Zdraží brambory, mléko i sýry? Vedra se pořádně prodraží, nedostatek vody pocítí půlka Evropy

Vedra toho ale ovlivňují ještě mnohem víc – například činnost jaderných elektráren, které se musí více chladit a vypouští do řek ničivou horkou vodu.

Omezená je také doprava, lodě musí být kvůli vyschlým proudům odlehčené a vlaky jezdí kvůli rozpuštěným kolejím pomalu. Jaké další dopady, které možná nevidíme, má horko na svět kolem nás?

Sucho ovlivňuje úrodu pšenice nebo ječmene. Podle agroklimatologa Serge Zaka mělo sucho na zemědělství nevratné dopady už v květnu, jak uvedl pro France 24.

Jde zejména o plodiny, které se vysévají na jaře a sklízí na podzim. Kromě pšenice utrpěla také slunečnice a kukuřice, kterou teploty zasáhly během důležité doby opylování. Trpí i brambory a cukrová řepa, protože potřebují hodně vody a nesnesou tepelný stres.

S příchodem veder se plodiny nacházely v nejcitlivější fázi svého růstu, kdy se vyvíjejí klasy a zrna. Ty může narušit chlad, horko, ale i stres z nedostatku vody. Kvůli nedostatku srážek některé plodiny nemusí vyklíčit, což zmenší úrodu i výnosy.

Foto: 

Dopady jsou ještě horší v kontextu ruské války s Ukrajinou, kvůli které ceny pšenice rostou také. Francie proto přemýšlí, jak zemědělství inovovat, aby odolalo horkům. Klíčem může být nalezení odolnějších odrůd vinné révy, pšenice i řepy, píše La Dépêche. Tato změna by ale trvala 7 až 10 let a v té době už to může být zastaralé řešení, protože klimatické změny jsou mnohem rychlejší.  

Kukuřice a další plodiny by také mohly být nahrazené za obiloviny méně náročné na vodu, jako je například proso nebo čirok, které lépe zvládají i horka. Ani to se ale nestane přes noc. 

Vedra však ovlivnila globální produkci celého světa, v jižní Číně letní deště a záplavy narušily produkci rýže, ovoce a zeleniny. Stejně tak u pšenice nejde jen o Evropu, ale i USA. V případě kukuřice a sójových bobů se narušila také argentinská produkce. Postižené jsou také ovocné stromy, přestože díky hlubokým kořenům snáší teploty lépe. 

Vysoké teploty a zemědělství | Reuters

Neblaze horka dopadají na zvířata. V zoologických zahradách se je snaží chránit zlepšením podmínek ve výbězích. Přestože s teplotami bojují díky přirozeným ochranným mechanismům, musí mít také podmínky k jejich realizaci, jako mají v přírodě. Francouzi jim tak poskytují osvěžující bahenní koupele, kostky ledu nebo mlhy.

Ty se mravenečníkům uchytí na chlupech a po vypaření je ochladí. Tuleň se zchladí ponořením do vody, ptákům pomůže větrání. Kromě přehřátých zvířat ale francouzské zoo trápí zvyšující se investice a podle TF1 bohužel také menší návštěvnost. 

Chlazení zvířat v zoo | Reuters

Kromě exotických zvířat vedra dopadají i na ryby ve vysychajících řekách, trpí také chovná zvířata. Prasata či kuřata se mohou kvůli vysokým teplotám udusit.

Ovce a krávy se navíc nemohou pást, protože slunce sežehlo jedno z jejich hlavních krmiv – trávu. Podle Švýcarů jsou kdysi zelené pastviny k nepoznání. Farmáři tak musí dokupovat drahá krmiva. 

Kvůli vpočasí má skot problém jak s rozmnožováním, tak s produkcí mléka. Některá zvířata farmáři dokonce musí prodávat na maso. 

Hospodářská zvířata a horka | Reuters

Spolu s hrozbou nedostatku mléka, kterou vyvolaly vysoké teploty, přirozeně stoupá jeho cena. Ta je ještě umocněná cenou krmiv a nutností draze dovážet krávám na pastviny vodu.

Očekává se tak zdražení sýrů a dalších mléčných výrobků, jako je mléko nebo jogurt. Farmáři podle Independentu v zimě očekávají krizi mléčných výrobků.

Náklady na chov hospodářských zvířat rostou i kvůli tomu, že musí být stáda umisťována do vnitřních prostor s dokoupenými ventilátory. Náklady na chlazení ještě znásobí současné ceny energií. Slepice také kvůli stresu dávají méně vajec.

Ovce snášejí horka špatně. | Reuters

Během vysokých teplot stoupá také spotřeba elektřiny, způsobená nadměrným využíváním klimatizací a venilátorů. V Belgii i Francii vzrostly dodávky elektřiny, zejména mezi 8 a 9 hodinou večerní, jak uvádí The Brussels Times. Lidé si navíc kvůli vyšším cenám připlatí, což je v létě obvykle nestává. 

Klimatizace | Reuters

Extrémní teploty ovlivňují také činnost jaderných elektráren, některé musí snížit, nebo dokonce zastavit výrobu. Využívají totiž velké množství chladicí vody, kterou vypouštějí zpět do řek. Problém nastává, pokud se kvůli tomu výrazně zvýší říční teplota.

Vlny veder například zvýšily teploty francouzských řek Rhôny a Garonny. Francouzský dodavatel energie EDF proto musel dočasně omezit výkon svých jaderných elektráren, které z nich vodu čerpaly. K úplnému uzavření reaktorů ale nedošlo.

