Dojemné video: Ukrajinská dívenka vítá svého tátu, který se vrátil z fronty!
Na sociálních sítích koluje dojemné video z ukrajinského vlakového nádraží. Na záznamu je zachycen moment, kdy se voják vrací domů za svou rodinou. Na nástupišti ho nadšeně očekává malá dcerka, a když otce uvidí, radostně vybíhá směrem k němu.
Válka na Ukrajině trvá už pátý měsíc. Za dobu, kdy ruští okupanti vpadli násilně na Ukrajinu, přišly o život tisíce vojáků i civilistů. Štěstí na frontě měl zatím voják zachycený na virálním videu, které se šíří po sociálních sítích. Ukrajinec se zřejmě vrací z boje a má namířeno za svou rodinou. V ruce má i svazek balónků v ukrajinských barvách, které chce dát svojí dceři, a kytici pro svou milou.
Na vlakovém nástupišti už na něj čeká netrpělivá dcerka, která tatínka neviděla dlouhé týdny. Když otce spatří, rozbíhá se k němu s otevřenou náručí. Následně se oba šťastní a uslzení objímají a těší se z chvíle, na kterou oba tak dlouho čekali.
Ne všechny osudy ukrajinských vojáků mají takto dobrý konec. Není tomu tak dávno, co prezident Zelenskyj hovořil o tom, že země ztrácí stovky vojáků denně. Vzhledem k bezohlednému charakteru ruských útoků jsou značné i ztráty mezi bezbrannými civilisty. Další miliony Ukrajinců pak raději zemi sužovanou válkou opustili.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od středečního rána. Přejeme dobrou noc.
Volodymyr Zelenskyj podle BBC oznámil, že prvními zeměmi, na které Ukrajina uplatní pravidla o vícenásobném občanství, budou Německo, Polsko, Česká republika, Spojené státy a Kanada.
Během setkání se zástupci Světového ukrajinského kongresu prezident Ukrajiny uvedl, že vláda brzy přijme potřebné dokumenty. Nejvyšší rada schválila v červnu letošního roku zákon o vícenásobném občanství.
Zákon stanoví, že za určitých podmínek budou moci Ukrajinci současně vlastnit pasy dvou nebo více zemí (dříve se to považovalo za porušení zákona).
Od začátku rozsáhlé invaze Ruska v roce 2022 bylo zahájeno více než 250 000 trestních řízení kvůli neoprávněné nepřítomnosti vojáků (AWOL) a dezerci, uvedly 26. srpna online noviny Ukrainska Pravda s odvoláním na Úřad generálního prokurátora.
Podle údajů poskytnutých prokuraturou bylo v letech 2022 až 2025 zahájeno 202 997 trestních řízení za neoprávněné opuštění vojenské jednotky, známé také jako neoprávněné opuštění služby. Celkem bylo oficiálně obviněno 15 564 osob.
OBRAZEM: Čeští dobrovolníci z iniciativy Dárek pro Putina dnes zástupcům ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) předali americký vrtulník Black Hawk nazvaný Čestmír, na který se složili ve sbírce na internetu čeští a slovenští občané.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Turecko, stejně jako Perský záliv nebo evropské země by mohly být možnými místy pro jednání s Ruskem.
Zelenskyj ve svém večerním projevu uvedl, že ukrajinští představitelé budou tento týden v kontaktu se státy, které by mohly taková jednání hostit.
„Tento týden proběhnou kontakty s Tureckem, budou probíhat kontakty se zeměmi Perského zálivu, s evropskými zeměmi, které mohou sloužit jako platforma pro rozhovory s Rusy,“ řekl Zelenskyj. „Z naší strany bude vše co nejvíc připraveno k ukončení války. Je důležité, aby to naši partneři potvrdili.“
Je to oficiální. Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková podle BBC oznámila, že vláda povolila mužům ve věku 18 až 22 let bez překážek cestovat do zahraničí.
„Mluvíme o všech občanech odpovídajícího věku,“ napsala a dodala, že rozhodnutí se týká i občanů, kteří se „z různých důvodů ocitli v zahraničí“.
Podle ní nový režim překračování hranic vstoupí v platnost příští týden, a to po zveřejnění příslušného vládního nařízení.
V rámci snahy o získání více vojáků Rusko verbuje HIV pozitivní vězně a civilisty. Informuje o tom list The Kyiv Independent.
Britské noviny Financial Times s odvoláním na své zdroje píší, že USA jsou připraveny pomoci evropské „koalici ochotných“ poskytnutím zpravodajských informací a letecké podpory.
Několik evropských zemí hovořilo o svém záměru vyslat po skončení války na Ukrajinu své mírové jednotky, ale Rusko opakovaně prohlásilo, že s tímto plánem nebude souhlasit.
Podle nejmenovaných evropských a ukrajinských představitelů, s nimiž hovořila agentura FT, USA poprvé souhlasily s poskytnutím zpravodajských informací a letadel pro možnou operaci na Ukrajině.
Nevládní organizace vyzývají Zelenského, aby vetoval návrh zákona omezující přístup k rejstříkům nemovitostí, píše The Kyiv Independent. Nevládní organizace ve společném prohlášení argumentují, že tato omezení budou představovat významnou překážku pro odhalování korupce a novinářská vyšetřování.
List New York Post informuje, že minulý týden byla na vlakovém nádraží ubodána k smrti ukrajinská uprchlice „bezdomovcem“. Policie uvedla, že dívka zemřela na následky bodných zranění na místě činu v pátek večer 22. srpna.
Je známo, že Irina Zarutská (23) studovala na Rowan-Cabarrus Community College v letech 2023 až 2025. Po smrti dívky se na webu GoFundMe objevila sbírka ve výši 20 000 dolarů pro její tetu.
Čtyřiatřicetiletý DeCarlos Brown Jr. byl identifikován jako podezřelý a s neohrožujícími zraněními převezen do místní nemocnice. Následně byl zatčen a obviněn z vraždy.
Podle amerického tisku byl Brown od roku 2011 několikrát zatčen za krádež, loupež se zbraní a výhrůžky. Podle WSOC-TV je bezdomovec a za loupež si odpykal pět let vězení.
Stále není jasné, co přesně vedlo k vraždě Iriny Zarutské a zda znala Browna.
Krátce poté, co Deep State informoval o dvou nově obsazených osadách v Dněpropetrovské oblasti, se k situaci vyjádřil Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny a informaci popřel.
Ve svém příspěvku na facebooku uvedl, že ukrajinské jednotky „zastavily postup ruských útočníků a nadále kontrolují vesnici Záporoží, a to navzdory veškerému úsilí nepřítele, který se snaží tuto osadu dobýt“.
Generální štáb nepíše, že ukrajinské ozbrojené síly kontrolují vesnici Novogeorgievka, ale hlásí, že tam „naši vojáci způsobují nepříteli značné ztráty a denně ničí desítky okupantů“.
„Informace o obsazení obou těchto osad Rusy neodpovídají skutečnosti,“ uvádí generální štáb.
