Dojemné video: Ukrajinská dívenka vítá svého tátu, který se vrátil z fronty!

USA jsou připraveny oznámit, že pošlou zabavené íránské ruční zbraně a střelivo na Ukrajinu, uvedl americký úředník. Americké námořní síly už roky zabavují zbraně, o kterých se předpokládá, že pocházejí z Íránu a které byly určeny Íránem podporovaným bojovníkům v Jemenu.

Ukrajinská policie odhalila síť podvodníků, v rámci které měli jednotlivci prodávat neexistující vozidla. Kupujícími údajně byli mimo jiné vojáci a dobrovolníci, kteří auta plánovali použít na frontě.

Ve Varšavě se koná summit, jenž má audiovizuálním regulátorům ze střední a východní Evropy a pobaltských států pomoci v boji proti dezinformacím a ruské propagandě. „Anti-Disinformation Warsaw Summit“ pořádá Národní rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Podpisem Deklarace o spolupráci a vzájemné podpoře v této oblasti se podle organizátorů otevře nová kapitola mezinárodní spolupráce.

Mezinárodní měnový fond znovuotevřel stálou kancelář v Kyjevě. Ta byla uzavřena na začátku války mezi Ruskem a Ukrajinou. Uvedla to šéfka fondu Kristalina Georgijevová.

„Ukrajina musí překonat zimu, aniž by ztratila svoji současnou iniciativu na bojišti,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Panuje tu únava, ale jsme motivovaní. Uděláme vše pro vítězství nad nepřítelem, naše protiofenziva bude pokračovat,“ dodal Zelenskyj. Připustil nicméně, že ukrajinské síly čelí problémům a že protiofenziva postupuje „krok za krokem“. 

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) trvá na tom, že by Česko mělo mít v Moskvě velvyslance. Novinářům dnes při jednání vlády řekl, že na tomto postoji má shodu s premiérem Petrem Fialou (ODS). Vztahy mezi zeměmi jsou podle šéfa diplomacie velice špatné, nicméně působení v Rusku by se nemělo oslabovat. Fiala na tiskové konferenci po zasedání kabinetu řekl, že se v minulosti mnohokrát ukázalo, že mít velvyslance i v zemi, s níž Česko nemá nejlepší vztahy, má spoustu výhod.

Velvyslancem v Rusku je oficiálně Vítězslav Pivoňka, který ale už několik měsíců pobývá v Česku. Diplomat Jiří Čistecký v Moskvě působí jako zástupce velvyslance.

Guvernér okupované Záporožské oblasti Jevhen Balickyj vyzval k „osvobození“ pobaltských států, Finska a Polska ruskými ozbrojenými silami. Podle něj jde o ruská území a žijí tam lidé patřící pod „ruské impérium“.

Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) zadržela tři osoby podezřelé ze špionáže pro ruskou vojenskou rozvědku (GRU). Mezi zadrženými, kteří měli působit ve městě Charkov, je i jeden ruský občan. 

„Rusko usiluje o zmražení bojů na Ukrajině,“ řekl Andrij Jermak, vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Rusové podle něj nedosáhnou toho, co chtějí, bez ohledu na to, kolik prostředků vynaloží na vytváření „paralelní reality“. „Zaznamenáváme ruské vlny dezinformací o válce, munici i schopnosti Ukrajiny nadále vítězit na bojišti. Odpověď na ně je celkem jednoduchá - Ukrajina bude mít vždy prostředky, kterými zvládne zničit ruského nepřítele. Rusové opravdu usilují o zmražení války, protože jsou slabší než kdy předtím,“ uvedl Jermak.

Ruské bývalé baletce Anastasii Volochkové hrozí až 3 roky vězení za „znesvěcení symbolu ruské vojenské slávy“. Informovala o tom kremelská média s odvoláním na policejní složky. Volochková čelila kritice na sociálních sítích poté, co přidala fotografii, na které pózuje vedle sovětského stíhacího letounu La-5.

Více než 60 % Američanů podporuje pokračující pomoc Ukrajině. Podpora je přitom silnější mezi demokratickými voliči, z nichž tři čtvrtiny považují pomáhání Ukrajině za klíčové. Zhruba polovina republikánských voličů pak pomoc Ukrajině nepodporuje. Vyplývá to z průzkumu zveřejněného Chicagskou radou pro globální záležitosti.

Britský premiér Rishi Sunak dnes v projevu na závěr konference své Konzervativní strany v Manchesteru vyzval spojence k další vojenské pomoci Ukrajině. Samotné Spojené království přitom označil za „obrannou zeď evropské bezpečnosti“.

Podle britského ministerského předsedy mají spojenci Ukrajině poskytnout prostředky, které jí pomohou vyhrát válku s Ruskem. „Pokud prezidentu (Volodymyru) Zelenskému poskytneme nástroje, Ukrajinci svůj úkol dokončí,“ řekl Sunak na stranické konferenci.

Ukrajinské tajné služby uvedly, že ukrajinské speciální jednotky úspěšně přistály na Krymu a způsobily nepříteli požární škody. Spolu s prohlášením uveřejnily video, které zásah dokumentuje. 

Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) naopak uvedla, že „zabránila ukrajinskému pokusu o infiltraci na Krym" a že „zajala jednoho ze sabotérů“.

Drony Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU) zasáhly ruský systém protivzdušné obrany S-400 Triumph poblíž ruského města Belgorod. Ve středu o tom informovala ukrajinská média s odvoláním na zdroje v SBU.

Útok byl údajně proveden v noci. Ve videích zveřejněných na ruských telegramových kanálech jsou slyšet zvuky výbuchů. Záběry byly na sociální sítě přidány ve středu v ranních hodinách. 

Evropská unie se připravuje na zahájení debaty o členství Ukrajiny v EU. První oficiální vyjádření by mohlo být oznámeno v prosinci. 

Litva otevřela koridor pro ukrajinský tranzit obilí do pobaltských přístavů. V úterý to uvedl litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis. „Rusko ničí potraviny, Litva je dodává,“ řekl ministr. „Byl přijat a odsouhlasen koridor pro tranzit obilí do pobaltských přístavů, který uvolní tlak na ukrajinské hranici a zvýší dodávky do Afriky i mimo ni,“ dodal. 

Stav ruských jednotek u Orichivu v Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny se patrně zhoršil natolik, že se snížila jejich schopnost podnikat protiútoky a bránit tak ukrajinskému postupu. Ve své nejnovější analýze bojů na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války (ISW).

