Rusko jako sponzor terorismu? Na Západě pošlapali právo, čílí se Putinův diplomat. Vyslal výtku k USA
Rusko znovu varovalo Spojené státy před kroky, které by mohly vést k přerušení diplomatických vztahů. V rozhovoru s tiskovou agenturou TASS to uvedl Alexander Darčijev, šéf odboru Severní Ameriky na ruském ministerstvu zahraničí.
Na dotaz, zda se zvažuje „degradování“ diplomatických vztahů Moskvy a Washingtonu, Darčijev řekl: „Nerad bych se pouštěl do hypotetických diskuzí, co je možné a co ne v současné turbulentní situaci, kdy obyvatelé Západu v čele se Spojenými státy pošlapali mezinárodní právo a porušili veškerá tabu v diplomatické praxi.“
V této souvislosti se zmínil o snaze označit Rusko za sponzora terorismu, o které se nyní diskutuje v americkém Kongresu . „Pokud k tomu dojde, bude to znamenat, že se Washington dostal do bodu, ze kterého není návratu,“ dodal ruský diplomat s tím, že Moskva na to již americkou stranu upozornila.
Rezoluci vyzývající k označení Ruska za sponzora terorismu přijal americký Senát 27. července kvůli ruskému počínání v Čečensku, v Gruzii, v Sýrii a na Ukrajině, které způsobilo smrt žen a dětí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval již v dubnu šéfa Bílého domu Joea Bidena k zařazení Ruska na černou listinu zemí sponzorujících terorismus.
Přerušením vztahů pohrozila Spojeným státům na začátku srpna i mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. „Američtí zákonodárci, včetně létající předsedkyně Sněmovny reprezentantů (Nancy) Pelosiové, v protiruském zápalu vyčerpali celý dostupný sankční instrumentář, který se celkově předvedl jako neúčinný, a nakonec se rozhodli přistoupit k tak silné zbrani, jakou je podle jejich názoru vyhlášení Moskvy za sponzora terorismu,“ uvedla tehdy mluvčí podle agentury TASS.
Odkazovala přitom na let Pelosiové na Tchaj-wan. „Měli by vědět, že jsme připraveni na jakýkoli vývoj situace. Pokud se ve Washingtonu rozhodnou úplně zastavit spolupráci s Moskvou, tak to přežijeme,“ dodala.
Darčijev v rozsáhlém rozhovoru varoval i před jakýmkoli zabavením ruských aktiv ze strany Spojených států. Tento krok by podle něj zcela zničil bilaterální vztahy mezi Washingtonem a Moskvou.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
V Haagu dnes začne sledovaný dvoudenní summit Severoatlantické aliance (NATO), jehož ústředním tématem bude zvyšování výdajů na obranu, ale také podpora Ukrajiny napadené Ruskem. Česko bude reprezentovat prezident Petr Pavel, do Nizozemska s ním ale vyrazí také ministryně obrany Jana Černochová či šéf diplomacie Jan Lipavský.
Generální tajemník NATO v pondělí potvrdil, že se aliance na summitu shodne na zvýšení výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Za největší a přímou hrozbu pro NATO zároveň označil Rusko. Uvedl také, že spojenci letos poskytnou Ukrajině vojenskou pomoc ve výši přes 35 miliard eur (zhruba 870 miliard korun).
Vážení čtenáři,
pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes popřel, že by se Rusko chystalo předat jaderné zbraně Íránu, který čelí vzdušným úderům Izraele a o víkendu také Spojených států. Nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady čelil na sociálních sítích kritice amerického prezidenta Donalda Trumpa, že slovo „jaderné“ nadužívá.
V reakci na víkendové údery Spojených států na íránská jaderná zařízení Medveděv v neděli uvedl, že „řada zemí je připravena Íránu dodat napřímo své jaderné hlavice“. Íránský jaderný program podle něj bude pokračovat i přes americko-izraelské útoky.
Trump dnes Medveděvovo vyjádření napadl. „Opravdu to řekl, nebo je to jen výplod mé fantazie? Pokud to skutečně řekl, a pokud se to potvrdí, dejte mi prosím vědět,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.
Ruské vztahy se Západem se prudce zhoršily poté, co Rusko 24. února napadlo Ukrajinu. Moskva o své agresi vůči sousední zemi důsledně hovoří jako o „speciální vojenské operaci“, která má podle ní za cíl osvobodit sousední zemi. Západ na tento krok reagoval bezprecedentními ekonomickými, finančními a diplomatickými sankcemi proti Rusku, včetně zmrazení asi poloviny ruských zlatých a devizových rezerv, jejichž hodnota před 24. únorem dosahovala téměř 640 miliard dolarů, napsala agentura Reuters.
Někteří západní představitelé, včetně šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella, již navrhli zabavení zmrazených rezerv s tím, že by se s jejich pomocí mohla financovat budoucí rekonstrukce Ukrajiny. „Varujeme Američany před zhoubnými důsledky takových kroků, které trvale poškodí bilaterální vztahy, což není v jejich ani v našem zájmu,“ poznamenal Darčijev. Agentura Reuters upozornila, že o konkrétních aktivitách nehovořil.
Ruský diplomat v rozhovoru rovněž potvrdil, že Moskva a Washington jednají o možné výměně vězňů, která by se mohla týkat ruského obchodníka se zbraněmi Viktora Buta, jenž si odpykává trest v USA, a americké basketbalistky Brittney Grinerové a bývalého příslušníka námořní pěchoty Paula Whelana, kteří jsou v ruském vězení.
