Rusko jako sponzor terorismu? Na Západě pošlapali právo, čílí se Putinův diplomat. Vyslal výtku k USA

Na dotaz, zda se zvažuje „degradování“ diplomatických vztahů Moskvy a Washingtonu, Darčijev řekl: „Nerad bych se pouštěl do hypotetických diskuzí, co je možné a co ne v současné turbulentní situaci, kdy obyvatelé Západu v čele se Spojenými státy pošlapali mezinárodní právo a porušili veškerá tabu v diplomatické praxi.“

V této souvislosti se zmínil o snaze označit Rusko za sponzora terorismu, o které se nyní diskutuje v americkém Kongresu . „Pokud k tomu dojde, bude to znamenat, že se Washington dostal do bodu, ze kterého není návratu,“ dodal ruský diplomat s tím, že Moskva na to již americkou stranu upozornila.

Rezoluci vyzývající k označení Ruska za sponzora terorismu přijal americký Senát 27. července kvůli ruskému počínání v Čečensku, v Gruzii, v Sýrii a na Ukrajině, které způsobilo smrt žen a dětí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval již v dubnu šéfa Bílého domu Joea Bidena k zařazení Ruska na černou listinu zemí sponzorujících terorismus.

Rusové selhávají, invaze vrávorá! Putin nemá šanci vyhrát, míní britský ministr obrany

Přerušením vztahů pohrozila Spojeným státům na začátku srpna i mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. „Američtí zákonodárci, včetně létající předsedkyně Sněmovny reprezentantů (Nancy) Pelosiové, v protiruském zápalu vyčerpali celý dostupný sankční instrumentář, který se celkově předvedl jako neúčinný, a nakonec se rozhodli přistoupit k tak silné zbrani, jakou je podle jejich názoru vyhlášení Moskvy za sponzora terorismu,“ uvedla tehdy mluvčí podle agentury TASS.

Odkazovala přitom na let Pelosiové na Tchaj-wan. „Měli by vědět, že jsme připraveni na jakýkoli vývoj situace. Pokud se ve Washingtonu rozhodnou úplně zastavit spolupráci s Moskvou, tak to přežijeme,“ dodala.

Darčijev v rozsáhlém rozhovoru varoval i před jakýmkoli zabavením ruských aktiv ze strany Spojených států. Tento krok by podle něj zcela zničil bilaterální vztahy mezi Washingtonem a Moskvou.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

17:36

Dnes

Norsko letos zvýší svou vojenskou a civilní pomoc Ukrajině čelící ruské invazi o sedm miliard norských korun (14,8 miliardy Kč). Podle agentury AFP to dnes oznámil norský premiér Jonas Gahr Störe.

„Pro obyvatele Ukrajiny je to otázka života a smrti,“ řekl na tiskové konferenci Störe a popsal nejistou situaci na místě. „Je to také otázka bezpečnosti a stability v Evropě, a tedy i pro Norsko,“ uvedl po setkání s opozičními lídry s cílem zajistit širokou shodu.

16:50

Dnes

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se domnívá, že Ukrajina bude přijata do Severoatlantické aliance až poté, co vyhraje válku, kterou proti ní před více než dvěma lety rozpoutalo Rusko. Zelenskyj to uvedl při setkání důstojníky, kteří podstupují výcvik podle aliančních standardů. Setkání se zúčastnil také generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Napsal to dnes list Ukrajinska pravda s odvoláním na video ze schůzky, které prezident zveřejnil na sociální síti.

16:16

Dnes

Moskevský soud vzal do vazby čtyři mladíky a dívku, obviněné ze zapálení vrtulníku Ka-32 na moskevském letišti Ostafjevo v noci na 26. dubna. O zničení vrtulníku v Moskvě minulý pátek informovala na telegramu ukrajinská vojenská rozvědka, která také zveřejnila záběry ze zapálení stroje, aniž se k zodpovědnosti za akci přímo přihlásila.

Stanislav Chamidulin, Daniil Jamskov, Nikita Bulgakov, Roman Jakovec a Anastasija Molčalinová čelí podle sdělení soudu obvinění ze spáchání teroristického činu v organizované skupině. Za to jim v případě odsouzení hrozí až 20 let vězení.

Podle informací ze sociálních sítí je nejmladší devatenáctiletá Molčalinová, nejstarší jsou dvaadvacetiletí Jamskov a Bulgakov. Pocházejí z různých ruských regionů. Chamidulina podle vyšetřovatelů zverbovaly ukrajinské tajné služby a pak za peněžní odměnu zlákal na internetu další ruské občany pro svůj plán; pětice pak zničila vrtulník. O občanství samého Chamidulina se komuniké nezmínilo, poznamenal server BBC News.

Zobrazit celý online

Ruské vztahy se Západem se prudce zhoršily poté, co Rusko 24. února napadlo Ukrajinu. Moskva o své agresi vůči sousední zemi důsledně hovoří jako o „speciální vojenské operaci“, která má podle ní za cíl osvobodit sousední zemi. Západ na tento krok reagoval bezprecedentními ekonomickými, finančními a diplomatickými sankcemi proti Rusku, včetně zmrazení asi poloviny ruských zlatých a devizových rezerv, jejichž hodnota před 24. únorem dosahovala téměř 640 miliard dolarů, napsala agentura Reuters.

Někteří západní představitelé, včetně šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella, již navrhli zabavení zmrazených rezerv s tím, že by se s jejich pomocí mohla financovat budoucí rekonstrukce Ukrajiny. „Varujeme Američany před zhoubnými důsledky takových kroků, které trvale poškodí bilaterální vztahy, což není v jejich ani v našem zájmu,“ poznamenal Darčijev. Agentura Reuters upozornila, že o konkrétních aktivitách nehovořil.

Ruský diplomat v rozhovoru rovněž potvrdil, že Moskva a Washington jednají o možné výměně vězňů, která by se mohla týkat ruského obchodníka se zbraněmi Viktora Buta, jenž si odpykává trest v USA, a americké basketbalistky Brittney Grinerové a bývalého příslušníka námořní pěchoty Paula Whelana, kteří jsou v ruském vězení.