Šéfka Sněmovny je na Tchaj-wanu, cestu sledovaly miliony lidí. Čína v reakci zahájí vojenské cvičení
Předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová dnes přiletěla na Tchaj-wan navzdory čínským hrozbám, že takový krok bude mít vážné následky. Ve středu se má setkat s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen a podle zasvěcených zdrojů, které citovala agentura Reuters, je na programu také schůzka se skupinou aktivistů otevřeně kritizujících stav lidských práv v Číně. Čínské ministerstvo zahraničí po příletu Pelosiové na ostrov vydalo prohlášení, v němž návštěvu ostře odsoudilo. Podle něj má tato cesta závažný dopad na politické základy čínsko-amerických vztahů a narušuje svrchovanost Číny. Čína bezodkladně zahájí společné námořní a letecké cvičení ve vzdušném prostoru severně, jihozápadně a jihovýchodně od Tchaj-wanu
„Návštěva naší kongresové delegace na Tchaj-wanu je poctou neochvějnému závazku Spojených států podporovat tchajwanskou demokracii,“ uvedla Pelosiová v prohlášení krátce po přistání v Tchaj-peji. „Americká solidarita se 23 miliony obyvatel Tchaj-wanu je dnes, kdy svět stojí před volbou mezi autokracií a demokracií, důležitější než kdy jindy.“
Peking cestu odsoudil. „(Návštěva) podkopává mír a stabilitu v Tchajwanské úžině a vysílá vážně míněný signál separatistickým silám usilujícím o 'nezávislost Tchaj-wanu',“ uvedlo čínské ministerstvo v prohlášení, které zveřejnila oficiální tisková agentura Nová Čína.
„Čína se proti tomu důrazně ohrazuje a ostře to odsuzuje. Na světě existuje pouze jedna Čína, Tchaj-wan je nezcizitelnou součástí čínského území a vláda Čínské lidové republiky je jedinou legální vládou zastupující celou Čínu,“ dodalo čínské ministerstvo zahraničí.
Čína bezodkladně zahájí společné námořní a letecké cvičení ve vzdušném prostoru severně, jihozápadně a jihovýchodně od Tchaj-wanu, uvedlo podle agentury Reuters velitelství čínských východních sil. Učiní tak v odpovědi na „nedávné kroky Spojených států“, což podle agentury AFP znamená dnešní návštěvu předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu
Její cesta byla ostře sledována lidmi po celém světě. Sledování jejího letu dokonce zapříčinilo vypadnutí webu Flightradar24.com, který byl přetížený a měl výpadky.
Peking uvedl, že pokud Pelosiová navštíví Tchaj-wan, který Čína pokládá za svou odpadlickou provincii, nebude čínská armáda nečinně přihlížet. „Američtí politici, kteří si v otázce Tchaj-wanu zahrávají s ohněm, neskončí dobře,“ řekl čínský ministr zahraničí Wang I.
Bílý dům mezitím varoval Čínu před přehnanou reakcí na cestu Pelosiové na Tchaj-wan a vyslal čtyři válečné lodě na „rutinní“ nasazení východně od ostrova, informoval server NDTV.
Podle místních médií Čína před příletem Pelosiové na Tchaj-wan uzavřela vzdušný prostor nad Tchajwanskou úžinou pro všechna civilní letadla; nad linií rozdělující Tchajwanskou úžinu krátce před příletem Pelosiové proletěly čínské vojenské letouny, dodal NDTV.
Na letišti v tchajwanské metropoli Tchaj-peji se shromáždily davy lidí skandujících: „Vítejte, Pelosiová!“ Uvítali tak přílet stroje, který byl od svého startu z Kuala Lumpuru nejsledovanějším letounem na světě, jak se uživatelé internetu snažili zjistit, jestli Pelosiová po skončení oficiální návštěvy Malajsie skutečně zamíří na Tchaj-wan.
Washington udržuje oficiální diplomatické vztahy pouze s Pekingem, zatímco oficiální vztahy s Tchaj-pejí přerušil v roce 1979. S Tchaj-wanem mají ale Spojené státy čilé neoficiální styky a nadále mu dodávají zbraně. Tvrdí, že tak činí proto, aby mu pomohly udržet obranyschopnost.
Možný útok na Tchaj-wan? Čína bude trpět, vzkazují politici
Američtí zákonodárci mají pro Čínu a prezidenta Si Ťin-pchinga svou vlastní zprávu: „Nezahrávejte si s námi.“
Ve vodách východně od ostrova se mezitím rozmístily čtyři americká válečná plavidla, včetně jedné letadlové lodi. Podle amerického námořnictva se jedná o rutinní záležitost.