Ukrajinský analytický portál Deep State informoval, že ruské jednotky poprvé obsadily dvě osady v Dněpropetrovské oblasti, a to v oblastech nacházejících se poblíž administrativní hranice s Doněckou oblastí. Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny uvedl, že informace o okupaci nejsou pravdivé, ale potvrdil, že v Dněpropetrovské oblasti probíhají boje.
Podle analytiků hnutí Deep State se malé vesnice Záporoží a Novogeorgievka dostaly pod kontrolu ruské armády. První z nich se nachází prakticky na administrativní hranici s Doněckou oblastí a druhá je od ní vzdálená přibližně 4 km.
Zpráva portálu uvádí , že ruští vojáci neustále vyvíjejí tlak na oblast a zároveň „prakticky nepoužívají techniku a provádějí útočné operace s podporou dronů a dalších prostředků palebné podpory“.
Ukrajina podle listu The Kyiv Independent od 26. srpna uvolní pravidla pro překračování hranic pro muže ve věku 18–22 let.
Ukrajinským mužům ve věku 18 až 60 let je od začátku ruské invaze v roce 2022 zakázáno opouštět zemi, s několika výjimkami. Muži ve věku 25 až 60 let mohou být odvedeni do ozbrojených sil.
Německo a Belgie se staví skepticky k tomu, aby Evropská unie ve prospěch Ukrajiny použila zmrazený majetek ruské centrální banky. Dnes se na tom shodl německý kancléř Friedrich Merz s belgickým premiérem Bartem De Weverem.
Peníze zmrazené v mezinárodním centru pro vypořádání plateb Euroclear v Belgii by tam podle De Wevera měly zůstat do doby, než Ukrajina s Ruskem zahájí nějaká mírová jednání. „Vím, že jsou vlády, které by tyto peníze chtěly zabavit. Ale chtěl bych varovat, že z právního hlediska to není tak jednoduché,“ řekl belgický premiér. Merz varoval před negativními následky pro kapitálové trhy, protože své peníze by mohly stáhnout i jiné země.
Kvůli ruské útočné válce proti Ukrajině je v Evropské unii podle údajů Evropské komise zmrazených okolo 210 miliard eur (5,15 bilionu korun) patřících ruské centrální bance. Výnosy z úroků už sedmadvacítka používá k financování nákupů zbraní a munice pro Ukrajinu. Návrhy, podle kterých by Rusku měly být peníze zabaveny, ale vzbuzují kontroverze, podotýká DPA.
Iniciativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v jednání o Ukrajině znamená podle prezidenta Petra Pavla důležitý posun. Za předčasné ale považuje si myslet, že je mír na dosah. Rusko podle něj bude hrát nadále falešnou hru. Pavel to dnes řekl v projevu k českým velvyslancům a velvyslankyním na Pražském hradě.
V dnešním světě se podle prezidenta postupně konsoliduje proměnlivá koalice autoritářských zemí. Spojuje je mimo jiné zájem na oslabování mezinárodního řádu, míní hlava státu.
Ruská armáda dnes ostřelovala uhelný důl u města Dobropillja v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. „Další teroristický útok nepřítele na ukrajinský energetický sektor. Nepřítel zabil našeho kolegu. Další tři byli zraněni,“ oznámila ukrajinská energetická společnost DTEK, které důl patří. Dodala, že útok poškodil budovy a zařízení společnosti a také způsobil výpadek proudu.
V době úderu bylo pod zemí 148 horníků, ale všechny se podařilo dostat na povrch, napsal na facebooku ukrajinský poslanec a šéf hornických odborů Mychajlo Volynec. Podle společnosti DTEK v šachtě během ruského útoku uvázlo 146 havířů.
V Estonsku se zřítil nejspíše ukrajinský dron, který vlivem rušení ruskou obranou do pobaltské země zabloudil při útoku na cíle v Rusku. V Tallinnu to dnes uvedl ředitel estonské bezpečnostní policie (KaPo) Margo Palloson. V Estonsku jde o první incident svého druhu.
„Nic neukazuje na to, že by to mohl být ruský dron,“ prohlásil serveru Delfi. Zatím není jasné, zda přiletěl z Ruska, anebo přes Lotyšsko. O troskách v poli poblíž města Tartu vyrozuměl úřady na tísňové lince místní farmář. Při obhledání místa nálezu se ukázalo, že dron se nejspíše zřítil ještě v neděli ráno a explodoval. Nikdo nebyl zraněn.
Česko plánuje ukrajinským školám v Zakarpatské oblasti darovat 67 stolních počítačů a monitorů v hodnotě zhruba 1,5 milionu korun. Jde o techniku, kterou ministerstvo vnitra pořídilo mezi lety 2015 a 2018 a kterou s ohledem na její stáří a kybernetickou bezpečnost už nadále nemůže používat. Cílem daru je podpořit veřejné služby ve školství na Ukrajině.
Počítače plánuje Česko rozdělit do tří okresů Zakarpatské oblasti. Podle materiálu se v nich nacházejí školy, které jsou chudé, některé jsou v horských nebo podhorských oblastech. Každá škola by podle velikosti měla obdržet sedm nebo osm počítačů. Do programu má být zařazena i specializovaná škola v Chustu pro neslyšící a němé děti.
Projekt podle ministerstva zaštiťuje kraj Vysočina. Ředitel tamního krajského úřadu Zdeněk Kadlec je podle vnitra zároveň předsedou dobročinného fondu ViZa, který naplňuje partnerství mezi krajem a Zakarpatskou oblastí Ukrajiny. Fond podle ministerstva zajistí přepravu daru na Ukrajinu, státu tak nevniknou žádné náklady.
Evropská komise pracuje na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, který by měl být zveřejněn začátkem září. Zatím řeší, na co se soustředit nyní a jak dále zvýšit ekonomický tlak na Kreml. Neočekávají se nová zásadní opatření týkající se ropy a plynu. Mnohem intenzivněji se však začíná mluvit o českém návrhu, který je na stole již delší dobu a týká se omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru.
Brusel podle zdrojů serveru Politico doufá, že se Evropské unii podaří přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa k většímu tlaku na ruskou ekonomiku v případě, že se Moskva odmítne podílet na plánovaných mírových rozhovorech. Další oblastí, ve které se zvažují nová omezení, je právě volný pohyb ruských diplomatů po schengenském prostoru. Znamená to, že diplomat s vízem například z Portugalska se může objevit ve střední či severní Evropě, kde je Moskva opakovaně obviňována ze sabotáží a dalších podobných útoků.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského se celá řada špionážních aktivit odehrává pod diplomatickým krytím, což je „veřejně známým faktem“. Česko proto požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb jen v hostitelské zemi, a nikoli po celém schengenském prostoru. Zároveň chce, aby EU přijímala jen biometrické pasy, které je obtížnější padělat či propojit s falešnou identitou.
Český návrh je na stole již téměř dva roky, ale dosud neměl dostatečnou podporu. Některé země, například Německo, Maďarsko či Itálie, měly s tímto opatřením problém a obávaly se zejména recipročních kroků ze strany Moskvy.
