Po atentátu na Duginovou nastane peklo? Její otec se bude mstít, říká expert. Co přijde 24. srpna?
O víkendu došlo k atentátu na dceru hlavního ruského ideologa Darju Duginovou. Mezitím Ukrajinu čeká 23. srpna Den státní vlajky, 24. srpna pak Den nezávislosti a zároveň 6 měsíců od začátku ruské invaze. Lidé se podle ukrajinských médií obávají útoků ze strany Moskvy a msty za Darju. Přestože expert na Rusko a Ukrajinu Pavel Havlíček považuje za problematické přímo propojovat obě události, reakce na smrt Duginové podle něj přijde.
„Následky přijdou a mohou být spojené právě s ukrajinskou otázkou,“ řekl Blesk Zprávám Havlíček. „Ukrajina si bude tento týden připomínat Den nezávislosti a spekuluje se, že to Kreml skutečně může využít k nějaké eskalaci, prohloubení konfliktu a zintenzivnění vojenských operací,“ dodal expert.
Ukrajinci se ve středu chystají oslavovat svátek jednoty navzdory překonávání problémů. Kyjev už zaplnily vraky ruských tanků, v čemž Havlíček vidí symbol propojující ukrajinské odhodlání vzdorovat a porazit Rusko.
„Z ruské strany čekáme, jestli přijde nějaká provokace, nějaký velký úder a znásobení útoků, jako to v posledních dvou týdnech vidíme na jižním křídle u Mykolajiva nebo východněji v Charkově. Může přijít cokoliv, například i kybernetické útoky, je nepřeberné množství možností,“ vyjmenoval Havlíček.
V Kyjevě bude 24. srpna kvůli hrozbě ostřelování platit zákaz velkých shromáždění. Podle poradce prezidentské kanceláře Michajla Podoljaka totiž Rusko rádo váže své činy k datům. Volodymyr Zelenskyj už dříve varoval, že se Moskva ve dnech od 22. do 28. srpna může pokusit udělat Ukrajině něco „obzvlášt krutého“.
Velká část Kremlu po smrti Darji Duginové ukazuje na Ukrajinu, ať už viní Ukrajince žijící v Rusku, nebo ukrajinské tajné služby. Sama Ukrajina přitom prohlásila, že se na akci nepodílela, protože není „teroristický stát jako Rusko“.
Do smrti Duginové je přitom zapojená celá řada hráčů a někteří ukazují na ruské agenty. „Moskva má volnou ruku v tom, jak atentát interpretovat. Mohly na tom mít zájem ruské tajné služby, hovoří se také o Národní republikánské armádě, která se se zbraní v ruce staví proti režimu,“ uvedl pro Blesk Zprávy Pavel Havlíček.
„Záleží na výkladu. Kreml smrt Duginové může využít, aby tím vyvolal efekt, který se mu hodí, například další eskalaci nebo mobilizaci ruské společnosti,“ doplnil. Pro Moskvu nebude složité zviditelnit linku mezi ukrajinskými tajnými službami a víkendovou událostí v Rusku.
„Možná tím bude pozice ukrajinské kontrarozvědky SBU dokonce vyzdvižena,“ poukázal Havlíček na fakt, že k atentátu došlo více než 1000 kilometrů od Ukrajiny. Událost může Rusko využít také k udržení domácích poměrů.
Havlíček očekává, že se bude výklad smrti Duginové ještě vyvíjet. „Je to čerstvé. Záleží, nakolik bude Kreml zohledňovat jednotlivé skutečnosti, které se mu v příběhu budou nebo nebudou hodit.“
Expert: Dugin bude ještě radikálnější. Budou se elity bát?
Havlíček dále předpokládá, že někomu se bude chtít pomstít Darjin otec, ideolog Alexandr Dugin. „Určitý kredit má minimálně u části ruské společnosti, přestože je viditelnější na Západě,“ vysvětlil. Měl blízko například i k italským pravicovým, až neofašistickým hnutím, jako je Forza Nuova, píše Reppublica.
„Jeho rétorika se přitvrdí, ať už vůči Ukrajině, nebo jinému pachateli,“ odhadl Havlíček. Minimálně u některých elit může atentát vyvolat strach, protože Darja byla v určitém smyslu prominentní. „To už ale spekuluji,“ uzavřel Havlíček.
Jak poukázala i polská TVN24, zajímala se o evropskou „novou pravici“, třeba o francouzskou političku Marine Le Penovou. Tu podporovala i během letošních prezidentských voleb. Podle BBC tak byl její vliv na některé Rusy větší než ten jejího otce, jehož role byla spíš zveličovaná.
Podle Meduzy Darja spolupracovala s mnoha nacionalistickými médii, především pod pseudonymem Darja Platonova. Působila například jako korespondentka webu „Cargrad“ ve Francii, kde měla kontaktovat i řadu národně bolševických hnutí.
