Sedmiměsíční miminko zemřelo při náletu na Charkov. O život již přišlo 200 dětí, tvrdí Kyjev
Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu na konci února zahynulo v zemi již 200 dětí, informovala dnes ukrajinská generální prokuratura. Dalších více než 360 jich ve válce utrpělo zranění. Pět dětí bylo zraněno a dvě zemřely - včetně sedmiměsíčního miminka - při pátečním ruském náletu na Charkov, dodala podle americké CNN prokuratura.
Ve čtvrtek utrpěl patnáctiletý hoch zranění při výbuchu kazetové bomby v Chersonské oblasti.
Kazetové bomby v sobě nesou desítky menších bomb, a mají tak ničivější účinek. Řada států podepsala kvůli vysokému nebezpečí, jaké představují pro civilisty, úmluvu o jejich zákazu, Rusko ale signatářem není.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k Ukrajině. Teď přejeme dobrou noc, pokračovat budeme zase ráno.
Někdejší proruský ukrajinský prezident Viktor Janukovyč (75), který žije od svého svržení roku 2014 v ruském exilu, kritizoval úsilí Kyjeva o vstup do NATO. „Vždycky jsem jasně chápal, že by to pro Ukrajinu byla katastrofa. Je to cesta nikam. Je to přímá cesta do občanské války,“ prohlásil ve vzácném vystoupení, které dnes zveřejnila agentura RIA Novosti, zároveň tvrdil, že jeho cílem bylo přistoupení země k Evropské unii.
Ve videu exprezident rovněž tvrdí, že si vytyčil za cíl vstup země do Evropské unie. „Řídil jsem a poháněl vpřed tento proces přistoupení Ukrajiny k EU,“ tvrdí Janukovyč a zároveň obvinil evropské představitele, že během těchto jednání projevovali aroganci a nepochopili „složitost ekonomické situace na Ukrajině“. Od listopadu 2013 do února 2014 Ukrajinci masově demonstrovali proti jeho rozhodnutí nepodepsat asociační dohodu mezi Ukrajinou a Evropskou unií - tzv. Euromajdan.
Tématem summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) byla i válka na Ukrajině, jejíž příčinou bylo podle Vladimira Putina přibližování Ukrajiny k Západu a její snaha o vstup do NATO. Ruský prezident v této souvislosti poděkoval Číně a Indii za snahu tuto krizi vyřešit. Indický premiér Naréndra Módí vyzval zúčastněné strany, aby konstruktivně pokročily vpřed, ukončily konflikt a nastolily trvalý mír.
Ve společném prohlášení tyto zejména asijské státy komentovaly globální otázky: „Členské země jsou znepokojeny opatřeními, která narušují stabilitu globálního dodavatelského řetězce, a vyzývají k dialogu a spolupráci mezi všemi stranami,“ stojí v prohlášení. Státy také odsoudily červnové údery Izraele a USA na Írán a vyzvaly k vzájemnému respektování suverenity, nezasahování do vnitřních záležitostí a vyhýbání se použití síly.
Závěrečnou deklaraci kritizovalo ukrajinské ministerstvo zahraničí, podle něhož se dokument vyhýbá zmínce o pokračující válce na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo v únoru 2022. „Je překvapivé, že největší agresivní válka v Evropě od druhé světové války nebyla v tak důležitém a zásadním dokumentu zohledněna,“ uvedl resort.
Dětský fond OSN (UNICEF) již dříve tento informoval, že kvůli ruské invazi musely opustit své domovy dvě třetiny všech ukrajinských dětí.
„Situace je nejhorší ve městech jako Mariupol a Cherson, kde jsou děti a jejich rodiny nyní již týdny bez tekoucí vody, bez hygienických zařízení, bez pravidelného zásobování jídlem a bez zdravotní péče,“ uvedl na pondělním jednání Rady bezpečnosti OSN Manuel Fontaine z UNICEF, který se minulý týden vrátil z cest v oblasti.