Ruská protivzdušná obrana během noci zničila 43 ukrajinských bezpilotních letounů nad více než deseti oblastmi země, ráno sestřelila dalších osm dronů nad anektovaným Krymem, oznámilo ruské ministerstvo obrany, aniž by se zmínilo o případných škodách.
Terčem dnešního náletu na Krym se zřejmě stalo nádraží Urožajnaja, uvedl server RBK-Ukrajina s odvoláním na zprávy ze sociálních sítí. Podle jiné nepotvrzené informace drony útočily také na nádraží a sklad paliv ve městě Džankoj, které je důležitou silniční i železniční křižovatkou na Krymském poloostrově. Představuje rovněž logistický uzel pro přepravu ruského vojenského vybavení na frontu v jižní části Ukrajiny.
Ráno se ruským hasičům podařilo uhasit požár v rafinerii v Novošachtinsku v jižní části Rostovské oblasti, který hořel od ukrajinského dronového útoku z 21. srpna.
Ukrajinská Záporožská oblast čelila za poslední den 480 ruským útokům, uvedla dnes ráno ukrajinská tisková agentura Ukrinform. Agentura TASS zase napsala, že ruská protivzdušná obrana během noci zničila 43 ukrajinských bezpilotních letounů nad více než deseti oblastmi země.
Ukrinform napsal, že v Záporožské oblasti utrpěl zranění jeden člověk a lidé hlásí škody na 81 domech, bytech či farmách a garážích. Podle místních úřadů čelila oblast mimo jiné útokům 303 dronů a 162 dělostřeleckým úderům.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio hovořil se svými evropskými protějšky včetně ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy a šéfky diplomacie EU Kaji Kallasové, aby s nimi projednal diplomatické úsilí o ukončení války na Ukrajině. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí.
Ministři "se shodli, že budou nadále spolupracovat na diplomatickém úsilí o ukončení rusko-ukrajinské války prostřednictvím vyjednaného trvalého urovnání", uvedlo americké ministerstvo ve zprávě na svém webu.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od úterního rána.
Vladimir Putin dnes telefonicky hovořil s íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem, uvedl Kreml. Rusko a Írán mají blízké vztahy a Putin také prohloubil vazby s Čínou, Indií a Severní Koreou, protože západní země se ve válce postavily na stranu Ukrajiny. Očekává se, že se Putin a Pezeškján setkají příští týden, kdy Čína v Tchien-ťinu pořádá summit Šanghajské organizace pro spolupráci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a zvláštní zástupce amerického prezidenta generál Keith Kellogg se setkali v Kyjevě, kam Kellogg přijel den předtím na dvoudenní návštěvu, uvádí ruskojazyčný server BBC.
Zelenskyj na svém telegramovém kanálu napsal, že na schůzce se projednávala opatření, která by mohla „ovlivnit Rusy, donutit je k vedení skutečných jednání a ukončení války“.
„Sankce, cla – vše musí zůstat na programu. Jsme připraveni jednat na úrovni lídrů. Toto je formát, který je potřeba k řešení klíčových otázek. Nyní potřebujeme stejnou připravenost v Moskvě,“ napsal.
Kromě toho se podle Zelenského diskutovalo o dodávkách zbraní a dronů, nákupu americké techniky s využitím finančních prostředků partnerů a možnosti návratu dětí odvezených z okupovaných území Ruskem.
Zástupce gubernátora Kurské oblasti Vladimir Bazarov byl zadržen v případu, který se týká zpronevěry státních peněz určených na obranu sousední Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou.
O Bazarovově zadržení informoval na síti Telegram jeho nadřízený, gubernátor Kurské oblasti Alexandr Chinštejn.
OBRAZEM: Na těchto fotografiích poskytnutých tiskovou službou 65. mechanizované brigády Ukrajiny cvičí rekruti vojenské dovednosti na cvičišti v slunečnicovém poli v oblasti Záporoží.
Prezident USA Donald Trump uvedl, že v minulých dnech telefonicky hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o jaderném odzbrojení, píše Reuters.
Válka na Ukrajině se ukázala jako „velký osobnostní konflikt“, prohlásil podle BBC americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci.
O něco později, když Trump odpovídal na otázku novináře, proč se ruský prezident Vladimir Putin nechce setkat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, odpověděl: „Protože ho [Putin] [Zelenského] nemá rád.“
Trump také uvedl, že zatím nejednal o konkrétních bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, ale Spojené státy jsou připraveny Kyjev podpořit.
Trump navíc prohlásil, že USA „již neutrácejí peníze za Ukrajinu“ a veškeré rozhovory o nákupu zbraní pro Kyjev se vedou prostřednictvím NATO.
Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Keith Kellogg dnes v Kyjevě prohlásil, že příslušní představitelé tvrdě pracují na ukončení více než tříleté války Ruska proti Ukrajině.
Doufají podle něj, že v blízké budoucnosti budou vypracovány bezpečnostní záruky, které by rozptýlily obavy Ukrajiny z další ruské agrese. Uvedla to agentura AP a dodala, že nedostatek pokroku živí pochybnosti ohledně mírového urovnání v dohledné době.
Americký režisér Woody Allen se 24. srpna zúčastnil Moskevského mezinárodního filmového týdne, kde vystoupil prostřednictvím videohovoru na akci Legendy světové kinematografie.
Přiznal svou lásku k ruské kinematografii a vřelé city k Moskvě a Petrohradu.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí odsoudilo účast devětaosmdesátileté legendy „starého Hollywoodu“ na akci a označilo ji za ostudu. Podrobnosti zde.
Norsko plánuje v roce 2026 vyčlenit Ukrajině 8,45 miliardy dolarů (skoro 200 miliard korun) na pomoc, oznámil premiér Jonas Gahr Støre během návštěvy Kyjeva 25. srpna podle listu The Kyiv Independent.
Tento krok podtrhuje rostoucí roli Norska v podpoře obrany Ukrajiny, jelikož západní partneři se blíží k finalizaci bezpečnostních záruk uprostřed snahy o uspořádání schůzky na vysoké úrovni mezi Kyjevem a Moskvou.
Pokud jde o bezpečnostní záruky, Støre uvedl, že nejdůležitější zárukou bude poskytnout Ukrajině silné obranné kapacity.
„Pokud jde o ústupky Ruska, nejsem si jich vědom. Nemyslím si, že ruská prohlášení, že jsou ochotni neokupovat další části ukrajinského území, představují ústupky. Nemyslím si, že ústupkem jsou ruské návrhy, abychom se stáhli z území, které Rusko neovládá,“ řekl Volodymyr Zelenskyj podle agentury Interfax-Ukrajina. Termín setkání s ruskou stranou podle prezidenta závisí výlučně na Moskvě a Washingtonu.
Polský národněkonzervativní prezident Karol Nawrocki dnes vetoval novelu zákona, který mimo jiné prodlužoval výplatu přídavků na děti válečných uprchlíků ze sousední Ukrajiny. Také od 1. října nebude Varšava moci nadále platit Ukrajině předplatné satelitního připojení k internetu od firmy Starlink, uvedl mluvčí ministerstva digitalizace. Síť Starlink miliardáře Elona Muska rozsáhle využívá ukrajinská armáda, která čtvrtým rokem brání zemi před ruskou agresí.
