Dojemné video: Ukrajinská dívenka vítá svého tátu, který se vrátil z fronty!
Na sociálních sítích koluje dojemné video z ukrajinského vlakového nádraží. Na záznamu je zachycen moment, kdy se voják vrací domů za svou rodinou. Na nástupišti ho nadšeně očekává malá dcerka, a když otce uvidí, radostně vybíhá směrem k němu.
Válka na Ukrajině trvá už pátý měsíc. Za dobu, kdy ruští okupanti vpadli násilně na Ukrajinu, přišly o život tisíce vojáků i civilistů. Štěstí na frontě měl zatím voják zachycený na virálním videu, které se šíří po sociálních sítích. Ukrajinec se zřejmě vrací z boje a má namířeno za svou rodinou. V ruce má i svazek balónků v ukrajinských barvách, které chce dát svojí dceři, a kytici pro svou milou.
Na vlakovém nástupišti už na něj čeká netrpělivá dcerka, která tatínka neviděla dlouhé týdny. Když otce spatří, rozbíhá se k němu s otevřenou náručí. Následně se oba šťastní a uslzení objímají a těší se z chvíle, na kterou oba tak dlouho čekali.
Ne všechny osudy ukrajinských vojáků mají takto dobrý konec. Není tomu tak dávno, co prezident Zelenskyj hovořil o tom, že země ztrácí stovky vojáků denně. Vzhledem k bezohlednému charakteru ruských útoků jsou značné i ztráty mezi bezbrannými civilisty. Další miliony Ukrajinců pak raději zemi sužovanou válkou opustili.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13.000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal zákon, na jehož základě budou moci příslušníci záloh sloužit při ochraně důležitých objektů. Informovala o tom agentura TASS. Moskva k tomuto kroku přistoupila v souvislosti s ukrajinskými dronovými útoky na ruském území, jejichž cílem jsou často například rafinerie.
Speciální jednotky budou tvořit lidé, kteří s ministerstvem obrany uzavřeli smlouvu o členství v zálohách. Zástupce ruského generálního štábu Vladimir Cimljanskij dříve řekl, že „nejde o žádnou mobilizaci“ a že tyto jednotky jsou určené pro „nejlépe připravené a nejvíce vlastenecky orientované lidi“. Budou mít na starost ochranu objektů klíčových pro zajištění chodu země, jako jsou části energetické a dopravní infrastruktury.
Vedení ruské armády zdůrazňuje, že příslušníky záloh nelze zaměňovat s aktivními vojáky, kteří podepsali smlouvu s ministerstvem obrany. Připomnělo, že jde o lidi, kteří službu kombinují s běžným zaměstnáním.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval maďarského premiéra Viktora Orbána, aby neblokoval vstup Ukrajiny do Evropské unie. Stalo se tak poté, co Orbán jako jediný z představitelů členských států EU odmítl návrh na zahájení přístupových jednání s Ukrajinou. Informovala o tom agentura AFP.
„Opravdu bychom si přáli, aby nás maďarský premiér podpořil, nebo alespoň neblokoval,“ řekl Zelenskyj. „Myslím, že Viktor Orbán má Ukrajině, která v současné době chrání celou Evropu před Ruskem, co nabídnout,“ pokračoval. Zároveň však dodal, že vzhledem k patové situaci on sám maďarskému premiérovi nemá co nabídnout.
Ukrajinská prokuratura dnes oznámila, že začala vyšetřovat zabití dvou civilistů ruskými vojáky u Kupjanska v Charkovské oblasti na severovýchodě země jako válečný zločin. Dříve ruští blogeři tvrdili, že dva seniory zabili za pomoci dronů ukrajinští vojáci, připomněl server BBC News.
„Podle poznatků z vyšetřování ruští vojáci 3. listopadu 2025 u vsi Kruhljakivka u Kupjanska zasáhli FPV drony dva neozbrojené civilisty. Oběti šly po cestě a držely bílou vlajku na znamení, že nebojují. V důsledku úmyslného útoku (civilisté) i jejich pes zahynuli na místě,“ napsala prokuratura na telegramu.
„V okolí se nenacházely žádné vojenské objekty, ani vojenské pozice. Tento cynický zločin je dalším důkazem, že ruští vojáci systematicky ignorují normy mezinárodního humanitárního práva a práva civilistů na život,“ dodala.
Německo příští rok zvýší pomoc určenou Ukrajině o zhruba tři miliardy eur (73 miliard Kč). Dnes to podle agentury Reuters uvedlo spolkové ministerstvo financí. Původní návrh rozpočtu počítal se sumou 8,5 miliardy eur (207 miliard Kč), napsal deník Handelsblatt, který o navýšení s odvoláním na své zdroje informoval jako první. Německo patří k největším zbrojním podporovatelům Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské invazi.
„S naší podporou budeme pokračovat tak dlouho, dokud to pro obranu před ruskou agresivní válkou bude nutné,“ citovala agentura Reuters mluvčího ministerstva financí.
Polsko během několika měsíců plánuje začít se zřizováním vlastního protidronového systému a na Evropskou unii čekat nebude. Agentuře Bloomberg to řekl náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk. Resort obrany podle něho tento měsíc informuje o investicích do technologií pro detekci, rušení a zneškodňování cizích dronů. Půjde o část širšího programu protivzdušné obrany. O konkrétní částce se Tomczyk nezmínil, řekl však, že cílem je, aby nejméně polovina zakázek připadla polským firmám.
„Souhlasíme s myšlenkou posílení protivzdušné obrany v rámci celé Evropské unie a jsme ochotni brát v úvahu návrhy nebo řešení zvenčí, ale prioritou jsou pro nás národní projekty,“ řekl Tomczyk. Dodal, že unijní protidronová zeď může polský systém doplňovat.
Ukrajina pokročila v klíčových reformách, zbývající přístupové kapitoly by mohly být otevřeny do konce letošního roku. Ve své pravidelné hodnotící zprávě o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v EU to dnes uvedla Evropská komise. Ukrajinská vláda již dříve naznačila, že jejím cílem je uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028. Komise je podle svých slov připravena tento podle ní ambiciózní cíl podporovat, nicméně k jeho dosažení je podle unijní exekutivy nutné urychlit tempo reforem, zejména v oblasti právního státu.
Ukrajinské speciální síly se zapojily do těžkých bojů ve strategickém Pokrovsku na východě země, potvrdila dnes vojenská rozvědka bránící se země. Ruské ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských jednotek ve městě, kde prý už ovládli desítky budov.
„Pokračují tvrdé boje s ruskými okupanty,“ uvedla o situaci v Pokrovsku ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Příslušníci speciálních sil podle ní zajistili pozemní koridor, umožňující zásobování obránců města, a nyní se snaží nepříteli znemožnit ostřelování zásobovacích tras.
Rada Evropské unie schválila pátou platbu pro Ukrajinu ve výši 1,8 miliardy eur (přibližně 44 miliard Kč) z takzvané ukrajinské facility neboli nástroje pro Ukrajinu. Napadená země podle dnešního prohlášení Rady EU pokračuje v reformách, kterými unie vyplácení financí z nástroje podmínila. Peníze mají podpořit makrofinanční stabilitu a fungování veřejné správy Ukrajiny, která se od roku 2022 brání ruské invazi.
