Ministr obrany Šojgu mimo hru? Armáda ho prý odstavila!
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu byl prý odstaven na „vedlejší kolej“. Velitelé se mu neustále vysmívají, obcházejí ho a komunikují přímo s prezidentem Vladimirem Putinem. Šojgu měl navíc ztratit i přízeň samotného vůdce, jehož byl dlouholetým spojencem. Ve zprávě to uvedla britská tajná služba.
Sergej Šojgu byl na výsluní dlouhá léta a těšil se přízni Vladimira Putina. Patřil do nejužšího kruhu jeho spojenců. Ovšem zdá se, že nezdary při válce na Ukrajině mu zlomily vaz.
Britská zpravodajská služba vydala krátkou zprávu, v níž uvedla, že se Šojgu ocitá ve stále slabší pozici. „Nedávné zprávy nezávislých ruských médií tvrdily, že kvůli problémům, kterým Rusko čelí ve své válce proti Ukrajině, je nyní ruský ministr obrany Sergej Šojgu v ruském vedení odsunut na vedlejší kolej,“ tvrdí zpráva s tím, že velitelé o průběhu války prý neinformují ministra obrany, nýbrž přímo prezidenta Putina.
Jak zdůraznil i britský deník Daily Mail Ukrajina tvrdí, že ve válce Rusko přišlo o 47 tisíc vojáků. Zároveň utrpělo citelné ztráty i na vojenské technice. Během války bylo zničeno 2 tisíce tanků, 4 tisíce obrněných transportérů a 234 letadel. Deník podotýká, že Šojgu, ačkoliv se v politice pohybuje celá léta, před nástupem na ministerstvo obrany neměl dostatek vojenských zkušeností. Šojgu, jehož máma se narodila na Ukrajině, pracoval ve stavebnictví. Později se stal vedlejším funkcionářem v regionální komunistické pobočce.
Postupně začal kariérně stoupat. Stal se místopředsedou Státního výboru pro architekturu a výstavbu Ruské federace. V roce 1991 byl jmenován ministrem pro mimořádné situace a získal čestný titul generála. V roce 2012 se chopil funkce ministra obrany. Spolu se Sergejem Lavrovem byl považován za nejbližšího spojence Putina. „Ruští důstojníci a vojáci s bezprostředními zkušenostmi z války pravděpodobně běžně Šojgua zesměšňují za jeho neúčinné vedení,“ dodává zpráva.
Britská vláda zveřejňuje od začátku ruské invaze na Ukrajinu poznatky britské tajné služby o postupu operací. Moskva viní Londýn z šíření dezinformací.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13 000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
