Velvyslanec Dürr pro Blesk: Polsko se bálo, že Rusové půjdou dál. Česko je novým „bratankem“

Připomínáme si půl roku od začátku invaze, byl jste zrovna v Polsku, když to začalo?

Byl jsem v Polsku a viděl jsem úplně neskutečnou, a to vůbec nepřeháním, reakci polské společnosti. Poláci, jak i oni často říkají, mají otevřená mimo svá srdce i své dveře. Jakákoliv chalupa či byt, který měli k dispozici, byly najednou k využití. Ta solidarita, kterou polská společnost ukázala vůči Ukrajině, se nedá srovnat opravdu s ničím jiným, možná jenom s Českem. Česko bylo v tomhle ohledu vnímáno Polskem jako druhá nejvíc podporující země a bohužel v tom polském vnímání nebyly západní země takhle silně vnímány, protože neudělaly tak moc, jako jsme udělali my Češi a Poláci. Po 24. únoru se svět změnil a i Polsko je teď opravdu jiná země.

A jaká je tam atmosféra teď, změnilo se něco za půl roku?

Nemohu říct, že by se objevovala nějaká únava z války. Samozřejmě, stojí dost peněz a dost velkého úsilí, čili Polsko je v situaci, kdy také čelí ekonomickým problémům a po Pobaltí a Česku má nejvyšší inflaci. Ekonomický růst, který předpokládali, prostě nebude tak velký. Nicméně pořád platí, že se nediskutuje o tom, jestli ta pomoc má být menší nebo větší. Prostě je to fakt a je to něco, co jak vláda, samospráva i neziskové organizace vnímají stejně. 

Experti: V4 je mrtvá, Orbán stále izolovanější a v rukách Moskvy. A 7 faktů o maďarském vůdci

V každém státě ale najdeme i hlasy proti válce a jedné, či druhé straně a šíří se dezinformace, řešíte je?

Máte pravdu, objevují se tu dezinformace a opravdu velmi, řekněme, neférové a nestandardní informování ze strany Ruska. Je to něco, co se řeší, ale na praktické úrovni se to neprojevuje. 

Dürr: Polsko oprávněně říká, že mělo pravdu

A to nemá nějaký vliv na tu náladu? Nevidíte tam nějaké nuance, že by to šlo jedním či druhým směrem, či že by se objevovalo obecné protiválečné myšlení i ve smyslu, že dodávky zbraní nejsou řešením?

Tak to víte, že ano, něco takového se projevuje, už to přece jenom trvá 6 měsíců. Ale v Polsku ta nažhavenost a ta vášeň pro solidaritu a pro pomoc je tak velká, že to pořád ještě není vidět. V Polsku pořád trvá to, že každé divadelní představení, které jsem navštívil, končí prezentací ukrajinské vlajky a každá tramvaj, která jezdí po Varšavě, má ukrajinskou vlajku.

Půjdeme od obyvatel k politice. Přesněji k politice s Ruskem. Vztahy Polska s Federací nikdy nebyly zcela růžové, jak je to ale nyní? 

Nemá vlastně smysl tady do toho dávat jakýkoliv diplomatičtější nebo více politologický tón, než jaký jste teď jmenovala. Polsko teď říká a docela správně, že mělo vždycky pravdu v tom, že je potřeba si dávat pozor na Rusko. Říkalo to v celém tom období 2014-2022 a říkalo to ještě před tím rokem 2000 a před okupací Krymu a tím, co se stalo s Majdanem. Polsko v tomhle má naprosto jasno a je úplně jedno, jestli to je opozice nebo koalice. Vnímají Rusko podobně, jako Česko po roce 1968. 

A ještě to mají intenzivnější...

Přesně tak, mají to intenzivnější. To není jenom rok 68, to je pakt Molotov Ribbentrop, jsou to všechna povstání proti Rusku. Prostě Polák ve své krvi má jednoznačně to, že se na cokoliv, co přichází z Moskvy, dívá velmi skepticky.

Český velvyslanec v Polsku Jakub Dürr během rozhovoru pro Blesk Zprávy (25.8.2022) | Blesk:FOTO: Jiří Koťátko / CNC

I vzhledem k tomu, co jste tady teď vyjmenoval, nebyl tam určitý strach z toho, že se Rusko nezastaví a v těch prvních týdnech potáhne právě i do Polska?

Ano, jednoznačně.

Jak se na to třeba zareagovalo? Co byla v tu chvíli vaše role?

