Rusko jako sponzor terorismu? Na Západě pošlapali právo, čílí se Putinův diplomat. Vyslal výtku k USA
Rusko znovu varovalo Spojené státy před kroky, které by mohly vést k přerušení diplomatických vztahů. V rozhovoru s tiskovou agenturou TASS to uvedl Alexander Darčijev, šéf odboru Severní Ameriky na ruském ministerstvu zahraničí.
Na dotaz, zda se zvažuje „degradování“ diplomatických vztahů Moskvy a Washingtonu, Darčijev řekl: „Nerad bych se pouštěl do hypotetických diskuzí, co je možné a co ne v současné turbulentní situaci, kdy obyvatelé Západu v čele se Spojenými státy pošlapali mezinárodní právo a porušili veškerá tabu v diplomatické praxi.“
V této souvislosti se zmínil o snaze označit Rusko za sponzora terorismu, o které se nyní diskutuje v americkém Kongresu . „Pokud k tomu dojde, bude to znamenat, že se Washington dostal do bodu, ze kterého není návratu,“ dodal ruský diplomat s tím, že Moskva na to již americkou stranu upozornila.
Rezoluci vyzývající k označení Ruska za sponzora terorismu přijal americký Senát 27. července kvůli ruskému počínání v Čečensku, v Gruzii, v Sýrii a na Ukrajině, které způsobilo smrt žen a dětí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval již v dubnu šéfa Bílého domu Joea Bidena k zařazení Ruska na černou listinu zemí sponzorujících terorismus.
Přerušením vztahů pohrozila Spojeným státům na začátku srpna i mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. „Američtí zákonodárci, včetně létající předsedkyně Sněmovny reprezentantů (Nancy) Pelosiové, v protiruském zápalu vyčerpali celý dostupný sankční instrumentář, který se celkově předvedl jako neúčinný, a nakonec se rozhodli přistoupit k tak silné zbrani, jakou je podle jejich názoru vyhlášení Moskvy za sponzora terorismu,“ uvedla tehdy mluvčí podle agentury TASS.
Odkazovala přitom na let Pelosiové na Tchaj-wan. „Měli by vědět, že jsme připraveni na jakýkoli vývoj situace. Pokud se ve Washingtonu rozhodnou úplně zastavit spolupráci s Moskvou, tak to přežijeme,“ dodala.
Darčijev v rozsáhlém rozhovoru varoval i před jakýmkoli zabavením ruských aktiv ze strany Spojených států. Tento krok by podle něj zcela zničil bilaterální vztahy mezi Washingtonem a Moskvou.
Mluvčí policie v Doněcké oblasti Pavlo Djačenko popsal, že do Jarové, kde dnes Rusové útočili, dorazil krátce po útoku a „ten obraz byl šílený, celá vesnice hořela“. „Hořely rodinné domky a lidé se je snažili uhasit holýma rukama. Na nebi bylo mnoho dronů,“ uvedl.
Ruský útok na Jarovou odsoudili různí evropští politici, včetně šéfa české diplomacie Jana Lipavského, který uvedl, že jde o „další chladnokrevnou vraždu spáchanou ruskými teroristy“. Vyzval k tvrdším sankcím proti Moskvě, k silnější podpoře Ukrajiny a ke spravedlnosti pro oběti.
Ruský bombový útok na Doněckou oblast si dnes podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyžádal přes 20 mrtvých. Mezi zraněnými jsou podle serveru RBK Ukrajina dvě pracovnice Ukrajinské pošty, které přivezly penzistům důchody. Zraněných je celkem 19, z toho několik je v těžkém stavu.
Polská kontrarozvědka ABW v pondělí zadržela běloruského agenta, oznámil dnes polský premiér Donald Tusk na sociální síti X. Stalo se to podle něho díky spolupráci s Českem a Rumunskem. Zároveň bude z Polska vyhoštěn běloruský diplomat podporující agresivní aktivity běloruských tajných služeb vůči našemu státu, uvedl také Tusk ve svém příspěvku.
České ministerstvo zahraničí v pondělí oznámilo, že Bezpečnostní informační službě (BIS) a dalším evropským zpravodajským službám se podařilo rozbít běloruskou zpravodajskou síť. Česko jednoho běloruského diplomata označilo za personu non grata, tedy nežádoucí osobu. Podle BIS síť budovala běloruská služba KGB, jež se snažila získat agenturní zdroje a zpravodajské informace.
Ruské vztahy se Západem se prudce zhoršily poté, co Rusko 24. února napadlo Ukrajinu. Moskva o své agresi vůči sousední zemi důsledně hovoří jako o „speciální vojenské operaci“, která má podle ní za cíl osvobodit sousední zemi. Západ na tento krok reagoval bezprecedentními ekonomickými, finančními a diplomatickými sankcemi proti Rusku, včetně zmrazení asi poloviny ruských zlatých a devizových rezerv, jejichž hodnota před 24. únorem dosahovala téměř 640 miliard dolarů, napsala agentura Reuters.
Někteří západní představitelé, včetně šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella, již navrhli zabavení zmrazených rezerv s tím, že by se s jejich pomocí mohla financovat budoucí rekonstrukce Ukrajiny. „Varujeme Američany před zhoubnými důsledky takových kroků, které trvale poškodí bilaterální vztahy, což není v jejich ani v našem zájmu,“ poznamenal Darčijev. Agentura Reuters upozornila, že o konkrétních aktivitách nehovořil.
Ruský diplomat v rozhovoru rovněž potvrdil, že Moskva a Washington jednají o možné výměně vězňů, která by se mohla týkat ruského obchodníka se zbraněmi Viktora Buta, jenž si odpykává trest v USA, a americké basketbalistky Brittney Grinerové a bývalého příslušníka námořní pěchoty Paula Whelana, kteří jsou v ruském vězení.
