Rusové zveřejnili záběry amerických dobrovolníků. Do zajetí padli u Charkova
Ruská média dnes večer zveřejnila záběry, která podle nich zachycují Američany Alexandra Druekeho a Andyho Huynha, zajaté ruskými vojáky v bojích na Ukrajině, uvedla agentura Reuters. Krátký rozhovor se sedmadvacetiletým Huynehem zveřejnil list Izvestija, prokremelská televize RT zase ukázala snímky muže, kterého identifikovala jako devětatřicetiletého Druekeho.
Britský web The Telegraph tento týden napsal, že dva bývalí příslušníci amerických ozbrojených sil padli do ruského zajetí. Americké ministerstvo zahraničí ve čtvrtek oznámilo, že o nich s Ruskem nejednalo, protože Rusové neposkytli informaci, že Američany zajali.
Americký prezident Joe Biden dnes řekl, že je informován o dvou Američanech pohřešovaných na Ukrajině. Vyzval americké občany, aby se na válčící Ukrajinu nevydávali. Dodal, že neví, kde se oba muži nacházejí. „Američané by na Ukrajinu jezdit neměli,“ uvedl Biden.
Několik členů Kongresu a rodiny Alexandera Druekea a Andyho Huynha oznámili, že oba muži se přestali svým blízkým hlásit minulý týden. Bojovali jako dobrovolníci po boku Ukrajinců u ruské hranice.
Ve čtvrtek americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že „z minulých týdnů“ je pohřešován ještě třetí americký občan, který odjel na Ukrajinu. Mluvčí úřadu vyzval Rusko, aby všechny americké dobrovolníky zajaté na Ukrajině považovalo za válečné zajatce a zajistilo jim humánní zacházení.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů.
Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu.
Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters.
Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
Ruské ministerstvo obrany podle agentury Interfax informovalo o „zničení“ 1956 z celkem 6956 bojovníků ze 64 zemí, dalších 1779 žoldnéřů prý mezi tím z Ukrajiny odjelo. Rusko podle mluvčího ministerstva vede v patrnosti i všechny zahraniční instruktory a poradce. Na Ukrajině mezitím přišlo o život 214 Američanů, 162 Kanaďanů a 101 Britů. Také prý „bylo zničeno“ 378 z 1831 Poláků, kteří dorazili na Ukrajinu od začátku ruské invaze, 102 z 504 Rumunů či 120 z 355 Gruzínů, tvrdil mluvčí ministerstva Igor Konašenkov.
Běloruský opoziční list Naša Niva dnes k této ruské statistice poznamenal, že je „úplně lživá“. O tom podle něj svědčí tvrzení Moskvy, že bylo zabito 69 ze 197 dobrovolníků z Běloruska. „Známe počet Bělorusů zabitých ve válce s naprostou přesností. K dnešku se ví o smrti šesti Bělorusů, kteří bojovali jako dobrovolníci na ukrajinské straně. Všichni byli pohřbeni s vojenskými poctami,“ napsal deník a uvedl jména zabitých Bělorusů. „V ukrajinských podmínkách je nereálné utajit počet zabitých běloruských dobrovolníků. Činnost jednotek, ve kterých jsou Bělorusové, je zcela otevřená a transparentní,“ dodal.
V tabulce údajných ztrát u Česka figuruje údaj, že bylo zabito 14 z 33 Čechů, zatímco ze tří slovenských dobrovolníků sice nikdo nepadl, ale dva se prý už vrátili domů.