Člen Sněmovny reprezentantů USA za demokratickou stranu Eric Swalwell varoval, že pokud se Čína poučila ruskou invazí na Ukrajinu, tak by se Peking měl stáhnout. „Čína si tady zahrává s ohněm, pokud si nevezmou ponaučení z Ukrajiny, pokud se domnívá, že může násilně narušit tchaj-wanskou teritoriální integritu, aniž by to následně nepoškodilo jejich reputaci a nezpůsobilo by jim to ekonomické obtíže,“ řekl Swalwell pro Daily Beast.
„Pokud Čína dnes zaútočí na Tchaj-wan… budou velmi trpět,“ řekl pro Daily Beast Seth Moulton, člen Sněmovny reprezentantů USA za demokratickou stranu. Podle něj by Čína měla dělat něco lepšího, než plánovat útok na Tchaj-wan nebo vynucovat vojenské reakce na návštěvu Pelosiové.
Americký prezident Donald Trump uplynulé dva roky neustále opakoval, že do 24 hodin po návratu do Bílého domu ukončí válku na Ukrajině, která se brání ruské agresi. Pochybnosti o jeho schopnosti splnit ambiciózní slib se potvrdily v úterý, když dokončil první celý den svého druhého mandátu. Nenaplněné zůstaly i některé další z kroků, které ohlašoval na první den funkčního období, včetně uvalení cel na dovoz z Mexika a Kanady.
Podle analýzy zpravodajského webu Axios v letech 2023 a 2024 Trump ve svých projevech či rozhovorech více než 30krát řekl, že během prvního dne po případném návratu do prezidentské funkce urovná konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. Jeho plány v tomto směru dodnes zůstávají nejasné, přičemž už několik dní před pondělní inaugurací lídr Republikánské strany připustil, že dojednání míru může trvat měsíce.
Otázku má na starosti generál ve výslužbě Keith Kellogg, kterého Trump jmenoval zvláštním zmocněncem pro Ukrajinu. Podle deníku The Wall Street Journal mu prezident vytyčil cíl, aby válku ukončil do 100 dní od inaugurace. „Skoro nikdo si nemyslí, že to dokáže, obzvláště pak Rusové,“ napsal list v noci na dnešek.
Vzdání se ruského občanství kvůli získání českého nemá podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) platit pro azylanty, odpůrce současného ruského režimu nebo osoby, na nichž má Česko zájem. Ministr to dnes uvedl v Senátu při obhajobě doplňků novely, jejímž hlavní cílem je prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Podle oponentů je ale podmínka vzdání se ruského občanství obtížně naplnitelná a diskriminační, neboť se netýká například občanů Běloruska, na což poukázal předseda senátní ústavní komise Zdeněk Hraba (za ODS).
„Neměníme podmínky pro získání dlouhodobého a trvalého pobytu, návrh z ČR nikoho nevyhání,“ uvedl Rakušan. Podle něj doklad o vzdání se ruského občanství i po ruském vpádu na Ukrajinu byli ruští běženci schopni dodat. „Vzdání se ruského občanství není podmínka nesplnitelná,“ řekl ministr. Podle Hraby by ale doklad byli schopni snadněji dodat agenti režimu ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří by v Česku chtěli vyvíjet podvratnou činnost.
Ruské ministerstvo obrany dnes na telegramu ohlásilo dobytí další ukrajinské obce - tentokrát v Charkovské oblasti na severovýchodě země. Invazní síly se podle Moskvy zmocnily vesnice Zapadne, která se nachází severně od Kupjansku a západně od řeky Oskil. Tento tok podle agentury AFP dlouho tvořil frontovou linii. Rusku se ale letos podařilo vybudovat předmostí na řece, Zapadne se nachází asi čtyři kilometry západně od ní, což představuje významný zisk, napsala AFP.
Kupjansk je jedno z ukrajinských měst, které Rusové obsadili na začátku své invaze do země, ale ukrajinské ozbrojené síly je z něj v září 2022 vytlačily. V poslední době však invazní jednotky na východě Ukrajiny postupují a tlačí se mimo jiné k logisticky důležitému městu Pokrovsk v Doněcké oblasti.
