Rusové selhávají, invaze vrávorá! Putin nemá šanci vyhrát, míní britský ministr obrany
Britský ministr obrany Ben Wallace vystoupil během konference dárců v dánské Kodani, jejímž cílem bylo posílit vztahy převážně mezi severními a východními zeměmi Evropy v souvislosti s válkou na Ukrajině. Během svého proslovu zdůraznil, že Rusko má jen mizivé šance na vítězství. Speciální operace dlouhodobě selhává na hned několika frontách, dodal. Na konferenci se vybraly miliardy a Británie dluží dodávku přesně naváděných raket a samohybných salvových raketometů MLRS.
„Doteď selhávají a je nepravděpodobné, že by v okupaci Ukrajiny někdy uspěli,“ řekl s odkazem na ruské vojáky Wallace. „Jejich invaze vrávorá a byla už tolikrát změněná, že se teď soustředí jen na části jihu a východu, daleko, daleko od toho, co měla být jejich třídenní takzvaná speciální operace.“ Invaze propukla před téměř půl rokem.
„Tři dny uběhly a už to trvá skoro šest měsíců, přišli o obrovské množství techniky a vybavení a stejně tak i vojáků,“ doplnil. Vyjádřil se mimo jiné také k přístupu ruského vůdce Vladimira Putina. „Prezident Putin hazarduje s tím, že nás všechny začne za několik měsíců konflikt nudit a mezinárodní komunita se zase posune dál do jiných směrů. Inu, dnešek dokazuje opak.“
„Dnešní schůzi jsme ukončili s dalšími přísliby financování, dalšími přísliby výcviků a dalšími přísliby vojenské pomoci, vše naplánované přesně tak, abychom pomohli Ukrajině vyhrát,“ shrnul Wallace. „Abychom Ukrajině pomohli se postavit za svou nezávislost a abychom se ujistili, že ambice prezidenta Putina na Ukrajině selžou tak, jak právem mají.“
26 účastníků a desítky miliard
Konference se v prostorách dánského parlamentu zúčastnili zástupci 26 zemí včetně Česka, Austrálie, Bulharska, Německa, Gruzie, Islandu, Kanady, Lotyšska, Litvy, Nizozemska, Nového Zélandu, Norska, Polska, Rumunska, Slovenska, Finska, Francie, Švédska, Estonska, Japonska, Spojených států a vedení Evropské unie. Organizátory akce bylo Dánsko, Velká Británie a Ukrajina.
V Paříži dnes začalo jednání takzvané koalice ochotných, kterou svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. Lídři zemí podporujících Ukrajinu ve válce s Ruskem mají jednat o bezpečnostních zárukách. Schůzky se účastní také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Macron uvedl, že tento summit přibližně 35 lídrů, z nichž někteří přijeli do Elysejského paláce osobně a jiní se připojují on-line, má vést k dokončení návrhu bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Přes videospojení se má schůzky z Prahy například účastnit český premiér Petr Fiala společně s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
Aby se Evropa udržela v bezpečí, potřebuje mnohem větší vojenské kapacity, než nyní má, řekl dnes na Pražském obranném summitu generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte. „Rusko je a v dohledné budoucnosti zůstane destabilizační a konfrontační síla v Evropě a ve světě,“ řekl s tím, že dává 40 procent ze svého rozpočtu na válečnou ekonomiku. Evropa a Spojené státy tak musí společně v NATO investovat do obrany a zrychlit výrobu.
Ruská ekonomika se dostala do stagnace a mohla by vstoupit do recese, pokud centrální banka výrazněji nesníží úrokové sazby, uvedl šéf největší ruské banky Sberbank German Gref na okraj Východního ekonomického fóra ve Vladivostoku.
Ruský ministr financí Anton Siluanov minulý týden předpověděl, že hospodářský růst v Rusku v letošním roce zpomalí na 1,5 procenta. Zhoršil tak dřívější oficiální odhad, který počítal s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 2,5 procenta. Ekonomickou aktivitu v Rusku brzdí mimo jiné nedostatek pracovních sil a vysoké úrokové sazby, kterými se ruská centrální banka snaží držet pod kontrolou inflaci.
Centrální banka v červnu a červenci ve snaze podpořit domácí ekonomiku snížila svou základní úrokovou sazbu celkem o tři procentní body na 18 procent. Do konce letošního roku se očekává snížení sazby na 14 procent, ani to však podle Grefa nebude stačit k oživení ekonomiky.
Během konference se vybralo bezmála 1,55 miliardy eur (asi 37 miliard korun), informovala agentura Reuters. Peníze se použijí na nákup zbraní a techniky pro ukrajinskou armádu. Velká Británie nedávno taktéž slíbila na Ukrajinu dodat další salvové raketomety MLRS a naváděné rakety s doletem až 80 kilometrů, píše server DailyMail.
Podle odhadů Ozbrojených složek Ukrajiny Rusko dosud přišlo o 43 200 vojáků, 1 849 tanků, 4 108 obrněných vozidel, 975 dělostřeleckých systémů, 233 letadel, 193 vrtulníků, 185 střel s plochou drahou doletu a 15 válečných lodí.
