Odsoudili je k smrti! Nad zajatými Brity vyřkli separatisté nejtvrdší trest, Londýn se pustil do jednání
Soud v samozvané Doněcké lidové republice na Ukrajině nepravomocně odsoudil k trestu smrti dvojici Britů a občana Maroka. Podle soudu, který případ začal projednávat v úterý, muži bojovali na Ukrajině jako žoldnéři. Odsouzení ale tvrdí, že jsou řádnými vojáky ukrajinské armády a že s nimi proto má být zacházeno jako s válečnými zajatci. Londýn je rozsudkem velmi znepokojen a pokusí se zajistit propuštění Britů, uvedl podle agentury Reuters mluvčí premiéra Borise Johnsona. Britové o dvou odsouzených dál jednají.
„Aidenu Aslinovi, Shaunu Pinnerovi a Ibráhímu Sádúnovi se za jejich zločiny ukládá s konečnou platností trest smrti,“ stojí podle TASS v rozsudku.
Všichni tři odsouzení se hodlají proti verdiktu odvolat, sdělil agentuře jeden z advokátů. Odvolání bude přezkoumávat příslušné oddělení nejvyššího soudu Doněcké lidové republiky. Stejný soud přitom o mužích rozhodoval dnes, vyplývá ze zprávy tiskové agentury.
Videozáznam agentury RIA Novosti ze soudní síně ukázal trojici mužů stojící v kleci, před kterou stála stráž se zakrytými tvářemi.
⚡️⚡️⚡️The so-called "#DPR" court sentenced to the death penalty foreign servicemen who took part in military actions as part of the Armed Forces of #Ukraine.#British citizens Sean Pinner and Aiden Aslin and #Moroccan Saadoun Brahim were sentenced to death by firing squad. pic.twitter.com/xqg1r8fsml
— NEXTA (@nexta_tv) June 9, 2022
Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu podotkla, že proces měl velice rychlý průběh a že soudu nemohli přihlížet novináři z nezávislých médií, kteří museli čerpat informace ze zpráv ruských státních médií.
„Jsme tím samozřejmě hluboce znepokojeni. Opakovaně jsme uváděli, že váleční zajatci nemají být využíváni pro politické účely,“ řekl dnes mluvčí britského premiéra Johnsona. Připomněl, že podle ženevských úmluv váleční zajatci nemají být stíháni za účast na bojových akcích.
„Budeme spolupracovat s ukrajinskými úřady, abychom se pokusili zajistit propuštění všech britských občanů, kteří sloužili v ukrajinských ozbrojených silách a jsou drženi v zajetí,“ dodal Johnsonův mluvčí.
„Je to předstíraný soud bez jakékoli legitimity,“ napsala na twitteru britská ministryně zahraničních věcí Liz Trussová. Poslanec Robert Jenrick podle Reuters přirovnal soud k exemplárním procesům z dob sovětské éry.
Server Mediazona už dříve napsal, že všichni tři odsouzení vstoupili do ukrajinské armády ještě před začátkem nynější ruské invaze na Ukrajinu a že na Ukrajině žili několik let. Aiden Aslin u ukrajinské námořní pěchoty slouží od roku 2018, od stejného roku je jejím příslušníkem i Shaun Pinner. Maročan Ibráhím Sádún se přestěhoval na Ukrajinu v roce 2019 a o dva roky později podepsal smlouvu o vstupu do ukrajinské armády.
Britský The Guardian tento týden upozornil, že ruské úřady se chystají uspořádat soudní procesy podobné těm konaným na Ukrajině s ruskými vojáky obviněnými z páchání různých zvěrstev. Podle analytiků mohou být procesy záměrně konstruovány tak, aby vytvořily maximální nátlak na Západ a aby přiměly ukrajinskou stranu k výměně zajatých ruských vojáků zadržovaných a souzených na Ukrajině.
Po svém projevu na plenárním zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) se Vladimir Putin opět vyjádřil k válce na Ukrajině. Zopakoval, že v přímých kontaktech s Volodymyrem Zelenským nevidí velký smysl, ale je na ně připraven. Nejlepším místem pro konání takového setkání by podle ruského prezidenta byla Moskva.
„Řekl jsem, že v tom nevidím moc smysl. Proč? Protože bude prakticky nemožné dosáhnout dohody s ukrajinskou stranou v klíčových otázkách,“ řekl Putin podle BBC.
Zejména podle něj existují právní a technické obtíže při uzavírání dohod týkajících se území. Putin uvedl, že takové dohody by měly být potvrzeny v referendu, ale k tomu je nutné zrušit stanné právo na Ukrajině. „Pokud bude stanné právo zrušeno, musí se okamžitě konat prezidentské volby,“ dodal.
Vojska NATO na Ukrajině by pro ruskou armádu byla legitimním cílem útoku, řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin. Ve čtvrtek na jednání v Paříži podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona část spojenců Ukrajiny přislíbila, že se v případě dojednání míru s Ruskem zapojí do zajištění ukrajinské bezpečnosti na zemi, moři i ve vzduchu.
Bezpečnostní záruky by po uzavření míru byly potřebné nejen pro Ukrajinu, ale i pro Rusko, řekl Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku a znovu za naprosto nepřijatelnou označil možnost, že by Ukrajina vstoupila do NATO.
Ukrajinská armáda potvrdila útok na ropnou rafinerii v Rjazani. „Bezpilotní letecké systémy ukrajinských ozbrojených sil zaútočily na ropnou rafinerii v Rjazani,“ informoval šéf ozbrojených sil Robert Brovdi.
Dále byl podle něj napaden ropný sklad v okupovaném Luhansku.
Na dotaz, zda Británie hodlá o propuštění svých občanů jednat s Ruskem, Johnsonův mluvčí odpověděl: „S Rusy nejednáme pravidelně.“
„Naší prioritou je spolupracovat s ukrajinskou vládou a pokusit se co nejrychleji zajistit jejich propuštění,“ řekl mluvčí. „Podle ženevských úmluv jim jako příslušníkům ukrajinských ozbrojených sil náleží ochrana, a proto s nimi (Ukrajinci) chceme nadále úzce spolupracovat a snažit se, aby byli co nejdříve propuštěni,“ dodal.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová v pátek v prohlášení na webu ministerstva uvedla, že se Británie má obrátit na úřady Doněcké lidové republiky. Zároveň poznamenala, že britská reakce na takové případy je „často hysterická“.