Ukrajinská armáda vede jižně od Orichivu už několik měsíců protiofenzivu. Ruští váleční blogeři podle ISW navíc hovoří o tom, že ruští velitelé stále častěji stojí před volbou, zda ustoupí, nebo zda se budou snažit udržet pozice za cenu ztrát svých vojáků.

Petr Pavel vystoupil s projevem na plénu Evropského parlamentu (EP) ve Štrasburku. Varoval mimo jiné před vlivem Ruska v evropských zemích. „Síla Evropy spočívá v naší jednotě a zároveň rozmanitosti, to je klíčové směrem k míru a prosperitě. Není překvapení, že naši nepřátelé tohle vědí. Právě proto se neustále snaží podkopávat naše morální a demokratické hodnoty. Proto, aby nás oslabili. Volební kampaň v příštím roce prověří naše demokracie a já doufám, že bude soužit jako příležitost, abychom ukázali, že evropský demokratický duch je skutečně živý,“ uvedl Pavel a sklidil potlesk. Více čtěte zde. 

Ruské ministerstvo vnitra zařadilo šéfa Gruzínské legie Mamuku Mamulašviliho na seznam hledaných osob. Mamulašvili od začátku ruské invaze bojuje na straně Ukrajiny. 

Britská rozvědka ve svém denním přehledu píše, že Rusko 28. září v Záporoží pravděpodobně sestřelilo jeden ze svých vlastních víceúčelových bojových letounů Su-35S FLANKER M. Ruské ministerstvo obrany se k prohlášení nevyjádřilo. 

Ukrajina může naložit se zbraněmi, které jí poskytli její spojenci, jak uzná za vhodné. Uvedl to ministr zahraničí USA  Antony Blinken. „Měli by se sami rozhodnout, jak nejlépe bránit svou zemi, jak nejlépe získat svou půdu zpět. Necháme to zcela na nich, náš vliv na tamní situaci může být pouze poradní,“ řekl. 

Ruské útoky na devět ukrajinských oblastí za poslední den zabily nejméně jednoho člověka. Minimálně 24 lidí bylo zraněno, uvádí ukrajinské úřady. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil frontovou linii na východu země, pozdravil vojáky a podíval se na tank Leopard 2. Přesné místo není známo.

Rusko uvedlo, že v noci na středu sestřelilo nad regiony hraničícími s Ukrajinou desítky dronů. „Prostředky protivzdušné obrany bylo zachyceno a zničeno 31 ukrajinských bezpilotních letounů nad územím Belgorodské, Brjanské a Kurské oblasti,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany na sociální síti Telegram. 

Rusko rovněž hlásí zmaření pokusu o výsadek ukrajinských sil na Krymu. „V severozápadní části Černého moře letadla ruských vzdušných sil překazila pokus výsadkové skupiny ukrajinských sil o průnik na území Krymu ze směru mysu Tarchankut na vojenském člunu a třech vodních skútrech,“ informovalo ruské ministerstvo.

Ruský soud vyměřil bývalé novinářce státní televize Marině Ovsjannikovové 8,5 roku vězení, šířila podle něj nepravdivé informace o ruské armádě. Ovsjannikovová byla odsouzena v nepřítomnosti, píše Nexta.

Prezident Petr Pavel dnes vystoupí s projevem na plénu Evropského parlamentu (EP) ve Štrasburku. Očekává se, že se zaměří na potřebu posílit EU a vyzve k pevnému postoji vůči Rusku a k míru na Ukrajině za ukrajinských podmínek. 

Uprostřed ruin, které zůstaly z osvobozené ukrajinské vesnice Staromajorske v Doněcké oblasti, ukrajinští vojáci nečekaně narazili na raněného 60letého Hryhorije. Šlo o posledního obyvatele vesnice, přes níž se přehnaly boje. Hryhorij ani přes svá zranění nechtěl opustit domov a vojákům trvalo tři týdny, než ho přesvědčili, že je třeba odejít do bezpečnější zóny. Informovala o tom stanice Nastojaščeje vremja.

Staromajorske se ukrajinským vojákům podařilo osvobodit v červenci. Mezi vojáky byl také dobrovolník, bývalý právník, s přezdívkou Advokát. Ten popsal, že když se vojáci blížili k jednomu z napůl rozpadlých domů ve vesnici, vůbec nečekali, že najdou živého člověka. Ke svému překvapení ale v jinak mrtvé vesnici narazili na Hryhorije.

Rusko uvedlo, že v noci sestřelilo 31 dronů například nad Belgorodem, Brjanskem či Kurskem, píše Kyiv Independent. 

Podle Nexty Burger King stále působí v Rusku navzdory slibům, že odejde.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho protiletecká obrana u pobřeží Krymu sestřelila ukrajinskou protilodní střelu Neptun. Moskvou dosazený gubernátor Sevastopolu Michail Razvozžajev informoval, že trosky ze zneškodněného ukrajinského dronu poškodily obytný dům. Několik oken se rozbilo, nikomu se ale nic nestalo. Razvozžajev také napsal, že na místo vyjeli specializovaní záchranáři, aby rozhodli, jak z místa odstranit výbušná zařízení.

Evropská unie se chystá formálně zahájit přístupové rozhovory s Ukrajinou již před koncem roku. S odvoláním na své diplomatické zdroje to dnes napsal bruselský web Politico, podle něhož by krok měli schválit lídři unijních zemí na prosincovém summitu.

EU udělila Ukrajině postavení kandidátské země loni v červnu. Kvůli ruské agresi tak učinila nezvykle rychle, jen několik měsíců po podání žádosti. Dalším formálním krokem má být zahájení přístupových rozhovorů, které by Kyjev rád otevřel ještě letos. Zatímco velká část unijních států včetně Česka jejich rychlý start podporuje, některé země nabádají k opatrnosti.

„Cílem je v prosinci dosáhnout politické shody na otevření rozhovorů,“ řekl Politiku jeden z diplomatických zdrojů. Základem pro to má být hodnocení pokroku uchazečských zemí včetně Ukrajiny, které Evropská komise zveřejní v listopadu. Pokud Kyjev docílí posunu v sedmi sledovaných kritériích včetně posilování právního státu či boje proti korupci, komise podle diplomatů doporučí zahájení rozhovorů. Zdroje serveru tvrdí, že pro členské země pak bude složité hledat důvody, proč rozhovory nezahájit.

