Ukrajina staví kryty pro prvňáčky! Polovina škol kvůli obavám o bezpečnost neotevře
Ukrajina staví protiletadlové kryty pro své školy, aby se rodiče neobávali ruského odstřelování. To je i jeden z důvodů proč 59% škol nemůže zahájit školní výuku 1.září, jak bylo zvykem. „Musíme zajistit bezpečnost pro naše děti, ruská raketa může dopadnout na jakoukoli školu na Ukrajině,“ řekl ministr školství Ukrajiny.
Na Ukrajině se prázdniny chýlí ke konci, což by běžně znamenalo nákup nových učebních pomůcek pro prvňáčky, učitelé by zdobili školní budovy. Všechno se ale změnilo 24. února se začátkem ruské invaze. Proto dnes rodiče více než jaké učebnice mají objednat, dotazují školu, jaký má protiletecký kryt.
Raketové útoky zasáhly více než 15 procent všech škol na Ukrajině, i když je to proti všem pravidlům války, tak si s tím Rusko neláme úplně hlavu. Podle ministra Horbachova od začátku války zemřely skoro čtyři stovky dětí, víc než tisíc jich bylo zraněno. Tato statistika děsí rodiče, kteří by chtěli poslat své potomky do školních lavic. „Musíme upřednostňovat školní protiletecké kryty, aby děti mohly i nadále dostávat řádné vzdělání, aniž by se museli neustále obávat o svou bezpečnost,“ řekl ukrajinský ministr školství Horbachov. Ukrajinská vláda se snaží protiletadlové kryty rekonstruovat a stavět i s pomocí organizace UNICEF.
Polovina škol neotevře
Ministerstvo školství hlásí, že 59 procent škol není schopni otevřít na první zářijový den. Důvodem nejsou jen zničené budovy, ale velký odliv učitelů. Podle OSN zemi opustilo přes 6,3 milionu obyvatel, většinou žen a dětí.
„Válka také způsobila odliv mozků učitelů, 22 000 ze 434 000 ukrajinských pedagogů (z nichž většina jsou ženy) opustilo zemi, zatímco mnoho dalších zůstává vnitřně vysídleno,“ dodal Horbachov pro CNN. Ti, kteří zůstali, jsou stále nervóznější. „Provedli jsme průzkum mezi 350 učiteli a všichni uvedli, že převládající emocí, kterou cítí, je úzkost kvůli zvýšené odpovědnosti vůči dětem,“ říká agentura Teach for Ukraine.
Distanční studium není možné
Jednou z možností, jak udržet děti v realativním bezpečí, je online studium, které můžeme znát i z našich končin z dob pandemie. Bohužel vysokorychlostní internet na Ukrajině je v posledních měsících využíván především pro potřeby armády. Internetové spojení není jediným problémem, který školáci musí řešit. Podle červnového průzkumu vzdělávacích potřeb chybí ukrajinský školákům přes 370 000 notebooků či tabletů, aby mohli vykonávat školní docházku.
Ztracená generace
Po vlnách covidové pandemie se studenti ocitají zase ve svých domovech odříznutí od svých přátel a vzdělání. Jizvy války jsou vidět i na těch nejmenších „Opravdu chci jít do školy. Sním o tom, že obejmu své přátele a budu si jen tak povídat,„ říká žačka Anna z jedné ze zníčeních škol v Irpini. Organizace UNICEF hlásí, že takové odloučení od přátel může vytvořit ztracenou generaci, která se nedokáže správně socializovat v dospělosti. Jedinou spásou pro mladé je komunikace na sociálních sítích. „Z mé třídy 36 mých spolužáků opustilo zemi a už jsem je neviděla. Vím že je válka, ale moc mi chybí,“ říká jedenáctiletá Zlata z Kyjeva, která s matkou utekla z města při v prvních dnech války a vrátila se až v květnu.
V roce 2018 program OECD pro mezinárodní hodnocení studentů, který je považován za směrodatné měřítko výsledků studentů, zaznamenal dvouapůlletý rozdíl mezi studenty ve venkovských oblastech a jejich vrstevníky ve velkých městech na Ukrajině. „Nedokážu si ani představit, o kolik vzdělání přišly ukrajinské děti vlivem covidu a o kolik ještě přijdou vlivem války,“ strachuje se Oksana Matiiash, ředitelka Teach For Ukraine.
Naše osnovy nebo zemřeš
Horbachov uvedl, že obdrželi téměř 500 zpráv od učitelů žijících v okupovaných oblastech, ti jsou nuceni pracovat podle vzdělávacích programů nastavených Kremlem. V ruských osnovách jsou vynechané předměty jako je například ukrajinština a v dějepise je naprosto vyškrtnutá ukrajinská existence. V dopisech stojí, že za neuposlechnutí osnov hrozí poprava. „Můj apel na lidi, kteří zůstali na okupovaných územích. Jsme jim vděční za to, že zůstávají věrni Ukrajině a nejdou dobrovolně spolupracovat s okupanty, ale jejich životy jsou důležitější,“ řekl Horbachov.
Ruská propagandistická videa po setkání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem na Aljašce stupňují. Na ruských kanálech se objevilo video, které údajně zachycuje ruské jednotky mířící do boje v Záporoží v americkém obrněném transportéru M113, vyvěšujícím zároveň americkou i ruskou vlajku.
Podle Kyjeva jde o propagandu, která má demonstrovat „sílu a odvahu“ ruských vojáků, zatímco Trump po Aljašce údajně tlačí na Zelenského, aby ustoupil z území Donbasu výměnou za příměří v Záporoží a Chersonu. Ukrajinský prezident však takové požadavky odmítl.
Čína očekává, že se všechny strany zapojené do ukrajinské krize zúčastní mírových jednání s cílem dosáhnout trvalé dohody, která bude pro všechny přijatelná. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes prohlásila mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning, kterou citovala agentura Reuters.
V komentáři ke schůzce Trumpa a Putina mluvčí čínského ministerstva zahraničí uvedla, že Peking podporuje veškeré snahy o mírové urovnání ukrajinské krize.
Ruská tajná služba FSB tvrdí, že se podařilo zabránit výbuchu automobilu na Krymském mostě. Vůz s improvizovaným výbušným zařízením podle ní dorazil do Ruska z Ukrajiny přes řadu dalších zemí. Ze zprávy agentury Interfax není zcela jasné, kde FSB automobil zadržela.
Na Krymském mostě mezitím nastal dopravní kolaps a tisíce vozů stály u kontrolních stanovišť. Podle Interfax počet automobilů, které dnes v 06:00 SELČ čekaly na kontrolu, přesáhl 2100. Krymský most spojuje ukrajinský poloostrov Krym, který Moskva anektovala v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014, s ruskou pevninou. Terčem útoků se během ruské invaze na Ukrajinu stal už několikrát. Kyjev se k poslednímu tvrzení FSB nevyjádřil.
