Návrat praktiky z 90. let: Kufry plné zboží míří z Turecka do Ruska, obchodoval tak i Putinův muž
Ekonomické sankce, které Západ zavedl vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, oživily takzvaný kufrový obchod, jenž kvetl v 90. letech po rozpadu Sovětského svazu. Nyní totiž Rusové znovu pendlují mezi Moskvou a Istanbulem, kde plní kufry textilním zbožím, a to pak prodávají v Rusku. S odkazem na ruskou televizi REN-TV to napsal turecký deník Hürriyet.
V obchodech v istanbulské čtvrti Laleli, která leží asi kilometr od proslulého tržiště Velký bazar, Rusové od května zvýšili nákupy čtyřikrát. Právě v květnu ruská vláda stanovila seznam zboží, které smí jednotlivci i firmy bez cla přivézt. Zahrnují řadu výrobků od oblečení až po autodíly.
Rusko se vrací do devadesátek
Takzvaný kufrový obchod dostal název podle praktik lidí, kteří krátce po rozpadu Sovětského svazu jezdili z východoevropských států – autobusem do Istanbulu. Tam naplnili kufry oblečením, které pak prodávali ve svých zemích. Tímto obchodech proslula čtvrť Laleli, kam už léta jezdí nakupovat lidé z celého světa. Největší obrat ale mají tamní obchodníci dlouhodobě právě s Ruskem či bývalými sovětskými republikami.
Mluvčí Kremlu má s kufrovým obchodem zkušenosti
Na rozdíl od 90. let ale nyní velkou část nakupujících v Laleli tvoří velkoobchodníci. Někteří z nich mají podle televize REN-TV až 300% zisk. Deník Hürriyet napsal, že v 90. letech mezi Moskvou a Istanbulem provozovaly kufrový obchod miliony lidí, včetně nynějšího mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova. Ten tehdy působil v různých funkcích na ruské ambasádě v Ankaře.
Švédsko postupně ukončí rozvojovou pomoc pro Zimbabwe, Tanzanii, Mosambik, Libérii a Bolívii. Oznámil to dnes ministr pro mezinárodní rozvojovou spolupráci a zahraniční obchod Benjamin Dousa. Severská země má v plánu za ušetřené peníze zvýšit podporu Ukrajiny ve válce s Ruskem, píše agentura Reuters.
Vláda uvedla, že plánovaná opatření v příštích dvou letech ušetří více než dvě miliardy švédských korun (4,4 miliardy Kč). Tyto prostředky by mohly být přesměrovány na Ukrajinu a použity na projekty, jako je obnova energetické infrastruktury této země. „Ukrajina je pro Švédsko hlavní prioritou v zahraniční pomoci, a proto v roce 2026 zvýšíme pomoc napadené zemi nejméně na deset miliard švédských korun (asi 22,1 miliardy Kč),“ řekl Dousa.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Policie obvinila dva muže a dvě ženy, kteří podle ní neoprávněně čerpali podporu určenou pro rodiny poskytující ubytování ukrajinským uprchlíkům. Získali tak zhruba 2,8 milionu korun. Pokud by jim byly proplacené další podané žádosti, které ale úřad práce zamítl, navýšila by se podle vyšetřovatelů škoda o více než tři miliony korun. Peníze utráceli za nákupy a drahé dovolené, informovala dnes ČTK mluvčí moravskoslezské policie Soňa Štětínská.