„Tato částka odráží úspěšné splnění devíti kroků požadovaných pro pátou platbu a jednoho zbývajícího kroku ze čtvrté platby,“ uvedla Rada EU, která zastupuje členské státy. Doplnila, že schválení další pravidelné čtvrtletní platby reflektuje reformy například v oblasti soudnictví, boje proti korupci, finančních trhů, místních samospráv nebo energetické politiky.
Vyplývá to ze studie, kterou dnes představil Spolkový ústav pro demografický výzkum (Bi Více než polovina ukrajinských uprchlíků v produktivním věku, kteří utekli z Ukrajiny krátce po ruské invazi v roce 2022, našla v Německu práci.B).
„U Ukrajinek a Ukrajinců ve věku od 20 do 64 let, kteří do Německa přišli mezi únorem a květnem 2022, byla míra zaměstnanosti letos v létě na 51 procentech - na 50 procentech u žen a 57 procentech u mužů,“ uvedl BiB. V létě 2022 činila míra zaměstnanosti 16 procent. Data do své studie ústav získal z rozhovorů, které vedl každého půl roku s více než 6000 ukrajinskými uprchlíky.
Situace v Bělorusku je podle běloruské lidskoprávní a politické aktivistky Paliny Šarendy-Panasjukové natolik kritická, že zemi už nelze považovat za suverénní stát. V rozhovoru s ČTK uvedla, že režim běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka funguje výhradně díky ruské podpoře a že Bělorusko se stalo okupovaným územím. Nicméně i přesto věří v to, že běloruský národ si uchoval sílu a touhu po svobodě.
Situace se podle Šarendy-Panasjukové zhoršuje neustále. „Mluvit o jakémkoli zlepšení je nemožné. Diktatura je pouze nástroj okupace. Pro Bělorusy se to navíc pojí s imperiální politikou Ruska - s rusifikací a násilím. Stejně jako za 70 let bolševismu byla zničena celá národní elita. Dnes v tom pokračujeme. Rozsah represí je stalinovský, stejně jako metody. Současné běloruské věznice jsou koncentrační tábory. Je to naprostý návrat stalinismu,“ popsala situaci.
Ukrajinec, který je od srpna zadržovaný v Itálii kvůli údajnému podílu na útoku na plynovody Nord Stream, začal ve vězení protestní hladovku. V prohlášení, které má k dispozici ČTK, to dnes oznámil jeho italský advokát Nicola Canestrini. Důvodem protestu jsou převážně podmínky věznění.
O vydání bývalého ukrajinského vojáka usiluje Německo, které chce muže soudit za podíl na útoku na plynovody Nord Stream v roce 2022. Muž byl na základě evropského zatykače zadržen v srpnu na dovolené v Itálii a od té doby je ve vazbě. O jeho vydání dvakrát rozhodl soud v Bologni. Naposledy se tak stalo na konci října. Obhajoba ale oznámila odvolání k nejvyššímu soudu, který znovu kauzu posoudí.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Ukrajina letos zřídí kanceláře pro export a společnou produkci zbraní v Berlíně a Kodani, řekl dnes prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev dále rozšiřuje svůj domácí obranný průmysl s pomocí západních partnerů, zatímco se čtvrtým rokem brání ruské invazi. Mezi zbraněmi, které bude moci Ukrajina vyvážet, jsou podle Zelenského námořní drony a dělostřelecké systémy.
„Jedná se o společnou produkci a export... zbraní, které si můžeme dovolit prodat, abychom měli více peněz na domácí produkci deficitních položek,“ řekl novinářům v Kyjevě Zelenskyj.
Ukrajina je stále závislá na svých spojencích například pokud jde o stíhací letouny nebo systémy protivzdušné obrany, ale pokročila v rozvoji svých programů týkajících se dronů a střel, poznamenal Reuters.
Podle návrhu hodnocení Evropské komise Ukrajina prokazuje jasný závazek stát se členem unie. „Nedávné negativní trendy včetně rostoucího tlaku na specializované protikorupční agentury a občanskou společnost musí být rozhodně zvráceny,“ uvádí návrh dokumentu, kterým by se měla komise zabývat na svém úterním jednání.
Evropská komise již dříve kritizovala ukrajinskou vládu za oslabování nezávislosti protikorupčních agentur, kvůli čemuž se na Ukrajině konaly i početné protesty. Ukrajinský parlament pak některé změny vzal zpět.
Hlavní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes uvedl, že ukrajinské jednotky postoupily u města Dobropillja a dobyly zpět 188 čtverečních kilometrů území, které dříve ovládaly ruské invazní síly. Syrskyj dále prohlásil, že ukrajinské jednotky v oblasti Dobropillje zesílily svůj tlak, aby donutily Rusy odvést pozornost od Pokrovsku, jenž leží přibližně 30 kilometrů od Dobropillje.
„Pokračuje operace na vyčištění Pokrovska od okupantů. Během posledních několika dní vytvořily obranné síly podmínky pro doplnění vojsk v naší oblasti odpovědnosti o další personál a techniku,“ hlásí 7. korpus výsadkářů ukrajinské armády. „Pokračuje aktivní čištění severu Pokrovska od okupantů. Díky koordinovaným akcím obranné síly zastavily rozšíření přítomnosti Rusů v této části města a zabránily nepříteli přerušit silnici spojující Pokrovsk a Rodynske,“ informují na Facebooku.
„Rusko provádí testy, Čína provádí testy, ale nemluví o tom. Víte, my jsme otevřená společnost. Jsme jiní. My o tom mluvíme. Musíme o tom mluvit, protože jinak o tom budete informovat vy. Oni nemají novináře, kteří by o tom psali. My ano,“ řekl americký prezident Donald Trump v rozhovoru v pořadu 60 Minutes stanice CBS. USA naposledy otestovaly jadernou zbraň v roce 1992, šéf Bílého domu však prohlašuje, že opět budou testovat jaderné zbraně, když to podle něj dělají ostatní.
Příjezd k ukrajinskému Chersonu, nedaleko od frontové linie: Městští pracovníci instalují na silnice sítě proti kamikaze dronům.
„Navzdory novým vnějším rizikům a výzvám se Čína a Rusko vždy navzájem podporují, posilují strategické kontakty a spolupráci a usilují o společné překonávání obtíží. To plně dokazuje, že Čína a Rusko jsou dobří sousedé a spolehliví partneři, kteří si mohou vzájemně důvěřovat. Jsme plni důvěry v budoucnost vztahů mezi Čínou a Ruskem,“ prohlásil dnes čínský premiér Li Čchiang po setkání se svým ruským protějškem Michailem Mišustinem, který je na dvoudenní návštěvě Číny a v úterý ho čeká také schůzka s čínskou hlavou státu Si Ťin-pchingem.
V podobném duchu se vyjádřil i Mišustin, podle něhož se ekonomická spolupráce mezi Ruskem a Čínou upevňuje navzdory nestabilitě ve světě. K té však podle odborníků výrazně přispívá právě Moskva, která už čtvrtým rokem vede válku proti Ukrajině, a to za diplomatické podpory Číny.
