Odsoudili je k smrti! Nad zajatými Brity vyřkli separatisté nejtvrdší trest, Londýn se pustil do jednání
Soud v samozvané Doněcké lidové republice na Ukrajině nepravomocně odsoudil k trestu smrti dvojici Britů a občana Maroka. Podle soudu, který případ začal projednávat v úterý, muži bojovali na Ukrajině jako žoldnéři. Odsouzení ale tvrdí, že jsou řádnými vojáky ukrajinské armády a že s nimi proto má být zacházeno jako s válečnými zajatci. Londýn je rozsudkem velmi znepokojen a pokusí se zajistit propuštění Britů, uvedl podle agentury Reuters mluvčí premiéra Borise Johnsona. Britové o dvou odsouzených dál jednají.
„Aidenu Aslinovi, Shaunu Pinnerovi a Ibráhímu Sádúnovi se za jejich zločiny ukládá s konečnou platností trest smrti,“ stojí podle TASS v rozsudku.
Všichni tři odsouzení se hodlají proti verdiktu odvolat, sdělil agentuře jeden z advokátů. Odvolání bude přezkoumávat příslušné oddělení nejvyššího soudu Doněcké lidové republiky. Stejný soud přitom o mužích rozhodoval dnes, vyplývá ze zprávy tiskové agentury.
Videozáznam agentury RIA Novosti ze soudní síně ukázal trojici mužů stojící v kleci, před kterou stála stráž se zakrytými tvářemi.
⚡️⚡️⚡️The so-called "#DPR" court sentenced to the death penalty foreign servicemen who took part in military actions as part of the Armed Forces of #Ukraine.#British citizens Sean Pinner and Aiden Aslin and #Moroccan Saadoun Brahim were sentenced to death by firing squad. pic.twitter.com/xqg1r8fsml
— NEXTA (@nexta_tv) June 9, 2022
Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu podotkla, že proces měl velice rychlý průběh a že soudu nemohli přihlížet novináři z nezávislých médií, kteří museli čerpat informace ze zpráv ruských státních médií.
„Jsme tím samozřejmě hluboce znepokojeni. Opakovaně jsme uváděli, že váleční zajatci nemají být využíváni pro politické účely,“ řekl dnes mluvčí britského premiéra Johnsona. Připomněl, že podle ženevských úmluv váleční zajatci nemají být stíháni za účast na bojových akcích.
„Budeme spolupracovat s ukrajinskými úřady, abychom se pokusili zajistit propuštění všech britských občanů, kteří sloužili v ukrajinských ozbrojených silách a jsou drženi v zajetí,“ dodal Johnsonův mluvčí.
„Je to předstíraný soud bez jakékoli legitimity,“ napsala na twitteru britská ministryně zahraničních věcí Liz Trussová. Poslanec Robert Jenrick podle Reuters přirovnal soud k exemplárním procesům z dob sovětské éry.
Server Mediazona už dříve napsal, že všichni tři odsouzení vstoupili do ukrajinské armády ještě před začátkem nynější ruské invaze na Ukrajinu a že na Ukrajině žili několik let. Aiden Aslin u ukrajinské námořní pěchoty slouží od roku 2018, od stejného roku je jejím příslušníkem i Shaun Pinner. Maročan Ibráhím Sádún se přestěhoval na Ukrajinu v roce 2019 a o dva roky později podepsal smlouvu o vstupu do ukrajinské armády.
Britský The Guardian tento týden upozornil, že ruské úřady se chystají uspořádat soudní procesy podobné těm konaným na Ukrajině s ruskými vojáky obviněnými z páchání různých zvěrstev. Podle analytiků mohou být procesy záměrně konstruovány tak, aby vytvořily maximální nátlak na Západ a aby přiměly ukrajinskou stranu k výměně zajatých ruských vojáků zadržovaných a souzených na Ukrajině.
Ukrajinci mají pocit, že jsou „na jídelním lístku“. Catherine Philp, redaktorka pro světové dění v deníku The Times, uvedla, že v Kyjevě panují obavy z vyhlídky, že budou odsunuti na vedlejší kolej kvůli summitu USA-Rusko, který se koná na Aljašce.
„Řekla bych, že zde panuje celá řada pocitů a názorů, od protáčení očí, jako by se stejně nemohlo nic změnit, po extrémní nervozitu z toho, co všechno by se mohlo stát,“ řekla z ukrajinského hlavního města rádiu Times Radio. „Faktem je, že Ukrajinci, ani jejich vůdci, natož jejich lid, u tohoto stolu nejsou, a mají strach, že právě to z nich dělá jen položku na jídelním lístku.“
Trump přijal pozvání k návštěvě Běloruska, informovala tamní mediální agentura.
Prezident Lukašenko pozvání učinil, když s Trumpem hovořil na palubě Air Force One cestou na Aljašku. Oba lídři také diskutovali o vztazích mezi USA a Běloruskem, regionálních záležitostech a válce na Ukrajině, uvedla tisková agentura Belta.
Ačkoli USA zprávu nepotvrdily, vyhlídka na Trumpovu státní návštěvu by pro Lukašenka byla významným diplomatickým triumfem. Bělorusko je izolováno od mezinárodního společenství kvůli Lukašenkově autoritářské vládě, porušování lidských práv a úzkému spojení s Ruskem.
Trump při rozhovorech v letadle Air Force One po cestě na Aljašku: „Chci, aby zabíjení přestalo.“ V pátek prohlásil, že neví, co by zajistilo úspěch jeho summitu s Putinem, a dodal, že si přeje příměří, uvádí Reuters.
Na otázku, co by zajistilo úspěch schůzky, novinářům na palubě Air Force One odpověděl: „To vám nemůžu říct. Nevím. Nic není pevně dané. Chci určité věci. Chci příměří.“
„Chci vidět příměří rychle... Nebudu spokojený, pokud to nebude dnes,“ řekl a dodal, že se zapojí i Evropa a Zelenskyj.
Na dotaz, zda Británie hodlá o propuštění svých občanů jednat s Ruskem, Johnsonův mluvčí odpověděl: „S Rusy nejednáme pravidelně.“
„Naší prioritou je spolupracovat s ukrajinskou vládou a pokusit se co nejrychleji zajistit jejich propuštění,“ řekl mluvčí. „Podle ženevských úmluv jim jako příslušníkům ukrajinských ozbrojených sil náleží ochrana, a proto s nimi (Ukrajinci) chceme nadále úzce spolupracovat a snažit se, aby byli co nejdříve propuštěni,“ dodal.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová v pátek v prohlášení na webu ministerstva uvedla, že se Británie má obrátit na úřady Doněcké lidové republiky. Zároveň poznamenala, že britská reakce na takové případy je „často hysterická“.
