vyžaduje racionální řešení, nikoli iracionální strašení.“

Zopakoval, že vyjednaná výjimka pro ČR se bude odvíjet od počtu Ukrajinců uprchlých před konfliktem jejich země s Ruskem. „Přeju si, aby výjimka netrvala věčně, přeju si konec války, aby se Ukrajinci mohli vrátit,“ uvedl s tím, že poté pro Česko začnou platit stejné podmínky jako pro ostatní evropské země, což považuje za zcela správné.

V Černihivu na severu Ukrajiny skončily záchranné práce po středečním ruském raketovém útoku, sdělil dnes ráno šéf oblastní správy Vjačeslav Čaus. Bilance mrtvých se podle něj zvýšila na 18, zraněných je 78 lidí. Ve středu ukrajinské úřady hovořily o 17 mrtvých a nejméně 60 zraněných.

Útok, který podle Čause Rusové provedli pomocí tří balistických raket Iskander, podle dřívějších zpráv zasáhl 16 výškových obytných budov, nemocnici nebo školu. Bývalý ukrajinský poslanec Ihor Mosijčuk tvrdí, že v Černihivu byl zasažen také hotel, kde byli ubytovaní vojáci.

Záchranáři pátrali po lidech uvězněných pod troskami jedné zcela zničené budovy. Vyprostit se jim podle dnešního oznámení podařilo tři přeživší.

Policie pátrá pod čtrnáctileté ukrajinské dívce Polině Makaretsové, která v úterý odešla z bydliště ve Stříbře na Tachovsku a dosud se ji nepodařilo nalézt. Dívka je 165 cm vysoká, štíhlá, má středně dlouhé světle hnědé vlasy s ofinou a modré oči. Informace, které by pomohly s jejím vypátráním, mohou lidé volat na linku 158. Policie pátrání zařadila do režimu Dítě v ohrožení.

„Prověřili jsme řadu možných míst, kde by se mohla pohybovat či pobývat. Provedli jsme také celou řadu našich interních prověrek a realizovali i pátrací akce. Bohužel do současné doby se nám dívku nepodařilo nalézt, a proto bylo dnes rozhodnuto o pátrání po ní jako o dítěti v ohrožení,“ uvedla na webu policejní mluvčí Iva Vršecká.

Dívka z domova odešla v úterý odpoledne a dosud o sobě nedala žádnou zprávu. Na sobě měla černou zimní bundu, šedé tričko, šedé kalhoty se širokými nohavicemi a laclem, který nosí volně u kolen. Na nohou měla bíločerné tenisky. Nemá žádné zdravotní problémy, ani neužívá léky.

Německá policie zatkla dva Rusy, kteří chystali sabotážní akce s cílem narušit německou podporu Ukrajině. Jsou podezřelí i ze špionáže.

„Rozpočtová pomoc od Spojených států je důležitější než kdy jindy, protože je neoddělitelně spjata s úspěchem Ukrajiny na bojišti a se schopností vlády poskytovat svým občanům základní služby,“ uvedla americká ministryně financí Janet Yellenová. Washington a jeho spojenci podle ní poskytli Ukrajině od ruské invaze v únoru 2022 významnou podporu, přičemž byly zavedeny rozsáhlé kontroly a ochranná opatření, aby se zajistilo, že se peníze dostanou ke správným lidem a budou použity vhodným způsobem.

Yellenová ocenila americký Senát za to, že schválil dodatečné financování Ukrajiny. Dodala, že nečinnost republikánů ve Sněmovně reprezentantů USA, kteří návrh odmítají předložit k hlasování, „je ale neomluvitelná a poškozuje naši národní bezpečnost“.

Yellenová se tak vyjádřila po setkání s ukrajinským premiérem Denisem Šmyhalem při konferenci o Ukrajině, která se konala na okraj zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.

Tady jsou následky ruského útoku na Černihiv, při kterém včera zemřelo nejméně 17 lidí.

Summit EU se shodl, že Ukrajině je třeba urychlené poskytnout protivzdušnou obranu. Rovněž je podle představitelů unijních zemí důležité urychlit a zintenzivnit poskytování vojenské pomoci Kyjevu, včetně dodávek dělostřelecké munice a raket. Vyplývá to ze závěrů jednání, na kterých se šéfové států a vlád shodli. Česko na mimořádném dvoudenním zasedání Evropské rady, které dnes večer začalo v Bruselu, zastupuje premiér Petr Fiala.

Unijní lídři v závěrech z jednání, které se týkají Kyjeva, zopakovali „svou neochvějnou podporu Ukrajině a jejímu lidu a důrazně odsoudili pokračující letecké a raketové útoky Ruska na ukrajinské civilisty a civilní i kritickou infrastrukturu“.

V souvislosti s útoky na energetická zařízení členské státy EU uvedly, že posílí dodávky humanitární pomoci do země, která již více než dva roky čelí ruské agresi, včetně vybavení jako jsou generátory či transformátory.