Ruská prokuratura žádá devět a půl roku vězení pro bývalou novinářku státní televize; Marina Ovsjannikovová se loni proslavila svým protestem proti ruské invazi na Ukrajinu v živém televizním vysílání. Podle serveru Mediazona prokuratura chce Ovsjannikovovou poslat v nepřítomnost před soud kvůli šíření lživých zpráv, což je termín, který se vztahuje na jakékoliv informace o ruské válce proti Ukrajině, jež jsou v rozporu s narativem prosazovaným Kremlem.

Ovsjannikovové, která loni v březnu vtrhla během vysílání do televizního studia s transparentem s nápisem „Zastavte válku“ a „Lžou vám“, se později podařilo dostat se s dcerou z domácího vězení a utéct do jisté evropské země.

Svoji první protestní akci provedla loni v březnu. Obžaloba z šíření lživých zpráv se týká protestu z loňského července, kdy stála na nábřeží naproti Kremlu s transparentem, na kterém ruského prezidenta Vladimira Putina označila za vraha a jeho vojáky za fašisty, píše agentura Reuters.

„Cyren-Dorži Cyrenžapov v roce 2019 uškrtil a rozřezal 18letou Jekatěrinu Skvorcovou a její tělo utopil v řece. Byl za to odsouzen ke 14 letům vězení,“ tweetuje kanál Nexta. „Ale Cyren-Dorži se dostal z vězení mnohem dříve - byl omilostněn za účast ve válce jako součást soukromé vojenské společnosti Wagner. Po zářijovém návratu domů spáchal další vraždu, podrobnosti zatím nejsou k dispozici.“

Americký prezident Joe Biden se dnes spojil s několika evropskými a světovými lídry při telefonátu, jehož tématem bylo pokračování podpory Ukrajiny. Jednání přišlo poté, co o víkendu Kongres USA nevyčlenil další miliardy dolarů na zbraně pro Kyjev v návaznosti na spory ohledně nového amerického rozpočtu.

Detaily o obsahu hovoru nebyly ihned k dispozici a Bílý dům uvedl, že vydá podrobnější prohlášení. Podle prvotního vyjádření se jednání účastnili lídři Británie, Francie, Japonska, Kanady, Německa, Polska a Rumunska a také šéfové NATO a orgánů Evropské unie.

Biden mezitím v prohlášení na síti X opět vyzval republikánskou většinu ve Sněmovně reprezentantů, aby neblokovala přidělení dalších financí na podporu Ukrajiny. USA jsou klíčovým spojencem země napadené ruskou armádou a na různé formy pomoci od loňské invaze vyčlenily 113 miliard dolarů (přes 2,5 bilionu Kč). Nyní Bílý dům požaduje dalších 24 miliard.

Spojené státy stále silněji naléhají na Ukrajinu, aby přidala v boji proti korupci, píše na svých internetových stránkách americká televize CNN s odvoláním na vícero nejmenovaných zdrojů. Washington v posledních týdnech vyslal do Kyjeva několik nót, v nichž naznačil, že určité formy americké hospodářské pomoci budou spojovány s pokrokem Ukrajiny v reformách jejích institucí.

Podle CNN se nic nemění na vojenské podpoře, kterou zemi čelící 19 měsíců ruské agresi poskytuje administrativa prezidenta Joea Bidena. Nejmenovaní američtí činitelé ale dávají jasně najevo, že další formy pomoci pro Ukrajinu by mohly být ohroženy, pokud Kyjev neudělá více pro potírání korupce. Americký Kongres ještě neschválil žádost Bidenovy administrativy o dalších 24 miliard dolarů (zhruba 562 miliardy korun) pro Ukrajinu. Někteří republikáni odrazují od poskytnutí takové částky, aniž by s tím byla spojena důkladná kontrola a aniž by to bylo vázáno na určité podmínky.

„Vzkaz Ukrajincům byl vždy takový, že když některé z těchto peněz budou zpronevěřeny, pak to ohrožuje celou americkou pomoc pro jejich zemi,“ řekl CNN jistý činitel.

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor plánuje zablokovat používání virtuálních privátních sítí (VPN). Uvedl to dnes Arťom Šejkin, senátor vládnoucí strany Jednotné Rusko. Poptávka po službách VPN v Rusku prudce vzrostla po vpádu vojsk Moskvy na Ukrajinu, kdy země zároveň omezila přístup k některým západním sociálním sítím, píše agentura Reuters.

„Od 1. března 2024 vstoupí v platnost nařízení, podle kterého bude Roskomnadzor blokovat veškeré služby VPN, které poskytují přístup na stránky zakázané v Rusku,“ citovala Šejkina agentura RIA Novosti. Zákaz se podle ní bude týkat například obchodů s aplikacemi, jako je App Store.

Šejkin zdůraznil, že se nařízení bude vztahovat zejména na ty služby, které umožňují přístup k sociální síti Instagram, která je v Rusku zakázaná. „Je zásadní, abychom omezili občanům přístup k produktům společnosti Meta, která je na seznamu extremistických organizací,“ dodal senátor.

„Převahu nad ukrajinskými tanky získal T-72B3 díky komponentům ze zemí NATO,“ ukazuje ukrajinská televize. „Klíčovým elementem modernizace tanku je termální zobrazovací komplex Sosna-U. Umožňuje nepříteli spatřit nás v noci na pět kilometrů,“ popisuje ukrajijnský voják, který zkoumal ukořistěný tank takto modernizovaný. „Sosna-U je systém ruské výroby, ale nefungoval by bez západních součástek.“ V kabině je mezi nápisy v azubce znát logo francouzské firmy Thales. Přitom na takové dodávky do Ruska mělo být už několik let embargo.

„Tank ukořistila 15. brigáda Národní gardy při záporožské protiofenzivě,“ vysvětluje v Tweetu Anton Heraščenko z ukrajinského ministerstva vnitra.

Česko chce mít v Rusku diplomatické zastoupení, které nejlépe odpovídá českým zájmům, tedy obdobně, jak ho mají nastavené spojenci. Na dotaz ČTK ohledně možného vyslání nového velvyslance do Moskvy to dnes uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) minulý týden řekl, že pro prosazování zájmů ČR v Rusku je důležité mít diplomatickou přítomnost v Moskvě i na úrovni velvyslance. Prezident Petr Pavel tehdy v rozhovoru pro Lidové noviny uvedl, že si v tuto chvíli nedokáže obnovení postu velvyslance představit.

