Lipavský dostal od Zelenského metál za zásluhy. „Ocenění české diplomacie,“ raduje se ministr
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se dnes před začátkem neformálního summitu šéfů diplomacií zemí Evropské unie setkal se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou. Ujistil ho o pokračující podpoře země, kterou napadlo Rusko. Lipavský to uvedl na twitteru.
„Ujistil jsem ho (Kulebu), že budeme pokračovat v podpoře odvážných ukrajinských občanů, kteří bojují proti agresorovi za svou svobodu a naši bezpečnost,“ napsal Lipavský.
Později na twitteru uvedl, že ho ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyznamenal Řádem za zásluhy. „Jde o ocenění celé české diplomacie, která stojí po boku Ukrajiny a podporuje tuto evropskou zemi v obraně před Putinovou barbarskou válkou. Brání i nás,“ poznamenal Lipavský.
Kuleba na twitteru ocenil pomoc České republiky a připomněl to, že Češi při nedávném 54. výročí okupace státy Varšavské smlouvy posílali na účet ukrajinského velvyslanectví v ČR symbolické částky mimo jiné ve výši 1968 korun.
V pražském Kongresovém centru dnes začne dvoudenní neformální jednání ministrů zahraničí EU. Diskusi povedou o ruské agresi proti Ukrajině a vztazích EU s Afrikou. Na okraj jednání se ve středu uskuteční neformální oběd se šéfy diplomacií Ukrajiny, Moldavska a Gruzie. Z informací ČTK od vysoce postavených diplomatických zdrojů EU vyplývá, že by se ministři měli dohodnout na pozastavení dohody usnadňující vydávání víz ruským turistům.
Podle kuloárních informací není jisté, zda země B9 dospějí na závěr vrcholné schůzky ke společnému prohlášení.
Lotyšský prezident Edgars Rinkevičs před dnešním jednáním podle agentury Reuters řekl, že maďarský prezident Tamás Sulyok svou účast zrušil o víkendu a vedoucí představitelé zemí východního křídla NATO nyní mají koordinovanější přístup pokud jde o podporu Ukrajiny před nadcházejícím summitem NATO ve Washingtonu. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová podle kanceláře lotyšského prezidenta zrušila cestu do Rigy na poslední chvíli. Slovenské ministerstvo zahraničí Reuters řeklo, že mandát současné hlavy státu končí tento týden a premiér Robert Fico se jednání B9 nemůže zúčastnit, neboť se zotavuje z atentátu.
List Financial Times (FT) dnes s odvoláním na své nejmenované zdroje napsal, že diplomaté zemí Bukurešťského formátu diskutovali o možnosti vyloučení Maďarska z budoucích jednání klubu. Maďarsko na nedávných setkáních mimo jiné vetovalo společné závěry skupiny týkající se větší pomoci pro Ukrajinu. Mnohým došla trpělivost také s maďarskou blokovací taktikou v Evropské unii ohledně Ukrajiny, píší FT.
Evropská komise dnes navrhla další prodloužení dočasné ochrany Ukrajinců v Evropské unii. Mechanismus by měl pokračovat do 4. března 2026, uvedla EK ve svém prohlášení. Návrh ještě musí schválil členské státy, nejspíš by se tak mělo stát v příštích dnech, podle diplomatických zdrojů nejpozději do konce belgického předsednictví v EU, tedy do 30. června.
"Vzhledem k pokračujícím ruským útokům na civilní a kritickou infrastrukturu po celé Ukrajině nejsou v současné době zajištěny bezpečné a trvalé podmínky pro návrat lidí na Ukrajinu," uvedla Evropská komise. "Komise se proto domnívá, že důvody pro dočasnou ochranu přetrvávají a že by měla být prodloužena o další rok," dodala s tím, že jde o "nezbytnou a odpovídající reakci na současnou situaci".
Výzvy k semknutosti a solidaritě Severoatlantické aliance tváří v tvář ruské hrozbě a zároveň k dlouhodobé podpoře Ukrajiny, která třetím rokem čeléí ruské agresi, zazněly dnes na úvod summitu Bukurešťského formátu (B9). Ten sdružuje devět zemí z východního křídla NATO, nicméně v Rize jsou zastoupeni i noví členové aliance Finsko a Švédsko a summitu se účastní také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Český prezident Petr Pavel ještě před summitem navštívil české vojáky na základně Ádaži u Rigy, kde zhruba šest desítek českých vojáků působí v rámci předsunutých sil NATO při posilování obrany Pobaltí.
Hlavním bodem jednání v lotyšské metropoli je příprava červencového summitu NATO ve Washingtonu. Ten, jak uvedl Stoltenberg v úvodním vystoupení, má vést k rozhodnutím o posílení obranného odstrašování vůči potenciálnímu agresorovi a také k rozhodnutím o zvyšování výdajů na obranu.
"Bezpečnost není laciná," prohlásil na úvod polský prezident Andrzej Duda, jehož země mohutně zbrojí ve snaze odstrašit Rusko před případným útokem. Duda nicméně varoval, že ruská ekonomika už byla nastavena na válečnou výrobu, a Kreml také využívá migraci jako zbraň.