Vážení čtenáři, dnešní zpravodajství z války na Ukrajině končí, znovu se přihlásíme ve čtvrtek ráno. Dobrou noc.

Ukrajinští činitelé v průběhu dopoledne postupně informovali o rostoucím počtu obětí i zraněných po ruském útoku v Černihivu. Předchozí informace hovořily o 16 zabitých a šesti desítkách zraněných. Lomako později napsal, že péči lékařů vyhledalo 78 lidí, přičemž 40 z nich muselo být hospitalizováno. Úřady zároveň uvedly, že čtvrtek bude v Černihivu dnem smutku.

Ukrajina potřebuje protivzdušnou obranu, ukrajinské nebe si zaslouží být stejně bezpečné, jako tomu bylo nedávno v Izraeli. Účastníkům summitu Evropské unie to dnes řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se s nimi spojil prostřednictvím videokonference.

„Dnešní ráno začalo na Ukrajině dalším ruským teroristickým útokem. Zasáhli město Černihiv. Řízené střely byly namířeny proti civilním budovám. Poškozeno bylo mnoho domů a nemocnice, zcela zničen byl hotel. Lidé zůstali pod troskami. Celkem bylo zraněno více než 60 lidí, včetně dětí. Bohužel 17 lidí bylo zabito... a to se děje každý den,“ zahájil svou řeč před šéfy států a vlád Zelenskyj.

„Jsem vděčný kanadské vládě a premiérovi Justinu Trudeauovi za jejich podporu. V reakci na body uvedené v ukrajinsko-kanadské dvoustranné bezpečnostní dohodě zahájila Kanada nový pětiletý program vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 1,6 miliardy kanadských dolarů,“ uvedl na twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

I am grateful to the Canadian government and Prime Minister @JustinTrudeau for their support. Following our agreements outlined in the Ukrainian-Canadian bilateral security agreement, Canada launched a new five-year military aid program for Ukraine worth 1.6 billion Canadian…

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) April 17, 2024

Odklízení škod po ruském útoku v Černihivu.

Za ochranu ukrajinského vzdušného prostoru dnes před ambasádami Spojených států, Německa a Francie v Praze protestovalo asi 50 lidí. Akci svolaly iniciativy Občanský rozcestník, Kaputin! a Hlas Ukrajiny v návaznosti na izraelskou obranu proti dronům, při které židovskému státu pomáhaly právě USA a Francie. Protestující uctili i oběti dnešního útoku na severoukrajinské město Černihiv, při kterém Rusko zabilo nejméně 16 lidí. Protestní akce skončila po 19:00 u francouzského velvyslanectví.

Na internetu se v posledních 45 dnech zvýšila aktivita účtů spojených s Ruskem, které se před nadcházejícími prezidentskými volbami ve Spojených státech snaží mezi americkým publikem šířit štvavý obsah. Oznámila to dnes americká technologická společnost Microsoft. Tématem on-line kampaní je podle ní zejména americká pomoc Ukrajině, která se s podporou spojenců od února 2022 brání ruské invazi.

Premiéři Česka (Petr Fiala) a Belgie (Alexander De Croo) zaslali předsedkyni EP i hlavám států EU dopis s výsledky vyšetřování ruského vměšování do voleb, řekla novinářům šéfka Evropského parlamentu Roberta Metsolaová.

Jedním z témat dnešního summitu Evropské unie v Bruselu budou ruské pokusy ovlivnit evropské volby prostřednictvím dezinformací. Novinářům to před začátkem jednání potvrdil belgický premiér Alexander De Croo. K zahájení vyšetřování proruských špionážních sítí v evropských zemích podle dřívějšího prohlášení premiéra Petra Fialy přispělo nedávné odhalení české Bezpečností informační služby ohledně zpravodajské platformy Voice of Europe.

Česko je připraveno být zprostředkovatelskou zemí v německé iniciativě na posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Po dnešním jednání s nizozemskou ministryní obrany Kajsou Ollongrenovou to na tiskové konferenci řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). ČR bude podle ní očekávat, jaká forma spolupráce se od ní bude čekat.

Maximální hodnota zakázky českých firem na Ukrajinu, kterou pojistí státní Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), se na jednoho ukrajinského zákazníka zvýší ze současných tří milionů eur (asi 75,8 milionu Kč) na pět milionů eur (zhruba 126,3 milionu korun). Návrh ministerstev průmyslu a obchodu (MPO) a financí dnes schválila vláda. EGAP také nově nebude požadovat doložení předchozího obchodního vztahu mezi exportérem a ukrajinským zákazníkem. ČTK o tom dnes MPO informovalo v tiskové zprávě.

České ministerstvo zahraničí daruje nepotřebná auta Národní gardě a Státní službě Ukrajiny, schválila dnes vláda. Dar je reakcí na žádost obou složek o materiální pomoc ve formě osobních vozidel. Celkem jde o pět vozidel, řekl novinářům po jednání vlády ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Jedno vozidlo s balistickou ochranou BMW 760, které sloužilo české ambasádě v Kyjevě, by mělo české ministerstvo darovat Službě státní ochrany Ukrajiny.