Americká armáda je již připravena poslat na Ukrajinu několik raket dlouhého doletu ATACMS vyzbrojených kazetovou municí, jakmile to schválí prezident Joe Biden, uvedla dnes agentura Bloomberg s odvoláním na předního nákupčího zbraní Pentagonu.

Armáda „je na tuto možnost nachystána už nějakou dobu“, uvedl náměstek tajemníka pro armádní nákupy Doug Bush. „Jsme připraveni postupovat rychle.“

Evropská unie by se měla rozšířit v zájmu své bezpečnosti. Ukrajina, ale i státy západního Balkánu nesmějí být ponechány napospas „geopolitickým manipulacím“. V projevu při zahájení nového ročníku na College of Europe v belgických Bruggách to dnes řekl český prezident Petr Pavel.

Patronkou ročníku na prestižní akademické instituci je již zesnulá bývalá americká ministryně zahraničí a česká rodačka Madeleine Albrightová, kterou Pavel vyzdvihl jako vizionářku - s ohledem na její podporu rozšíření EU a NATO směrem na východ. Prezident také citoval českého exprezidenta Václava Havla a vyjádřil úmysl uspořádat v Praze konferenci na téma odolnosti demokracií.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes navštívil vojáky bojující na frontě na severovýchodě země a s veliteli jednal o situaci na bojišti, informovala agentura Reuters. Zelenskyj nezveřejnil, kde přesně byl, uvedl ale, že se setkal s brigádami bojujícími v kupjansko-lymanském úseku, kde ukrajinské jednotky čelí ruským útokům.

„Sešli jsme se s veliteli brigád a praporů, abychom s nimi probrali situaci na bojišti, naléhavé záležitosti a potřeby,“ napsal ukrajinský prezident na sociální síti X. „Každá naše bojová brigáda, každý voják, který ničí okupanty, každým svým krokem potvrzuje, že ukrajinské vítězství určitě přijde,“ uvedl také a vojákům poděkoval a rozdal jim vyznamenání. Vyzval je, aby neztráceli motivaci, díky které tak tvrdě brání suverenitu Ukrajiny a budoucnost pro další generace.

V ruské armádě existují trestné oddíly, které velitelé nasazují na nejhorší úseky fronty. Tato uskupení přezdívaná jako Štorm Z (Bouře Z) tvoří částečně vězni a částečně vojáci, kteří se dopustili disciplinárních prohřešků. Uvedla to agentura Reuters, která se odvolává na výpovědi 13 lidí obeznámených s existencí těchto oddílů.

„Bojovníci z oddílů Štorm slouží jenom jako maso,“ řekl Reuters jeden z vojáků pravidelné armády nasazený u Bachmutu. Popsal, že šesti z nich přímo v terénu poskytoval zdravotnickou pomoc. Velitel mu přitom nařídil, aby je nechal napospas osudu, protože ruští důstojníci mají za to, že členové trestných oddílů mají menší cenu než obyčejní vojáci. Podle tohoto vojáka, který sdílel s Reuters svoji zkušenost, se člověk může v řadách trestného oddílu ocitnout například kvůli konzumaci alkoholu.

Finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová oznámila přípravu nového balíčku vojenské pomoci Ukrajině. Celkem Finsko podle Valtonenové přidělilo Ukrajině dvě miliardy eur.

Japonská vláda dnes kritizovala osobní iniciativu japonského proruského senátora Munea Suzukiho, který v pondělí jednal v Moskvě s ruským diplomatem Andrejem Ruděnkem. Senátorova cesta do Ruska byla první japonskou návštěvou Moskvy na podobné úrovni od doby, kdy Rusko v únoru 2022 zahájilo invazi na Ukrajinu. Dnes o tom informovala agentura AFP.

Evropa nemá dostatek zemního plynu a může čelit problémům. Uvedl to dnes podle agentury Reuters ruský plynárenský gigant Gazprom. Velkoobchodní ceny plynu v Evropě se přitom v posledních dnech díky teplému počasí a růstu dodávek z Norska snižují a zásobníky plynu v Evropské unii jsou téměř plné.

Varšava a Kyjev dosáhly nové dohody o přepravě ukrajinského obilí přes Polsko. Dnes to uvedla agentura AFP, podle níž jde o první takovou dohodu mezi oběma zeměmi od doby, kdy se v září dostaly do sporu kvůli prodloužení polského embarga na dovoz obilí z Ukrajiny.

Arménský parlament dnes ratifikoval Římský statut, na jehož základě vznikl Mezinárodní trestní soud (ICC), což znamená, že země bude podléhat jeho jurisdikci. Informovaly o tom dnes tiskové agentury. Plán Jerevanu přistoupit k ICC, jenž před časem vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina, už dopředu kritizovala Moskva.

Na druhém ročníku mezinárodního parlamentního summitu Krymské platformy v Praze vystoupí s online proslovem ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Summitu se podle předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) zúčastní na pět desítek předsedkyň a předsedů parlamentů a dalších vysokých představitelů, začne 23. října. Platforma, která vznikla v roce 2021, usiluje o obnovení územní celistvosti Ukrajiny.

„Chceme vyslat jednoznačný signál, že Krym je součástí Ukrajiny, a že v civilizovaném světě nelze připustit změny hranic za použití síly,“ uvedla k summitu Pekarová Adamová na sociální síti X.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k 3. říjnu, podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

Řetězec s rychlým občerstvením Burger King na rozdíl od řady jiných podobných zahraničních firem dál podniká v Rusku, upozornil dnes server BBC News. Kanadsko-americká společnost Restaurant Brands International (RBI), která vlastní 15procentní podíl v ruském Burger Kingu, přitom před více než rokem přislíbila stažení z tamního trhu.

Ukrajinská divadla připravila na tento měsíc řadu premiér, mezi nimi i zpracování humoristického románu Osudy dobrého vojáka Švejka od českého spisovatele Jaroslava Haška. Informovala o tom agentura Ukrinform. Inscenace s ozvěnami mezi první světovou a rusko-ukrajinskou válkou bude na repertoáru loutkového oblastního divadla ve městě Černivci na západě země, napsala ukrajinská tisková agentura.

