Po atentátu na Duginovou nastane peklo? Její otec se bude mstít, říká expert. Co přijde 24. srpna?
O víkendu došlo k atentátu na dceru hlavního ruského ideologa Darju Duginovou. Mezitím Ukrajinu čeká 23. srpna Den státní vlajky, 24. srpna pak Den nezávislosti a zároveň 6 měsíců od začátku ruské invaze. Lidé se podle ukrajinských médií obávají útoků ze strany Moskvy a msty za Darju. Přestože expert na Rusko a Ukrajinu Pavel Havlíček považuje za problematické přímo propojovat obě události, reakce na smrt Duginové podle něj přijde.
„Následky přijdou a mohou být spojené právě s ukrajinskou otázkou,“ řekl Blesk Zprávám Havlíček. „Ukrajina si bude tento týden připomínat Den nezávislosti a spekuluje se, že to Kreml skutečně může využít k nějaké eskalaci, prohloubení konfliktu a zintenzivnění vojenských operací,“ dodal expert.
Ukrajinci se ve středu chystají oslavovat svátek jednoty navzdory překonávání problémů. Kyjev už zaplnily vraky ruských tanků, v čemž Havlíček vidí symbol propojující ukrajinské odhodlání vzdorovat a porazit Rusko.
„Z ruské strany čekáme, jestli přijde nějaká provokace, nějaký velký úder a znásobení útoků, jako to v posledních dvou týdnech vidíme na jižním křídle u Mykolajiva nebo východněji v Charkově. Může přijít cokoliv, například i kybernetické útoky, je nepřeberné množství možností,“ vyjmenoval Havlíček.
V Kyjevě bude 24. srpna kvůli hrozbě ostřelování platit zákaz velkých shromáždění. Podle poradce prezidentské kanceláře Michajla Podoljaka totiž Rusko rádo váže své činy k datům. Volodymyr Zelenskyj už dříve varoval, že se Moskva ve dnech od 22. do 28. srpna může pokusit udělat Ukrajině něco „obzvlášt krutého“.
Velká část Kremlu po smrti Darji Duginové ukazuje na Ukrajinu, ať už viní Ukrajince žijící v Rusku, nebo ukrajinské tajné služby. Sama Ukrajina přitom prohlásila, že se na akci nepodílela, protože není „teroristický stát jako Rusko“.
Do smrti Duginové je přitom zapojená celá řada hráčů a někteří ukazují na ruské agenty. „Moskva má volnou ruku v tom, jak atentát interpretovat. Mohly na tom mít zájem ruské tajné služby, hovoří se také o Národní republikánské armádě, která se se zbraní v ruce staví proti režimu,“ uvedl pro Blesk Zprávy Pavel Havlíček.
„Záleží na výkladu. Kreml smrt Duginové může využít, aby tím vyvolal efekt, který se mu hodí, například další eskalaci nebo mobilizaci ruské společnosti,“ doplnil. Pro Moskvu nebude složité zviditelnit linku mezi ukrajinskými tajnými službami a víkendovou událostí v Rusku.
„Možná tím bude pozice ukrajinské kontrarozvědky SBU dokonce vyzdvižena,“ poukázal Havlíček na fakt, že k atentátu došlo více než 1000 kilometrů od Ukrajiny. Událost může Rusko využít také k udržení domácích poměrů.
Havlíček očekává, že se bude výklad smrti Duginové ještě vyvíjet. „Je to čerstvé. Záleží, nakolik bude Kreml zohledňovat jednotlivé skutečnosti, které se mu v příběhu budou nebo nebudou hodit.“
Expert: Dugin bude ještě radikálnější. Budou se elity bát?
Havlíček dále předpokládá, že někomu se bude chtít pomstít Darjin otec, ideolog Alexandr Dugin. „Určitý kredit má minimálně u části ruské společnosti, přestože je viditelnější na Západě,“ vysvětlil. Měl blízko například i k italským pravicovým, až neofašistickým hnutím, jako je Forza Nuova, píše Reppublica.
„Jeho rétorika se přitvrdí, ať už vůči Ukrajině, nebo jinému pachateli,“ odhadl Havlíček. Minimálně u některých elit může atentát vyvolat strach, protože Darja byla v určitém smyslu prominentní. „To už ale spekuluji,“ uzavřel Havlíček.
Jak poukázala i polská TVN24, zajímala se o evropskou „novou pravici“, třeba o francouzskou političku Marine Le Penovou. Tu podporovala i během letošních prezidentských voleb. Podle BBC tak byl její vliv na některé Rusy větší než ten jejího otce, jehož role byla spíš zveličovaná.
Podle Meduzy Darja spolupracovala s mnoha nacionalistickými médii, především pod pseudonymem Darja Platonova. Působila například jako korespondentka webu „Cargrad“ ve Francii, kde měla kontaktovat i řadu národně bolševických hnutí.
Vystupovala také v rádiu Komsomolskaja Pravda, na podzim měla vydat Knihu Z o invazi na Ukrajinu. V březnu 2022 byla Darja Duginová přidaná na americký sankční seznam a v červnu na ni rozšířilo sankce i Spojené království.
Poradce vedoucího Kanceláře prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského Michajl Podoljak věří, že výbuch auta s Duginovou naznačuje začátek vnitřního kolapsu Ruska, ve kterém podle něj svádějí bitvu různá politická uskupení.
Ruská propagandistka Margarita Simonjanová nad smrtí Duginové zuřila a uvedla, že ráno doufala v rozbombardovaný Kyjev. Pak podle Unianu přiznala, že má strach.
A čeho se na ukrajinský Den nezávislosti bát? Podle ukrajinských médií například Rusové v Mariupolu plánují uspořádat soudní proces se zajatými obránci Azovstalu a existuje riziko, že je popraví. Rusové údajně rekonstruují mariupolskou filharmonii a montují tam železné klece.
V Charkově by měl od úterý do čtvrtka zákaz vycházení, v okupovaných částech se Rusové bojí protestů.
Ukrajina se obává „msty“ nejen za Duginovou, ale i za nedávné události na Krymu. Vojenský expert Oleg Ždanov se domnívá, že když úder za Krym nepřišel doteď, Rusové nejspíš něco plánují.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
Výbuchy balíčků ve skladech společnosti DHL po Evropě organizovali Rusové napojení na ruskou vojenskou rozvědku, uvedli dnes litevští prokurátoři a kriminalisté podle agentury Reuters. Prokurátoři a policisté podle webu litevské televize LRT oznámili, že odhalili síť podezřelých z nejméně čtyř nedávných teroristických útoků po celé Evropě s využitím kurýrních služeb k rozeslání zápalných a výbušných balíčků.
Konkrétně uvedli, že litevský občan identifikovaný jako A.Š., narozený v roce 1973, odeslal 19. července 2024 z Vilniusu čtyři balíky s využitím kurýrních služeb DHL a DPD. Balíčky obsahovaly podomácku vyrobená zápalná zařízení ukrytá v masážních polštářích a balení kosmetiky. Dva balíky byly letecky přepraveny do Británie a dva putovaly kamionem do Polska.
Podle vojenského komentátora Denise Popoviče už Rusko veřejně požaduje útok na ukrajinská rozhodovací centra, v blízkosti hranic podle něj soustředilo raketové komplexy a letecké síly. Podle serveru Hromadske Rusové hodlají protestovat pod Nejvyšší radou a snažit se zdiskreditovat zákonodárný sbor. Zazněl i požadavek vyslat poslance a jejich příbuzné do bojů, nebo je rovnou zastřelit.
