Po atentátu na Duginovou nastane peklo? Její otec se bude mstít, říká expert. Co přijde 24. srpna?
O víkendu došlo k atentátu na dceru hlavního ruského ideologa Darju Duginovou. Mezitím Ukrajinu čeká 23. srpna Den státní vlajky, 24. srpna pak Den nezávislosti a zároveň 6 měsíců od začátku ruské invaze. Lidé se podle ukrajinských médií obávají útoků ze strany Moskvy a msty za Darju. Přestože expert na Rusko a Ukrajinu Pavel Havlíček považuje za problematické přímo propojovat obě události, reakce na smrt Duginové podle něj přijde.
„Následky přijdou a mohou být spojené právě s ukrajinskou otázkou,“ řekl Blesk Zprávám Havlíček. „Ukrajina si bude tento týden připomínat Den nezávislosti a spekuluje se, že to Kreml skutečně může využít k nějaké eskalaci, prohloubení konfliktu a zintenzivnění vojenských operací,“ dodal expert.
Ukrajinci se ve středu chystají oslavovat svátek jednoty navzdory překonávání problémů. Kyjev už zaplnily vraky ruských tanků, v čemž Havlíček vidí symbol propojující ukrajinské odhodlání vzdorovat a porazit Rusko.
„Z ruské strany čekáme, jestli přijde nějaká provokace, nějaký velký úder a znásobení útoků, jako to v posledních dvou týdnech vidíme na jižním křídle u Mykolajiva nebo východněji v Charkově. Může přijít cokoliv, například i kybernetické útoky, je nepřeberné množství možností,“ vyjmenoval Havlíček.
V Kyjevě bude 24. srpna kvůli hrozbě ostřelování platit zákaz velkých shromáždění. Podle poradce prezidentské kanceláře Michajla Podoljaka totiž Rusko rádo váže své činy k datům. Volodymyr Zelenskyj už dříve varoval, že se Moskva ve dnech od 22. do 28. srpna může pokusit udělat Ukrajině něco „obzvlášt krutého“.
Velká část Kremlu po smrti Darji Duginové ukazuje na Ukrajinu, ať už viní Ukrajince žijící v Rusku, nebo ukrajinské tajné služby. Sama Ukrajina přitom prohlásila, že se na akci nepodílela, protože není „teroristický stát jako Rusko“.
Do smrti Duginové je přitom zapojená celá řada hráčů a někteří ukazují na ruské agenty. „Moskva má volnou ruku v tom, jak atentát interpretovat. Mohly na tom mít zájem ruské tajné služby, hovoří se také o Národní republikánské armádě, která se se zbraní v ruce staví proti režimu,“ uvedl pro Blesk Zprávy Pavel Havlíček.
„Záleží na výkladu. Kreml smrt Duginové může využít, aby tím vyvolal efekt, který se mu hodí, například další eskalaci nebo mobilizaci ruské společnosti,“ doplnil. Pro Moskvu nebude složité zviditelnit linku mezi ukrajinskými tajnými službami a víkendovou událostí v Rusku.
„Možná tím bude pozice ukrajinské kontrarozvědky SBU dokonce vyzdvižena,“ poukázal Havlíček na fakt, že k atentátu došlo více než 1000 kilometrů od Ukrajiny. Událost může Rusko využít také k udržení domácích poměrů.
Havlíček očekává, že se bude výklad smrti Duginové ještě vyvíjet. „Je to čerstvé. Záleží, nakolik bude Kreml zohledňovat jednotlivé skutečnosti, které se mu v příběhu budou nebo nebudou hodit.“
Expert: Dugin bude ještě radikálnější. Budou se elity bát?
Havlíček dále předpokládá, že někomu se bude chtít pomstít Darjin otec, ideolog Alexandr Dugin. „Určitý kredit má minimálně u části ruské společnosti, přestože je viditelnější na Západě,“ vysvětlil. Měl blízko například i k italským pravicovým, až neofašistickým hnutím, jako je Forza Nuova, píše Reppublica.
„Jeho rétorika se přitvrdí, ať už vůči Ukrajině, nebo jinému pachateli,“ odhadl Havlíček. Minimálně u některých elit může atentát vyvolat strach, protože Darja byla v určitém smyslu prominentní. „To už ale spekuluji,“ uzavřel Havlíček.
