Rusko spaluje plyn určený pro Evropu. Plameny jsou vidět až ve Finsku, odhalily satelity NASA
Rusko, které omezilo dodávky zemního plynu do Evropské unie, už několik týdnů spaluje plyn v kompresorové stanici Portovaja poblíž finských hranic. Informoval o tom finský zpravodajský web Yle, jenž se odvolává na očitá svědectví a na údaje amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Plameny jsou podle něj vidět až ve Finsku.
Příčina spalování plynu zatím není jasná, ke spalování může docházet z několika důvodů. Podle odborníků se k němu přistupuje i tehdy, když plyn nelze dodat zákazníkovi.
Web uvedl, že plameny v kompresorové stanici, která je součástí plynovodu Nord Stream 1, se podle satelitních snímků NASA objevují téměř neustále od 17. června. Krátce před tímto datem ruská státní plynárenská společnost Gazprom oznámila výrazné omezení dodávek tímto plynovodem, které zdůvodnila chybějící turbínou.
Plyn je pákou pro vyjednávání
Nord Stream 1 přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie. Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo invazi na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.
Gazprom omezování dodávek zdůvodňuje technickými problémy. Evropská unie ale tvrdí, že technické problémy jsou pouhou záminkou a že Moskva používá plyn jako zbraň k prosazení svých zájmů, to ale Moskva odmítá.
Na Ukrajině od začátku války v roce 2022 trpí některé regiony nedostatkem pitné vody, na vině je ničení vodovodní infrastruktury. Nejvíce zasaženy jsou regiony na jihu a východě země. Situace v zemi je nerovnoměrná. Ve střední a západní Ukrajině je přístup k vodě obecně stabilní, ale ve frontových oblastech a čerstvě osvobozených komunitách čelí lidé obrovským problémům. ČTK to řekli zástupci neziskových organizací a vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný. Podle něj je obnova vodní infrastruktury jednou z hlavních priorit.
„Rakety a ostřelování zničily vodohospodářskou infrastrukturu, některé rodiny mají vodu jen pár hodin denně nebo jsou odkázány na dovoz v cisternách,“ řekla Halyna Bilak z neziskové organizace CARE. Podle Oleny Budagovské z Člověka v tísni voda, sanitace a hygiena zůstávají mezi nejčastěji hlášenými nenaplněnými potřebami. Nedostupnost vody prostřednictvím vodovodní sítě podle nich navíc vytváří další finanční zátěž, protože lidé musí vodu kupovat od soukromých poskytovatelů.
Postižené regiony, na které se neziskové organizace a česká pomoc zaměřují, jsou kupříkladu Charkovská, Dněpropetrovská a Záporožská oblast. Problémy s nedostatkem pitné vody postihují také okupovaná území Ukrajiny, kam ale neziskové organizace nemají přístup.
Dobré ráno, drazí čtenáři.
Bělorusko by podle amerického prezidenta Donalda Trumpa mohlo propustit stovky politických vězňů, které tamní režim zadržuje. Trump o této záležitosti hovořil s autoritářským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, kterého označil za velmi váženého muže, napsala v noci na dnešek agentura Reuters.
Bělorusko z politických důvodů vězní asi 1400 lidí. "Věřím, že se chystají propustit mnoho z těch 1400," řekl Trump v pátek novinářům v Bílém domě. Poznamenal, že by se tak mohlo stát v dohledné době.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k Ukrajině. Přejeme dobrou noc a na shledanou zítra.