Rusko v říjnu dobylo na Ukrajině 461 kilometrů čtverečních, napsala dnes agentura AFP. V září činily ruské územní zisky 447 kilometrů čtverečních, což představovalo zpomalení ruského postupu.
Říjnový výsledek se blíží měsíčnímu průměru v letošním roce. Vrcholu letošního snažení dosáhly ruské jednotky v červenci, kdy ovládly 634 kilometrů čtverečních ukrajinského území. O měsíc později, v srpnu, to bylo 594 kilometrů čtverečních.
Nejohroženější ruským postupem zůstává Doněcká oblast na východě země, kde se odehrávají nejdůležitější boje, zejména o město Pokrovsk, které pro ukrajinské síly představuje důležitý logistický a dopravní uzel a které může padnout do ruských rukou v nejbližších dnech. Dobytí Pokrovska by ruské armádě otevřelo cestu na západ, kde ukrajinské pozice nejsou tak dobře opevněné.
Policie v polské Gdyni zadržela muže, který opakovaně na sociálních sítích šířil protiukrajinská a protiizraelská videa. Informovala o tom policie v Pomořanském vojvodství. Čtyřiačtyřicetiletý streamer je kromě jiného podezřelý z porušení zákona zakazujícího podporu a propagaci ruské vojenské agrese proti Ukrajině.
Policie muže, kterého polská média označují jako Pawla N. vystupujícího pod přezdívkou Nazar, zadržela v pátek při silniční kontrole. Podezření hlídky vzbudilo jeho chování a testy ukázaly, že užil několik omamných látek. Policie ho obvinila z šíření obsahu podněcujícího národnostně a nábožensky motivovanou nenávist nebo z propagace symbolů podporujících ruskou invazi na Ukrajině.
Ruští vojáci se usilovně snaží dobýt Pokrovsk na východě Ukrajiny. Pronikli již prakticky do všech čtvrtí, nelze ale ještě mluvit o tom, že by město ovládli, citovala dnes agentura Unian jednoho z ukrajinských obránců tohoto strategického místa, vojáka 68. samostatné brigády, kterého označuje jen volacím znakem Hus. Město se podle něj přeměnilo v „šedou zónu“, tedy zemi nikoho. Ruské ministerstvo obrany uvádí, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských sil u místního nádraží a odrážejí ukrajinské protiútoky.
Ukrajinský generální štáb ráno uvedl jen, že ukrajinští vojáci u Pokrovska odrazili 68 nepřátelských útoků, což je výrazně vyšší počet než na jakémkoliv jiném úseku více než tisíc kilometrů dlouhé frontové linie. Za uplynulých 24 hodin ukrajinské velení zaznamenalo celkem 162 bojových střetů. Americký Institut pro studium války (ISW) usoudil, že ruské jednotky zřejmě upustily od útoků u Kosťantynivky, aby se soustředily na dokončení dobytí Pokrovska a Myrnohradu. Ruská útočná taktika u Pokrovska vede podle ISW k velkým ztrátám.
Ukrajinské letectvo informovalo, že Rusko k nočním útokům použilo 138 dronů a 12 střel různých typů, z toho tři kinžaly. Armáda zneškodnila 115 bezpilotních letounů a jednu raketu Ch-47M2 Kinžal. Dvacet střel a dronů zasáhlo 11 míst.
Podle telegramového kanálu Astra obyvatelé Saratova na jihozápadě Ruska v noci informovali, že slyší výbuchy. Cílem útoku se stala rafinerie, uvádí Astra. Útok později potvrdil ukrajinský generální štáb, podle kterého v podniku vznikl požár. Závod patří k nejstarším v Rusku a podle Kyjeva se podílí na zásobování ruské armády. Ruskojazyčný servis BBC píše, že ukrajinská armáda na něj zaútočila naposledy 16. října.
Katar přestane dodávat zkapalněný zemní plyn (LNG) do Evropské unie, pokud sedmadvacítka nenajde způsob, jak zmírnit nebo zrušit směrnici o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD). Na konferenci o energetice v Abú Zabí to podle agentury Reuters řekl katarský ministr energetiky Saad Kaabí.
EU se zkapalněným plynem z Kataru a USA snaží částečně nahrazovat dodávky plynu z Ruska, na které uvalila sankce po zahájení invaze na Ukrajinu v roce 2022. V roce 2024 se LNG na celkovém dovozu zemního plynu do EU podílel 37 procenty. Z toho dodávky z USA a Kataru se na celkových dodávkách LNG do EU podílely téměř 60 procenty.
Při nočním ruském dronovém útoku v ukrajinské Sumské oblasti přišel o život jeden člověk, informovaly dnes podle serveru Ukrajinska pravda úřady v tomto regionu sousedícím s Ruskem. Ukrajinská strana hlásí škody také z Mykolajivské a Dněpropetrovské oblasti. Ukrajinská armáda podle různých telegramových kanálů podnikla útok na rafinerii v ruském Saratově.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
americký prezident Donald Trump vyloučil, že by Spojené státy poskytly Ukrajině střely dlouhého doletu Tomahawk, o které Kyjev žádá. Trump to v neděli řekl novinářům na palubě prezidentského letounu, píší tiskové agentury. Dodávky již před několika dny podle stanice CNN schválil Pentagon, rozhodující slovo však má Trump. Moskva před nasazením střel schopných likvidovat cíle hluboko v ruském vnitrozemí varovala.
„Ne, ani ne,“ odpověděl Trump na novinářský dotaz, zda uvažuje o dodání tomahawků Ukrajině.
Děkujeme za pozornost. Opět se přihlásíme v pondělí ráno, dobrou noc.
„Dnes již můžeme říci, že naše protivzdušná obrana dosáhla dobrého výsledku – Ukrajina má nyní více raket Patriot. Děkuji kancléři Merzovi, děkuji Německu a všem, kteří pomáhají – naše dohody byly splněny. Na Ukrajině je nyní více raket Patriot a jsou uváděny do provozu,“ uvedl na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ruský učitel Pavel Talankin, který žije nyní v Česku, si myslí, že kdyby neutekl z Ruska, byl by dávno za mřížemi. Řekl to dnes ČTK před pražskou premiérou dánsko-českého filmu Pan Nikdo proti Putinovi. Film vznikl z dokumentárních záběrů, které Talankin natočil v desetitisícovém ruském městě Karabaš a které měly původně sloužit ruské propagandě. Film, který má z Dánska nominaci na americkou filmovou cenu Oscar, vstoupí 6. listopadu do českých kin.
Talankin uvedl, že může díky své kameře všechno vypovědět nahlas. Proto také doufá v americké projekce. „Pro mě je to velmi důležité, aby byl film promítán, protože je to možnost, aby o takovém místě, jako je Karabaš, bylo slyšet ve vesmíru,“ řekl.
Ruské útoky z předchozí noci zabily na Ukrajině nejméně šest lidí. Vyplývá to podle agentury AFP z informací ukrajinských úřadů. Rusko na Ukrajinu v noci a ráno vypustilo 79 dronů a dvě balistické rakety, uvedlo dnes ukrajinské letectvo a dodalo, že 67 dronů sestřelilo.