K zabránění dalšímu ruskému útoku na Ukrajinu po případné dohodě o příměří, která by ukončila současné boje, by bylo zapotřebí nejméně 200.000 příslušníků evropských mírových sil. Řekl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po svém úterním projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Na jeho vyjádření dnes upozornila některá média jako server RBK-Ukrajina nebo ruská služba BBC.
Zelenskyj reagoval na otázku o možné zahraniční mírové misi na Ukrajině. „Od všech Evropanů? Na 200.000, to je minimum,“ odvětil podle agentury Reuters prezident během panelu pro rozhovory po svém projevu. „Podporuji myšlenku kontingentu jako součásti bezpečnostních záruk. Protože pokud mají (Rusové) v armádě 1,5 milionu vojáků a u nás bude o polovinu méně, znamená to, že potřebujeme kontingenty s velmi významným počtem vojáků,“ uvedl Zelenskyj podle BBC.
Česko i další evropské země musí posílit investice do obrany. Odstrašení díky silné obraně je nejlepší cesta, jak zabránit útoku Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Na diskusním fóru bankéřů, ekonomů a průmyslníků Excellence in Finance to dnes v Praze řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Zdůraznila, že vydávání dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu považuje za minimum, podle ní lze v českých podmínkách mluvit o třech procentech.
„Naší snahou je, aby k žádnému vojenskému střetu mezi Ruskem a NATO vůbec nedošlo. Základním cílem NATO je Rusko odstrašit, ukázat, že jakákoli agrese vůči nám by se Rusku šeredně vymstila,“ řekla ministryně. Z toho důvodu podle ní aliance udržuje vojáky na svém východním křídle. Zároveň je ale třeba posílit i investice do obrany, zdůraznila.
Nejvyšší soud (NS) zrušil osvobozující verdikt nad učitelkou Martinou Bednářovou, která čelí obžalobě z popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Znovu musí rozhodovat Obvodní soud pro Prahu 6. NS se případem zabýval na podnět Nejvyššího státního zastupitelství, rozhodoval loni v prosinci bez veřejného jednání. Výsledek dnes ČTK bez bližších podrobností řekla mluvčí soudu Gabriela Tomíčková. Plné odůvodnění zatím není v databázi soudu dostupné.
Žalobci pro pražskou češtinářku, která na svých výrocích trvala, původně žádali podmíněný trest a pětiletý zákaz pedagogické, výchovné či jiné práce s dětmi. Téma Ukrajiny otevřela při výuce na Základní škole Na Dlouhém lánu počátkem dubna 2022, tedy několik týdnů po začátku ruské invaze. Podle obžaloby v osmé třídě při hodině slohu uváděla, že ze strany Rusů jde o omluvitelný způsob řešení situace.
Žákům tvrdila, že v Kyjevě se nic neděje. Když žáci namítali, že ve zprávách České televize viděli hořící město, řekla jim, že veřejnoprávní televize je zaujatá. Uváděla také, že ukrajinské "nacistické skupiny" na Donbase od roku 2014 systematicky likvidovaly Rusy.
Co se týče války na Ukrajině, Trumpova tvrzení o vyřešení konfliktu do 24 hodin nebyla podle Žantovského od začátku reálná, podobně jako řada jiných. „Podstatné je, že ruská ochota přistoupit na nějaký plán zatím neexistuje, a pokud ano, tak za Putinových podmínek, které nebudou přijatelné ani pro Ukrajinu, ani pro Trumpa. Trump neočekává, že ze vzájemného měření sil, byť vyjednávacích, odejde jako ten slabší. Bude záležet i na postoji ostatních států, včetně Evropy a nás,“ dodal.
Rusko zaútočilo na Ukrajinu v únoru, ale lídři po celém světě zareagovali a podpořili Ukrajinu dodávkami zbraní a zatížili ruskou ekonomiku prostřednictvím sankcí. Mezitím ruské síly oslabily a nepodařilo se jim získat klíčové objekty na dobývaném území.
Varování od zákonodárců přichází s blížícím se termínem návštěvy Pelosiové. Během dvouhodinového rozhovoru, který proběhl v pátek, varoval čínský prezident Si Ťin-pching amerického prezidenta Joe Bidena, že pokud jde o Tchaj-wan, aby si „nezahrával s ohněm“. Informovala o tom agentura Reuters.
Gerry Connolly, další člen Sněmovny reprezentantů USA za demokratickou stranu, podotknul, že Čína by si měla uvědomit, že spojenci Tchaj-wanu pomohou stejně rychle, jako pomohli Ukrajině. „Odhodlaný odpor vůči holé agresi může být účinný,“ okomentoval situaci Connolly.
