Při ruském útoku zemřel i jedenáctiletý chlapec: Táta ho našel v sutinách domu
Ruský útok na ukrajinské město Čaplyne se vyžádal nejméně pětadvacet mrtvých. Jedním z nich je i teprve jedenáctiletý klučina. Zahynul, když na jeho dům dopadla ruská raketa. Otec Sergej svého milovaného potomka našel v sutinách. Ze ztráty syna se nemůže vzpamatovat.
Sergej na strašlivý pohled nikdy nezapomene. „Hledali jsem ho všude, ale nakonec ležel tady v ruinách,“ plakal na zemi u svého syna zabaleného v dekách jen kousek od jejich domu. Když ruská střela dopadla na místní nádraží, zahynulo kromě jeho syna také šestileté dítě, a více než 20 dalších lidí, informoval deník New York Post.
Ukrajinské úřady mezitím zvýšily bilanci středečního ruského útoku na pětadvacet mrtvých, předchozí údaje hovořily o dvaadvaceti obětech. Ruské ministerstvo obrany prohlásilo, že na nádraží v Čaplyne zaútočilo balistickou střelou Iskander a zasáhlo vlak, který podle Moskvy mířil na frontu na východ Ukrajiny, přičemž „zničilo 200 ukrajinských vojáků“
Ukrajinské úřady podle ruskojazyčné stanice BBC zveřejnily fotografie zničených vagonů na nádraží, o vojenských ztrátách však nehovoří. Ukrajinská generální prokuratura sdělila, že po ostřelování se našly fragmenty raket Smerč a S-300 a soukromé domy v obci zasáhla raketa Iskander.
Ohavný útok
Středeční ruský úder na Čaplyne odsoudil šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell, který ho označil za „ohavný“. „Ti, kdo jsou zodpovědní za ruský raketový teror, budou pohnáni k zodpovědnosti,“ napsal na twitteru.
„Při tomto útoku zemřely děti, a to na místech, která považovaly za bezpečná, ve svých domovech nebo na cestách s rodinou,“ komentovala středeční útok podle agentury Reuters koordinátorka OSN pro humanitární pomoc určenou Ukrajině Denise Brownová. Uvedla, že je událostmi v Čaplyne hluboce šokována.
„Nevidíme žádné známky toho, že by Putin chtěl ukončit válku,“ upozornil při svém vystoupení v dějišti summitu NATO Volodymyr Zelenskyj. „Je klíčové, aby vaše splečnosti neposkytovaly součastky Rusku. To musí přestat. Tyto díly končí v ruských dronech, vojenských vozidlech a nejsou jen z Číny, ale pocházejí i z Tchajwanu, z evropských zemí, z USA,“ dodal ukrajinský prezident. „Prosím, ujistěte se, že náš obranný potenciál a potenciál našich partnerů slouží našemu míru, ne ruskému šílenství,“ apeloval Zelenskyj.
Ukrajinský prezident již dříve zmínil obvinění na adresu mimo jiné třinácti německých a osmi českých společností, jejich jména neuvedl. Zároveň podotkl, že informace předal 26 zemím, včetně Spojených států, a Evropské unii. Česko reagovalo, že tyto informace prověřuje.
Šéf ruské Služby vnější rozvědky (SVR) Sergej Naryškin prověří tvrzení Srbska, že zastavilo vývoz zbraní. Rozvědka v pondělí už podruhé za několik týdnů obvinila Srbsko, že prodává munici Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo. Děje se tak podle ní prostřednictvím firem v České republice a Bulharsku, kde se provádí konečná montáž dílů vyrobených v Srbsku.
Srbský prezident Aleksandar Vučić ve stejný den oznámil, že Srbsko zastavuje vývoz veškeré munice a že dodávky budou napříště směřovat pouze srbské armádě.
„Pokud vím, reakce byla už v pondělí. Promluvil prezident Vučić, učinil prohlášení, že Srbsko, pokud neukončuje, tak alespoň pozastavuje dodávky zbraní na vývoz,“ řekl Naryškin v odpovědi na otázku, jakou reakci Moskva očekává od Bělehradu po pondělním prohlášení SVR na adresu Srbska. „Budeme to prověřovat,“ odpověděl šéf SVR na další otázku, zda Moskva slovům z Bělehradu věří.
Summit Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu by měl především reflektovat potřebu zvýšení obranných výdajů. Před odletem na summit to dnes novinářům řekl prezident Petr Pavel. Tématem bude podle něj i podpora Ukrajiny. Prezidenta do Nizozemska doprovází také ministryně obrany Jana Černochová (ODS) či šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.).
Záměrem generálního tajemníka NATO Marka Rutteho bylo podle Pavla udržet agendu summitu co nejstručnější. „Protože to, na čem bychom se chtěli shodnout, je především reflektovat potřebu zvýšení obranných výdajů tak, abychom byli schopni reagovat na bezpečnostní hrozby, především tedy na agresivní chování Ruska v Evropě,“ řekl. Je podle něj třeba brát vážně všechna prohlášení a výhrůžky Ruska z posledních týdnů a měsíců.
„A z toho důvodu si myslím, že je naprosto namístě, abychom se bavili o tom, jakým způsobem a v jakém časovém horizontu zvýšíme schopnosti našich armád, ale jak také zvýšíme schopnosti našeho obranného průmyslu,“ dodal Pavel.
.
