Dělníci i uklízečky: Ukrajinci plní nekvalifikovaná místa. Kde jich je nejvíc?

Dělníci, skladníci, pečovatelé, pomocná síla v kuchyni, uklízeči, ale i lékaři, právníci a hasiči. Takové práce nyní v ČR vykonávají ukrajinští uprchlíci. Méně kvalifikovanou činnost přitom vykonávají i přes poměrně vysoký průměr vzdělání - podle podrobných analýz je v ČR z celkového počtu 35 % vysokoškoláků, 14 % osob má vyšší odbornou školu a dalších 39 % má střední školu s maturitou nebo bez. 

Řada uprchlíků tak pracuje ve zcela jiném oboru, což je podle ministerstva práce a sociálních věcí velkým mařením potenciálu. „Jen 16 % pracujících uprchlíků uvádí, že se jim podařilo najít uplatnění v oboru, v jakém pracovali i na Ukrajině. Navíc se ve své profesi daří uchytit v největší míře těm, kteří již na Ukrajině působili v nízkokvalifikovaných profesích. Jde o pozice pomocných nebo nekvalifikovaných pracovníků, výrobní profese a řemeslníky, a zdravotnický nelékařský personál,“ uvádí pro Blesk Zprávy mluvčí rezortu Eva Davidová. 

Většina krajů hlásí pomocné dělníky

Právě osoby se základním vzděláním a s předchozími zkušenostmi s prací „rukama“ se tak nyní pyšní v ČR plným úvazkem. Většina ukrajinských uprchlíků má podle dostupných dat „klasickou“ pracovní dobu o 40 hodinách týdně. 

Premium

Ukrajinští uprchlíci? Ochota pomáhat klesá, sami se bojíme! Expert promluvil o nepřátelství

Když se podrobněji podíváme na čísla příchozích a zaměstnaných uprchlíků, v ČR je nyní odhadem asi 300 tisíc lidí. Z toho 61 % je lidí v produktivním věku a přes polovinu z nich již pracuje. Nejvíce lidí hlásí Středočeský kraj. „Aktuálně již zaměstnání v kraji získalo 14 700 ukrajinských běženců,“ uvádí pro Blesk Zprávy tamní mluvčí David Šíma. „A to především v oborech zemědělství, zahradnictví, službách a potravinářském průmyslu,“ doplňuje.

Montážní dělníky, pracovníky ve službách - pohostinství a lázeňství - pak hlásí i Karlovarský kraj. „Od 1. 3. do současnosti je v Karlovarském kraji registrováno přes 15 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, z toho téměř polovinu tvoří děti a senioři (druhou polovinu ve většině ženy). Aktuálně je na území Karlovarského kraje evidováno 3146 nástupů ukrajinských uprchlíků do zaměstnání,“ říká Blesk Zprávám mluvčí Jana Pavlíková.

Ještě méně zaměstnanců mají ve Zlínském kraji, kde nás informovali o 3 038 pracantech z řad běženců. A k ještě menšímu počtu jsme se dostali u Moravskoslezského kraje, kde pracuje přibližně 2 500 osob. Mluvčí za Moravskoslezský kraj navíc dodává, že v drtivé většina se jedná o pomocné dělníky a o obsluhy strojů. „Z 80 % se jedná pouze o brigády, tedy DPP s možností výdělku do 10 tisíc měsíčně,“ přibližuje Nkola Birklenová. 

„Nejvíce Ukrajinců pracuje ve Středočeském kraji, v Plzeňském kraji a v Praze,“ dodává Davidová obecnější čísla za MPSV. Celkem pak u nás pracuje 95 tisíc uprchlíků z válkou zmítané Ukrajiny a z toho 68 tisíc je pracujících žen.

Ačkoli je maření potenciálu velkým tématem, nejvíce se v této souvislosti řeší zapojení lékařů a sester v českých nemocnicích a ordinacích. V současnosti totiž takoví zaměstnanci nemohou v ČR pracovat bez dozoru, alespoň ne před nostrifikací.

„Oni nemohou pracovat samostatně, protože jsou občané mimo EU. Aby mohli pracovat, musí mít něco, co se jmenuje nostrifikace. To znamená, že nějaká autorita řekne, že studium na Ukrajině odpovídá studiu rozsahem a obsahem tomu, co je v Evropské unii,“ vysvětlil Blesku v pořadu Epicentrum Vlastimil Válek (TOP09), proč nám zatím nemohou zdravotničtí uprchlíci plnohodnotně pomoci. Na české poměry prostě nemají titul. 

Například v Moravskoslezském kraji hlásí Birklenová 37 lékařů a 28 zdravotních sester z Ukrajiny, kteří už v nemocnicích pomáhají a kterým se bude kraj pokoušet pomoci v případě, že by v krajských nemocnicích chtěli zůstat a věnovat se zde zaměstnání naplno - na to bude potřeba složit zkoušky. 

Ukrajinci náš systém nevysávají, spíše nám platí, říká Válek. Ordinace ale hlásí problémy

Jazyková bariéra, děti i neznalosti prostředí

Důvodů, proč si u nás ukrajinští uprchlíci špatně hledají uplatnění ve svém oboru, je celá řada. Vedle lékařů a sester, kteří potřebují mít adekvátní vzdělání na české poměry, tou největší překážkou je jazyková bariéra. Dokonale česky podle analýz MPSV a PAQ Research umí jen 2 % Ukrajinců a podle dat z poloviny července skoro 70 % uprchlíků nerozumí zatím vůbec. 

Ministerstvo se tak snaží jak pracantům, tak i zaměstnavatelům shánět prostředky pro jazykové kurzy. Vedle jazyka je ale velkým problémem také to, že většina uprchlíků u nás jsou ženy s malým dítětem. „Z tohoto pohledu je důležitá zejména podpora rozšiřování a zřizování dětských skupin. Na jejich podporu míří celkem 10 miliard korun, což umožní vytvořit asi 10 tisíc nových míst,“ vyzdvihl  nedávno ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). 

„Dalším důvodem, proč uprchlíci nevyužívají svého profesního potenciálu, je fakt, že berou práci u nás jako dočasnou nebo sezónní, dávají přednost krátkodobým pracovním příležitostem a s ohledem na děti také práci na jednu směnu,“ dodává pro Blesk Zprávy Davidová. Případně berou práci na jednu směnu, aby se mohly v klidu postarat o své děti. 

Problémem také je, že jen hrstka oslovených uprchlíků má dostatek financí a především i soukromí, aby mohli v klidu pracovat. Zhruba 15 % uprchlíků je totiž v ubytovnách, kde nemají většinou vlastní záchod, koupelnu a ani kuchyň, jak dále vychází z průzkumů. Dokonce jen 0,5 % uprchlíků uvedlo, že je finančně dostatečně zajištěných. 

Stát by měl podle PAQ Research podporovat hlavně standardní bytové bydlení pro uprchlíky, protože ubytovny a podobná zařízení nahrávají sociálnímu vyloučení. „Stát by měl podporu bydlení podmínit minimálními standardy kvality. Může jít právě o rozsah obývané plochy a přístup k sociálnímu zařízení,“ sdělila jedna z autorek průzkumu Martina Kavanová.