Ruská redakce BBC s nezávislým webem Mediazona a spolupracujícími dobrovolníky napočítali už 50 tisíc mrtvých ruských vojáků, převážně zabitých v bojích na Ukrajině. Ztráty jsou zajisté daleko větší, zde jde o ověření každého jednoho jména - například od rodin, z médií, oficiálních zdrojů či na hřbitovech. V druhém roce ruské invaze to bylo přinejmenším 27 300 mrtvých, víc než v prvním.

„Termín 'mlýnek na maso' se používá k popisu způsobu, jakým Moskva nepolevuje a posílá kupředu vlny vojáků, aby se pokusila vyčerpat ukrajinské síly a odhalit jejich pozice ruskému dělostřelectvu,“ komentuje BBC ruskou taktiku vedoucí k velkým ztrátám.

Německo vyzvalo Evropskou unii a členské státy Severoatlantické aliance, aby co nejrychleji posílily ukrajinskou protivzdušnou obranu. Ministr obrany Boris Pistorius a jeho vládní kolegyně z resortu zahraničí Annalena Baerbocková oslovili s požadavkem vedle EU a NATO také třetí země a chtějí, aby se o iniciativě jednalo tento týden i při schůzce ministrů zahraničí skupiny zemí G7.

Cílem německé iniciativy je podle mluvčího ministerstva obrany „aktivizovat a motivovat velký počet zemí, aby v krátké době něco dodaly“. Důvodem je zvýšené ohrožení Ukrajiny, která už více než dva roky čelí ruské agresi a v poslední době také nedostatku munice a dalších zbraní.

„Rusko stále častěji používá průmyslově vyráběné klouzavé pumy, které lze odpalovat z velké vzdálenosti od ukrajinských hranic,“ poznamenal dále mluvčí, podle něhož už „poměrně velký počet“ zemí dal najevo, že má zájem se k iniciativě připojit.

První munici pořízenou v rámci české iniciativy by mohla Ukrajina získat již v červnu, uvedl po jednání v sídle NATO český premiér Petr Fiala. Šéf NATO Jens Stoltenberg zdůraznil, že Ukrajina potřebuje silnější protivzdušnou obranu.

O větší a efektivnější pomoci Ukrajině hovořili i další účastníci schůzky, nizozemský premiér Mark Rutte a předsedkyně dánské vlády Mette Frederiksenová. Právě Dánsko a Nizozemsko jsou země, se kterými ČR nejvíce spolupracuje a jedná, pokud jde o českou iniciativu zaměřenou na nákup munice pro Ukrajinu v zemích mimo EU.

Podle ukrajinské tiskové agentury Unian se ukrajinským dronům podařilo zasáhnout Kazaňské letecké výrobní sdružení, kde se vyrábějí bombardéry Tu-22 a Tu-160. V areálu továrny se ozvaly okolo desáté hodiny dopoledne místního času (okolo deváté dopoledne SELČ) výbuchy, uvedla agentura. O případných škodách nenapsala.

Rusko se k tvrzení o útoku na letecký závod zatím nevyjádřilo. Ruské ministerstvo obrany dnes pouze uvedlo, že okolo 11:20 moskevského času zneškodnilo nad Tatarstánem ukrajinský dron. Dvě dopravní letiště v Tatarstánu na několik hodin omezila provoz.

Gruzínský parlament v prvním čtení schválil kontroverzní návrh „ruského“ zákona o zahraničním vlivu. V předchozích dnech proti normě, kterou prosazuje vládní strana Gruzínský sen, protestovaly v Tbilisi tisíce lidí. Odpůrci zákona přirovnávají předlohu k obdobnému ruskému zákonu, jenž posloužil Kremlu k rozdrcení opozice a umlčení nezávislých médií. Demonstraci svolali i na dnešek.

Pro návrh hlasovalo 83 ze 150 poslanců, opoziční zákonodárci hlasování bojkotovali. Návrh musí v parlamentu projít celkem třemi čteními a poté ho bude čekat pravděpodobně čtvrté hlasování, aby zákonodárci přehlasovali avizované veto prezidentky Salome Zurabišviliové. Osud zákona je podle ní vnímán jako test toho, zda Gruzie tři desetiletí od rozpadu Sovětského svazu hodlá jít cestou integrace se Západem, nebo se chce přiblížit zpět k Rusku.

Norma by v případě schválení vyžadovala, aby se organizace v Gruzii získávající přes 20 procent finančních prostředků ze zahraničí registrovaly jako „organizace nesoucí zájmy cizí moci“. Politici z Gruzínského snu tvrdí, že cílem zákona je transparentnost a jeho cílem je boj proti „pseudoliberálním hodnotám“ podstrkovaným cizinci,. Kritici normu nazývají „ruským zákonem“ a obávají se, že poslouží k represím proti nevládním organizacím a nezávislým médiím.