Česko udělilo od loňského startu programu Občanská společnost nižší stovky víz odpůrcům běloruského a ruského režimu, jde například o lidskoprávní aktivisty. Na dotaz ČTK to sdělil mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Program na pomoc například nezávislým novinářům či akademikům, kteří čelí v rodné zemi perzekuci, ministerstvo připravilo loni v květnu.

Ukrajinské síly protivzdušné obrany přes noc zničily 29 dronů okupantů a jednu řízenou střelu.

Požár soukromého podniku podle šéfa regionální správy Dněpropetrovské oblasti Serhije Lysaka způsobily trosky jednoho ze 13 dronů, které dnes ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila v okolí města Pavlohrad v Dněpropetrovské oblasti. Zprávy o obětech nejsou, napsala ruská verze serveru BBC. Letecké útoky podle ranního vyjádření jižního velitelství ukrajinských sil měly několik vln a trvaly více než tři hodiny.

Ruský rubl zůstává pod tlakem, dolar dnes překročil psychologicky důležitou hranici 100 RUB/USD. Předchozí prolomení této hranice v polovině srpna přinutilo ruskou centrální banku k nouzovým opatřením na podporu domácí měny. Rubl letos tlačí dolů odliv deviz a klesající přebytek běžného účtu platební bilance země, napsala agentura Reuters.

V srpnu ruská centrální banka v reakci na pokles kurzu rublu zvýšila na mimořádném zasedání svou hlavní úrokovou sazbu o 3,5 procentního bodu na 12 procent. V září pak přikročila k dalšímu zvýšení na 13 procent.

Dolar se dnes vůči rublu vyšplhal až na 100,26 RUB/USD. Později však o část zisků přišel a pohyboval se mírně pod 100 RUB/USD. V srpnu se centrální banka stala terčem ostré kritiky ze strany ekonomického poradce prezidenta Vladimira Putina poté, co dolar vystoupil až na 101,75 RUB/USD.

Podle informace ukrajinského generálního štábu z dnešního rána nedošlo na frontě v posledních 24 hodinách k výrazným změnám. Podle této zprávy ruské jednotky útočily v severní části fronty, směrem na Lyman, jižně od Bachmutu, kolem Avdijivky a Marjinky v Doněcké oblasti, a také na jižní frontě. Všude podle generálního štábu ukrajinská armáda útoky odrazila.

„Ukrajinské obranné síly pokračují v útočné operaci ve směru na Melitopol. V útočných akcích u Bachmutu způsobují okupačním silám ztráty na živé síle a vybavení, upevňují pozice na obsazených liniích a vyčerpávají nepřítele,“ uvedl generální štáb, podobně jako v minulých dnech. Tvrzení bojujících stran obvykle není možné bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Několik domů bylo v noci poničeno v jedné z obcí v ruské Brajnské oblasti po ostřelování, ke kterému podle tamního gubernátora ukrajinské síly použily kazetovou munici. Uvedla to agentura Reuters s tím, že informaci nelze věrohodně ověřit. Ruské jednotky i dnes vypustily drony na ukrajinské cíle a ukrajinská armáda oznámila, že z celkem 31 jich sestřelila 29, zlikvidovala také jednu střelu s plochou dráhou letu.

Gubernátor Brjanské oblasti Alexandr Bogomaz dnes na síti Telegram napsal, že ukrajinská armáda bombardovala ruskou obec Klimovo. Podle předběžných informací při tom nebyl nikdo zraněn. Agentura Reuters uvedla, že gubernátor nepřipojil ke své informaci žádnou fotografii, která by bombardování Klimova dokazovala. Ukrajina se k tomu nevyjádřila.

USA připravují nový balíček pomoci Ukrajině.

Bidenova administrativa plánuje dodat nový balíček obranné pomoci „brzy,“ uvedla tisková tajemnice Bílého domu Karine Jean-Pierreová na tiskové konferenci 2. října.

ISW: Rusko údajně odvolalo generála od Bachmutu kvůli špatným výsledkům.

Ruští milblogeři spekulují, že ruské ministerstvo obrany odvolalo generálporučíka Andreje Sychevoye kvůli jeho špatným výsledkům, informoval  Institut pro studium války (ISW).

Rusko ostřelovalo 2. října pět komunit podél hranice Sumské oblasti, přičemž během dne střílelo 13krát, informovala vojenská správa Sumské oblasti v Telegramu. Bylo zaznamenáno 50 výbuchů.

Ukrajinští obránci odrazili ruský útok u Avdjivky. Z ruských obrněnců zůstal jen kovový šrot.

Ukrajinu brzy čeká další válečná zima. Zřejmě bude vypadat dost odlišně od té minulé. Odvážné kampaně, které před rokem přinesly významné úspěchy v Charkovské a Chersonské oblasti, se zdají být vzdálenou vzpomínkou, píše v analýze web CNN. Taktika se musí obměnit.

Celý článek čtěte zde.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme a přejeme vám dobrou noc. Budeme se na vás těšit zase zítra. 

24letá dcera Ramzana Kadyrovova Ajšat Kadyrovová se stane vicepremiérkou Čečenska. Dříve zastávala funkci ministryně kultury. 

Ministři všech 27 zemí EU uctili památku ukrajinských obránců u kyjevské Stěny paměti.

Rusko buduje novou silnici z města Rostov na Donu do okupovaného Mariupolu, uvedlo Rádio Svoboda.

Proruský Robert Fico se vrátil a diplomaté v Bruselu mají obavy, že se Slovensko připojí k Maďarsku a bude vetovat unijní pomoc pro Ukrajinu a sankce proti Rusku, píší dnes média v Bruselu ve svých komentářích k sobotním parlamentním volbám na Slovensku. Jak poznamenal server Politico, se Slovenskem po boku Maďarska bude v EU ještě těžší dosahovat konsensu. Slovenské volby: Maďarsko slaví, EU hlásí pohotovost, zní titulek serveru Euractiv.

Sobotní volby na Slovensku vyhrál bývalý slovenský premiér Robert Fico, který rezignoval v roce 2018 po vraždě novináře Jána Kuciaka, který odhalil vládní korupci, připomnělo Politico na úvod svého komentáře ke Slovensku. Mezi diplomaty v Bruselu podle něj už panují obavy, že se Slovensko připojí k Maďarsku a bude vetovat některá důležitá rozhodnutí.

