12°C
Státem povolené pirátění? Hollywood opustil Rusko, kina se bez něj neobejdou
Ruská kina jsou na pokraji kolapsu. Poté, co Moskva spustila invazi na Ukrajinu, největší hollywoodská studia se rychle z ruského trhu stáhla. Distributoři původně mysleli, že výpadek nahradí filmy z indického Bollywoodu či z Latinské Ameriky, ale zaplnit sály se ukázalo těžší, než doufali. Teď se v branži probírají možná „řešení“, jak do sálu Hollywood vrátit: tzv. paralelní dovoz, „nucené licence“ vydané ruskou vládou či rovnou promítání filmů bez ohledu na autorská práva, píše server Meduza.
V dubnu ruské úřady začaly připravovat návrh zákona o „nucené licenci“. „Mechanismus nucené licence už je v nové verzi občanského zákoníku, ale nyní se aplikuje pouze na patenty,“ připomněl list Vedomosti. „Každá osoba, která chce a je připravena využít vynález“, tak učinit může – i bez souhlasu držitele patentu, jemuž ovšem musí tak jako tak zaplatit. Takový způsob v určitých případech umožňují mezinárodní dohody v rámci Světové obchodní organizace (WTO).
Zdroje deníku Vedomosti dodaly, že nyní by se takový mechanismus mohl v Rusku uplatňovat i na jiné duševní vlastnictví než jen na patenty – mj. na filmy a hudbu. A to v případech, kdy by je zadržoval distributor z „nikoli přátelské země“, jejichž seznam vypracovala ruská vláda. Zahrnuje zejména země EU a NATO a také Austrálii, Nový Zéland, Japonsko a Jižní Koreu – zkrátka tzv. globální Západ. Tyto země na Rusko po vpádu na Ukrajinu uvalily sankce, jež výrazně omezily jeho mezinárodní obchod ve všech sférách.
Nikoliv přátelské země
Vynutit licenci by bylo možné v případě, že by distributor z nikoli přátelské země odmítl filmy v Rusku promítat, aniž by k tomu měl pádný důvod, jako třeba porušení smluv ze strany ruských obchodních partnerů. Vláda by pak dohlížela na placení poplatků, které by distributorovi chodily na účet v rublech.
„Momentálně nucená licence, jak ji podchycuje ruský zákon, je dlouhý a složitý proces, který trvá mezi šesti měsíci a jedním rokem,“ říká Roman Isajev, šéf ruské pobočky mediální firmy Comscore a rovněž člen vedení Svazu majitelů kin. „A šest měsíců po západním uvedení přirozeně už film není relevantní.“
Svaz proto zkoumá i jinou možnost v rámci ruské legislativy: „Mimosmluvní“ uvádění filmů těch firem, jež ruský trh opustily. To by ovšem zákonodárci museli zrušit několik přečinů v trestním a správním zákoníku (zejm. porušování copyrightu) a rovněž změnit proceduru pro vydávání distribučních certifikátů.
„Ministerstvo kultury k tomu nemá oficiální pozici a na pomoc kinům nic neudělalo. Působí to na nás, že jim na kinech nezáleží. Veškerá rozhodnutí na národní úrovni byla odložena zhruba na září, ale kina tak dlouho nepřežijí,“ varuje Isajev.
Třetí cestou by mohlo být založení akreditované státní společnosti, která by měla licenci na práci s produkcí nikoli přátelských zemí. „Organizace by mohla sama sobě udělovat práva na filmy a pak je smluvně převádět na kina, jež by pak operovala na bezpečnějším právním základě. Firma by řešila dabování, vydávání filmů, reklamní kampaně…“ pokračuje Isajev.
Oficiální pirátské kopie
V každém případě by si kina nebo ruské firmy musely nějak západní filmy opatřit. V různých odvětvích se teď hovoří o legálním „paralelním dovozu“ - vlastně pašováním v menším i větším měřítku. Pár kin to aktuálně zvládlo, filmy promítala bez povolení hollywoodských studií. Velká a zavedená kina či řetězce se snaží dodržovat zákony, dbají na svou reputaci. Některé menší a možná finančně zranitelnější podniky se rovnou pustily za hranu.