Americký magazín Time zařadil mezi Top 100 nejvlivnějších osob roku Juliji Navalnou, vdovu po ruském disidentovi a politickém vězňovi Alexeji Navalném, který zemřel před dvěma měsíci v trestní kolonii. Magazín připomněl, jak brzy po jeho smrti promluvila před Evropským parlamentem a v Bílém domě ji přijal prezident Joe Biden.

„Obvinila Vladimira Putina z vraždy svého manžela a naléhala na ruský lid, ať jí pomůže s odplatou,“ píše Time. „K překvapení mnoha stoupenců svého manžela se ujala role, kterou nikdy předtím nezaujímala - už není první dámou ruské opozice, ale nyní její vůdkyní.“

Redakce nemá přesná kritéria, koho na seznam zařadit, spíš jde o vliv lidí, kteří dokážou oslovovat jiné, než o „tvrdou sílu“ prezidentů či diktátorů. Vedle Navalné je tam letos i Andrij Jermak, šéf kanceláře  ukrajinského prezidenta Zelenského.

Putinova další milenka? Spolužačka Irina ovládne nejvyšší soud

Vladimir Putin se v nejvyšší politické pozici Ruska obklopuje svými důvěrníky, dávnými kolegy a přáteli, ať už ze studií, působení v tajné službě KGB nebo pak na petrohradské radnici. Jediným kandidátem na pozici předsedy nejvyššího soudu byla jeho spolužačka z ročníku na leningradských právech, senátoři ji teď jednomyslně odsouhlasili.

Ruské jednotky se začaly stahovat z oblasti Náhorního Karabachu, potvrdil dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Baku tam loni v září po bleskové vojenské ofenzívě převzalo kontrolu. Většina tamních etnických Arménů uprchla. Rusko vyslalo do Karabachu vojáky, kteří měli zabránit dalším bojům, v roce 2020.

Ázerbájdžánská agentura APA v úterý večer napsala, že začal proces stahování ruského mírového kontingentu z Karabachu a první vojáci společně s vojenskou technikou opustili území kláštera v okrese Kelbadžar. „Ano, je tomu skutečně tak,“ řekl dnes mluvčí Kremlu Peskov novinářům na dotaz, zda se Rusové opravdu z regionu stahují.

Další nárůst tragické bilance. Nejméně 13 lidí zahynulo a dalších více než 60 bylo zraněno při dnešním ruském vzdušném úderu na severoukrajinské město Černihiv. Na platformě Telegram to kolem poledne oznámil ministr vnitra Ihor Klymenko. Ukrajinští činitelé před tím informovali, že záchranná operace pokračuje a další lidé mohou být pod troskami.

Tři letiště východně od Moskvy dnes na určitou dobu omezila provoz. Letecký úřad Rosaviacija omezení vysvětlil blíže nespecifikovanými bezpečnostními důvody. Ruské telegramové kanály Baza a 112 uvedly, že opatření souvisela s nebezpečím dronového útoku.

Provoz byl dočasně omezen po sedmé hodině ráno moskevského času (po šesté SELČ) na letišti v Kazani a Nižněkamsku v Tatarské autonomní republice a v Nižním Novgorodu. Přibližně o tři hodiny později Rosaviacija omezení odvolala.

Podle telegramových kanálů se omezení dotkla i letiště Šeremeťjevo u Moskvy, z něhož neodstartovalo několik letů. Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že okolo 11:20 moskevského času zneškodnilo nad Tatarstánem ukrajinský dron. Předtím psalo o zničení jiného dronu nad Mordvinskou autonomní republikou. Ukrajina, které se už déle než dva roky brání ozbrojené ruské agresi, se k podobným incidentům obvykle nevyjadřuje.

V oblasti vojenského letiště ve městě Džankoj na Ruskem anektovaném Krymu byly v noci na dnešek slyšet výbuchy. Asi na dvě hodiny byl uzavřen úsek silnice mezi městy Džankoj a Feodosija. Několik telegramových zdrojů uvedlo, že na letišti hořelo.

O požáru v oblasti letiště informoval s odvoláním na místní obyvatele kanál Astra. Kanál Krymskij větěr pak uvedl, že několik ohnisek rozsáhlých požárů zachytil před čtvrtou hodinou ranní místního času (před třetí SELČ) satelit.

Džankoj a jeho okolí se od začátku ruské invaze na Ukrajinu stalo terčem útoků už několikrát. Ukrajinští představitelé dříve informovali, že Rusko z okolí Džankoje vypálilo na Ukrajinu balistické rakety Iskander. Podle serveru RBK-Ukrajina jsou u Džankoje také umístěna zařízení pro odpalování protiletadlových střel S-300 a S-400, které Rusko používá i k útokům na ukrajinské pozemní cíle, a tamní letiště slouží jako základna pro 39. vrtulníkový pluk ruské armády.

„Díky naší spolupráci s německými orgány činnými v trestním řízení při dokumentování ruských válečných zločinů, konkrétně deportací a nuceného vysídlení ukrajinských dětí, byla zjištěna poloha 161 ukrajinských dětí v Německu, které byly hledány jako nuceně vysídlené,“ řekl šéf ukrajinské policie Ivan Vyhivskyj v Berlíně.