Instagram zablokoval stránku Kadyrovova syna Adama. Dříve zbil aktivistu Nikitu Žuravela, který byl obviněn kvůli spálení Koránu. Video zveřejnil sám čečenský vůdce s komentářem, že je na svého syna hrdý.

Většina Moldavska už nebude nakupovat plyn od ruského energetického gigantu Gazprom, řekl dnes moldavský ministr energetiky Victor Parlicov. Měl tím na mysli tu část země, kterou Kišiněv ovládá, nemluvil tedy za separatistický region Podněstří. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž ministrův komentář naznačuje, že země posílila svou nezávislost na ruském plynu.

Ukrajina vyškrtla ze svého seznamu takzvaných mezinárodních sponzorů války maďarskou banku OTP. Informovala o tom ukrajinská Národní agentura pro prevenci korupce (NAZK), která seznam spravuje. Vyřazení předcházela intenzivní jednání s bankou, do nichž se zapojila i Evropská unie, uvedl protikorupční úřad. Maďarsko kvůli tomu, že OTP figurovala na seznamu sponzorů války, blokovalo část další vojenské pomoci Ukrajině.

Na ukrajinském seznamu sponzorů války je asi 40 mezinárodních společností, které podnikají v Rusku i přes jeho invazi na Ukrajinu. Mimo jiné na něm figuruje rakouská bankovní skupina Raiffeisen Bank International, z dalších společností například také Xiaomi, Yves Rocher, Unilever, Mondelēz nebo Bonduelle.

Ruské ostřelování dnes zabilo v Chersonu na jihu Ukrajiny jednoho člověka, informoval podle Unian šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Rusko dnes Cherson ostřelovalo hned dvakrát. Nejméně sedm lidí při tom utrpělo zranění, vyplývá z oznámení Prokudina.

„Ví se o smrti policisty, který utrpěl vážná zranění při záchraně civilisty během ostřelování Chersonu nepřátelskými silami,“ napsal Prokudin na komunikační platformě Telegram.

Vítězství Roberta Fica, který v kampani před slovenskými parlamentními volbami prosazoval ukončení vojenské pomoci Kyjevu, ukazuje na plíživou nespokojenost s válkou na Ukrajině v regionu střední Evropy. Odborníci nicméně neočekávají zásadní zahraničněpolitický obrat Bratislavy. Ve své analýze výsledků voleb na Slovensku to dnes uvedla agentura Reuters.

Lídři v regionu poznamenaném někdejší nadvládou Sovětského svazu rozdmýchávají nacionalistické nálady v Maďarsku, na Slovensku a dokonce i v tradičně protirusky naladěném Polsku, přičemž podpora Ukrajiny se stává obětí krátkodobých politických úkroků za účelem zisku hlasů.

Rusko v následujícím roce hodlá vyčlenit zhruba 40 procent ze svého rozpočtu na výdaje spojené s válkou, spočítal ruský investigativní portál Važnyje istorii. Podle něj to vyplývá z návrhu rozpočtu zveřejněného na webu dolní komory ruského parlamentu. Podotkl, že vinou tak vysokých výdajů na válku nutně přijdou zkrátka oblasti, které s ní nesouvisejí. Válku na Ukrajině vede Rusko už přes rok a půl.

Soudě podle zveřejněného návrhu autoři rozpočtu na příští rok počítají s příjmy 35 bilionů rublů (8,2 bilionu korun) a výdaji ve výši 36,6 bilionu rublů. Na armádu má přitom jít 10,8 bilionu rublů, k čemuž se přičítají ještě utajené výdaje dalších ministerstev ve výši 3,9 bilionu rublů. Utajené výdaje podle investigativního portálu totiž rovněž poslouží k financování války. Dohromady podle jeho výpočtů tedy Rusko hodlá na válku vyčlenit 14,7 bilionu rublů.

Dnešní jednání unijních ministrů zahraničí v Kyjevě ukázalo, že odhodlání Evropské unie stát při Ukrajině je pevné. Zároveň jde o vzkaz Rusku, že EU se nenechá zastrašit ruskými raketami a drony. Na závěrečné tiskové konferenci v ukrajinské metropoli to uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Oznámil rovněž, že navrhne pro Ukrajinu další finance z Evropského mírového nástroje (EPF). Mělo by jít až o pět miliard eur pro příští rok. „Doufám, že se nám podaří (ohledně těchto peněz) dosáhnout dohody do konce letošního roku,“ dodal.

Podle šéfa unijní diplomacie se zástupci diplomacií všech států evropské sedmadvacítky setkali mimo území EU historicky poprvé. Rovněž šlo o první setkání ministrů v některé z kandidátských zemí EU a také se šéfové diplomacií takto vůbec poprvé potkali v zemi, která je ve válce. Česko na jednání zastupoval ministr zahraničí Jan Lipavský.

Podle Česka by na podzim či začátkem příštího roku měla začít přístupová jednání EU s Ukrajinou; na jednání ministrů Unie v Kyjevě to řekl Lipavský. Dnešní jednání ministrů zahraničí EU v Kyjevě nebylo pouze symbolické, Ukrajina bude ještě nějakou dobu potřebovat pomoc, uvedl také.

Nákladní letoun dnes do Náměště nad Oslavou přepravil další dva americké vrtulníky, jeden bitevník AH-1Z Viper a jeden UH-1Y Venom. V Česku je tak nyní šest amerických vrtulníků, které mají postupně nahradit ruskou techniku. Na dotaz ČTK to uvedla Anežka Vrbicová z tiskového oddělení Generálního štábu Armády ČR.

První dva vrtulníky Viper má základna od konce července, další Venom a Viper dostala v polovině srpna. Česko pořizuje osm víceúčelových strojů UH-1Y Venom a čtyři bitevníky AH-1Z Viper, vyrábí je firma Bell. Ve výzbroji nahradí ruské Mi-24V/35. Kromě 12 nových vrtulníků armáda z USA získá zdarma i osm modernizovaných strojů jako ocenění za pomoc Ukrajině. Česká armáda tak bude mít 20 amerických strojů, deset typu Venom a stejný počet typu Viper.

Rada Evropské unie se sešla na Ukrajině. Takto vypadala jednání unijních ministrů zahraničí z pohledu francouzské šéfdiplomatky Catherine Colonnaové.

„Prezident Zelenskyj na zasedání Rady ministrů zahraničních věcí EU, které se výjimečně koná v Kyjevě. Znamení naší podpory Ukrajině proti ruské agresi. Znamení evropské budoucnosti Ukrajiny,“ tweetovala.