Předtím podle Reuters Francouzský regulační úřad pro jadernou energetiku prodloužil dočasné výjimky, které pěti elektrárnám umožnily nadále vypouštět do řek horkou vodu poté, co ochladila reaktory. Země se bojí energetické krize, kterou mohlo omezení už tak nízkého jaderného výkonu ve Francii ještě zhoršit. Francouzi se tak snaží udržet stabilní výrobu elektřiny a šetřit zemní plyn pro nadcházející zimu.

„Sebevražedná záležitost!“ Počínání Rusů v jaderné elektrárně v Záporoží děsí svět, tajemník OSN má návrh

Vypouštěním horkých vod z elektráren do řek se řeky ještě víc oteplují, ohrožuje to tamní flóru a faunu. Provozovatel sítě RTE uvedl, že se Francouzi nemusí bát rizik pro zásoby energie, o důsledcích pro biologickou rozmanitost však nepromluvil.

Následně se ale nízká hladina vody v Rhôně zahřála příliš a vypouštění horké vody by životně ohrozilo vodní život. Některé reaktory se proto začaly vypínat. K podobným odstávkám kvůli suchu a horku došlo v letech 2018 a 2019. Spolu s údržbou ostatních reaktorů se tím však letošní produkce jaderné energie ve Francii snížila o 50 %.

Jaderná elektrárna ve Francii | Reuters

Svůj výkon omezila také jaderná elektrárna Beznau ve Švýcarsku. Zamezila tím ohrožení vodního života v řece, která ji ochlazuje. Vypouštění horké vody by bylo pro ryby příliš nebezpečné.

Běžně elektrárna zvyšovala teplotu vody o 0,7 až 1 stupeň Celsia, což se bralo jako norma. Pokud by teplota řeky tři dny po sobě stoupla nad 25 stupňů, musela by se elektrárna úplně odstavit.

Také Švýcarsko už se potýká s dopady rostoucích cen energií a možným nedostatkem. Kritické období očekávají v zimě, kdy teploty řek nebudou problém, uvedla CNBC.

Jaderná elektrárna v Německu | Reuters

Během horkého počasí solární panely vytvořily obrovské množství energie. Německo překonalo nový rekord ve výrobě solární energie a Spojené království jí pokrylo až čtvrtinu svých národních potřeb. 

Dokonce i solárním panelům ale může příliš velké teplo škodit. Snižuje totiž jejich účinnost o 10–15 %. Společnosti, které se solární energií zabývají, už vyvíjí technologie odolnější při extrémních podmínkách.

Solární panel v Brazílii | Reuters

Vedra také neblaze dopadají na dopravní infrastrukturu. Francouzský národní železniční dopravce SNCF musel podle Les Echos snížit rychlost vlaků kvůli deformaci kolejí, kterou teploty způsobily.

Kolejnice jsou vyrobené z 95 % z oceli a během veder se rozšiřují a prodlužují. Problém nastává, pokud se jejich tvar zásadně změní. Stejně tak roztávají některé silnice.

Francouzský vlak | Reuters

Extrémní horko vede ke znečištění ovzduší. Vytváří příznivé podmínky pro tvorbu ozónu a ze silničního provozu, barev a rozpouštědel unikají působením slunce a teplot škodlivé látky.

Na ostrově Gran Canaria bylo kvůli požáru evakuováno 2000 lidí. | Reuters

Stoupající horka vyvolala debatu o maximální teplotě, při které lidé ještě mohou pracovat. Na některých stavbách se musely během veder posunout hodiny pro provádění těžkých úkolů.

Mezi opatření patřila také zkrácená pracovní doba, nižší kapacita a více přestávek. Vedly se také diskuse o poskytování opalovacích krémů, ochranných oděvů a pitné vody zaměstnancům zdarma.

Stejně tak by zaměstnavatelé měli instalovat ve venkovních prostorech kryty, kam se mohou pracovníci během přestávek schovat. 

Vysoké teploty ovlivňují všechny. | Reuters

Vysoké teploty způsobují další problém – sucho. Ve francouzském severovýchodním městě Gérardmer byl průtok pramenů tak nízký, že město zásobovali vodou z jezera. Než ale provedli testy, nemohla se voda pít.

Lodě na řece Rýn musely být kvůli problémům s vodními cestami o třetinu lehčí. Uzavřelo se také 600 km kanálů, mimo jiné v Burgundsku, což také ovlivnilo vodní aktivity, uvedlo Le Figaro. 

3. srpna Nizozemsko oznámilo nedostatek vody. Zavedlo limity pro zemědělství i lodní dopravu, zároveň varovalo před možností dalších opatření. Stejný problém trápí také Španělsko, které podle časopisu Nature Geoscience nezažilo podobné sucho za posledních 1000 let.

Sucho na jižní Moravě: Vyschla Velička i desítky potoků, Baťův kanál omezí plavby

V proovnání s průměrem o dva až tři stupně teplejší byla také Itálie. V oblasti Středozemního moře žije v létě asi 50 % populace v neustálém nedostatku vody. France 24 odhaduje, že do roku 2030 bude nedostatek vody ovlivňovat polovinu povodí Evropské unie. 

3. srpna přijala Evropská komise pokyny, které radí členským státům, aby se kvůli zmenšujícím se zásobám sladké vody naučily znovu využívat vyčištěnou odpadní vodu v zemědělském sektoru. 

Boj s požáry ve Francii (18.7.2022) | Reuters