Vláda na zámku Štiřín o dopadech války: Snazší bydlení pro uprchlíky i úlevy pro zemědělce

Úprava nařízení vlády spočívá v rozšíření cílové skupiny pro uzavírání nájemních smluv s příjemcem úvěru o osoby, které byly připraveny o možnost bydlení v důsledku ozbrojeného konfliktu na Ukrajině. Uprchlíci také nebudou muset dokládat, že nevlastní nemovitosti na Ukrajině a skládat peníze k zajištění nájemného. „Je to logický krok,“ uvedl po jednání kabinetu ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) s tím, že obce staví sociální byty, přičemž jejich najímání má své limity. Pokud je nemohou pronajmout, je možné je použít pro uprchlíky z válkou poničené Ukrajiny jako pro osoby chráněné.

Útok ruských hackerů v Česku pokračuje! Zasáhli i web vlády či kybernetický úřad

Ministerstvo v materiálu pro jednání vlády upozornilo na to, že se kapacita sociálního, případně dostupného bydlení nesníží, protože využity budou pouze nájemní byty, které obec v současnosti nevyužívá k bydlení pro původně vymezenou cílovou skupinu. Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) na tiskové konferenci řekl, že změna nařízení se týká bytů ve speciálním režimu, které obce nemohou pronajmout bez dodržení přísných pravidel. K tomu návrh obcím nic nenařizuje, pouze jim dává možnost nabídnout je k užití uprchlíkům, dodal.

Kvůli uprchlické vlně chystá ministerstvo dočasné zjednodušení stavebního řízení. Zároveň připravilo program dotací na opravu obecních a krajských bytů k ubytování Ukrajinců. Obce, kraje a jejich organizace mohou ode dneška žádat o dotace na pořízení a opravy bydlení pro válečné uprchlíky. Na byt na osobu mohou získat až 120.000 korun, na místo v obecní či krajské ubytovně až 40.000 korun. Ministerstvo pro místní rozvoj v dotačním programu má zatím téměř miliardu korun. Náklady na vytvoření bydlení se žadatelům proplatí zpětně za období od 24. února, tedy od začátku ruské invaze. Peníze je možné čerpat do konce listopadu. Žádosti se přijímají do konce května.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

17:36

Dnes

Náčelník běloruské tajné služby KGB dnes prohlásil, že Bělorusko zmařilo útok dronů vypuštěných z Litvy na běloruské hlavní město Minsk a okolí. Pobaltská země, která je členem Severoatlantické aliance, tvrzení Minsku popřela a označila ho za nesmysl. Informovala o tom dnes agentura Reuters a také AP, která upozornila, že běloruská KGB pro svá tvrzení neposkytla důkazy ani nesdělila detaily.

„Výbor státní bezpečnosti (KGB) ve spolupráci s kolegy z dalších bezpečnostních složek v poslední době provedl řadu akutních bezpečnostních opatření, která umožnila zabránit úderům bojových dronů z území Litvy na objekty v Minsku a jeho předměstích,“ prohlásil šéf KGB Ivan Tertel na dnešním zasedání Všeběloruského lidového shromáždění. To je orgán, kde zasedají nejrůznější delegáti včetně představitelů běloruské vlády. Tertel dále podle AP tvrdil, že „radikálové“ v Litvě a Polsku produkují drony k útoku na Bělorusko.

16:58

Dnes

Ruští vojáci podle Lukašenka sice v poslední době získali kontrolu nad několika ukrajinskými obcemi, jde ale jen o „pomalý postup“. Ukrajina v poslední době hlásí nedostatek munice a panují obavy o její výdrž při očekávané ruské ofenzivě. 

Lukašenko dnes také uvedl, že existuje vysoké riziko vojenských incidentů podél hranic s Ukrajinou, a ujistil Polsko, že by nemělo ze strany jeho země očekávat agresivní akce. Bělorusko přesto přesunulo několik praporů připravených k boji od ruských hranic na západ země.

16:14

Dnes

Tisíce ukrajinských civilistů se od začátku ruské invaze staly obětí svévolného zadržování ze strany Ruska a většina z nich je nadále v zajetí, a to v rozporu s mezinárodním právem, stojí ve zprávě Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která bude dnes představena ve Vídni. Informuje o tom agentura APA.

Řada zadržovaných podle trojice autorek, mezi nimiž je i Češka Veronika Bílková, čelila mučení nebo jiným formám krutého zacházení, někteří byli drženi v těžkých podmínkách a izolováni od okolního světa. Většina dotčených civilistů nebyla ani informována o tom, proč byla vlastně zadržena, ani neměla možnost poukázat na nezákonnost svého postavení.

Zobrazit celý online

Vláda také  schválila změnu svého nařízení, která letos umožní zemědělcům využít půdu ponechanou ladem k pastvě nebo obdělávání a nadále pobírat dotace určené pro ekologické zemědělství. Cílem je podpořit produkci potravin v reakci na růst cen. Na dotaz ČTK to na tiskové konferenci po výjezdním zasedání vlády na zámku Štiřín uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Změna reaguje na březnové rozhodnutí Evropské komise, které státům umožňuje odchýlit se od podmínek pro dotace směřující do ekologického zemědělství.

Zemědělci budou moci k produkci hospodářských plodin nebo pastvě využívat plochy tzv. úhoru, který by tak běžně využívat nemohli. Na těchto plochách budou moci také využívat přípravky na ochranu rostlin.

„Návrh novely nařízení vlády zajistí, aby čeští zemědělci měli možnost produkčně využít půdu ponechanou ladem za účelem posílení produkce potravin pro řešení krizové situace způsobené neodůvodněnou invazí Ruské federace na Ukrajině,“ uvádí důvodová zpráva.

Podle vládních materiálů se změna nařízení týká více než 8000 subjektů, které mohou žádat o dotace. Podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého jde o zhruba 7000 hektarů půdy. Novela nařízení vlády bude platit od 1. května.