„Návrh zákona, který prezident Nawrocki vetoval, prodlužoval období pomoci, tedy financování z Fondu pomoci Ukrajině, do konce března příštího roku. Proto v současné době neexistuje od 1. října žádný právní základ pro financování (Starlinku),“ řekl mluvčí úřadu Marek Gieorgica podle agentury Reuters.
Zákon dříve schválil parlament, kde mají většinu poslanci proevropské vládní koalice, proti hlasovalo národněkonzervativní Právo a spravedlnost a krajně pravicová Konfederace. Nawrocki dnes ujistil, že Polsko zůstává otevřené poskytování pomoci ukrajinským občanům a že Rusko je tím, kdo válku vyvolal, a Ukrajina obětí. Zákon ohledně podpory Ukrajinců je ale podle něho potřeba změnit.
V poměru k velikosti země a síle ekonomiky je Česko dlouhodobě v čele vojenské i civilní podpory Ukrajiny, podotkl premiér Petr Fiala na schůzi s velvyslanci. Zmínil integraci ukrajinských uprchlíků, školení ukrajinských profesionálů či českou muniční iniciativu a přípravu na poválečnou rekonstrukci Ukrajiny. „Naší ambicí je, aby se tady dalekosáhle uplatnily české firmy a mohly se v budoucnu podílet na obnově energetiky, dopravy, zdravotnictví, IT a také samozřejmě obranných kapacit,“ řekl. Bezpečnostním zájmem ČR je podle něj Ukrajinu dále podporovat a udělat všechno pro to, aby se žádný ruský voják nikdy nepřiblížil ke slovenským hranicím. „Toto je imperativ, který musí platit i v následujících letech. Toto je imperativ, který by měl platit bez ohledu na naši politickou situaci,“ dodal.
ČR je zodpovědným členem Severoatlantické aliance (NATO) a nese odpovědnost za stabilitu kontinentu, uvedl také Fiala v projevu. „Spolu s našimi partnery se nám daří posunovat Evropu k větší konkurenceschopnosti, k energetické bezpečnosti a k tomu, aby mohla nadále žít v míru,“ řekl.
Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU) a Národní policie rozbily v Záporoží rozsáhlý systém vyhýbání se mobilizaci. Pachatelé za 5500 dolarů (115 tis. Kč) prodávali brancům fiktivní lékařská potvrzení o údajné invaliditě příbuzných, aby získali odklad od odvodu.
Obchod zorganizovala právnička spolu se svým manželem, bratrem a jeho manželkou, kteří rovněž vykonávali advokacii. Během prohlídky bylo u podezřelých a jejich kompliců nalezeno 4,7 milionu hřiven v přepočtu. Mezi nalezenou hotovostí bylo 641 tisíc ruských rublů, hlásí SBU. K realizaci schématu si najali známé lékaře, kteří za peníze neoprávněně přidělovali skupiny postižení příbuzným klientů.
Šéf vojenské správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov dnes ráno oznámil, že terčem ruského útoku se mimo jiné stalo okolí obce Kušuhum jižně od Záporoží. K útoku ruská armáda podle něj použila zřejmě řízené letecké bomby KAB. Poškozené je elektrické vedení a plynové potrubí. Informace o zraněných se upřesňují, dodal.
Největší ukrajinský zemědělský svaz dnes vyzval vládu, aby zrušila zákaz dovozu dusíkatých hnojiv do námořních přístavů zavedený v souvislosti s ruskou invazí. Zemědělci podle agentury Reuters varují, že jejich nedostatek by se mohl negativně podepsat na výnosech klíčových obilnin.
Ukrajina hned na začátku ruské invaze z bezpečnostních důvodů zakázala dovoz dusíkatých hnojiv přes námořní přístavy, protože některé z těchto látek jsou výbušné a přístavní infrastruktura bývá terčem ruských útoků. Tato hnojiva je možné na Ukrajinu dovážet přes říční přístavy i po zemi, podle zemědělského svazu UAC se ale v době zvýšené poptávky prohlubuje jejich nedostatek.
„Hlavním faktorem je zákaz dovozu přes námořní přístavy dusičnanu amonného, který je opravdu výbušnou látkou, ale i dalších dusíkatých hnojiv, která nijak výbušná nejsou,“ uvedl UAC v prohlášení. Dodal, že pokud problém nebude urychleně vyřešen, mohly by příští rok na Ukrajině výnosy klíčových plodin pro domácí i mezinárodní trh klesnout o 30 procent.
„Na zastoupení Evropské komise v Praze jsem přivítala občankáře, kteří u nás dnes pořádají přednášky pro učitele o vlivu ruských hybridních hrozeb. Shodli jsme se, že odolnost společnosti začíná u vzdělávání,“ tweetuje česká velvyslankyně při EU Monika Landmanová.
Je potřeba si uvědomit, že Evropa zůstává v ohrožení a jednat podle toho, uvedl premiér Petr Fiala na schůzi velvyslanců. „Ruské ambice nekončí na hranicích Doněcké a Luhanské oblasti na východní Ukrajině. A i kdyby se teď podařilo dosáhnout nějaké podoby příměří, což si nepochybně všichni přejeme, tak Rusko, pokud neuděláme správné kroky, bude do několika let připraveno na další expanzi,“ uvedl. Ukrajina proto potřebuje bezpečnostní záruky, přičemž klíčovou a neopominutelnou hlavní bezpečnostní zárukou je podle něj síla ukrajinské armády.
Zástupce gubernátora Kurské oblasti Vladimir Bazarov byl zadržen za zpronevěru státních peněz určených na obranu Bělgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou. O Bazarovově zadržení informoval na síti Telegram jeho nadřízený a gubernátor Kurské oblasti Alexandr Chinštejn.
Nynější obvinění z korupce se podle Chinštejna pojí s Bazarovovým dřívějším působením v Bělgorodské oblasti, kde zastával stejnou funkci, jakou v současnosti vykonává v Kurské oblasti. Ruské úřady ho předběžně vyšetřují ze zpronevěry jedné miliardy rublů (259,7 milionu Kč) určené na výstavbu ochranných zařízení, píše ruská státní tisková agentura TASS.
V červnu odvolal prezident Vladimir Putin tehdejšího ministra dopravy Romana Starovojta, který předtím působil jako gubernátor Kurské oblasti, také pro podezření ze zpronevěry peněz určených na obranné účely. Starovojt byl následně nalezen mrtvý ve svém automobilu v Odincovu u Moskvy. Podle vyšetřovatelů šlo zřejmě o sebevraždu.
Za poslední den ztratil protivník 870 lidí, 1 tank, 8 obrněných vozidel, 291 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
Šéf městské vojenské správy v Sumách Serhij Kryvošejenko informoval, že jen v tomto městě ruské drony zasáhly deset míst. Záchranáři vyjeli k požárům obytných domů. Ráno na město podle Kryvošejenka zaútočily další dva drony, jeden z nich zasáhl obytný panelový dům, kde tlaková vlna vyrazila okna. Dva lidé jsou v nemocnici. Jinde se cílem útoku stala čerpací stanice, nikomu se nic nestalo.