„Činnost železničních partyzánů. Vedení ruských železnic požádalo ruskou vládu o vyčlenění 300 miliard rublů (více než 300 milionů dolarů) na ,boj proti hrozbám‘,“ tweetuje kanál Nexta TV.

„Vzhledem ke specifikům státního podniku si každý uvědomuje, že i kdyby tyto prostředky byly přiděleny, většina z nich bude rozkradena, sdělil nám náš zdroj. Podle něj panuje mezi zaměstnanci v poslední době silná úzkost, která někdy dosahuje až paniky, což ovlivňuje práci a služby ruských železnic. Faktem je, že počet sabotáží na železnici se v roce 2023 oproti roku 2021 zvýšil téměř o polovinu a v roce 2022 vzrostl o 35 %.“

Ukrajinská auta musejí jejich provozovatelé v Česku do konce roku zaregistrovat. Udělat to mohou od počátku října. Od ledna příštího roku bude za jízdu s neregistrovaným vozem v ČR hrozit pokuta až 30 000 korun. Nová pravidla se nevztahují na mezinárodní dopravu. Auty do Česka přijeli někteří z lidí, kteří opustili Ukrajinu po jejím loňském vojenském napadení Ruskem.

„Centrální databázi ukrajinských vozidel zavádíme zejména proto, aby byla dohledatelná odpovědnost pachatelů přestupků. Umožní nám to spárovat vozidlo s konkrétním člověkem, který ho na našem území využívá. To bylo doposud velmi složité, protože registry vozidel České republiky a Ukrajiny nejsou propojené,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Zápis do evidence ukrajinských vozidel je zdarma, stejně jako zapisování případných změn v údajích. Běžně se za zápis změny vlastníka nebo provozovatele čtyřkolového motorového vozidla platí 800 korun.

Český soukromý dopravce RegioJet by chtěl provozovat vlaky na mezinárodní lince z německého Hannoveru do polské Premyšle, odkud navazují vlaky na Ukrajinu. Schází mu k tomu povolení polského drážního úřadu UTK. Podle mluvčí společnosti Alexandry Janoušek Kostřicové není jisté, zda dopravce povolení dostane. Rozhodnutí může trvat ještě dva až tři měsíce. Pokud povolení získá, dostane také přidělený jízdní řád, uvedl už dříve web Zdopravy.cz.

RegioJet již provozuje linku do Premyšle z Prahy a ve spolupráci s ukrajinskými železnicemi nabízí jízdenky do ukrajinských měst včetně Záporoží na jihovýchodě a Charkova na severovýchodě. Z technických důvodů nemůže cestu absolvovat jeden vlak, protože na Ukrajině mají koleje širší rozchod.

V městě Buča v Kyjevské oblasti se buduje památník obětem brutální ruské okupace. Poblíž kostela, kde se po osvobození našly masové hroby, tweetuje ukrajinský novinář Ilja Ponomarenko.

Podle Kremlu je absurdní označovat za proruské ty evropské politiky, kteří myslí na suverenitu své země. Prohlásil to Dmitrij Peskov, mluvčí prezidenta Vladimira Putina, v reakci na výsledky slovenských voleb, v nichž o víkendu zvítězila strana Směr-SD expremiéra Roberta Fica. Řada světových médií v souvislosti s Ficovým vítězstvím psala o možném příklonu Slovenska k Moskvě nebo šéfa Směru označila za proruského.

Na dotaz, co Moskva očekává od dalších vztahů s Bratislavou, Peskov připomněl, že na Slovensku nyní bude vznikat koaliční vláda. Prezidentka Zuzana Čaputová prvním pokusem o sestavení kabinetu pověří dnes odpoledne právě Fica. Rusko by rádo vidělo „více politiků, kteří jsou zkušení, střízliví a mají tendenci střízlivě hodnotit situaci. Uvidíme, jak to bude dál,“ dodal Peskov.

Ukrajina se stala nejzaminovanější zemí světa. Z osvobozených území se výbušné nástrahy i nevybuchlou munici snaží odstraňovat i nevládní organizace. Dobrovolníci pročesávají krajinu, ale detektory kovu nemusí mít jen v rukou – vybavili jimi i drony.

Pilot Národní gardy Ruské federace (Rosgvardije) dezertoval k Američanům. Nadporučík Gavričenko alis Gavr vzal rodinu na dovolenou do Spojených arabských emirátů – a když si užili Dubaje, přihlásili se na velvyslanectví USA. „Prohlásil, že odmítá bojovat, a vyjádřil ochotu spolupracovat,“ uvádí telegramový kanál Dosje špiona. 

Ruská tajná služba FSB se pomocí výslechů jeho dosavadních spolubojovníků a prohlídkami osobních věcí či mobilů snaží zjistit víc. Domnívá se, že ho motivoval jeho někdejší spolužák Anton Vasiljev, který do USA přeběhl loni.

Aktivita v ruském zpracovatelském sektoru v září rostla nejrychlejším tempem za více než šest let. Zaměstnanost v odvětví rostla dokonce nejrychleji za více než dvě desetiletí, vyplývá z průzkumu mezi nákupními manažery, jehož výsledky zveřejnila mezinárodní společnost S&P Global.

„Motorem růstu jsou údajně silnější poptávka zákazníků, nové produkty a úspěšné nahrazování importu,“ uvedla společnost S&P Global. „Za zrychlením růstu stála především domácí poptávka,“ dodala.

Společnost S&P Global rovněž uvedla, že silnější příliv nových zakázek v září přiměl firmy k rozšiřování výrobních kapacit. „Výrobci vykázali nejprudší tempo tvorby pracovních míst od listopadu 2000,“ dodala.

„Česko dělá pro Ukrajinu hodně a jsem rád, že jsem s tím mohl přijet do Kyjeva na ministerské zasedání EU-Ukrajina,“ tweetuje ministr zahraničí Jan Lipavský po příjezdu do Kyjeva na výjezdní zasedání Rady Evropské unie. „Zdůraznil jsem také, že české firmy úspěšně poskytují služby a vybavení ukrajinské armádě a jsme připraveni dále spolupracovat.“

„Respektujeme volbu slovenského lidu. Ale je příliš brzy na to říkat, jak výsledek těchto voleb ovlivní pozici Slovenska,“ komentoval šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba vítězství Roberta Fica, který v kampani odmítal podporu Ukrajině. Kuleba dodal, že čeká na složení příští slovenské vládní koalice. 