Moskva před zimou znovu zintenzivnila kampaň cíleného bombardování ukrajinské energetické infrastruktury. Kyjev zase útočí na ruský petrochemický průmysl, který je důležitým zdrojem financování ruské války proti Ukrajině. V noci na dnešek poškodil část přístavu a ropný tanker v ruském černomořském městě Tuapse, kde sídlí důležitá rafinerie.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
„Dvě děti, chlapci ve věku 11 a 14 let, zahynuly při ruském útoku na Samarivský okres v Dněpropetrovské oblasti. Ruský teror si vyžádal životy civilistů i v dalších oblastech .Rusko znovu vraždí civilisty, děti. Pomozte nám posílit protivzdušnou obranu a zachránit lidské životy,“ uvedl ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvarych.
Dvě děti, chlapci ve věku 11 a 14 let, zahynuly při ruském útoku na Samarivský okres v Dněpropetrovské oblasti.
— Vasyl Zvarych (@Vasyl_Zvarych) November 2, 2025
Ruský teror si vyžádal životy civilistů i v dalších oblastech 🇺🇦.Rusko znovu vraždí civilisty, děti.
Pomozte nám posílit protivzdušnou obranu a zachránit lidské životy.
„Jen za tento týden Rusové použili k útokům na Ukrajině téměř 1 500 útočných dronů, 1 170 řízených leteckých bomb a více než 70 raket různých typů,“ uvedl na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Almost every night, Russia strikes our people with various types of weapons. Since yesterday’s evening, there have been attacks on our communities – strikes on the Dnipro, Zaporizhzhia, Kharkiv, Chernihiv, and Odesa regions. Unfortunately, there are killed and wounded. My… pic.twitter.com/0Hy6pbEqj1
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) November 2, 2025
Rusové podle běloruského kanálu Nexta začali používat novou kamufláž pro tanky, pokrývají je křovím, aby vypadaly jako křoviny.
Russians have started driving brush-covered tanks
— NEXTA (@nexta_tv) November 2, 2025
So this is what their “three days to Kyiv” looks like now? 😅
And what happened to those stories about the “Poseidon” and “Burevestnik” super-weapons? pic.twitter.com/UC6zMTPmkP
Česká armáda chce příští rok přijmout 2250 vojáků, což by patřilo k nejvyšším ročním počtům v její historii. Dosud nejvíc lidí nabrala v roce 2006, kdy se do služby přihlásilo 2262 lidí, letošní rok ale zřejmě tento počet překoná. Cílem letos bylo 2100 nových vojáků, jejich počet ale pravděpodobně nakonec přesáhne 2300. Napsal to dnes server iROZHLAS.cz.
Náčelník generálního štábu Karel Řehka poslední dva roky opakuje, že velikost armády neodpovídá současným hrozbám, z nichž největší je agresivní politika Ruska, které čtvrtým rokem vede útočnou válku proti Ukrajině. Nové cíle armády s ohledem na čerstvé požadavky NATO počítají v příštích letech s 37 500 vojáky.
Moskva dnes uvedla, že ze 164 zlikvidovaných ukrajinských dronů jich 39 bylo v oblasti Černého moře, 32 v Krasnodarském kraji, 26 nad Krymem, 20 v Brjanské oblasti a menší počty v devíti dalších oblastech.
Rusko obvykle neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených dronech. Ruský resort obrany nehlásí ani případné škody.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v neděli ráno, dobrou noc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti X oznámil, že se dnes setkal s premiérkou Julií Svyrydenkovou a ministrem sociální politiky Denysem Uliutinem. „Pověřil jsem vládu, aby vypracovala a předložila balíček programů na podporu našich občanů v zimním období – tzv. zimní podporu. Balíček bude zahrnovat přímou finanční pomoc, stejně jako v loňském roce, a samostatné příděly pro nejzranitelnější sociální skupiny,“ napsal.
Meeting with Prime Minister of Ukraine Yuliia Svyrydenko and Minister of Social Policy Denys Uliutin.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) November 1, 2025
I instructed the Government to develop and present a package of programs to support our people this winter – the Winter Support. The package will include direct financial… pic.twitter.com/7bmja45sdG
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Dodání amerických střel Tomahawk s plochou dráhou letu Ukrajině nepomůže vyřešit konflikt. V reakci na zprávy, že Pentagon dodávky schválil, to dnes podle agentury TASS řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Konečné slovo ale má americký prezident Donald Trump.
Spojené státy jednají s Ukrajinou o možném poskytnutí tomahawků. Zemi, kterou Rusko napadlo v únoru 2022, by umožnily zasahovat cíle hluboko na ruském území.
Počet nočních útoků ruskými střelami na Ukrajinu byl v říjnu nejvyšší od začátku roku 2023. Vyplývá to z analýzy agentury AFP, která se opírá o dostupné ukrajinské údaje. Tyto noční útoky cílí především na ukrajinskou energetickou síť, poznamenala dnes francouzská tisková agentura.
Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo údajné nové snímky z fronty.
Ukrajinští vojáci se u obléhaného města Pokrovsk na východě Ukrajiny začínají vzdávat. S odkazem na ruské ministerstvo obrany o tom dnes informuje agentura TASS. Ukrajinská armáda vzápětí uvedla, že situace v Pokrovsku zůstává komplikovaná. Armáda se tam snaží dostat více týmů, aby čelily postupu ruských jednotek, uvedla s odkazem na sdělení ukrajinské armády agentura Reuters.
Nejvíce dronů bylo podle ruského ministerstva zlikvidováno nad Belgorodskou oblastí, kde jich Rusko sestřelilo 45. Nad Moskevskou oblastí to bylo 11 strojů, z toho šest mířících na hlavní město.
Rusko zmařilo pokus ukrajinských zvláštních jednotek dostat do Pokrovsku vrtulníkem své vojáky, všech 11 vojáků na palubě zemřelo. S odkazem na ruské ministerstvo obrany to dnes uvedla agentura Reuters. Pokrovsk leží v ukrajinské Doněcké oblasti, kterou Rusové okupují.
Ruský plynárenský gigant Gazprom vyvezl v říjnu do Evropy ve srovnání s předchozím měsícem o pět procent více plynu. Vyplývá to z výpočtů agentury Reuters, firma sama od roku 2023 měsíční statistiky nezveřejňuje.
Ruský plyn přichází do Evropy podmořským plynovodem TurkStream. Trasa přes Turecko je jedinou zbývající tranzitní cestou pro ruský plyn do Evropy, neboť Ukrajina odmítla prodloužit pětiletou tranzitní dohodu s Moskvou. Ta pak vypršela 1. ledna tohoto roku.
Ukrajinský útok provedený v pátek zničil potrubí přepravující benzin, naftu a letecké palivo pro ruskou armádu. Na sociální síti Telegram to podle agentury Reuters uvedla ukrajinská vojenská rozvědka (HUR).
Aktivita ruského výrobního sektoru v říjnu prudce klesla, počet nových objednávek se snížil nejvíce za tři měsíce. Vyplývá to z průzkumu mezi nákupními manažery, jehož výsledky dnes zveřejnila společnost S&P Global.