Rovněž dnes ráno ruský bezpilotní letoun zaútočil na osobní auto, kterým jeli tři lidé v konotopském okrese na západě Sumské oblasti. Jeho řidič přišel o život, dva další lidé utrpěli zranění, uvedla podle serveru Ukrajinska pravda regionální prokuratura.
Ministr zahraničí Jan Lipavský vyjádřil podporu členství Ukrajiny v Evropské unii a začlenění země do euro-atlantických struktur, jakmile budou splněna kritéria a situace to umožní. „Plánem na zničení Ukrajiny ruské ambice v Evropě začínají, ale nekončí. Bez ohledu na to, kdy a za jakých okolností bude dosaženo míru na Ukrajině, putinismus zůstane hlavní hrozbou pro evropskou bezpečnost,“ dodal ministr.
Do české muniční iniciativy pro Ukrajinu je kromě ČR nyní zapojeno dalších 15 zemí, řekl ministr zahraničí ČR Jan Lipavský při zahájení porady českých velvyslanců a velvyslankyň.
Lipavský zopakoval, že loni Ukrajina díky iniciativě dostala 1,5 milionu kusů velkorážové munice a letos už přes milion. Cílem je v tomto roce dodat 1,8 milionu nábojů. „Zásluhou naší muniční iniciativy se podařilo pětkrát snížit (ruskou) dělostřeleckou převahu na bojišti a přispět k udržení ukrajinských frontových linií,“ uvedl ministr. Považuje to za strategický majstrštyk. „Případné zastavení iniciativy by bylo skutečným dárkem pro Putina. Ti, kdo o tom mluví, hazardují s bezpečností Evropy,“ dodal.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
ukrajinská armáda osvobodila tři vesnice v Doněcké oblasti, uvedl podle serveru Ukrajinska pravda hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Konkrétně jmenoval obce Mychajlivka, Zelenyj Haj a Volodymyrivka. Ukrajinská vojenská rozvědka HUR pak podle stejného webu oznámila dobytí vesnice Novomychajlivka ve stejné oblasti. Ruské ministerstvo obrany naopak podle ruské státní tiskové agentury TASS ohlásilo dobytí vesnice Filija v Dněpropetrovské oblasti.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pondělního rána.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un vzdal emotivní hold vojákům, kteří zahynuli při boji za Rusko ve válce proti Ukrajině, a v ojedinělém přiznání vojenských ztrát uvedl, že „mu to láme srdce“. KLDR poslala do Ruska tisíce často velmi nezkušených vojáků, nasazeni byli převážně v Kurské oblasti. Celý článek čtěte ZDE.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes večer vyjádřil vděčnost českému prezidentovi Petru Pavlovi za jeho blahopřání k dnešnímu ukrajinskému Dni nezávislosti a za podporu Ukrajiny. Vyjádřil se tak na síti X, kde sdílel dopis od českého protějšku. Česká hlava státu v něm píše, že dnešek je připomínkou odvahy a odhodlání Ukrajinců hájit svou svobodu, suverenitu a evropskou budoucnost. Zelenskyj zveřejnil na sociální síti řadu podobných blahopřání od světových představitelů, kterým děkoval.
"Ukrajina si vysoce váží strategického partnerství a silného přátelství s Českou republikou," uvedl Zelenskyj v reakci na blahopřání z Pražského hradu.
"Je mi ctí, že naše země, vlády a občané jsou si nyní tak blízké, což bylo letos stvrzeno i naším společným prohlášením o strategickém partnerství mezi Ukrajinou a Českou republikou," napsal Pavel v dopise. Dodal, že Česko stojí pevně po boku Ukrajiny v jejím spravedlivém boji za nezávislost, územní celistvost a demokratické hodnoty.
I am sincerely grateful for your @PrezidentPavel warm congratulations on Ukraine’s Independence Day and for your steadfast support of our country and people. Ukraine deeply values the strategic partnership and strong friendship with the Czech Republic.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) August 24, 2025
Together we will continue… pic.twitter.com/5bMnBNEQAo
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podle webu Ukrajinska pravda na tiskové konferenci s kanadským premiérem Markem Carneym v Kyjevě řekl, že ukrajinská armáda má „velmi pozitivní výsledky“ na Donbase, který tvoří Doněcká a Luhanská oblast. „Dobrá překvapení pro Rusy, myslím, že hlavní velitel později řekne detaily,“ řekl prezident.
V rámci výměny válečných zajatců se dnes na Ukrajinu vrátil i novinář Dmytro Chyljuk, který byl unesen z Kyjevské oblasti v březnu 2022, tedy jen krátce po začátku ruské invaze. Na sociálních sítích to uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj, který v příspěvku poděkoval těm, kteří se na výměnách zajatců podílejí.
Today, our people are coming home. Warriors of the Armed Forces, the National Guard, the State Border Guard Service, and civilians. Most of them had been in captivity since 2022.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) August 24, 2025
We are bringing home journalist Dmytro Khyliuk, who was abducted in the Kyiv region in March 2022.… pic.twitter.com/HMhmJwGMtR
Ukrajinská armáda osvobodila tři vesnice v Doněcké oblasti, uvedl dnes podle serveru Ukrajinska pravda hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Konkrétně jmenoval obce Mychajlivka, Zelenyj Haj a Volodymyrivka.
Ruské ministerstvo obrany jeho vyjádření nekomentovalo, naopak podle ruské státní tiskové agentury TASS oznámilo dobytí vesnice Filija v Dněpropetrovské oblasti.
OBRAZEM: Volodymyr Zelenskyj a kanadský premiér Mark Carney při příležitosti dnešní slavnostní ceremonie ke Dni nezávislosti na Sofijském náměstí v Kyjevě.
Pentagon už měsíce blokuje Ukrajincům použití amerických střel dlouhého doletu proti cílům na ruském území.
Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké představitele. Ministerstvo obrany ve Washingtonu podle něj neschválilo Kyjevu takové útoky, zatímco se Bílý dům snaží přimět Moskvu k zahájení mírových rozhovorů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na dotaz novinářů řekl, že jeho země nyní používá k útokům na Rusko pouze zbraně domácí výroby.
Úroveň radiace v okolí elektrárny Kursk v Rusku, v níž vypukl v noci na dnešek po útoku ukrajinského dronu požár, je podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii v normě.
Rusko souhlasilo s tím, že bude po válce respektovat územní celistvost Ukrajiny, učinilo ústupky. Dnes to řekl americký viceprezident J.D. Vance.
Zelenskyj potvrdil výměnu vězňů s Ruskem.
„Dnes se naši lidé vracejí domů. Vojáci ozbrojených sil, Národní gardy, Státní pohraniční služby a civilisté. Většina z nich byla držena v zajetí od roku 2022,“ napsal ukrajinský prezident.
Také se podle něj v rámci nejnovější výměny vězňů s Ruskem vrátil na Ukrajinu novinář Dmitrij Chiljuk.
