„Rusko používá metody jako teroristické organizace.“ Lipavský řeší s velvyslanci válku na Ukrajině
Rusko rozpoutalo v Evropě válku, v níž umírají a trpí statisíce Ukrajinců, jež je nejhrubším porušením Charty OSN a mezinárodního práva a také ohrožením České republiky a Evropské unie. Velvyslancům to dnes při zahájení pravidelné porady v Černínském paláci řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Putinova válka proti Ukrajině nesmí uspět, a to ani v podobě jakýchkoli územních ústupků, ani omezení ukrajinské suverenity, uvedl v projevu šéf diplomacie.
Rusko podle Lipavského používá metody blízké teroristickým organizacím. Zmínil například masakry civilistů v Buči, hrozby použití jaderných zbraní nebo situaci kolem Záporožské jaderné elektrárny.
Nejdůležitějším úkolem české diplomacie je podle ministra podporovat Ukrajinu a vysvětlovat, proč nelze být vůči zlu v podobě války lhostejný. „To se samozřejmě netýká jen Evropy, ale možná ještě daleko naléhavější je tento úkol v Africe a ve všech zemích takzvaného globálního jihu, které se Rusko snaží manipulovat proti Ukrajině a Západu,“ dodal Lipavský.
Připomněl, že válka zásadním způsobem ovlivnila priority českého předsednictví v Radě EU. Hlavním tématem je pomoc Ukrajině při obraně před ruskou agresí i s obnovou země. „Ruské agresivní chování také znovu nastínilo evropské slabiny, ať už jde o naši obranyschopnost, kybernetickou bezpečnost či odolnost našich institucí a společností,“ míní ministr. Klíčovým úkolem pak je, aby EU zůstala v reakci na ruskou agresi jednotná.
„Budeme usilovat o pozastavení vízových facilitačních dohod Evropské unie s Ruskem a Běloruskem, které Moskvu v její agresi podporuje. Zdá se to být dosažitelný cíl. Diskuse ohledně toho, jak omezit další vydávání víz Rusům a Bělorusům, jsou také na pořadu dne. Postoje členských zemí unie v této věci nejsou jednotné a čeká nás mnoho práce,“ řekl šéf diplomacie.
Ukrajině, Moldavsku a Gruzii chce Česko pomoci konkrétními kroky k integraci do EU. Ministři zahraničí těchto tří zemí dorazí příští týden do Prahy a zúčastní se oběda na okraj zasedání šéfů diplomacií zemí EU. Česko ale podle Lipavského nezapomíná ani na kandidátské země na západním Balkáně.
Ministerstvo zahraničí dosud obdrželo desítky žádostí o udělení dlouhodobého pobytu od obránců lidských práv, nezávislých novinářů a aktivistů z Ruska a Běloruska, řekl Lipavský. K tomu vláda v květnu schválila program Občanská společnost. Žádosti zpracovává ministerstvo zahraničí společně s ministerstvem vnitra.
Lipavský také připomněl, že jeho úřad uspíšil přípravu takzvaného Magnitského zákona, který umožní postihovat národními sankcemi závažné protiprávní jednání v mezinárodním kontextu.
Během českého předsednictví by se také v říjnu mělo po deseti letech uskutečnit zasedání Rady přidružení EU-Izrael. V plánu je také další zasedání Rady EU-USA pro obchod a technologie. Mezi jednu z priorit rezortu Lipavský zařadil vědeckou diplomacii.
Zastavil se také u potřeb úřadu jako takového. Zmínil finanční zabezpečení a stabilizaci rezortu, mimo jiné také vznik samostatných oddělení energetické bezpečnosti a sankcí či přesuny některých odborů do sekce státního tajemníka, což by se mělo uskutečnit na podzim. Nutné je podle ministra také zlepšení legislativního prostředí, mimo jiné apeloval na novelu zákona o státní službě. Další prioritou je zkvalitnit činnost Diplomatické akademie.
Ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN) dnes odeslal Evropské komisi žádost o osvobození České republiky od příspěvku do společného rozpočtu na řešení nelegální migrace. Řekl to na tiskové konferenci po jednání vlády. Komise v úterý zveřejnila zprávu, ze které vyplývá, že ČR kvůli velkému počtu uprchlíků z Ukrajiny spadá do kategorie zemí zažívajících významnou migrační situaci. Může si proto požádat o vynětí z mechanismu solidarity.
„Já jsem dnes odeslal komisi dopis, kde přesně v souladu s pravidly žádám o to, aby Česko bylo zcela zproštěno povinnosti - protože bylo označeno za zemi, která je kriticky postižena migrační vlnou - se podílet na placení čehokoli do solidárního evropského mechanismu,“ řekl Rakušan.
Projekt potravinových balíčků, psychosociální podpora lidem zasaženým válkou a Vánoční balíček pro děti ze sociálně slabých rodin zůstávají třemi pilíři pomoci Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) na Ukrajině. Do projektů je zapojeno v zemi zasažené válkou několik set lidí, jen ve Vánočním balíčku čeští dárci podpořili letos 467 dětí. Sedm stěžejních míst, kde ACHO pomoc nabízí, navštívil v uplynulých dnech olomoucký arcibiskup Josef Nuzík. Cesta byla utajena kvůli bezpečnosti. „I když jsme hned první noc zažili poplach a létající rakety, překvapovalo mě, že život se tam nezastavil,“ řekl dnes novinářům Nuzík.
Arcibiskup se zástupci ACHO navštívil města jako Lopatyn, Ternopil, Berežany, Bortnyky nebo Kolomyju. „Naším cílem je pokračovat ve třech momentálně našich hlavních projektech. Prvním je letošní projekt Naplň talíř, jehož cílem je podporovat rodiny v nouzi, zapojeno je do něj 17 rodin z Lopatynu, kterým poskytujeme potravinové balíčky. Dalším projektem je Vánoční balíček, který děláme 17 let, vidíme v tom velké propojení českého dárce s ukrajinskými dětmi. Jde o přímou pomoc,“ řekla ČTK koordinátorka projektů ACHO na Ukrajině Khrystyna Novodvorska.
Ruské dronové útoky si dnes na Ukrajině vyžádaly nejméně jednu oběť a několik zraněných, uvedly podle agentury DPA ukrajinské úřady. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ukrajinské jednotky se stáhly z jedné vesnice nedaleko obléhaného města Pokrovsk. Tuto zprávu se ale podle agentury Reuters nepodařilo nezávisle ověřit. Kyjev naopak ohlásil ukrajinský útok na jeden z ruských závodů podílejících se na výrobě dronů.
Sedmačtyřicetiletý muž dnes zemřel po ruském dronovém náletu v okrese Synelnykove v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, uvedl šéf oblastní správy Vladyslav Hajvanenko na sociální síti facebook. Podle něj ruské útoky poškodily také místní infrastrukturu.