Index nákupních manažerů (PMI) v sektoru výroby v říjnu klesl na 48 bodů ze 48,2 bodu v září, což představuje nejprudší pokles od července. Dále se tak posunul pod hranici 50 bodů, která odděluje pokles od růstu.
Ukrajinští výzkumníci, kteří svou zemi znají a chtějí jí pomoci, budou hrát při její obnově po válce velmi důležitou roli. Cenné budou i zkušenosti a kontakty těch, kteří nyní působí v zahraničí. V rozhovoru to řekl spoluzakladatel Ukrajinské vědecké diaspory a historik Igor Lyman, který v současnosti působí v Kyjevě. Od začátku ruské invaze se podle odhadů do zahraničí přesunulo až 5000 ukrajinských vědců a pedagogů. Přesná čísla chybí, protože migraci vědců je podle něj obtížné sledovat. Dodal, že většina z nich nicméně zůstala v napadené vlasti.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Evropská policejní agentura Europol dnes uvedla, že ve spolupráci s Ukrajinou a Moldavskem se podařilo identifikovat přes 600 žoldnéřů, kteří bojovali na Ukrajině v ruských organizacích. Jedná se o občany Bosny a Hercegoviny a rovněž zemí bývalého Sovětského svazu včetně Ukrajiny. Ukrajinská a moldavská policie provedly na sedm desítek domovních prohlídek.
Podívejte se na aktuální fotografie ze Lvova ze slavnosti Všech svatých. Příbuzní přišli uctít památku padlých vojáků.
Ukrajina předala Litvě k soudu zajatého ruského vojáka obviněného z mučení a nezákonného zadržování. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Kyjev to označil za první případ svého druhu během téměř čtyřleté války Ruska proti Ukrajině, kdy byl obviněný zajatý voják předán justičnímu systému třetí země.
Voják, kterého Litva popisuje jako ruského příslušníka námořní pěchoty, je podezřelý z práce v detenčním centru zřízeném na letišti v Rusy okupovaném jihoukrajinském Melitopolu v roce 2022. Jednou z obětí tam byl i litevský občan, řekla dnes novinářům ve Vilniusu litevská generální prokurátorka Nida Grunskienéová.
Ukrajina od začátku roku zasáhla zhruba 160 rafinerií, přečerpávacích stanic a dalších zařízení ruského petrochemického průmyslu. Informovala o tom dnes podle agentury DPA ukrajinská tajná služba. Rusko svou válku proti Ukrajině financuje z příjmů z obchodu s ropou, a Kyjev proto často útočí právě na ruský ropný průmysl.
Šéf ukrajinské tajné služby (SBU) Vasyl Maljuk řekl, že Ukrajina od začátku tohoto roku napadla 160 zařízení ruského ropného průmyslu, přičemž v září a říjnu jich bylo 20. „Mezi nimi je šest ropných rafinerií, dva ropné terminály, tři sklady ropy a devět ropných přečerpávacích stanic,“ citovala Maljuka agentura Interfax Ukrajina.
Maljuk odhaduje, že na ruském trhu chybí zhruba pětina ropných produktů. Kapacity pro zpracování ropy klesly o 37 procent. K podobným číslům dospěly i propočty expertů z odvětví. Maljuk řekl, že Ukrajina cílí na ruský petrochemický průmysl, protože ten má lví podíl na financování ruského obranného rozpočtu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím vyzval k uvalení sankcí na dalších 340 tankerů z takzvané stínové flotily. Tyto lodě Rusko používá k obcházení sankcí, které se týkají exportu ruské ropy. Zelenskyj odhaduje, že Rusko by mohlo mít k dispozici více než 1500 takových plavidel plujících pod různými vlajkami.
Ukrajina při speciální operaci v létě 2023 zničila jednu z ruských raket středního doletu Orešnik, řekl dnes podle agentury Reuters šéf ukrajinské tajné služby (SBU) Vasyl Maljuk novinářům. Na operaci se podílely SBU, vojenská rozvědka (GUR) a rozvědka (SZR), oznámil Maljuk s tím, že mise byla zcela úspěšná.
„Krátce a stručně řečeno, jeden z Orešniků byl úspěšně zničen na jejich území v Kapustin Jaru,“ řekl Maljuk na brífinku, kterému předsedal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a kterého se účastnil také šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha a další ukrajinští představitelé. Vojenská střelnice Kapustin Jar se nachází v Astrachaňské oblasti na jihu Ruska.
Maljuk o zničení rakety neposkytl další podrobnosti. Představitelé ukrajinských zpravodajských služeb podle Reuters uvedli, že Rusko letos vyrobilo tři rakety Orešnik a roční produkci plánuje zdvojnásobit na šest. Zelenskyj uvedl, že do výroby Orešniků je zapojeno 25 společností a vyzval západní spojence Ukrajiny, aby na ně uvalili sankce.
Orešnik (Líska) je ruská zbraň s šesti hlavicemi o rychlosti 3,7 kilometrů za sekundu. Rusko ji poprvé použilo loni v listopadu při útoku na Dnipro. To je vzdáleno od střelnice v Astrachaňské oblasti asi 800 kilometrů. Tuto vzdálenost překonala raketa za zhruba 15 minut.
Polské stíhačky dnes už potřetí tento týden nad Baltským mořem zachytily ruský průzkumný letoun. Ruské letadlo nenarušilo polský vzdušný prostor, ale stejně jako v předchozích případech nemělo podaný letový plán a jeho transpondér, tedy rádiový odpovídač, byl vypnutý. Podle agentury Reuters o tom informovala polská armáda.
„Toto je už třetí taková situace v tomto týdnu, což potvrzuje rostoucí aktivitu ruského letectva v oblasti Baltu,“ podotkla polská armáda.
Incidenty z tohoto týdne se udály v době zvýšeného napětí na východním křídle Severoatlantické aliance, které vyvolal v září průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru. Následně hlásilo narušení vzdušného prostoru ruskými letouny Estonsko a před několika dny i Litva. Kromě toho vícero zemí NATO a Evropské unie v poslední době informovalo o narušení svého vzdušného prostoru cizími drony.
Moskva narušení vzdušného prostoru dvojice pobaltských států popřela a v případě Polska uvedla, že drony útočily na Ukrajině a jejich cílem nebylo Polsko.
Zákazy vývozu ukrajinských potravinářských výrobků zavedené Maďarskem, Polskem a Slovenskem už podle Evropské komise nejsou opodstatněné, protože vstoupila v platnost aktualizovaná dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Ukrajinou. V Bruselu to dnes uvedl mluvčí komise Olof Gill.
Nová obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Ukrajinou začala platit tento týden. Podle mluvčího EK jsou v ní obsaženy dobré obchodní podmínky pro Ukrajinu, ale zároveň i robustní ochrana pro citlivá zemědělská odvětví v Evropské unii. „Vzhledem k tomu jsme přesvědčeni, že rovnováha byla náležitě nalezena, a nedomníváme se, že existuje jakékoli opodstatnění pro prodloužení zákazů vývozu v určitých členských státech,“ prohlásil Gill.