Kanadský premiér Mark Carney, který navštívil Kyjev v den Dne nezávislosti Ukrajiny, na společné tiskové konferenci s Volodymyrem Zelenským uvedl, že nevylučuje přítomnost kanadských vojsk na Ukrajině v rámci budoucích bezpečnostních záruk.
Dodal, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které spojenci Ukrajiny v současné době vytvářejí společně s Kyjevem, „nejsou ruskou volbou“.
„NATO právem považuje investice členských států na Ukrajině za obranné investice, klíčové investice do naší kolektivní obrany jako členů NATO. Protože pokud ruská agrese zůstane bez odpovědi, tím se nezastaví,“ cituje kanadského premiéra BBC.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na otázku ohledně USA, která jim odvolala povolení k útoku hluboko v Rusku západními zbraněmi, uvedl, že Ukrajina v poslední době používá k útoku na Rusko vlastní zbraně a s Washingtonem se v této věci neradila, uvedl server BBC.
Den předtím americký deník Wall Street Journal s odvoláním na anonymní zdroje informoval, že za nové administrativy zavedlo americké ministerstvo obrany postup na vysoké úrovni pro schvalování použití zbraní dlouhého doletu dodávaných Ukrajině proti cílům hluboko na ruském území.
Moskva a Kyjev provedly výměnu „146 za 146“. Zpráva ruského vojenského ministerstva podle ruskojazyčného serveru BBC uvedla, že „do Ruska bylo vráceno 146 ruských vojáků – výměnou bylo převezeno 146 vojáků ukrajinských ozbrojených sil“. Ministerstvo obrany dále upřesnilo, že se do Ruska vrátilo 8 obyvatel Kurské oblasti.
Ukrajina se k této zprávě zatím nevyjádřila.
Ukrajinské letectvo na Telegramu uvedlo, že Rusko zaútočilo desítkami dronů na Ukrajinu. Ruské útoky na ukrajinská města si podle zdrojů vyžádaly minimálně tři mrtvé.
Zvláštní vyslanec prezidenta USA Kit Kellogg se zúčastnil oslav Dne nezávislosti Ukrajiny v neděli v Kyjevě, informuje AFP.
Ukrajinská média uvádějí, že Volodymyr Zelenskyj udělil Kitovi Kelloggovi řád „Za zásluhy“ I. stupně.
Úřadující guvernér regionu podle Reuters uvedl, že požár v ruské rafinérii Novošachtinsk po útoku ukrajinského dronu hoří již čtvrtý den vkuse.
Požár byl v Novošachtinsku hlášen ve čtvrtek. Rafinérie prodává palivo hlavně na export a má roční kapacitu 5 milionů tun ropy, což odpovídá přibližně 100 000 barelů denně.
OBRAZEM: Kanadský premiér Mark Carney se v Kyjevě účastní slavnostního položení věnců k pamětní zdi ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho manželky Oleny Zelenské.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v dopise Volodymyru Zelenskému podporuje Ukrajinu během Dne nezávislosti. Zelenskyj mu vyjadřuje vděk v příspěvku na síti X.
„Hluboce si vážím vašeho pevného vedení a neochvějné solidarity francouzského lidu,“ píše.
"Budujeme Ukrajinu dost silnou a mocnou na to, aby mohla žít v bezpečí a míru," prezident Volodymyr Zelenskyj se na síti X vyjadřuje k ukrajinskému Dnu nezávislosti.
V dalších příspěvcích děkuje za vyjádření podpory ze strany dalších evropských lídrů, jako je britský premiér Keir Starmer, švédský premiér Ulf Kristersson nebo předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
Ukrajinský dron způsobil obrovský požár v terminálu Usť-Luga společnosti Novatek, uvádí agentura Reuters.
Ukrajina v neděli zahájila útok dronem na Rusko, což vyvolalo prudký pokles výkonu reaktoru v jedné z největších ruských jaderných elektráren a rozpoutalo obrovský požár v hlavním exportním terminálu paliva v Usť-Luze, uvedli ruští představitelé.
Ruské ministerstvo obrany také uvedlo, že 24. srpna, v den, kdy Ukrajina oslavuje vyhlášení nezávislosti na Sovětském svazu v roce 1991, bylo zachyceno nejméně 95 ukrajinských dronů ve více než tuctu ruských regionů.
Ukrajinské útoky na jadernou elektrárnu Kursk představují hrozbu pro jadernou bezpečnost, prohlásil v úřadující guvernér regionu Alexandr Chinštejn.
„Jsou hrozbou pro jadernou bezpečnost a porušením všech mezinárodních úmluv,“ napsal Chinštejn v aplikaci Telegram.
Útok dronu na jadernou elektrárnu Kursk poškodil pomocný transformátor a vedl k 50% snížení provozní kapacity třetího bloku elektrárny, uvedla její tisková služba.
Norská vláda v neděli oznámila, že Ukrajině dodá systémy protivzdušné obrany v hodnotě přibližně 7 miliard norských korun (okolo 15 miliard Kč), uvádí agentura Reuters.
„Společně s Německem nyní zajišťujeme, aby Ukrajina dostala výkonné systémy protivzdušné obrany,“ uvedl v prohlášení norský premiér Jonas Gahr Støre. „Německo a Norsko velmi úzce spolupracují na podpoře Ukrajiny v jejím boji za obranu země a ochranu civilního obyvatelstva před ruskými leteckými útoky.“
Kanadský premiér Mark Carney dorazil do Kyjeva.
„V ukrajinský Den nezávislosti, a v tomto kritickém ukamžiku její národní historie, Kanada stupňuje svou podporu a úsilí o spravedlivý a trvalý mír pro Ukrajinu,“ napsal na X.
Pentagon už měsíce blokuje použití amerických střel dlouhého doletu Ukrajinci na území Ruska. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké představitele. Ministerstvo obrany ve Washingtonu podle něj neschválilo Kyjevu takové útoky, zatímco se Bílý dům snaží přimět Moskvu k zahájení mírových rozhovorů. Předchozí americký prezident Joe Biden povolil Ukrajině používat americké střely ATACMS proti cílům na ruském území v loňském roce.
Od letošního jara však ukrajinská armáda podle WSJ tyto střely na ruské území odpalovat nemohla.
TASS večer uvedl, že letecká společnost Aeroflot byla nucena provést změny v letovém řádu kvůli dočasným omezením v odletech a příletech na letištích v Moskvě, Petrohradu a v centrální části Ruska. K podobnému kroku přistoupily společnosti Rossija a Poběda.
V areálu jaderné elektrárny Kursk ve středním Rusku vypukl dnes po útoku ukrajinského dronu požár, který se rychle podařilo uhasit. Oheň podle tiskové služby elektrárny, kterou cituje agentura Reuters, poškodil pomocný transformátor a vedl ke snížení provozní kapacity jednoho z bloků.