Vystupovala také v rádiu Komsomolskaja Pravda, na podzim měla vydat Knihu Z o invazi na Ukrajinu. V březnu 2022 byla Darja Duginová přidaná na americký sankční seznam a v červnu na ni rozšířilo sankce i Spojené království.
Poradce vedoucího Kanceláře prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského Michajl Podoljak věří, že výbuch auta s Duginovou naznačuje začátek vnitřního kolapsu Ruska, ve kterém podle něj svádějí bitvu různá politická uskupení.
Ruská propagandistka Margarita Simonjanová nad smrtí Duginové zuřila a uvedla, že ráno doufala v rozbombardovaný Kyjev. Pak podle Unianu přiznala, že má strach.
A čeho se na ukrajinský Den nezávislosti bát? Podle ukrajinských médií například Rusové v Mariupolu plánují uspořádat soudní proces se zajatými obránci Azovstalu a existuje riziko, že je popraví. Rusové údajně rekonstruují mariupolskou filharmonii a montují tam železné klece.
V Charkově by měl od úterý do čtvrtka zákaz vycházení, v okupovaných částech se Rusové bojí protestů.
Ukrajina se obává „msty“ nejen za Duginovou, ale i za nedávné události na Krymu. Vojenský expert Oleg Ždanov se domnívá, že když úder za Krym nepřišel doteď, Rusové nejspíš něco plánují.
Polská prokuratura vznesla obvinění proti dvěma ukrajinským občanům, kteří jsou podezřelí z nedávných sabotáží na polské železnici. Dvojice čelí obvinění ze spáchání diverze teroristické povahy na pokyn ruských zpravodajských služeb. „V průběhu několika desítek hodin trvajícího vyšetřování jsme získali důkazní materiál, který naznačuje, že přímými pachateli těchto diverzních akcí teroristické povahy byli s velkou pravděpodobností dva občané Ukrajiny: Oleksandr K. a Jevhenij I.,“ řekl dnes mluvčí polské prokuratury Przemyslaw Nowak. Důkazy podle něj vyšetřovatelé získali při prohlídce míst činu, z kamerových záznamů nebo z výpovědí svědků.
Sabotáže v Polsku se odehrály minulý víkend na trati mezi Varšavou a Dorohuskem, který se nachází na hranici s Ukrajinou, incidenty se staly konkrétně u obce Mika a u města Pulawy. Při jednom z nich poškodilo výbušné zařízení koleje, při dalším přinutila poškozená infrastruktura vlak s 475 cestujícími náhle zastavit, píše PAP. Oba obvinění stihli rychle prchnout do Běloruska.
Ukrajina doufá v obnovení výměny válečných zajatců s Ruskem do konce roku, pronesl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře. Zelenskyj spoléhá na diplomatické úsilí Turecka i při snaze ukončit ruskou válku proti Ukrajině.
Erdogan zdůraznil nutnost pokračování přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu. Stále intenzivnější útoky jsou podle tureckého premiéra důvodem k oživení těchto rozhovorů. „Především rostoucí útoky na energetickou infrastrukturu a následné ztráty na životech způsobují nenapravitelné škody, a to oběma stranám,“ uvedl Erdogan.
Výměny zajatců byly jediným výsledkem tří kol jednání ruských a ukrajinských delegací, která se letos v květnu, červnu a červenci konala v Istanbulu. Naposledy si Kyjev a Moskva vyměnily zajatce 2. října, akce se týkala 185 vojáků z každé strany. Na Ukrajinu se tehdy vrátilo také 20 civilistů.
Polská armáda nasadí 10.000 vojáků, aby pomohli ochránit kritickou infrastrukturu, uvedl dnes místopředseda vlády a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Jde o reakci na víkendovou sabotáž na železniční trati, po které jsou mimo jiné přepravovány zbraně pro Ukrajinu, bránící se ruské agresi. Polské úřady dnes zadržely několik lidí podezřelých z napomáhání sabotérům. Premiér Donald Tusk oznámil, že se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským dohodli na spolupráci zpravodajských služeb i státních drah obou zemí, jejímž cílem je odhalovat podezřelé ze spolupráce s Ruskem a bránit dalším sabotážím.
Podle vojenského komentátora Denise Popoviče už Rusko veřejně požaduje útok na ukrajinská rozhodovací centra, v blízkosti hranic podle něj soustředilo raketové komplexy a letecké síly. Podle serveru Hromadske Rusové hodlají protestovat pod Nejvyšší radou a snažit se zdiskreditovat zákonodárný sbor. Zazněl i požadavek vyslat poslance a jejich příbuzné do bojů, nebo je rovnou zastřelit.
