Tajný zdroj z okolí Putina: Panika v Kremlu! Prezidentovi muži chtějí konec války?
Panika v Kremlu? Vysoce postavení úředníci okolo ruského prezidenta Vladimira Putina se údajně bojí o svou budoucnost a chtějí ukončit zbytečný konflikt na Ukrajině. Alespoň to tak tvrdí zdroj blízký Kremlu ve zprávě, kterou obdržely zpravodajské agentury. Ruské elity mají v souvislosti s vývojem konfliktu strach nejen o sebe, ale i své rodiny.
Někteří představitelé Kremlu jsou údajně dále znepokojení boji poblíž Záporožské jaderné elektrárny. Může jít o velký risk z hlediska možné jaderné katastrofy, která by postihla i samotné Rusko. Podle uniklé zprávy je okruh Putinových lidí ochoten jednat. „Nálada kremelské elity je panická,“ uvedl podle deníku Mirror zdroj.
Samotný ruský prezident Vladimir Putin jakékoli snahy o jiné než válečné řešení potlačuje. Spoustu svých vysoce postavených úředníků, velitelů nebo špiónů už postavil mimo službu. Někteří dokonce zmizeli nebo záhadně onemocněli.
S pokračujícími boji, které pro Rusko nevypadají příznivě, sílí hlasy pro ukončení zbytečného konfliktu. A to i ze strany vysoce postavených Rusů. Bojí se o osudy svých rodin, které mají mnohdy útočiště na západě.
„Často se stává, tak jako se to stalo v závěrečných fázích druhé světové války, že úředníci na straně, která se obává o svou budoucnost, podniknou kroky, aby si ji zajistili,“ uvedl jeden ze zdrojů blízký Kremlu. Zatím jsou prý ale příliš vystrašení na to, aby o sobě dali více vědět. „Vědí ale, že mimo dosah Putina existuje dobrý život,“ dodal zdroj.
Rusům se v poslední době vojensky nedaří. Ukrajinské armádě se díky raketovému systému HIMARS, který jí poskytují Američané, zřejmě povedlo způsobit ruským silám vážné ztráty. Na sociálních sítích se v neděli začala šířit informace o zničení základny ruské žoldnéřské skupiny Wagnerovců, kteří bývají označováni jako Putinova soukromá armáda. Na sociálních sítích kromě toho kolují spekulace, že při útoku mohl být zabit i majitel skupiny Jevgenij Prigožin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s předsedou Evropské rady Antoniem Costou v Užhorodu prohlásil, že na Ukrajině by mohly být nasazeny tisíce vojáků v souladu s bezpečnostními zárukami, které vypracovali spojenci Kyjeva, píše rouskojazyčný server BBC.
Den předtím, po setkání „koalice ochotných“, francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že 26 zemí je připraveno poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, včetně mezinárodních sil na souši, na moři i ve vzduchu. Vladimir Putin v pátek prohlásil, že jakékoli západní jednotky umístěné na Ukrajině by byly pro Moskvu legitimním cílem. Zelenskyj navíc v Užhorodu uvedl, že s Costou „koordinoval kroky“ v jednáních o vstupu Ukrajiny do Evropské unie.
„Vypadá to, že jsme ztratili Indii a Rusko ve prospěch nejhlubší a nejtemnější Číny. Ať mají dlouhou a prosperující společnou budoucnost!“ napsal Donald Trump na svou síť Truth Social.
Příspěvek doprovázela fotografie ruského prezidenta Vladimira Putina, čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a indického premiéra Nárendry Módího na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Tchien-ťinu.
Během summitu Si Ťin-pching vyzval k novému multipolárnímu světovému řádu, který by zpochybnil demokracii řízenou USA jakožto hnací sílu globálních záležitostí a vedl k návratu ke světu, kde supervelmoci ovládají své vlastní sféry vlivu.
Pokud Moskva a Kyjev uzavřou mír, Washington by mohl převzít vedoucí roli v monitorování nárazníkové zóny Ukrajiny. Informovala o tom americká televizní stanice NBC s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené s plánem, o kterém diskutují vojenští zástupci spojenců Ukrajiny, včetně Spojených států.
Nárazníková zóna by mohla být rozsáhlou demilitarizovanou oblastí – jejíž hranice dosud nebyly stanoveny – na území dnešní Ukrajiny, informuje televize. USA by oblast monitorovaly pomocí dronů, satelitů a dalších zpravodajských prostředků a koordinovaly své akce s dalšími zeměmi.
Pozemní kontrola nad územím by mohla být předána zemím mimo NATO, jako je Saúdská Arábie nebo Bangladéš, píše NBC s odvoláním na zdroje.
Podle nich se tak děje mimo jiné proto, že plán bezpečnostních záruk bude nutné dohodnout s Putinem, který opakovaně prohlásil, že s přítomností sil NATO na Ukrajině nesouhlasí.