"Bojový bezpilotní letoun patřící ozbrojeným silám Ukrajiny byl sestřelen protivzdušnou obranou v blízkosti jaderné elektrárny Kursk," uvedla tisková služba v prohlášení na komunikační aplikaci Telegram. "Při nárazu dron explodoval, což vedlo k poškození pomocného transformátoru."
Tisková služba sdělila, že nedošlo k žádným zraněním, ale v důsledku exploze byla kapacita bloku tři elektrárny snížena na 50 procent.
Několik letišť v Rusku v sobotu z bezpečnostních důvodů omezilo provoz, napsala večer agentura Reuters s odvoláním na ruský letecký úřad Rosaviacija. Agentura v této souvislosti upozornila na hlášení ruského ministerstva obrany o sestřelení desítek ukrajinských dronů nad řadou regionů v zemi. Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ruské vojenské agresi a součástí bojů jsou vzdušné útoky obou stran.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obcí Seredně a Kleban-Byk v ukrajinské Doněcké oblasti. Obsazení obce Kleban-Byk by znamenalo další postup Rusů směrem ke Kosťantynivce, klíčovému městu na cestě ke Kramatorsku, kde se nachází významná ukrajinská logistická základna, napsala agentura AFP.
Evropa musí převzít větší odpovědnost, investovat do obrany a jednat společně, zdůraznil šéf české diplomacie Jan Lipavský na Evropském fóru Alpbach v Rakousku. Na okraj akce konané v Tyrolsku se Lipavský setkal s šéfkou rumunské diplomacie Danou Silvií Toiuovou, s níž také zahájil jeden z panelů fóra. Ministr při té příležitosti na síti X zdůraznil, že Rusko nesmí uspět ve své agresi proti Ukrajině.
Lipavský na panelu Evropa ve světě podle českého ministerstva zahraničí připomněl, že bezpečnost není samozřejmost. Evropa podle něj musí převzít větší odpovědnost, investovat do obrany a jednat společně. „Jen tak dokážeme čelit ruské agresi a ochránit naši budoucnost,“ zdůraznila česká diplomacie.
„Shodli jsme se na nutnosti dál posilovat spolupráci v EU a NATO. Společně musíme zajistit, aby Evropa byla bezpečná a Rusko neuspělo ve své agresi proti Ukrajině,“ uvedl Lipavský na platformě X po setkání s rumunskou kolegyní.
Ukrajinské úřady podle ruskojazyčného webu stanice BBC informovaly o zabitém civilistovi při ruském útoku dronu na autobus v Dněpropetrovské oblasti, přičemž další lidé utrpěli zranění.
„Čína signalizovala ochotu zapojit se do mírových sil na Ukrajině,“ sdělili diplomaté Evropské unie německému týdeníku Welt am Sonntag s odvoláním na čínské vládní zdroje. Zdůraznili však, že vláda v Pekingu by byla ochotna tak učinit pouze „pokud by mírové síly byly nasazeny na základě mandátu Organizace spojených národů (OSN)“.
V Bruselu se plán z Pekingu setkal se smíšenými reakcemi, dodává Welt.
„Čína signalizovala ochotu zapojit se do mírových sil na Ukrajině,“ sdělili diplomaté Evropské unie německému týdeníku Welt am Sonntag s odvoláním na čínské vládní zdroje. Zdůraznili však, že vláda v Pekingu by byla ochotna tak učinit pouze „pokud by mírové síly byly nasazeny na základě mandátu Organizace spojených národů (OSN)“.
V Bruselu se plán z Pekingu setkal se smíšenými reakcemi, dodává Welt.
Radnice města Krasnyj Sulin v Rostovské oblasti Ruska vypnula vodovod - aby se mohla odstranit „havarijní situace v jednom z podniků“ v sousedním městě Novošachtinsk. Tam už tři dny hoří ropná rafinerie po úderu ukrajinských dronů a hasiči prý potřebují napouštět požární nádrže. Pětatřiceti tisícům obyvatel mají pitnou vodu vozit cisterny, píše Rádio Svoboda.
Lidé tam teď nemají nejen čím se mýt, ale ani co dýchat, stěžují si na telegramovém kanále starosty - který přitom podle kanálu Astra tvrdí, že ovzduší je v normě.
Dnes Ukrajinci slaví Den státní vlajky. Prezident Volodymyr Zelenskyj se zúčastnil ceremonií s premiérkou Julijí Svyrydenkovou a dalšími předními politiky a vojáky v Kyjevě.
„Den, kdy prožíváme jednu z nejsilnějších emocí: Ten pocit, když jste doma nebo když poznáte své vlastní lidi a to, co pochází z vaší vlasti. A ať jste kdekoli na světě, ať cestujete do jakékoli země, když uvidíte ukrajinskou vlajku, uvědomíte si, že lidé vedle vás jsou pro vás možná cizí, ale jejich srdce jsou vám nepochybně blízká,“ vylíčil prezident na sociální síti X. „Právě tato vlajka ztělesňuje pocit osvobození pro ty, které přivážíme zpět z ruského zajetí. Když uvidí ukrajinské barvy, pochopí: zlo skončilo. Tato vlajka je cílem a snem mnoha našich lidí v dočasně okupovaných územích Ukrajiny. A oni tuto vlajku chrání, udržují ji v bezpečí, protože vědí: naši zemi okupantům nepředáme.“
„Těžká ztráta pro ukrajinské letectvo. Včera v noci, po dokončení bojové mise, havaroval stíhací letoun MiG-29 při přiblížení k přistání. Pilot, major Serhij Bondar, narozený v roce 1979, zahynul,“ tweetuje kanál Něchta (Nexta). „Ukrajinské letectvo oznámilo, že příčiny a okolnosti havárie jsou stále vyšetřovány.“
„V rámci iniciativy ukrajinského prezidenta Bring Kids Back se podařilo vrátit další čtyři naše občany – tři děti a jednoho mladého muže, které okupanti nelegálně odvezli z dětského domova v Oleškách nejprve na dočasně okupované území a poté do Ruské federace,“ hlásí šéf kanceláře Volodymyra Zelenského Andrij Jermak. „Děti dlouho žily odděleně od svých rodin a nemohly odejít kvůli nebezpečí okupace. Dnes jsou všechny zpět doma, v bezpečí, na území svobodné Ukrajiny,“ tweetoval s poděkováním Kataru za zprostředkování.
Dobré ráno. Za poslední den ztratil protivník 840 lidí, 5 tanků, 4 obrněná vozidla, 148 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
Vladimir Putin dnes prohlásil, že vidí světlo na konci tunelu ve vztazích Ruska s USA a doufá, že první kroky jsou základem jejich úplného obnovení. Uvedl to při návštěvě ruského jaderného výzkumného centra, když odpovídal na otázky novinářů, informuje agentura Reuters. „Jsem přesvědčen, že vůdčí schopnosti současného prezidenta Trumpa jsou dobrou zárukou, že se vztahy obnoví,“ uvedl ruský lídr, podle kterého zůstávají USA a Rusko po summitu na Aljašce v kontaktu.
„S příchodem prezidenta Trumpa se podle mě konečně objevilo světlo na konci tunelu. A nyní jsme měli velmi dobré, smysluplné a upřímné setkání na Aljašce,“ řekl Putin. „Další kroky nyní závisí na vedení Spojených států,“ dodal podle agentury Reuters.