Komise má nyní v plánu jednat s těmito třemi zeměmi „s cílem přimět je k odstranění těchto zákazů“, a to ještě předtím, než budou podniknuty jakékoli další kroky, dodal mluvčí.
Ukrajinec, který se chtěl vyhnout službě v armádě, v Zakarpatské oblasti prorazil na hraničním přechodu závory a autem vjel do Maďarska. O tomto případu na svém telegramovém účtu informoval místní novinář Vitalij Hlahola. Ukrajinští muži od 23 do 60 let nesmějí bez zvláštního povolení v době válečného stavu vyjíždět ze země.
Případ se podle Hlaholy stal ve čtvrtek večer na hraničním přechodu Velyka Palaď - Nagyhódos, kde videokamera zachytila, jak se černé osobní auto přehnalo přes hranici navzdory tomu, že byla spuštěná závora. Hlahola uvedl, že kromě toho, že řidič prorazil dvě závory, ještě srazil pohraničníka. Ten skončil v nemocnici a je ve stabilizovaném stavu.
Hlahola píše, že za volantem auta seděl 38letý advokát, který pochází z ukrajinsko-maďarského pohraničí a který byl v červnu povolán do ukrajinské armády, kde byl přidělen k výcvikovému mechanizovanému pluku.
Tisíce ukrajinských mužů se v rozporu se zákonem a často nebezpečnými způsoby snaží dostat za hranice, aby se vyhnuli službě v armádě, která se během ruské invaze potýká s nedostatkem vojáků. Loni Ukrajina snížila věk odvodu z 27 na 25 let.
Indie znovu nakupuje ruskou ropu. Největší indická rafinérská společnost Indian Oil Corporation (IOC) zakoupila dodávky od firem, na které se nevztahují sankce. Její vedení ujišťuje, že hodlá v nákupech pokračovat. Dillí je přitom pod velkým tlakem Washingtonu, aby ruskou ropu, s jejíž pomocí Moskva financuje válku na Ukrajině, kupovat přestalo. Společnost IOC nakoupila pět dodávek s datem dodání v prosinci. Zdroje Reuters neuvedly, kdo jsou prodávající.
Spojené státy minulý týden uvalily sankce na dva největší ruské ropné producenty, firmy Rosněfť a Lukoil. Spojené státy, Evropská unie a Británie už dříve zavedly sankce na prodej ruské ropy. Moskva tak byla nucena nabízet ropu s výraznou slevou. Indie se v posledních třech letech stala největším odběratelem ruské ropy přepravované po moři. IOC nyní podle zdrojů Reuters nakoupila přibližně 3,5 milionu barelů kvalitní ruské ropy ESPO z východní Sibiře.
Na těchto fotografiích poskytnutých tiskovou kanceláří ukrajinského prezidenta se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj účastní tiskové konference v Kyjevě na Ukrajině.
Rusko v posledních měsících k útokům proti Ukrajině používá střelu Novator 9M729, jejíž tajný vývoj přiměl amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby Spojené státy v roce 2019 oficiálně opustily americko-sovětskou dohodu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), která výrazně omezovala jaderné arzenály obou zemí. Řekl to ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, píše agentura Reuters. Podotýká, že jde o první potvrzení toho, že Rusko nasadilo tuto střelu v boji.
Rusko proti Ukrajině tuto střelu s plochou dráhou letu odpálilo třiadvacetkrát, uvedl jiný ukrajinský činitel, kterého Reuters nejmenoval. Rusko ji podle něho dvakrát použilo také v roce 2022.
V důsledku ruského ostřelování Chersonu byl jeden člověk zabit a čtyři byli zraněni, uvedly úřady. Dněpropetrovská oblast byla ostřelována, informoval šéf chersonské regionální správy Oleksandr Prokudin.
Podle něj zemřela 56letá žena. Čtyři další místní obyvatelé – muž a tři ženy – utrpěli zranění způsobená výbuchem, otřesy mozku a střepinami.
Lidé na Ukrajině mají podle agentury AFP strach z druhé okupace Kupjansku. Zničené devítipodlažní panelové domy, které dotvářejí panorama Kupjansku na severovýchodě Ukrajiny, teď působí jako černé svíčky, vzpomíná Vitalij Bardas. Logistický uzel, který Rusové obsadili v roce 2022 v prvních dnech invaze na Ukrajinu a který pak ukrajinská armáda o několik měsíců později osvobodila při protiofenzivě, se opět ocitl v hledáčku Moskvy. Napsala to agentura AFP.
Ruští vojáci převlečení do civilního oblečení se ze severu infiltrovali do města, připustila ukrajinská armáda. Rusko tvrdí, že je Kupjansk v obklíčení. Místní obyvatelé si dělají starosti, co se stane, pokud město padne do ruských rukou znovu.
OBRAZEM: Na těchto fotografiích poskytnutých ukrajinskou záchrannou službou pracují záchranáři na hašení požáru v Sumech na Ukrajině.
Spojené státy zrušily chystaný budapešťský summit prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem kvůli tomu, že se ruská strana držela svých maximalistických požadavků ohledně Ukrajiny. Na svých internetových stránkách o tom píše deník Financial Times s odvoláním na lidi obeznámené s touto věcí.
Jen několik dnů poté, co se Trump s Putinem během telefonátu dohodli na tom, že se sejdou v Budapešti, aby jednali o možnostech ukončení ruské invaze na Ukrajinu, poslalo ruské ministerstvo zahraničí do Washingtonu dopis, v němž zdůrazňovalo, že je třeba se zabývat tím, o čem Putin mluví jako o „základních příčinách“ vpádu do sousední země. Jde o velké územní ústupky ze strany Kyjeva, výrazné omezení ukrajinských ozbrojených sil a záruku, že Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO.
Spojené státy summit zrušily po telefonátu mezi šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a americkým ministrem zahraniční Markem Rubiem. Rubio po něm řekl Trumpovi, že Rusko vůbec neprojevuje ochotu jednat, uvedl jeden ze zdrojů Financial Times.
O poškození teplárny v ruském městě Orjol při náletu ukrajinských dronů informoval na sociální síti tamní gubernátor Andrej Klyčkov, podle kterého se nálet obešel bez obětí a požárů. Současně varoval, že zveřejnování záběrů ilustrujících fungování protivzdušné obrany a způsobené škody napomáhá nepříteli. Ale i tak se na internet dostaly záběry z útoku na teplárnu.
Ukrajinské drony napadly také blíže neupřesněný objekt infrastruktury u města Vladimir, oznámil gubernátor Alexandr Avdějev. Zpravodajský kanál Astra zveřejnil záběry požáru tamní rozvodny. Ruské ministerstvo obrany mezitím informovalo o zničení 14 ukrajinských dronů nad Voroněžskou, Belgorodskou, Kurskou, Kalužskou a Tulskou oblastí. O případných škodách se nezmínilo.
