Panika v Kremlu: Putin po přesných útocích na Krymu narychlo stahuje stíhačky do Ruska
Podle nedávno zveřejněné oficiální zprávy Severoatlantické aliance (NATO) začala ruská armáda přesouvat své nejlepší vojenské stíhačky z anektovaného Krymu zpět na území Ruské federace. Za rozhodnutím údajně stojí série cílených útoků na infrastrukturu poloostrova, při nichž by mohlo potenciálně dojít ke zničení letounů. Okupující vojska dosud přišla o 234 letadel.
Ruský prezident Vladimir Putin zatím z Krymu nechal přesunout 10 nejvýkonnějších armádních stíhaček, udává zpráva datovaná z 22. srpna. Mělo jít o šest Suchojů Su-35 a čtyři nadzvukové letouny MiG-31. V příštích týdnech se má na pevninu přesunout i zbytek letectva z krymské základny, píše server DailyMail.
K nedávným útokům se dosud nikdo nepřihlásil, s nejvyšší pravděpodobností za nimi ale stojí ukrajinské vojenské složky. Podle britského ministerstva obrany bylo při náletu na leteckou základnu Saky 9. srpna zničena nebo alespoň poškozena „více než polovina zaparkovaných útočných stíhaček“.
Nepřímá obrana Oděsy
„Události mají materiální efekt na ruskou logistickou podporu, ale stejně významné mají i psychologické dopady na ruské vedení,“ uvedl nejmenovaný západní funkcionář. „Ukrajina nyní pravidelně vítězí za ruskými liniemi.“ Útoky podle něj mimo jiné způsobily, že se ruská vojska přeskupují do obranných pozic a nemají proto možnost zahájit plnohodnotný útok na přístavní Oděsu. Kdyby Rusko získalo plnou moc nad městem, Ukrajinu by tím odřízlo od Černého moře.
Ukrajinský generální štáb mezitím vydal další odhad ruských ztrát. Okupující armáda měla od propuknutí invaze přijít již o 46 500 vojáků, 1 939 tanků, 4 254 obrněných vozidel, 1 045 dělostřeleckých systémů, 234 letadel, 202 vrtulníků, 196 střel s plochou drahou doletu a 15 lodí a křižníků.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Evropské akcie dnes zaznamenaly nejvýraznější nárůst za více než dva týdny, přispěly k tomu naděje na dosažení mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Investoři rovněž posuzovali čtvrtletní firemní výsledky a nová americká cla. Panevropský index STOXX Europe 600 se zvýšil o 0,92 procenta a uzavřel na týdenním maximu 546,05 bodu.
K růstu evropského akciového trhu velkou měrou přispěl finanční sektor. Index sledující akcie bank vzrostl o dvě procenta a dostal se nejvýše od roku 2010, zatímco index sledující akcie pojišťoven si připsal 1,6 procenta a vyšplhal se na rekordní maximum, napsala agentura Reuters.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes přijal poradce pro národní bezpečnost Indie, která čelí nově uvaleným dodatečným americkým clům kvůli odběru ruské ropy. Poradce indického premiéra Naréndry Módího Adžit Doval v Moskvě podle agentur Reuters a AFP oznámil, že se chystá Putinova návštěva v nejlidnatější zemi světa.
Putin přijal Dovala v Kremlu, uvedl úřad ruského prezidenta v krátkém komuniké. Doval se předtím setkal také s tajemníkem ruské bezpečnostní rady a bývalým ruským ministrem obrany Sergejem Šojguem. Podle indických médií se Doval vydal do Ruska v úterý v noci. Den nato americký prezident Donald Trump vydal nařízení uvalující dodatečné 25procentní clo na dovoz indického zboží, které tak nyní podléhá 50procentním clům.