Exploze se ráno ozývaly východoukrajinským Charkovem, slyšet jich bylo nejméně pět, píše RBK-Ukrajina. O útoku informovala na sociální síti X také bezpečnostní analytička z Charkova Marija Avdějevová. Šéf oblastní správy Oleh Syněhubov vyzval místní obyvatele, aby zůstali v krytech. Rusové podle ukrajinských úřadů útočili z nedalekého Belgorodu raketami typu S-300, což jsou protiletadlové střely, které Rusko používá proti pozemním cílům. Informace o případných obětech nebo raněných zatím nejsou k dispozici.

„Je to historická událost, protože se poprvé setkáváme za hranicemi Evropské unie, ale v rámci budoucích hranic Evropské unie,“ řekl podle agentury AFP ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba před začátkem jednání se svými kolegy z unijního bloku.

Polský deník Rzeczpospolita připomíná, že před slovenskými volbami Robert Fico sliboval zásadní změnu v politice vůči Rusku. V situaci, kdy Slovensko dosud patřilo k jednomu z nejvěrnějších spojenců Ruskem napadené Ukrajiny, Fico ohlásil, že v případě vítězství jeho strany Ukrajinci „nedostanou ani náboj“. Plánuje také blokovat další unijní sankce proti Rusku a finanční pomoc Kyjevu ze strany Bruselu. To podle polského listu vzbuzuje obavy jak v centrále EU, tak ve Washingtonu. Doposud evidentně proruskou politiku vedl jen maďarský premiér Viktor Orbán, ale protože byl izolovaný, dal se jeho odpor poměrně snadno překonat. „Teď to může být o mnoho těžší,“ varuje Rzeczpospolita.

Úřady v noci vyhlásily vzdušný poplach v několika oblastech – mimo jiné v Mykolajivské, Chersonské nebo Dněpropetrovské oblasti. Média informovala o ruských bezpilotních letounech mířících směrem na město Kryvyj Rih.

Český ministr zahraničí Lipavský je v Kyjevě. Tamní zasedání šéfů diplomacií EU podle něj potvrzuje, že EU bude při Ukrajině, dokud to bude nutné.

Ministři zahraničí zemí EU se dnes sejdou v Kyjevě, bude to první setkání zástupců všech států bloku mimo území Unie, uvedl šéf diplomacie EU Borrell.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu pomocí bezpilotních letounů a naváděných leteckých bomb, píše server Ukrajinska pravda s odvoláním na mluvčí ukrajinského operačního velitelství jih Nataliju Humeňukovou. Protivzdušná obrana podle ní čtyři drony sestřelila, ale jsou hlášeny i zásahy. Poslední útok bezpilotními letouny podle Humeňukové nebyl příliš rozsáhlý, Rusové pravděpodobně chtěli zjistit, kde mají Ukrajinci rozmístěnou protivzdušnou obranu.

„Noc byla opět neklidná,“ prohlásila armádní mluvčí. Ruské invazní síly podle ní útočily na civilní infrastrukturu a obytné oblasti. „Byla poškozena nemocnice i zařízení kritické infrastruktury,“ uvedla mluvčí.

V Kyjevě se dnes sejdou ministři zahraničí zemí Evropské unie, uvedl na sociální síti X server Politico. Stejnou informaci přinesl i portál Wirtualna Polska, který napsal, že polské uživatele sociálních sítí už v neděli večer zaujaly informace ze služby Flightradar, podle kterých v Lublinu na východě Polska přistála letadla z různých evropských zemí, včetně Česka.

„Ministři zahraničí EU a šéf unijní diplomacie Josep Borrell se dnes na mimořádné schůzce sejdou se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou – ale místo toho, aby Kuleba jezdil do Bruselu, jedou oni tentokrát na Ukrajinu,“ napsalo Politico.

Rusko od počátku války k dnešnímu datu ztratilo na Ukrajině 279 080 vojáků, oznámil dnes ráno generální štáb ukrajinských ozbrojených sil  Toto číslo zahrnuje 510 obětí, které ruské síly utrpěly jen za poslední den.

Rusko v noci na dnešek ostřelovalo Sumskou oblast, během útoku byl v osadě Družba zraněn jeden místní obyvatel.

List The Kyiv Independent informoval o smrti estonského dobrovolníka, který byl součástí obranné jednotky složené z cizinců pomáhajících s obranou Ukrajiny. Podle dostupných informací jeho dům v ukrajinském Lymanu zasáhl ruský dron. Muž byl známý pod identifikačním volacím znakem Stinger.

Zpráva o kubánských bojovnících na Ukrajině prolétla světovým tiskem na začátku září, kdy kubánská vláda oznámila zatčení 17 lidí podezřelých z členství ve skupině pašeráků lidí verbujících mladé muže do ruské armády. Oznámení vyvolalo otázky ohledně rozsahu spolupráce obou spojenců z dob studené války a ohledně toho, zda kubánská podpora Moskvy slábne.

Rozhovory s Kubánci na Kubě i v Rusku odhalují jiný úhel pohledu, a to z perspektivy mladých mužů, kteří považují vstup do ruské armády za svou nejlepší šanci na lepší život. I když se zdá, že ne všichni z nich věděli, k čemu se upsali.

Jeden z rekrutů, čtyřicátník v ruském městě Tula, který vystupuje pod jménem Pedro, řekl, že mu slíbili práci řidiče s převozem „dělníků a stavebního materiálu“. Po příjezdu do Ruska ale dostal do ruky zbraň a nastoupil vojenský výcvik. „Podepsali jsme smlouvu s ďáblem. A ďábel vám nerozdává cukrátka,“ řekl Pedro.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Úřady v Charkově chtějí vybudovat první ukrajinskou podzemní školu, ve které se může konat výuka i během náletů. Napsal to ruskojazyčný server BBC. Východoukrajinské město leží nedaleko ruských hranic a je častým terčem ostřelování a náletů ruské armády.

„Plánujeme postavit první podzemní školu na Ukrajině, která bude odpovídat moderním regulačním požadavkům pro ochranné stavby. Kryt poslouží tisícům charkovských dětí bezpečně pokračovat v prezenční výuce, a to i při raketové hrozbě,“ uvedl starosta Charkova Ihor Terechov.