„Ani za to kina nemůžu odsuzovat. Vlna nepovolených promítání filmů roste exponenciálně a jenom dál poroste. Před čtyřmi týdny se nelegální obsah přímo předváděl v 16 kinech, minulý týden už ve 127,“ konstatoval začátkem července Alexej Voronkov, předseda Svazu majitelů kin. „Vnímám to tak, že to primárně nedělají kvůli touze vydělat peníze, ale pro svou potřebu přežít. Kupodivu některá z těch 127 kin jsou vlastněna městy,“ uvedl předseda pro oborový zpravodaj BK.
Například Giant Park v Petrohradě lákal diváky na Top Gun: Maverick s Tomem Cruisem. V Tomsku zase byl nelegálně k vidění druhý díl komiksové adaptace Doctor Strange v mnohovesmíru šílenství (Benedict Cumberbatch). Představitelé kin tvrdili, že nejde o jejich oficiální program, nýbrž sály pronajali třetím stranám. Vstupenky však byly k sehnání právě a jenom přes jejich oficiální pokladny.
Nelegálně se uváděly filmy, které už se v jiných zemích objevily na streamovacích platformách – nejspíš prostě promítači stáhli z internetu pirátský záznam. A to by znamenalo horší kvalitu, která filmové fanoušky může odradit. Zvláště když si tutéž pirátskou kopii mohou sami na internetu najít, místo aby platili kinu. A pokud by vlastně k takové praxi motivoval kina i stát, třeba skrze nucené licence, jen to zvýší motivaci k pirátění. Z kin by zaměstnanci mohli vynášet pokoutně získané kvalitní kopie, diváci si zase řeknou, že když může krást filmy stát či kina, proč ne oni sami… Navíc se jako oficiální hráč snaží vypadat třeba portál Zetflix, který po odchodu streamovacího Netflixu nabízí Rusům nyní už nepřístupné obsahy.
Jiný případ byla premiéra nového Batmana. V únoru, těsně před invazí, ruská kina dopředu dostala oficiální kvalitní kopie, které jim zůstaly i poté, co studio Warner Bros. ruskou premiéru komiksu zrušilo – a zůstaly jim i distribuční certifikáty. Promítání tak bylo technicky vzato legální; licenční poplatky kina poslala na nový rublový účet. I tak Batman utržil za čtyři týdny jen 33 milionů rublů (12,7 mil. Kč) – protože se tak stalo až od poloviny června, tři a půl měsíce po premiéře ve zbytku světa. Oproti tomu film Joker, pro podobné publikum, roku 2019 vynesl 1,3 miliardy rublů (500 mil. Kč).
„V porovnání s minulými hollywoodskými premiérami byly tržby Batmana směšné. Nové neortodoxní strategie by mohly přinést kolem 20 procent peněz, jež by se utržily při normální premiéře. V případě Batmana to nebylo víc než deset procent,“ upozorňuje Isajev. „Bez široké reklamní kampaně a globálních termínů premiér je pro ruské distributory minimální naděje, že si vydělají takové peníze jako dřív.“
A co na hrozící krach kin vláda? „Všichni víme, co se stalo nezávislým médiím. Věřím, že totéž se postupně stane s filmy – že si ruský stát velmi brzy uvědomí, že skrze ruské televizní kanály se nedostane ke všem lidem; mladá generace se na televizi vůbec nekouká. Propaganda k nim bude muset hledat cesty,“ uvažuje filmař Ivan Filipov. „Filmy pro to budou primární kandidát. Nasype se do toho spousta peněz a za nějaký rok uvidíme takových deset filmů o Ukrajině, slávě ruských zbraní, osvobozování Mariupolu a podobné svinstvo. Ne všichni v branži si takové peníze vezmou, ale někteří ano. A k promítání těchto filmů potřebujete kina, takže se je pravděpodobně nějak pokusí zachraňovat. Největší aktéři jsou soukromí, možná vyhlásí bankrot a stát je pak skoupí za hubičku, možná je rovnou zestátní,“ řekl Filipov serveru Meduza.