Jak se děti do Německa dostaly, ani jestli tam žily v ruských rodinách, zatím média nesdělila.

„Z hlediska mezinárodního práva každý z nás uznává územní celistvost jiné země, suverenitu, nedotknutelnost hranic. To je pěkná teorie mezinárodního práva. Říkám ale, že Rusové nikdy nevrátí Krym, Rusové nikdy neodejdou z Donbasu a Luhansku,“ uvedl slovenský premiér Robert Fico před poslanci evropského výboru slovenské sněmovny.

Slovenský premiér dlouhodobě kritizuje strategii západních zemí ohledně Ukrajiny bránící se již přes dva roky ruské invazi.

Bývalí vysocí úředníci ministerstva obrany Ukrajiny podezřelí ze zpronevěry finančních prostředků na vojenské dodávky byli oficiálně obviněni a budou postaveni před soud, oznámil 17. dubna Státní úřad pro vyšetřování podle listu Kyiv Independent. 

V důsledku ukrajinští vojáci „obdrželi nekvalitní neprůstřelné vesty, které nelze použít v boji, aniž by to ohrozilo jejich životy,“ uvedl úřad. „To vedlo nejen ke ztrátě 222 milionů hřiven (133 milionů Kč) z prostředků státního rozpočtu, ale také k podkopání obranyschopnosti země, ohrožení životů a zdraví personálu ozbrojených sil,“ uvedl úřad.

Nejméně osm lidí zahynulo a 18 bylo zraněno při ruských vzdušných úderech na Černihiv, zvýšil bilanci starosta města. Záchranné práce pokračují.

Za poslední den ztratil protivník 710 lidí, 4 tanky, 18 obrněných vozidel, 2 drony a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

Při ruském vzdušném útoku na severoukrajinské město Černihiv zemřeli nejméně čtyři lidé, oznámil dnes ráno podle veřejnoprávní stanice Suspilne starosta Oleksandr Lomako. Úřady upozornily na množství zraněných a prosí obyvatele, aby darovali krev. Šéf oblastní správy Vjačeslav Čaus na platformě Telegram informoval o třech zásazích v centru města. Podle Lomaka Rusové zasáhli „objekty sociální infrastruktury“ a lidem na místě pomáhají záchranáři.

„V Černihivu jsou slyšet výbuchy,“ uvedla ráno na Telegramu stanice Suspilne. Podle serveru RBK-Ukrajina místní média informovala o nejméně třech explozích v této oblastní metropoli, která se nachází jen několik desítek kilometrů od hranic s Ruskem a Běloruskem.

„Nedobré ráno z Černihivské oblasti. Nepřítel podnikl tři raketové údery téměř v centru města. Jsou tam mrtví civilisté a mnoho zraněných,“ uvedl Čaus na videu, zatímco v pozadí bylo slyšet houkání sirén záchranářských aut.

Úřady ruského Tatarstánu plánují zapojit mladistvé od 14 let do práce v obranných podnicích, píše Rádio Svoboda. Návrh dokumentu připravila regionální vláda. Tatarstánské úřady navrhují zjednodušit zaměstnávání teenagerů ve věku 14 až 18 let a umožnit jim pracovat v továrnách ve volném čase.

Podle autorů programu se Tatarstán potýká s nedostatkem mladých pracovníků v důsledku poklesu porodnosti v 90. letech a skutečnosti, že mladí lidé nyní místo práce raději studují na odborných školách a univerzitách.

Loni v létě novináři z novin Protokol a kanálu RZVRT na YouTube informovali, že v tatarstánské Elabugě jsou studenti najímáni na montáž íránských dronů Šáhid v továrně ve zvláštní ekonomické zóně. Podle vyšetřování je mnoho z těchto pracovníků nezletilých.

V metropoli autonomního Čečenska bude čtvrť pojmenovaná po ruském prezidentovi Vladimirovi Putinovi, ohlásila podle ruských médií radnice v Grozném. Nepůjde o novou čtvrť, ale vznikne oddělením a přejmenováním části stávající čtvrti, nyní pojmenované po Šejchu Mansúrovi, vojenském a náboženském vůdci, který v druhé polovině 18. století vedl severokavkazský odboj proti carskému Rusku.

Dobré ráno!

Sehnat v rámci české iniciativy do roka další milion kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu, jak premiér Petr Fiala zmínil ve svém úterním projevu ve Spojených státech, je realistické. Fiala novinářům v úterý v závěru své dvoudenní cesty do USA řekl, že věří, že se podaří podporu ještě zvýšit.

Fiala v projevu v Hudsonském institutu řekl, že díky české iniciativě na nákup munice pro Ukrajinu se již podařilo sehnat 500.000 kusů dělostřelecké munice. Na dotaz později upřesnil, že na 180.000 kusů munice už jsou smlouvy, dalších 300.000 kusů je Česko schopné velmi reálně zajistit. "Díky naší aktivitě a kontaktům se podařilo tyto dodávky uskutečnit," řekl Fiala.

