„Rusko používá metody jako teroristické organizace.“ Lipavský řeší s velvyslanci válku na Ukrajině
Rusko rozpoutalo v Evropě válku, v níž umírají a trpí statisíce Ukrajinců, jež je nejhrubším porušením Charty OSN a mezinárodního práva a také ohrožením České republiky a Evropské unie. Velvyslancům to dnes při zahájení pravidelné porady v Černínském paláci řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Putinova válka proti Ukrajině nesmí uspět, a to ani v podobě jakýchkoli územních ústupků, ani omezení ukrajinské suverenity, uvedl v projevu šéf diplomacie.
Rusko podle Lipavského používá metody blízké teroristickým organizacím. Zmínil například masakry civilistů v Buči, hrozby použití jaderných zbraní nebo situaci kolem Záporožské jaderné elektrárny.
Nejdůležitějším úkolem české diplomacie je podle ministra podporovat Ukrajinu a vysvětlovat, proč nelze být vůči zlu v podobě války lhostejný. „To se samozřejmě netýká jen Evropy, ale možná ještě daleko naléhavější je tento úkol v Africe a ve všech zemích takzvaného globálního jihu, které se Rusko snaží manipulovat proti Ukrajině a Západu,“ dodal Lipavský.
Připomněl, že válka zásadním způsobem ovlivnila priority českého předsednictví v Radě EU. Hlavním tématem je pomoc Ukrajině při obraně před ruskou agresí i s obnovou země. „Ruské agresivní chování také znovu nastínilo evropské slabiny, ať už jde o naši obranyschopnost, kybernetickou bezpečnost či odolnost našich institucí a společností,“ míní ministr. Klíčovým úkolem pak je, aby EU zůstala v reakci na ruskou agresi jednotná.
„Budeme usilovat o pozastavení vízových facilitačních dohod Evropské unie s Ruskem a Běloruskem, které Moskvu v její agresi podporuje. Zdá se to být dosažitelný cíl. Diskuse ohledně toho, jak omezit další vydávání víz Rusům a Bělorusům, jsou také na pořadu dne. Postoje členských zemí unie v této věci nejsou jednotné a čeká nás mnoho práce,“ řekl šéf diplomacie.
Ukrajině, Moldavsku a Gruzii chce Česko pomoci konkrétními kroky k integraci do EU. Ministři zahraničí těchto tří zemí dorazí příští týden do Prahy a zúčastní se oběda na okraj zasedání šéfů diplomacií zemí EU. Česko ale podle Lipavského nezapomíná ani na kandidátské země na západním Balkáně.
Ministerstvo zahraničí dosud obdrželo desítky žádostí o udělení dlouhodobého pobytu od obránců lidských práv, nezávislých novinářů a aktivistů z Ruska a Běloruska, řekl Lipavský. K tomu vláda v květnu schválila program Občanská společnost. Žádosti zpracovává ministerstvo zahraničí společně s ministerstvem vnitra.
Lipavský také připomněl, že jeho úřad uspíšil přípravu takzvaného Magnitského zákona, který umožní postihovat národními sankcemi závažné protiprávní jednání v mezinárodním kontextu.
Během českého předsednictví by se také v říjnu mělo po deseti letech uskutečnit zasedání Rady přidružení EU-Izrael. V plánu je také další zasedání Rady EU-USA pro obchod a technologie. Mezi jednu z priorit rezortu Lipavský zařadil vědeckou diplomacii.
Zastavil se také u potřeb úřadu jako takového. Zmínil finanční zabezpečení a stabilizaci rezortu, mimo jiné také vznik samostatných oddělení energetické bezpečnosti a sankcí či přesuny některých odborů do sekce státního tajemníka, což by se mělo uskutečnit na podzim. Nutné je podle ministra také zlepšení legislativního prostředí, mimo jiné apeloval na novelu zákona o státní službě. Další prioritou je zkvalitnit činnost Diplomatické akademie.
NATO včera slíbilo posílení své mise v Baltském moři poté, co dánské ozbrojené síly uvedly, že v noci na sobotu byly poblíž vojenských zařízení země spatřeny neidentifikované drony.
Dánská armáda dnes ráno oznámila, že v noci na neděli byly nad dánskými vojenskými objekty pozorovány další drony.
„Ozbrojené síly mohou potvrdit, že v noci byly na několika svých stanovištích pozorovány drony. Bylo nasazeno několik kapacit,“ uvedla podle deníku The Guardian armáda v nedělním prohlášení, aniž by poskytla další podrobnosti.
Ruské ministerstvo obrany podle BBC uvedlo, že v noci 28. září zahájily ruské ozbrojené síly „masivní úder přesnými zbraněmi dlouhého doletu“ (tj. raketami) a útočnými drony „proti podnikům ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu používaným v zájmu ukrajinských ozbrojených sil, jakož i proti infrastruktuře vojenských letišť“.
Stejně jako všechna předchozí prohlášení o kombinovaných úderech obsahuje prohlášení ruské armády tvrzení: „Cíle úderu byly dosaženy, všechny určené objekty byly zasaženy.“
Ruské ministerstvo obrany se ke čtyřem úmrtím v Kyjevě, včetně dvanáctileté dívky a dvou lidí, kteří se nacházeli v Kardiologickém ústavu, nevyjadřuje.
„Kyjevská oblast: Podle aktualizovaných údajů bylo zraněno 31 lidí, včetně tří dětí. Požáry a škody byly hlášeny v okresech Bělocerkovského, Fastovského, Bučského, Obuchovského a Boryspilského regionu,“ uvedla Státní záchranná služba .
„Práce na odstraňování následků raketových útoků v okresech Buča a Bělocerkovskij pokračují,“ uvádí se v prohlášení.
V Kyjevské oblasti nebyly hlášeny žádné oběti. V Kyjevě úřady hlásily čtyři úmrtí při masivním nočním útoku, zatímco starosta Vitalij Kličko informoval o 14 zraněních.
„Jeden z nich je ve vážném stavu,“ řekl Kličko . „Odklízejí trosky z poškozeného bytového domu v Solomenské čtvrti, kde se částečně zřítily podlahy.“
Mezitím je v Záporoží podle Ivana Fedorova, náčelníka regionální vojenské správy, již známo 31 zraněných v důsledku ranního útoku . Dodal, že 10 lidí bylo převezeno do nemocnice.