Nejméně dva raněné si během noci vyžádal nálet ruských dronů na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny, uvedl šéf oblastní správy Oleh Hryhorov a také úřadující starosta města Artem Kobzar s tím, že počet zraněných se ještě upřesňuje. Na sociálních sítích se mezitím podle serveru BBC News objevily informace o čtyřech zraněných. Náletům ukrajinských dronů během noci čelila ruská města.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Od konce srpna, kdy ukrajinská vláda zmírnila pravidla pro odjezdy mladých mužů z Ukrajiny, překročilo hranici s Polskem skoro 99.000 mladíků ve věku od 18 do 22 let. Na svých internetových stránkách o tom s odvoláním na statistiky polské pohraniční stráže píše deník Rzeczpospolita.
Po začátku ruské invaze na Ukrajinu ze země nesměli odjíždět muži ve věku od 18 do 60 let, včetně těch, kteří nedostali povolávací rozkaz. Letos v létě vláda tato pravidla změnila s odůvodněním, že chce mladým mužům umožnit získat vzdělání v zahraničí, které po návratu do vlasti mohou využít k jejímu prospěchu. Podle polské pohraniční stráže od ledna do konce srpna ukrajinsko-polskou hranici překročilo 45.300 mužů ve věku 18 až 22 let, během září a října jich bylo 98.500, uvedla Rzeczpospolita. „Je to hlavní cesta pro útěk ze země,“ napsal také polský list.
Desítky lidí se dnes na terase Národního muzea (NM) dožadovaly navrácení ukrajinské vlajky na průčelí jeho historické budovy. Během happeningu s názvem Vraťme vlajku na Muzeum!, který pořádala skupina Kaputin, pořadatelé vztyčili ukrajinskou vlajku na kovovou konstrukci před hlavním vchodem do historické budovy. Několikametrovou modro-žlutou vlajku pak upevnili také na zábradlí terasy. V projevech kritizovali za svěšení vlajky ředitele NM Michala Lukeše a ministra kultury Martina Baxu (ODS).
„Vyzýváme vedení muzea, aby vrátilo zpět vlajku Ukrajiny jako symbol svobody,“ uvedla v projevu režisérka Olga Sommerová, která zdůraznila, že odstranění vlajky přivítali ruští propagandisté. Zároveň v projevu naznačila, že se ředitel muzea Lukeš chce zalíbit budoucí nové vládě.
Rusko dnes vzkázalo Japonsku, že jakýkoliv dialog ohledně mírové smlouvy, která by formálně ukončila válku z roku 1945 mezi těmito zeměmi, bude možný, až Tokio opustí své protiruské postoje. Informovala o tom agentura Reuters.
Rusko a Japonsko vedou dlouhodobý spor o jižní část Kurilských ostrovů. Sovětští vojáci toto území po japonské kapitulaci v roce 1945 obsadili a souostroví bylo připojeno k tehdejšímu Sovětskému svazu. Nová japonská premiérka Sanae Takaičiová minulý týden v projevu Rusko kritizovala kvůli jeho agresi proti Ukrajině, uvedla však také, že Japonsko se drží „své politiky s cílem vyřešit územní otázku a uzavřít mírovou smlouvu“ s Ruskem, které je nástupnickým státem Sovětského svazu.
Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že od prezidenta Vladimira Putina dostalo rozkaz na několik hodin přerušit boje v oblasti ukrajinských měst Pokrovsk, Myrnohrad a Kupjansk, aby se na situaci na místě mohli přijet podívat zahraniční novináři, včetně těch ukrajinských. Informuje o tom ruskojazyčný servis BBC, který připomíná, že Putin v posledních dnech tvrdí, že ruská armáda v Kupjansku a Pokrovsku obklíčila ukrajinské jednotky. Zástupci ukrajinských ozbrojených sil to odmítají, připouštějí však, že situace v těchto úsecích fronty je složitá.
„Ruské velení je v případě potřeby připravené přerušit v daných místech vojenské operace na pět či šest hodin a zajistit koridory pro bezproblémový vjezd a výjezd představitelů zahraničních médií,“ uvedl ruský resort obrany.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Zkoušky zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon nelze považovat za testy jaderných zbraní, prohlásil dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Dodal, že pokud někdo k takovým zkouškám přistoupí, Rusko zareaguje odpovídajícím způsobem. Reagoval na slova Donalda Trumpa, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní stejně, jako to činí ostatní jaderné mocnosti. Šéf Bílého domu o svém rozhodnutí informoval poté, co Kreml oznámil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopna nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, která má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož.
„Doufáme, že pokud jde o testy burevestnika a poseidona, byly informace prezidentovi Trumpovi předány správně. V tom smyslu, že to nelze v žádném případě interpretovat jako jaderné zkoušky,“ řekl dnes novinářům Peskov. „Pokud nějakým způsobem myslel testy burevestniku (jako jaderné testy provedené nějakou zemí), pak se v žádném případě nejedná o jaderné testy,“ tvrdil mluvčí Kremlu.
Moskva podle jeho dnešního prohlášení bude jednat odpovídajícím způsobem, pokud někdo poruší mezinárodní moratorium na zkoušky jaderných zbraní. Ruský prezident Vladimir Putin se tak podle mluvčího vyjádřil už v minulosti. „Prezident Trump ve svém prohlášení zmínil, že jiné země provádějí testy jaderných zbraní. Dosud nám nebylo známo, že by někdo prováděl testy,“ řekl Peskov. Mluvčí Kremlu se podle TASS zároveň nedomnívá, že by Rusko a Spojené státy zahájily nové závody ve zbrojení.
Šéf správy města Slovjansk v Doněcké oblasti Vadym Ljach informoval o ruském dopoledním ostřelování města ze salvových raketometů, které podle něj zabilo tři lidi.
„(Letouny) MiG-29 dnes zachytily ruský průzkumný letoun nad Baltským mořem, stejně jako včera,“ uvedl polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. V úterý dvojice polských stíhaček podle operačního velení polské armády doprovodila ruský průzkumný stroj Il-20, který měl vypnutý transpondér a nedodal ani patřičný letový plán. Ruský letoun nenarušil polský vzdušný prostor, uvedla Varšava. Moskva se nevyjádřila.
Baltské moře je důležitou zásobovací trasou pro NATO a má klíčový hospodářský význam pro jednotlivé baltské země. Severoatlantická aliance eviduje systematickou špionáž tamní vojenské infrastruktury ze strany Ruska, které má přístup k Baltskému moři díky kaliningradské exklávě a pobřeží kolem Petrohradu.
Maďarský premiér Viktor Orbán se v pátek 7. listopadu setká ve Washingtonu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, chce projednat cestu k možnému americko-ruskému summitu a požádat o výjimku z amerických energetických sankcí uvalených na Rusko.
Šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás uvedl, že státníci hodlají uzavřít dohody o spolupráci v oblasti energetiky, obranného průmyslu, hospodářství a financí. „Některé z nich už byly vyjednány, v některých případech jednání pokračují,“ uvedl Gulyás. Orbán dříve uvedl, že má v úmyslu podepsat s Washingtonem rozsáhlou hospodářskou dohodu, která by kompenzovala dopad amerických cel na Evropskou unii, píše Reuters.