Ve Spojených státech podle něj rezonuje to, že relativně malá středoevropská země může svými aktivitami výrazně pomoci. Není podle něj důvod, proč by do roka nemohlo být reálné sehnat další milion kusů. "Ten milion kusů je to, co by bylo možné. Musíme se snažit, abychom v podpoře pokračovali a měli dost finančních prostředků," řekl.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Ukrajina zašle žádost o svolání zasedání Rady NATO-Ukrajina k projednání dodávek systémů protivzdušné obrany, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu.

Téměř 40 % tržeb největšího ruského výrobce hliníku, společnosti Rusal, je ohroženo kvůli sankcím uvaleným Spojenými státy a Velkou Británií, uvedla agentura Bloomberg.

Agenti amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) loni v prosinci vyslýchali politika německé strany Alternativa pro Německo (AfD) Maximiliana Kraha kvůli jeho kontaktům na Rusko. Informovaly o tom dnes televize ZDF a magazín Der Spiegel.

Stalo se to, když chtěl Krah odletět ze Spojených států. Výslech se týkal jeho kontaktů v Rusku a jeho chatové konverzace s někdejším ukrajinským poslancem Olehem Vološynem, kterého Ukrajina obvinila z vlastizrady. Tento politik figuruje na americkém sankčním seznamu kvůli snahám o destabilizaci Ukrajiny.

Evropská unie by měla být schopna nabídnout vyjednávací rámec pro zahájení procesu vstupu Ukrajiny do EU v červnu, uvedla místopředsedkyně ukrajinské vlády pro evropskou a euroatlantickou integraci Olha Stefanishyna na tiskovém brífinku.

Bílý dům se domnívá, že návrh předsedy Sněmovny reprezentantů Mikea Johnsona na sérii zákonů o zahraniční pomoci Ukrajině, Izraeli a Tchaj-wanu "na první pohled" pokrývá potřebnou pomoc, řekl novinářům mluvčí Rady národní bezpečnosti USA John Kirby.

Německý kancléř Olaf Scholz 16. dubna uvedl, že požádal čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, aby „vyvinul tlak“ na Moskvu, aby ukončila válku na Ukrajině, protože „slovo Číny má v Rusku váhu“.

Mezinárodní měnový fond (MMF) předpovídá, že hrubý domácí produkt (HDP) Ukrajiny vzroste v roce 2024 o 3,2 % a v roce 2025 až o 6,5 %.

Kvůli ruské agresi na Ukrajině bude na oslavy 80. výročí vylodění v Normandii sice pozváno Rusko, ale nikoli jeho prezident Vladimir Putin. Informoval o tom dnes deník Le Monde s odkazem na sdružení Mission Libération, které je zodpovědné za organizaci akce konající se na začátku června.

„Rusko však bude pozváno, aby bylo zastoupeno, aby mohl být uctěn význam odhodlání a obětí sovětského lidu a jeho příspěvek k vítězství v roce 1945,“ uvedlo sdružení. Neuvedlo zatím žádné další podrobnosti k tomu, na jaké úrovni by mohlo být Rusko na těchto vzpomínkových akcích v Normandii zastoupeno.

Díky české iniciativě na nákup munice pro Ukrajinu se již podařilo sehnat 500.000 kusů dělostřelecké munice a není důvod, proč by to do roka nemohl být další milion. V konzervativním americkém think tanku, Hudsonském institutu, to dnes řekl český premiér Petr Fiala, který je na dvoudenní návštěvě USA.

Fiala v projevu, v němž hovořil mimo jiné o československé zkušenosti s komunismem, invazi vojsk Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou v roce 1968, či důležitosti NATO, vyzdvihl dosavadní českou pomoc Ukrajině a představil posluchačům českou muniční iniciativu.

Vzhledem k tomu, že frontové jednotky trpí kritickým nedostatkem lidí a munice, ukrajinští vojáci tvrdí, že jejich cílem pro rok 2024 bude udržet stávající pozice a vyčkat na příchod klíčové pomoci.

Ukrajina eviduje téměř 37 000 lidí, kteří jsou považováni za pohřešované, včetně dětí a vojenského personálu, uvedl hlavní ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec.

Polští zemědělci protestující na polsko-ukrajinských hranicích ukončili blokádu na hraničním přechodu Uhryniv-Dolhobyčuv, uvedla ukrajinská Státní pohraniční služba.

Západní představitelé nevěří, že Rusko je schopno zahájit nový útok na Charkov „bez významného doplnění ruských jednotek“, uvedla agentura Bloomberg.

Ruská tajná služba FSB dnes oznámila, že zadržela podezřelého z bombového útoku na přeběhlíka z ukrajinské tajné služby SBU, který z atentátu podle médií vyvázl se zraněním končetin. Útok podle FSB připravil nejmenovaný ruský občan, kterého zverbovala ukrajinská strana. Rusovi hrozí odsouzení na doživotí za teroristický útok a vlastizradu, napsala státní agentura TASS.