Byl jsem přemosťovatelem mezi Polskem a řekněme západními zeměmi, které tu zkušenost takhle intenzivní nemají. Vysvětloval jsem, proč Polsko tak intenzivně a tak jednoznačně reaguje na problémy, které se po 24. únoru objevily.

Je to vlastně klíčový moment toho, jak Polsko potom vůči Ukrajině nebo vůči Rusku přistoupilo a proč se stalo řekněme klíčovou zemí v boji proti Rusku. Takhle se oni cítí a vnímají se hlavní zemí v otázce pomoci vojenské, humanitární a i ve vztahu k poválečné obnově, která by mohla doufejme už v dalších měsících začít. V tomto je klíčová i role České republiky jako předsednické země, musíme v tomhle vnímat polské názory i postoje, protože oni věří, že budou těmi, kdo zajistí poválečnou obnovu se vším všudy.

Konec Maďarska jako bratrů. Čechům pomohl Turów, ale co spory?

Jak se proměnily vztahy Polska a Česka, ale i Česka a Maďarska?

U Maďarska si říkali „bratanky“ nebo také bratranci, bratři. Třeba maďarská velvyslankyně byla před 24. únorem jednou z nejpopulárnějších velvyslankyní ve Varšavě. Umí velmi dobře polsky a byla opravdu tou přemosťovací silou. Najednou se před její rezidencí demonstrovalo a oddělili ji od té občanské společnosti a byl tam ten tlak. Poté, co jsme vyřešili česko-polský spor o důl Turów, jsme se najednou stali těmi bratanky my a máme nyní naprosto nadstandardní vztahy. Poláci vidí, co děláme a že jsme opravdu těmi, co ve vojenské pomoci Ukrajině dělají maximum, a že máme v přepočtu na obyvatele stejné počty uprchlíků, kterým pomáháme. V tomhle je mi líto naší maďarské kolegyně, která nedokáže udělat takové diplomatické kouzlo, protože jsou Poláci prostě zklamaní tím maďarským postojem. 

Co se týče toho česko-polského vztahu, vy jste teď mluvil o tom, že nám vztahy vylepšilo vyřešení sporu o Turów. Mám to trošku brát i tak, že kdyby k tomu nedošlo, taky nedojde ani k těm velkým událostem, jako byla cesta premiérů do Kyjeva?

Myslím, že to bylo prostě ideální načasování, když se nám tři týdny před invazí podařilo opravdu velmi noblesně a po dlouhých a velkých debatách vyřešit problém jménem Turów. Takže ano, pomohlo to. Evidentně si prostě ve všem rozumíme a děláme úplně všechno, co máme dělat, a Poláci jsou si toho vědomi. Postoj české vlády byl naprosto zásadní a udržujeme solidaritu i naše spojenectví.

Fiala po setkání se Zelenským: Bojujete i za nás! „Silný projev podpory,“ ocenil prezident

Pořád tu jsou ale nějaké věci, ve kterých si přece nerozumíme. Drobné rozpory nebo dlouhodobě i řešení práva v Polsku. Uvedu příklad na potratech. Nezapomíná se na to? Nebo se to jen odsunulo a bude se to řešit po válce?

Souhlasím s vámi a nijak se nepotlačuje debata právech v Polsku a třeba právě o potratové turistice. 

Máme ale šanci to nějak moderovat.

Nemůžeme moderovat debatu o potratové turistice nebo o tom, co se v Polsku po té právní úpravě stalo. Na druhé straně můžeme a musíme moderovat jako předsednická země debatu v rámci rady pro obecné záležitosti nebo debatu o tom jestli je Polsko oprávněno dostat prostředky z plánu obnovy a rekonstrukce, tak jako to dostaly i ostatní státy.

Ještě bych se dostala k tomu, jaká je nyní Vaše role v tom, jak se posiluje Polsko v ostatních vztazích a co se nyní na tomto poli děje. Například u vztahů s NATO.

Ty vztahy Polsko upevňuje i prostřednictvím posíleného partnerství se svým kamarádem, Spojenými státy americkými, a třeba posílení východního křídla s NATO je klíčové. Polsko například vynakládá větší finanční prostředky na obranu, a to ne ve výši 2 %, jako ostatní členské země, ale bavíme se tu o 3 % - a dokonce by to mohlo stoupnout na 4,5 %.  Bavíme se tu o nákupech z Ameriky, z Jižní Koreje. Prostě děláme všechno proto, abychom upevnili svoji pozici a abychom mohli Ukrajinu i další státy bránit.