Orbán a Trump by podle Gulyáse také mohli projednat možné setkání představitelů Spojených států a Ruska, které by bylo zaměřené na zprostředkování míru v rusko-ukrajinské válce. Trump tento měsíc oznámil, že by se brzy mohl sejít se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Budapešti. Později prohlásil, že summit zrušil, protože se mu jeho uspořádání teď nezdálo správné. Ve stejný den Spojené státy oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností.
Soud v Mnichově dnes shledal tři muže vinnými ze špionáže pro Rusko. Hlavního obžalovaného poslal do vězení na šest let za špionáž, plánování sabotážních akcí a členství v ozbrojené teroristické organizaci. Jeho dva komplicové dostali podmíněné tresty v délce půl roku a jednoho roku. Informovala o tom agentura DPA.
Podle státního zastupitelství muži sledovali, fotografovali a natáčeli trasy transportů vojenského materiálu určeného Ukrajině. Shromažďovali také informace o jedné z ropných rafinerií v Bavorsku a o vojenském výcvikovém prostoru americké armády v bavorském Grafenwöhru.
Hlavu skupiny, 41letého Dietera S., shledal soud vinným i z přípravy sabotážních akcí proti vojenské infrastruktuře a železnici. Podle dřívějších informací plánoval mimo jiné útoky na budovy spojené s podporou Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi. Trest dostal i za členství v ozbrojené teroristické organizaci, protože podle vyšetřovatelů v letech 2014 až 2016 bojoval s proruskými separatisty za takzvanou Doněckou lidovou republiku na východní Ukrajině.
Rusko při nočním útoku na Ukrajinu použilo 705 dronů a střel, uvedlo ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana podle něj zneškodnila 623 z nich.
Ruský ropný gigant Lukoil přijal nabídku nadnárodní obchodní skupiny Gunvor, která převezme jeho zahraniční aktiva. Ruský podnik o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Upozornil, že prodej těchto aktiv je důsledkem zahraničních sankcí. Transakce bude vyžadovat souhlas americké vlády, uvedla agentura Bloomberg.
Skupina Gunvor se zabývá obchodováním s energetickými komoditami. Lukoil uvedl, že skupina mu předložila nabídku na koupi divize Lukoil International GmbH, která má pod kontrolou zahraniční aktiva. Dodal, že nabídku přijal a zavázal se, že nebude jednat s jinými potenciálními zájemci. Informace o finančních podmínkách nabídky Lukoil neposkytl.
Spojené státy minulý týden oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných firem. Americký ministr financí Scott Bessent uvedl, že Washington k sankcím přistoupil, protože ruský prezident Vladimir Putin odmítá ukončit válku na Ukrajině.
„Útočníci vyslali na Záporoží nejméně 20 bezpilotních letadel a 8 raket,“ hlásí šéf regionální správy Ivan Fedorov. „Bylo zničeno několik pater ubytovny.“ Podle jeho dalších zpráv je ve městě nejméně 17 raněných, včetně mnoha dětí od dvou let výše. „Záchranáři vytáhli z trosek muže. Muž bohužel zemřel,“ dodal Fedorov.
Polská letiště v Radomi a Lublinu byla uzavřena vzhledem k operacím vojenského letectva, které vzlétlo kvůli ruským útokům na Ukrajině, píše Reuters.
Prezidenti USA a Číny budou spolupracovat v otázce Ukrajiny, „aby se něčeho dosáhlo“, řekl Donald Trump v Jižní Koreji. Na stupnici od jedné do deseti by dnešní schůzku se svým čínským protějškem ohodnotil číslicí 12, dodal šéf Bílého domu.
Dobrou noc, vážení čtenáři. Online zpravodajství k ukrajinskému dění pokračuje zase od rána, děkujeme za jeho sledování.
OBRAZEM: Takto u 72. motorizované brigády ukrajinské armády vypadá příprava kamikaze (FPV) dronů poblíž fronty v Charkovské oblasti.
Situace u Pokrovska zůstává nejtěžší a odehrávají se tu nejintenzivnější boje, uvedl Volodymyr Zelenskyj po dnešní poradě s hlavním velitelem a náčelníkem generálního štábu. „Okupanti se tu všemi způsoby pokoušejí se zachytit, každý zničený okupant má tady důsledky pro celý stát,“ napsal. Situace v Kupjansku podle šéfa státu také zůstává obtížná, ale ukrajinským silám se v posledních dnech podařilo posílit kontrolu nad městem a nadále brání své pozice.
Litevská vláda se rozhodla uzavřít přechody na hranici s Běloruskem do konce listopadu kvůli vysílání meteorologických balonů s pašovanými cigaretami. Uzavření hranic označil litevský ministr vnitra za signál sousední zemi, kde úřady podle něj nedělají nic, aby problém vyřešily.
V pondělí litevská premiérka Inga Ruginienéová oznámila, že Litva bude sestřelovat balony z Běloruska, které opakovaně narušily leteckou dopravu v pobaltské zemi. Intenzivní vypouštění balonů s kontrabandem označila za „hybridní útok“. Podporu Litvě vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Litva umožňuje použít jeden přechod - Kamennyj Log-Medininkai - diplomatům a kurýrům s diplomatickou poštu, Litevcům, občanům dalších zemí Evropské unie, lidem s trvalým pobytem v Litvě a také cestujícím tranzitem do ruské Kaliningradské oblasti. Kromě toho litevští pohraničníci mohou udělat výjimku z humanitárních důvodů.
Soud v Kyjevě vzal do vazby nejmenovaného Brita, který je podezřelý z předávání vojenských informací Rusku, uvedl server BBC News s odvoláním na ukrajinskou generální prokuraturu. Dříve ukrajinská tajná služba SBU informovala o zadržení agenta ruské tajné služby FSB z nejmenované evropské země v Kyjevě. V případě odsouzení Britovi hrozí až 12 let za mřížemi.
Brit podle vyšetřovatelů přicestoval na Ukrajinu loni v lednu. Nejprve se jako instruktor podílel na výcviku vojáků v Mykolajivu na jihu země, později působil u pohraničníků. Na konci loňského září se přestěhoval do Oděsy, kde navázal kontakt se zástupcem ruských tajných služeb a dohodl se na předávání vojenských informací za úplatu, uvedla prokuratura.
Brit předával souřadnice rozmístění ukrajinských jednotek, snímky výcvikových zařízení, informace o vojácích a plnil pro Rusy i další úkoly. Za jeden z nich obdržel 6000 dolarů (asi 125.000 Kč), dodala prokuratura.
„Nepřítel kolem 09:20 (08:20 SEČ) zahájil dělostřeleckou palbu na dětskou nemocnici v Chersonu, kde se v té době nacházeli malí pacienti, jejich rodiče a zdravotnický personál,“ uvedla chersonská oblastní prokuratura. Rusko tím zranilo devět lidí včetně dětí a zdravotníků.
„Už v současnosti tvoří ruský plyn méně než polovinu našich dodávek a naše zákazníky po celý rok 2025 zásobujeme i z alternativních kontraktů s největšími světovými energetickými společnostmi,“ uvedl největší prodejce zemního plynu na Slovensku, státem kontrolovaná společnost SPP. Jakmile jednou dojde k úplnému zastavení dodávek ruského plynu, bude na to společnost připravena.