Podezřelý Rus podle FSB po vpádu ruských vojsk do sousední země odjel na Ukrajinu, kde jej loni v říjnu získal pro spolupráci ukrajinský zpravodajský důstojník. Na jeho pokyn - a podle FSB na přímý rozkaz šéfa SBU - se letos v březnu vrátil do Ruska, sestavil výbušné zařízení a po průzkumu okolí bydliště přeběhlíka bombu nastražil v jeho autě.

Prezident Petr Pavel ocenil, že česká iniciativa nákupu munice pro Ukrajinu, která se přes dva roky brání ruské agresi, nabrala takové tempo. K iniciativě se do dneška připojilo 20 zemí, řekl dnes Pavel novinářům při návštěvě Zlínského kraje. Premiér Petr Fiala (ODS), který je nyní ve Spojených státech amerických, v pondělí uvedl, že Česká republika má nasmlouváno 180.000 kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu a na zajištění dalších 300.000 kusů pracuje.

 „Já myslím, že je to odrazem toho, že si všichni uvědomují určitý dluh ve vztahu ke slíbené podpoře Ukrajině, kdy Evropská unie přislíbila, že do března tohoto roku dodá milion kusů. To se bohužel nepodařilo,“ řekl Pavel.

„Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon Ukrajiny 'O změnách některých právních předpisů Ukrajiny o některých otázkách vojenské služby, mobilizace a vojenské registrace' č. 3633-IX,“ tweetuje Verchovná rada (jednokomorový parlament Ukrajiny).

Pro mnohé kontroverzní norma má posílit armádu, čelící již déle než dva roky ruské agresi. Vstoupí v platnost měsíc po oficiálním zveřejnění. Zavazuje muže podléhající branné povinnosti, aby aktualizovali své údaje u vojenských úřadů, zvyšuje platy dobrovolníkům a zpřísňuje tresty za vyhýbání se povolání do armády.

Parlament přijal zákon měnící pravidla mobilizace před pěti dny. V den hlasování ukrajinský generál Jurij Sodol poslance varoval, že armádě chybí lidé a Rusko má na některých místech fronty výraznou početní převahu. „Nepřítel má nad námi sedmi- až desetinásobnou převahu, chybí nám lidé,“ řekl generál.

Vladimir Putin převzal oficiální certifikát, že bude prezidentem Ruské federace i na období 2024-2030. V Kremlu mu ho předala předsedkyně Ústřední volební komise Ella Pamfilovová.

„Uděláme vše pro to, abychom měli olympijské příměří, budeme na tom pracovat,“ prohlásil Emmanuel Macron, prezident Francie, jež v létě pořádá olympijské hry. V rozhovoru pro stanici BFM hovořil o současné válce mezi Ruskem a Ukrajinou, mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás v Pásmu Gazy nebo o konfliktu v Súdánu. Zapojit chce do snahy také čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, jenž má Paříž navštívit v květnu.

Mluvčí Kremlu Peskov reagoval, že Kyjev „zpravidla využívá takových nápadů a iniciativ pro pokusy se přeskupovat, přezbrojovat a podobně“. Konkrétní případ, kdy se tak Ukrajina měla chovat, nezmínil. „To samozřejmě značně komplikuje proces zvažování takových iniciativ,“ dodal s tím, že zatím nikdo oficiální návrh na příměří během olympiády nepředložil. Olympijské příměří zcela nevyloučil.

Německý kancléř Olaf Scholz na dnešní schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem označil ruskou agresi vůči Ukrajině za hrozbu pro celosvětovou bezpečnost. Prezidenta vyzval, aby se pokusil přimět Moskvu k ukončení konfliktu. Válka má podle něj dopady na „klíčové zájmy“ Německa a narušila celosvětové dodávky energií a potravin. Ruské akce rovněž „porušují Chartu OSN a zásady nedotknutelnosti hranic“, zdůraznil Scholz.

„Čína podporuje veškeré úsilí směřující k mírovému řešení krize a podporuje také svolání mezinárodní mírové konference, v příhodnou dobu, se souhlasem Ruska a Ukrajiny, za účasti všech zainteresovaných stran,“ komentoval dnes prezident Si. „Čína je připravena na tom spolupracovat s příslušnými stranami, včetně Německa."

„Je to čirá politika. Nikoho nezajímá, kolik lidí každý den na Ukrajině umírá. Zajímá je jenom jejich popularita... Zapomínají, že mrtvé lidi popularita nezajímá,“ komentoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pře mezi americkými Republikány a Demokraty o pomoci Ukrajině a Izraeli.

„Ukrajina nebude mít šanci vyhrát válku bez pomoci Spojených států. Poměr dělostřelectva na frontě je dnes 1:10 a poměr letectva je 1:30," dodal v rozhovoru pro americkou veřejnoprávní televizi PBS.

