Ukrajinci náš systém nevysávají, spíše nám platí, říká Válek. Ordinace ale hlásí problémy

Česká republika přijala na svém území od počátku invaze téměř 400 tisíc uprchlíků, všem bylo uděleno vízum dočasné ochrany. Dle odhadů zde zůstává asi 300 tisíc osob, zbytek pokračoval do jiných států, případně se vrátil domů. Česká republika vedle bezpečí poskytla těmto lidem střechu nad hlavou, základní finanční pomoc, ale pomáhá běžencům také hledat práci a zajišťuje jim základní zdravotní péči, na kterou má nárok také každý Čech. 

Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) ale rozhodně není pravda, že by se tím náš zdravotní systém nějak zatěžoval - nebo že by uprchlíci tento systém obrazně řečeno vysávali. „Je to velká lež, že stát za ně doplácí, žádný občan nedoplácí na péči za ukrajinské uprchlíky,“ zdůraznil v pořadu Blesku Epicentrum. 

Platí víc než utratí

Válek vysvětlil, že de facto nám vlastně ukrajinští uprchlíci přinesli do systému více peněz. „Ve chvíli, kdy jsou zaměstnanci  - a vezměte si, že z nich je už dneska třetina zaměstnanci - tak platí větší pojištění než státní pojištěnci. To znamená, že de facto dotují péči českých státních pojištěnců,“ uvedl. Stručně se dá říci, že platí za pojištění více, než pak u doktora utratí. A to platí i v případě, že za ně pojištění hradí stát, pokud jsou to lidé bez práce anebo děti a senioři. 

Na doplňující dotaz, zdali ale přeci jenom péče a zákroky nestojí více, než se do systému naleje, ministr odvětil, že cena péče je opravdu daleko nižší. „Máme data od pojišťoven, je to zhruba poloviční než to, co za ně platí stát nebo co si oni platí sami v rámci pojištění,“ podotknul. 

Uprchlíci vozí běžné virózy a měli by se spíš bát, že se covidem nakazí od nás, říká primář Dlouhý

Obecně se vlastně může zlepšit péče o pacienty v ČR a v Evropě, jak dodal ministr. „Jsem nesmírně rád, že ta solidarita je obrovská, že můžeme opravdu nabídnout těm dětem a těm maminkám maximum péče. Jednali jsme i s UNICEF a já bych chtěl pozvat v rámci předsednictví ministry zdravotnictví ze zemí, kterých se týká uprchlická krize, a chtěl bych diskutovat o tom, jak tu péči provázat a standardizovat. Jak zlepšit očkování a jak se víc nachystat na další výzvy,“ dodal Válek. 

O zdravotním pojištění padla řeč i v souvislosti s tím, že na konci června nabyla účinnosti novela zákona lex Ukrajina. Ta mimo jiné stanovila, že po uplynutí 150 dnů od udělení ochrany se mění podmínky úhrady veřejného zdravotního pojištění. „V praxi to především znamená, že za dospělé mezi 18 a 64 lety již nebude pojištění automaticky hradit stát, nicméně osoby s udělenou dočasnou ochranou i nadále zůstávají účastníky systému veřejného zdravotního pojištění. Své zdravotní pojišťovně tak musí každý samostatně oznámit, jakým způsobem je pojištění v jeho případě hrazeno,“ upřesňuje ministerstvo v tiskové zprávě.

Jak už bylo zmíněno, většina lidí, kterých se to dotýká, je ale již v Česku zaměstnaných, případně se jedná o seniory nebo děti. Kdo však není dítě, zaměstnanec, senior či není evidován na Úřadu práce, musí si pojištění zaplatit sám.

Upřesníme, že k 21. 7. bylo v ČR zaměstnáno 92 tisíc Ukrajinců. Z celkového počtu 300 tisíců běženců je pak pětina dětí a cca 72 % je žen. Podle dostupných dat pak jen 16 % uchazečů našlo práci přímo ve svém oboru. 

Lékařem jen pod dozorem a v ordinacích problém kvůli jazyku

Nicméně, uprchlická vlna měla nějaký vliv na český systém a to v co dostupnosti péče v ordinacích praktických lékařů. Už před krizí jejich počet klesal a nyní lékaře potkal příliv nových pacientů, kteří se navíc potýkají s jazykovou bariérou. Vyplývá to z odpovědí zástupců oblastí zdravotní péče v Praze.

Problémy hlásí například Praha, kde bylo v červnu odhadem 30 tisíc ukrajinských dětí. První nápor podle místopředsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR Hany Cabrnochové sice pomáhaly dětským ordinacím zvládnout nemocniční UA pointy, teď ale už Ukrajinci hledají lékaře, na kterého se mohou obracet pravidelně. „Se zdravými kojenci a batolaty nechtějí na prevence a očkování nebo pro posudky do škol a školek chodit do nemocnice,“ uvedla.

Péče o cizince je i časově náročnější. „Je potřeba tlumočení a další administrativní práce navíc. Některé ordinace zaměstnávají i ukrajinské zdravotníky, kteří s tím pomáhají,“ řekla lékařka. Zdravotní pojišťovny jim ale platí jen za vykázanou péči, bez paušální úhrady, a tyto problémy nezohledňují. Podle Cabrnochové by pomohly dotace na tyto administrativní pracovníky nebo finanční podpora ordinací, které pro ukrajinské děti rozšíří pracovní dobu.

Uprchlíci (nejen) z Ukrajiny: Rozmáhá se nešvar dávkové turistiky? Vždy riskujete grázla, míní Kuba

Jak již bylo zmíněno výše, ukrajinští uprchlíci se snaží zalepit místa v ordinacích svou pomocí. Do praxe by se rády zapojili jak ukrajinské sestřičky, tak i lékaři. Bohužel ale zatím fungují jen pod dozorem. 

„Oni nemohou pracovat samostatně, protože jsou občané mimo EU. Aby mohli pracovat, musí mít něco, co se jmenuje nostrifikace. To znamená, že nějaká autorita řekne, že studium na Ukrajině odpovídá studiu rozsahem a obsahem tomu, co je v Evropské unii,“ vysvětlil Válek, proč nám zatím nemohou zdravotničtí uprchlíci plnohodnotně pomoci.

„Oni nemají žádný titul. Oni končí jako promovaný lékař a mají různé typy škol a ne všechny odpovídají tomu, co je standard v České republice,“ vysvětlil s tím, že takové uchazeče ještě čeká také aprobační zkouška, kdy vlastně lékař znovu dělá státnice. „Nechci rezignovat na kvalitu, ale zároveň nechceme klást zbytečné překážky. Zjednodušili jsme tak testy, ale pořádáme v klíčových institutech kurzy pro tyto lidi v Ukrajinštině, kdy je i učíme českou terminologii a českou medicínu,“ dodává Blesk Zprávám Válek a uzavírá téma s tím, že je velký zájem a máme zde přibližně asi 500 zdravotníků z Ukrajiny.