Jak poukázala i polská TVN24, zajímala se o evropskou „novou pravici“, třeba o francouzskou političku Marine Le Penovou. Tu podporovala i během letošních prezidentských voleb. Podle BBC tak byl její vliv na některé Rusy větší než ten jejího otce, jehož role byla spíš zveličovaná.
Podle Meduzy Darja spolupracovala s mnoha nacionalistickými médii, především pod pseudonymem Darja Platonova. Působila například jako korespondentka webu „Cargrad“ ve Francii, kde měla kontaktovat i řadu národně bolševických hnutí.
Vystupovala také v rádiu Komsomolskaja Pravda, na podzim měla vydat Knihu Z o invazi na Ukrajinu. V březnu 2022 byla Darja Duginová přidaná na americký sankční seznam a v červnu na ni rozšířilo sankce i Spojené království.
Poradce vedoucího Kanceláře prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského Michajl Podoljak věří, že výbuch auta s Duginovou naznačuje začátek vnitřního kolapsu Ruska, ve kterém podle něj svádějí bitvu různá politická uskupení.
Ruská propagandistka Margarita Simonjanová nad smrtí Duginové zuřila a uvedla, že ráno doufala v rozbombardovaný Kyjev. Pak podle Unianu přiznala, že má strach.
A čeho se na ukrajinský Den nezávislosti bát? Podle ukrajinských médií například Rusové v Mariupolu plánují uspořádat soudní proces se zajatými obránci Azovstalu a existuje riziko, že je popraví. Rusové údajně rekonstruují mariupolskou filharmonii a montují tam železné klece.
V Charkově by měl od úterý do čtvrtka zákaz vycházení, v okupovaných částech se Rusové bojí protestů.
Ukrajina se obává „msty“ nejen za Duginovou, ale i za nedávné události na Krymu. Vojenský expert Oleg Ždanov se domnívá, že když úder za Krym nepřišel doteď, Rusové nejspíš něco plánují.
Více než 15.000 ukrajinských civilistů přišlo o život a přes 34.000 utrpělo zranění ve válce, kterou proti Ukrajině před více než třemi lety rozpoutalo Rusko, informoval ukrajinský generální prokurátor Ruslan Kravčenko.
„Je naší povinností řádně zdokumentovat zločiny a udělat vše možné, aby všichni váleční zločinci byli potrestáni,“ prohlásil Kravčenko podle serveru BBC News.
Podle Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) si ruská invaze vyžádala životy přinejmenším 13.883 civilistů včetně 726 dětí, dalších 35.548 osob včetně 2234 dětí bylo zraněno. Většinu obětí OSN eviduje na území kontrolovaném ukrajinskou vládou, na které útočí Rusové.
Slovensko obnovilo přijímání žádostí ruských občanů o vydání turistických víz, informují ruská média s odvoláním na vízové centrum BLS International, které je pomáhá vyřídit v Moskvě a v Petrohradu. Slovensko přestalo Rusům vydávat víza po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022. Bratislava o změně postoje oficiálně neinformovala, neoficiálně to ale diplomatické zdroje podle médií potvrzují.
„Ano, je to pravda,“ potvrdil slovenskému deníku Pravda nejmenovaný představitel slovenské diplomacie s tím, že nezná důvod změny. Ministerstvo dosud oficiálně neinformovalo.
Na přísnějších podmínkách vydávání víz ruským občanům se dohodly členské státy EU po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, ale jednotný postoj nezaujaly. Téměř třetina z nich přestala vydávat turistická víza, a to i Slovensko.To ale bylo v období, kdy premiérem byl Eduard Heger a ministrem zahraničí Ivan Korčok. Turistická víza přestaly vydávat všechny země se společnou hranicí s Ruskem, což je Polsko, Finsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko. Na úplném zákazu turistů z Ruska v reakci na invazi na Ukrajinu se však členské státy neshodly, dodala Pravda.
Na Krymu včera síly ukrajinské vojenské zpravodajské služby zasáhly drahý ruský radar protivzdušného systému S-400, hlásí kanál Něchta. Speciální jednotky zasáhly ruský radarový komplex 91N6E.
Podle vojenského komentátora Denise Popoviče už Rusko veřejně požaduje útok na ukrajinská rozhodovací centra, v blízkosti hranic podle něj soustředilo raketové komplexy a letecké síly. Podle serveru Hromadske Rusové hodlají protestovat pod Nejvyšší radou a snažit se zdiskreditovat zákonodárný sbor. Zazněl i požadavek vyslat poslance a jejich příbuzné do bojů, nebo je rovnou zastřelit.