USA zásobují Tchaj-wan zbraněmi
Tom Malinowski, bývalý náměstek ministra zahraničí v kabinetě Barracka Obamy a nyní další člen Sněmovny reprezentantů USA za demokratickou stranu, se vyjádřil jasně: „Neútočte na Tchaj-wan.“
USA zásobuje Tchaj-wan rok od roka dalšími zbraněmi. Čím déle bude Čína vyčkávat na útok, tím bude Tchaj-wan těžším cílem.
Na otázku, jestli jsou Tchaj-wan a USA dostatečně připraveni na potencionální čínskou invazi, Moulton odpověděl: „Ne. Myslím, že máme před sebou ještě hodně práce.“ Dále dodal, že doufá, že zákonodárci a Bidenův kabinet může využít své zkušenosti z Ukrajiny, aby posílilo Tchaj-wan před možnou invazí. Moulton a Výbor Sněmovny pro ozbrojené síly „tlačí na administrativu, aby řádně pracovali na přípravu a prevenci proti invazi na Tchaj-wan“. „Chceme se dostat do takového bodu, kdy to vůbec nebudou brát jako možnost,“ dodal.
Již tento rok USA schválilo dva balíčky protivzdušné obrany – jeden v hodnotě 100 miliónů dolarů a další v hodnotě 95 milionů dolarů. Oba balíčky byly zaměřeny na poskytnutí vybavení, výcviku a dalších služeb.
Biden varoval, že USA by reagovalo „vojensky“, pokud by se Čína rozhodla zaútočit na Tchaj-wan. Toto prohlášení vyjasnilo, jaký postoj Amerika vůči Tchaj-wanu zaujímá – USA uznává Tchaj-wan jako součást Číny, neuznává však čínské nárokování, a dlouhodobě zastává strategicky nejednoznačný postoj k tomu, zda by v případě útoku Číny zasáhla silou.
Čína je nebezpečnější než Rusko
Nicméně zde panuje jisté znepokojení, že by Čína mohla být na válku připravena lépe než Rusko, připustil Anthony Brown, další člen Sněmovny reprezentantů USA za demokratickou stranu. „Za ruské nedostatky na Ukrajině může především nešikovná organizační struktura, náročné rozhodování, špatná logistika, a tak si nejsem jistý, že bychom takové nedostatky mohli vidět u Číny,“ přiznal Brown Daily Beastu. „Nemyslím, že bychom viděli stejnou neschopnost.“
Čínská lidová osvobozenecká armáda (PLA) a jejich přípravné práce na obsazení Tchaj-wanu zahrnují spuštění poplašných zvonů po celém hlavním městě již po dobu několika let. PLA nedávno převzala velké organizační reformy a modernizovala programy, jak uvádí výroční zpráva Ministerstva obrany. Především PLA pracovala na rozvoji schopností k odvrácení zásahu během možné tchajwanské invaze a na „zneškodnění intervence třetích stran“.
Očekává se, že Peking bude i nadále tlačit Tchaj-wan ke sjednocení, zatímco rétorika USA je v tuto chvíli spíše reakční.
Přestože mnoho členů Kongresu věří, že Čína by neměla diktovat Pelosiové cesty na Tchaj-wan, obavy ohledně čínských vojenských schopností a ochotě zaútočit na Tchaj-wan nyní vede Kongres k pochybnostem, zdali by Pelosiová měla na ostrov vyrazit.
Podle poslance Rubena Gallega, člena výboru Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené složky, mohou být čínské hrozby jen způsob, jak dosáhnout svého a přimět americké představitele ustoupit v otázkách Tchaj-wanu. „Tenhle rozruch, který Čína ukazuje, je jen velký nesmysl,“ vyjádřil se Gallego a poznamenal, že návštěvu Pelosiové podporuje. „Neměli bychom hrát jejich hru.“
Neznáš základní věci a proč píšeš? Ostrov Tchajwan je je nedílnou kontinuitou kontinentální Čínské republiky. V 1945 získala Čínská republika oficiálně správu nad tímto ostrovem. V současnosti Čína zahrnuje i Tchajwan,jako mezinárodně n e u z n a n ý stát !!!!!Stát musí ostatní státy uznat, nestačí se za cosi jen prohlašovat. A mj. ani Ukrajina nemá dosud ofiko vykolíkované území. Baba akorát provokuje, to je stejné, jako by ignorovala našeho Fialu v Praze a jela jednat s někým na Slezsko o Ostravy.