Ukrajinské schopnosti odrážet intenzivní ruské útočné operace na východě Ukrajiny se zhoršily a patrně se budou nadále v blízké budoucnosti zhoršovat, pokud budou trvat průtahy s americkou vojenskou pomocí, uvedl ve své pravidelné analýze situace na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW). Rusko by podle amerických analytiků mohlo dokázat využít materiálního nedostatku v ukrajinské armádě ve svůj prospěch a dosáhnout významnějších územních zisků, zejména západně od již dobytého města Bachmut.

Ukrajinské problémy s nedostatkem munice jsou natolik závažné, že ukrajinští vojáci u Bachmutu a Avdijivky na východě Ukrajiny mohou vypálit maximálně pět dělostřeleckých granátů na každých deset granátů vystřelených ruskými silami a někdy i méně, podotkl v neděli podle ISW velitel ukrajinského uskupení Chortycja Nazar Vološyn. Ukrajinské dělostřelectvo je však přesnější, tvrdí Vološyn.

Už ve své analýze z předchozího dne ISW upozornil, že Rusko by nedostatek munice mohlo využít k ovládnutí města Časiv Jar v příštích týdnech.

Slovenský premiér Robert Fico dnes odmítl nový migrační pakt, který minulý týden schválil Evropský parlament. Opatření v podobě převzetí části běženců nebo finanční či materiální pomoci pro země zasažené přílivem migrantů označil před novináři za diktát, nejde podle něj o solidaritu.

„Toto není ta solidarita, o které jsme hovořili, že každá země má mít možnost se sama rozhodnout, jak pomůže,“ řekl Fico ke schválené úpravě. Přirovnal ji k dřívější myšlence zavedení kvót pro povinné přerozdělování migrantů mezi členské země evropského bloku.

Podle Fica slovenské vládní strany ve slovenské sněmovně patrně nepodpoří opatření z migračního paktu. „S vysokou pravděpodobností celá vládní koalice nebude souhlasit na půdě parlamentu s tímto legislativním balíkem,“ řekl slovenský premiér po schůzce se šéfem slovenské diplomacie Jurajem Blanárem.

Ukrajinským silám se podařilo zničit výkonnou radarovou stanici na západě Ruska, která monitorovala oblohu nad Ukrajinou a měla dosah 700 kilometrů do ukrajinského vnitrozemí, sdělila několika ukrajinským médiím anonymně ukrajinská tajná služba SBU. Podle nejmenovaného zdroje z rozvědky šlo o stanici Něbo-U, která stojí zhruba 100 milionů dolarů (asi 2,4 miliardy korun). Podobná tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Stanice podle SBU mimo jiné poskytovala podporu ruským bombardérům, které útočí na Ukrajinu pomocí řízených leteckých bomb. Stanice taktéž sledovala ukrajinské prostředky. „Díky zničení této radarové stanice bude mít nepřítel méně možností odhalovat vzdušné cíle podél severní hranice Ukrajiny,“ citovala agentura Unian zdroj z rozvědky.

Podle SBU se Ukrajině už dříve podařilo zničit jednu takovou radarovou stanici v ruské Belgorodské oblasti.

 Ukrajinské schopnosti odrážet intenzivní ruské útočné operace na východě Ukrajiny se zhoršily a patrně se budou nadále v blízké budoucnosti zhoršovat, pokud budou trvat průtahy s americkou vojenskou pomocí, uvedl ve své pravidelné analýze situace na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW). Rusko by podle amerických analytiků mohlo dokázat využít materiálního nedostatku v ukrajinské armádě ve svůj prospěch a dosáhnout významnějších územních zisků, zejména západně od již dobytého města Bachmut.

"Ruská armáda útočí letadly a dělostřelectvem na Doněckou oblast - jsou mrtví a zranění. Policie dokumentuje následky ostřelování," tweetuje Národní policie Ukrajiny.

Za poslední den ztratil protivník 920 lidí, 9 tanků, 13 obrněných vozidel a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

„Urputný odpor Ukrajinců brání Rusákům, aby plně kontrolovali dočasně dobytá území. A vždycky bude,“ tweetuje šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. „Rusák nemůže Ukrajince porazit. Takový národ se porazit nedá,“ píše ve svém každodenním hlášení o jaderné situaci na Ukrajině.

Dobré ráno!

Americká Sněmovna reprezentantů bude tento týden projednávat balíky finanční pomoci Izraeli a Ukrajině jako samostatné zákony. Hlasovat by o nich zákonodárci mohli do konce týdne, uvedl v pondělí republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson. Demokraté v čele s prezidentem Joem Bidenem dál trvají na schválení celého balíku.

Vážení čtenáři, zpravodajství z války na Ukrajině pro dnešní den končíme. Čerstvé zprávy přineseme opět v úterý ráno, dobrou noc.

Evropa i Spojené státy musejí aktivně pomáhat Ukrajině. Nemohou připustit, aby ruská agresivní politika zvítězila, řekl premiér Petr Fiala po setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem. Fiala také řekl, že Biden několikrát ocenil českou podporu Ukrajiny, konkrétně snahu zajistit pro Ukrajince dělostřeleckou munici.