Ruský voják prosí Francii o azyl: Hrozí mu vězení za šíření informací o Ukrajině. Popsal stav armády
Ruský výsadkář, který zveřejnil otevřený popis svých zkušeností z prvních měsíců ruské invaze na Ukrajině, požádal o politický azyl ve Francii. Napsala o tom dnes agentura AFP. Pavel Filaťjev v neděli přiletěl do Paříže přes Tunisko a tvrdí, že mu ve vlasti hrozí stíhání a přísný trest za to, že napsal o dysfunkční ruské armádě a o postojích vojáků k válce.
„Když jsem se dozvěděl, že velká zvířata žádají, abych dostal 15 let vězení za šíření nepravdivých zpráv, uvědomil jsem si, že nic nezmůžu a že mí právníci mi v Rusku nemůžou pomoct,“ řekl AFP 34letý voják, který dva měsíce sloužil na jihu Ukrajiny poblíž měst Cherson a Mykolajiv.
Z fronty byl stažen kvůli oční infekci a skončil ve vojenské nemocnici v Sevastopolu na Krymu, odkud odjel v tento měsíc. Po odjezdu na sociální síti Vkontaktě, ruské obdobě facebooku, zveřejnil 140stránkový text s názvem Zov (Volání), v němž své nasazení v bojích rekapituloval.
Podle něj ruská armáda funguje jen s vypětím všech sil a vojákům chybí výcvik i vybavení. „Pokud byla zkorumpovaná a apatická armáda v rozkladu už v době míru, tak je jasné, že za války, v boji, je to jen horší a nedostatek profesionality je stále zjevnější,“ tvrdí Filaťjev, který kvůli obavám ze stíhání odjel ze země.
„Proč tohle všechno tak podrobně vyprávím? Chci, aby lidé v Rusku a na celém světě věděli, proč k téhle válce došlo a proč v ní lidé dál bojují,“ řekl AFP voják, podle něhož se jeho někdejší kolegové bojí mluvit otevřeně a mají strach z důsledků, pokud by se postavili proti válce.
Programové prohlášení vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů naštěstí neobsahuje úvahy o referendu o odchodu z Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO), nezmiňuje ale Rusko jako hrozbu či spojeneckou odpovědnost a vůli naplňovat spojenecké závazky. Při dnešním slavnostním zahájení velitelského shromáždění české armády v Praze to řekl prezident Petr Pavel.
„Každá změna vedení, i ve vedení státu, ve vládě, je příležitostí k nějakým změnám. V tomto případě si nejsem jist, že podmínky jsou nastaveny úplně vhodně,“ poznamenal prezident. V programovém prohlášení mu chybí také zmínka o tom, že svoji bezpečnost Česko zajišťuje především v systému kolektivní bezpečnosti. „To na nás klade určité nároky, mimo jiné i na to, jak je strukturována armáda, jaké úkoly plní,“ poznamenal.
„Je to iniciativa, která míří správným směrem: k míru. Existují však aspekty tohoto plánu, které si zaslouží diskuzi, vyjednávání a vylepšení. Chceme mír, ale nechceme mír, který by byl kapitulací Ukrajiny,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron k aktuálně projednávanému mírovému plánu. Dodal, že pouze Ukrajinci mohou rozhodnout, jaké územní ústupky jsou připraveni učinit. „To, co bylo předloženo, nám dává představu o tom, co by bylo přijatelné pro Rusy. Znamená to, že to musí přijmout Ukrajinci a Evropané? Odpověď zní ne,“ řekl Macron. Uvedl také, že první obrannou linií Ukrajiny v případě míru s Ruskem by byla regenerace její vlastní armády a ta nemůže být nijak omezena.