Donald Trump dnes prohlásil, že do dvou týdnů by mělo být jasné, zda došlo k pokroku ve snahách ukončit válku na Ukrajině; přitom se zmínil o možnosti uvalit další sankce proti Rusku. Trump novinářům v Oválné pracovně Bílého domu řekl, že „není spokojen“ s žádným aspektem dosavadních mírových snah.
Americký prezident se před týdnem na Aljašce setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, ale zatím se mu nepodařilo domluvit trojstranné jednání za účasti ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského. „Je tam obrovská nenávist,“ poznamenal Trump. „Ale uvidíme, co se stane. Myslím, že za dva týdny budeme vědět, jakým směrem se vydám,“ dodal. Trump podle Reuters řekl, že se rozhoduje mezi tím, že uvalí na Rusko „masivní sankce“, nebo tím, že nepodnikne nic a řekne „je to váš boj“.
Územní ústupky Ukrajiny, které požaduje Rusko, jsou past ruského prezidenta Vladimira Putina, řekla ve vysílání BBC šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Mluvila také o důležitosti důvěryhodných a rozsáhlých bezpečnostních záruk pro Ukrajinu i dalších sankcích.
Kallasová uvedla, že od summitu Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se odehrál minulý týden na Aljašce, získal ruský prezident vše, co si mohl přát. „Putin se jen směje a nepřestává zabíjet. Zapomínáme, že Rusko zatím nikdy v ničem neustoupilo,“ řekla. Putinovy požadavky na to, aby se Ukrajina vzdala území Donbasu, označila Kallasová za past a varovala západní státy před tlakem na Kyjev.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) připomněl také, že skrze českou muniční iniciativu Ukrajina letos dostala už milion kusů velkorážové munice, cílem pro letošek je 1,8 milionu kusů. „Česko je největší dodavatel munice ráže 155 milimetrů na Ukrajinu. Naše role je, dovolím si použít to slovo, nenahraditelná,“ podotkl šéf diplomacie.
„Je to muniční iniciativa, která pomohla Ukrajině udržet se na nohou a odrážet ruské útoky. Rusko 'zvětšilo' své kontrolované území jen o necelých 6000 kilometrů čtverečních, tedy o necelé jedno procento Ukrajiny. Přes milionové oběti, které tam padly, Rusko nezískalo žádný strategický zisk,“ míní Lipavský. V Česku se podle něj také vycvičilo 10.000 ukrajinských vojáků a v červenci vláda schválila program, který zajistí výcvik budoucích ukrajinských pilotů letounů F-16.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) vyzdvihl důležitost koalice ochotných, která sdružuje země pomáhající Ukrajině. Řeší podle něj správně nejen vojenskou pomoc, ale i sankce či omezení cen ropy. „Je unikátní tím, že přesahuje rámec Evropské unie i Severoatlantické aliance (NATO),“ uvedl. Kromě vedoucí role Spojeného království, Německa či Francie hovořil i o zapojení Kanady, Turecka, Austrálie, Nového Zélandu či Japonska.
Estonsko je připraveno zapojit se do bezpečnostních záruk pro Ukrajinu vojenskou jednotkou o síle až jedné roty, uvedl estonský premiér Kristen Michal.
„Dnes je generální tajemník NATO Mark Rutte na návštěvě Ukrajiny. Během našeho setkání jsme diskutovali především o tom, jaké další společné kroky mohou Ukrajině a celé Evropě zajistit větší bezpečnost a přiblížit skutečný konec války,“ uvedl prezident Volodymr Zelenskyj na síti X. „Nejdůležitější jsou v tomto ohledu naše diplomacie, bezpečnostní záruky a zbraně pro naše vojáky,“ doplnil.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl stanici NBC News, že se neplánuje schůzka mezi prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Kremlu je podle něj připraven se setkat s ukrajinským vůdcem, až bude připravena agenda summitu, což prý nyní není.
Ruský útok na město Kupjansk v Charkovské oblasti si vyžádal jednu oběť na životě. Další tři osoby utrpěly šok. „Zahynula 66letá žena, těžký šok utrpěl 54letý muž a ženy ve věku 53, 57 a 65 let,“ uvedl server Suspilne.
Návratové centrum pro Ukrajince v Česku nevznikne, v Praze zůstane dosavadní středisko pro pomoc Ukrajincům. Projekt se neuskuteční kvůli tomu, že na Ukrajině po restrukturalizaci vlády zaniklo ministerstvo národní jednoty. Není tak jasné, kdo projekt převezme. Dnes to uvedl Český rozhlas. Centrum mělo poskytovat Ukrajincům podporu při dobrovolných návratech do země.
NATO a Spojené státy se budou podílet na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, uvedl v Kyjevě šéf NATO Mark Rutte.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky se setkal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Kyjevě. „Rusko dělá vše pro to, aby zabránilo mému setkání s Putinem,“ řekl.
Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo dobytí dalších tří ukrajinských obcí – konkrétně vesnic Rusyn Jar, Volodymyrivka a Katerynivka v Doněcké oblasti. Agentura Reuters uvedla, že tuto informaci nemohla nezávisle ověřit, Kyjev se zatím nevyjádřil. Ruské síly se postupně přibližují ke klíčové ukrajinské obranné linii.
Ruské síly se pomalu, ale setrvale prosazují v bojích o každý metr v převážně zdevastovaných částech východní Ukrajiny, kde zůstává jen málo obyvatel nebo neporušených budov, napsala agentura AFP. O den dříve Moskva oznámila dobytí obce Oleksandro-Šultyne a ve středu hlásila, že se ruské síly zmocnily vesnic Pankivka a Suchecke ve stejném regionu a také Novoheorhijivky v Dněpropetrovské oblasti.
Učitelka Martina Bednářová se odvolala proti rozsudku, který jí uložil podmíněný trest a tříletý zákaz učení za popírání ruských zločinů na Ukrajině. Upozornila na to dnes Česká televize (ČT). Kauzou se tak bude potřetí zabývat pražský městský soud. Bednářová kandiduje do Sněmovny za hnutí Stačilo!, je trojkou pražské kandidátky. Z justiční databáze vyplývá, že odvolání podala 20. srpna. Trestní spis se tedy stále ještě nachází u obvodního soudu a není zřejmé, zda odvolací senát stihne kauzu projednat před říjnovými volbami.
„Odvolání podala obžalovaná, směřuje do všech výroků rozsudku zdejšího soudu ze dne 29. května 2025, kterým byla obžalovaná za přečin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání sedmi měsíců podmíněně s odkladem na zkušební dobu v trvání 20 měsíců,“ sdělil ČT mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 6 Ivo Brand.
Nepravomocný rozsudek Bednářové vedle podmínky a zákazu činnosti uložil také povinné absolvování kurzu na posílení mediální gramotnosti. Soudkyně v květnu zdůraznila, že žena nečelí stíhání za své názory, ale za to, že k jejich šíření zneužila postavení učitelky.
