„Rusko používá metody jako teroristické organizace.“ Lipavský řeší s velvyslanci válku na Ukrajině
Rusko rozpoutalo v Evropě válku, v níž umírají a trpí statisíce Ukrajinců, jež je nejhrubším porušením Charty OSN a mezinárodního práva a také ohrožením České republiky a Evropské unie. Velvyslancům to dnes při zahájení pravidelné porady v Černínském paláci řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Putinova válka proti Ukrajině nesmí uspět, a to ani v podobě jakýchkoli územních ústupků, ani omezení ukrajinské suverenity, uvedl v projevu šéf diplomacie.
Rusko podle Lipavského používá metody blízké teroristickým organizacím. Zmínil například masakry civilistů v Buči, hrozby použití jaderných zbraní nebo situaci kolem Záporožské jaderné elektrárny.
Nejdůležitějším úkolem české diplomacie je podle ministra podporovat Ukrajinu a vysvětlovat, proč nelze být vůči zlu v podobě války lhostejný. „To se samozřejmě netýká jen Evropy, ale možná ještě daleko naléhavější je tento úkol v Africe a ve všech zemích takzvaného globálního jihu, které se Rusko snaží manipulovat proti Ukrajině a Západu,“ dodal Lipavský.
Připomněl, že válka zásadním způsobem ovlivnila priority českého předsednictví v Radě EU. Hlavním tématem je pomoc Ukrajině při obraně před ruskou agresí i s obnovou země. „Ruské agresivní chování také znovu nastínilo evropské slabiny, ať už jde o naši obranyschopnost, kybernetickou bezpečnost či odolnost našich institucí a společností,“ míní ministr. Klíčovým úkolem pak je, aby EU zůstala v reakci na ruskou agresi jednotná.
„Budeme usilovat o pozastavení vízových facilitačních dohod Evropské unie s Ruskem a Běloruskem, které Moskvu v její agresi podporuje. Zdá se to být dosažitelný cíl. Diskuse ohledně toho, jak omezit další vydávání víz Rusům a Bělorusům, jsou také na pořadu dne. Postoje členských zemí unie v této věci nejsou jednotné a čeká nás mnoho práce,“ řekl šéf diplomacie.
Ukrajině, Moldavsku a Gruzii chce Česko pomoci konkrétními kroky k integraci do EU. Ministři zahraničí těchto tří zemí dorazí příští týden do Prahy a zúčastní se oběda na okraj zasedání šéfů diplomacií zemí EU. Česko ale podle Lipavského nezapomíná ani na kandidátské země na západním Balkáně.
Ministerstvo zahraničí dosud obdrželo desítky žádostí o udělení dlouhodobého pobytu od obránců lidských práv, nezávislých novinářů a aktivistů z Ruska a Běloruska, řekl Lipavský. K tomu vláda v květnu schválila program Občanská společnost. Žádosti zpracovává ministerstvo zahraničí společně s ministerstvem vnitra.
Lipavský také připomněl, že jeho úřad uspíšil přípravu takzvaného Magnitského zákona, který umožní postihovat národními sankcemi závažné protiprávní jednání v mezinárodním kontextu.
Během českého předsednictví by se také v říjnu mělo po deseti letech uskutečnit zasedání Rady přidružení EU-Izrael. V plánu je také další zasedání Rady EU-USA pro obchod a technologie. Mezi jednu z priorit rezortu Lipavský zařadil vědeckou diplomacii.
Zastavil se také u potřeb úřadu jako takového. Zmínil finanční zabezpečení a stabilizaci rezortu, mimo jiné také vznik samostatných oddělení energetické bezpečnosti a sankcí či přesuny některých odborů do sekce státního tajemníka, což by se mělo uskutečnit na podzim. Nutné je podle ministra také zlepšení legislativního prostředí, mimo jiné apeloval na novelu zákona o státní službě. Další prioritou je zkvalitnit činnost Diplomatické akademie.
Vládní politici odsoudili ruský útok na Ukrajinu. Lipavský chce pokračovat v muniční iniciativě, Farský a Válek varovali před zvolením zastánců Ruska.
Rusko při nočním útoku vyslalo na Ukrajinu zhruba 500 dronů a přes 40 raket. Při útoku přišli o život nejméně čtyři lidé a byla poškozena civilní infrastruktura. Uvedl to na sociální sítí Telegram Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Moskva chce pokračovat v boji a zabíjení a zaslouží si pouze nejtvrdší tlak ze strany světa,“ napsal Zelenskyj.
Při ruském nočním útoku na Kyjev zemřeli nejméně čtyři lidé, včetně 12leté dívky. Další nejméně tři desítky lidí byly zraněny, uvedly úřady.
