Zákaz víz pro Rusy, který chtělo i Česko, neprojde. EU jejich vydávání ale ztíží
Ministři zahraniční Evropské unie, kteří budou příští týden jednat na neformální schůzce v Praze, se shodnou na zmrazení dohody z roky 2007, která usnadňuje vydávání víz ruským turistům. S odkazem na své zdroje z Bruselu to dnes uvedl to deník Financial Times. Pokud se jeho informace potvrdí, jednalo by se o kompromis mezi pozicí Česka, Polska či pobaltských států, které chtějí úplně zastavit vydávání víz ruským turistům, a postojem dalších unijních členů,kteří jsou proti tak drastickému kroku.
Evropská unie již pozastavila část dohody z roku 2007, která se týkala vládních činitelů a podnikatelů. Teď by mohla zmrazit i část týkající se turistů. To by znamenalo, že žádosti podané ruskými občany by neměly přednostní právo na zpracování. Pro Rusy by tak získání víz do schengenského prostoru bylo byrokraticky náročnější, dražší a především by na ně čekali výrazně déle.
„Je nevhodné, že se Rusové prochází po našich městech a našich pláží,“ řekl deníku jeden z vysoce postavených představitelů v Bruselu. Podle něj Evropská unie musí vyslat silný vzkaz ruskému obyvatelstvu, že válka proti Ukrajině vyhlášená Kremlem není v pořádku.
Zastavení vydávání víz Rusům či výrazné snížení jejich počtu požadují mimo jiné Polsko, Finsko, Česko či pobaltské země. Jiné unijní státy jsou ale proti. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který bude předsedat pražskému jednání, tento týden uvedl, že takové opatření by bylo příliš drastické. Vyzval k řešení, které by bylo selektivní.
I země, které nechtějí vydávat Rusům vydávat turistická víza, ale uznávají, že musí existovat výjimky ze zákazu například pro lidi, kteří chtějí odcestovat z Ruska kvůli humanitárním důvodům, či proto, že čelí perzekuci.
Ukrajina chce spravedlivý a stabilní mír založený na Chartě OSN a mezinárodních pravidlech, politika ústupků, takzvaného appeasementu, je nepřípustná. Na dnešní tiskové konferenci po jednání se svým českým protějškem Janem Lipavským v Kyjevě to řekl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Oba v této souvislosti zmínili mnichovskou dohodu z roku 1938, podle které Československo muselo odstoupit pohraničí nacistickému Německu.
Sybiha podotkl, že nyní je důležité se zaměřit na příměří. Zopakoval, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už před pěti měsíci přijal americký návrh bezpodmínečného příměří, Rusko tak ale neučinilo.
Česko finančně podpoří vznik vzdělávacích center v Dněpropetrovské oblasti na Ukrajině, která mají zajistit přístup ke vzdělávání i dětem, které jsou v nemocnicích. Dohodu dnes v Kyjevě podepsali ředitelka Nadace Oleny Zelenské Nina Horbačovová a český velvyslanec na Ukrajině Radek Pech za účasti ministra zahraničí Jana Lipavského.
Nadace manželky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského začala působit před třemi lety, spolupracuje s ní zhruba 30 partnerů včetně Česka, Evropské unie, Spojených států či Austrálie. Nadace se zaměřuje na pomoc dětem a mladistvým, ale i jejich rodinám. Týká se přístupu k výuce nebo psychologické podpory.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul odmítl případné odstoupení části ukrajinského území Rusku. Na síti X v pondělí večer napsal, že podporuje amerického prezidenta Donalda Trumpa ve snaze ukončit ruskou válku proti Ukrajině, násilí ale podle něj nesmí posouvat hranice.
„V těchto důležitých dnech stojíme na straně Ukrajiny, v úzké koordinaci s EU a transatlantickými partnery,“ uvedl Wadephul. Výsledkem snah o zastavení války na Ukrajině, která se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské invazi, musí podle něj být „spravedlivý a trvalý mír“.
